tonysojka komentáře u knih

Četl jsem asi na přelomu osmdesátých a devadesátých let v prvním i druhém vydání a dodnes nezapomněl. Tudíž koupit a přečíst tenhle překlad úplného originálního nezkráceného textu s dvěma předmluvami a doslovem bylo pro mě radostnou událostí.
Na své si přijdou ti, kteří rádi u čtení přemýšlejí i ti, co rádi temné akční sci-fi.
Kvalita prověřená časem i konkurencí.

32 02.08.2021

Po Sněžném měsíci jsem byl velmi zvědav, jestli mě Klevisová nezklame. A nezklamala. Vyprávění pomalé, šedivé jako moře a obloha nad ostrovem, ale mající v sobě malé, ale po celou dobu trvalé napětí, které mi nedovolilo se jen tak od knihy odpoutat. Za mne skvělá práce konkurujicí tzv. světovým bestsellerům, které jsou schopny jen popisu drastických scén a vulgární mluvy pomocí holých vět.

32 17.06.2020

Akční, vtipné a propracovaná zápletka.Co víc si přát? Když přijde na akční scény a hlášky,je vidět, že Kopřiva se cítí být stoprocentně jistý v kramflecích, a od těchto pasáží se skutečně nelze odtrhnout i za cenu přerušení výroby výrobní linky. Autor Zabíjení a Asfaltu dokázal, že jeho přechod od splatteru ke kvalitní krimi je možný, a že dobře vyvážená kombinace těchto žánrů může čtenáři poskytnout nevšední a nezapomenutelný zážitek.
Nemůžu si odpustit pár citací jako návnadu :
"Byla to vychrtlá, do běla vyperoxidovaná blondýna s rysy tak ostrými, že by stačil jediný dotek, a ufiklo by vám to prsty jako cirkulárka"

"Naštěstí neexistuje nikdo, kdo by odolal příležitosti mluvit o Sobě a Svém Díle."

"(žaludek už mi kručel tak hlasitě, že na mě v tramvaji vrčeli pudlové)"

"Současná společnost,“ sdělil jsem barmance, „se propadá do morálního bahna. Jaký na to máte názor?“
„Můj názor je takový,“ odtušila, „že jakmile zákazník začne filozofovat, měla bych mu přestat nalejvat."

32 29.11.2019

(SPOILER) Jako člověk který odmalička má nějakého psa jsem si toto nesmírně poetické vyprávění užíval,dokud se z něj nezačalo pozvolna vynovořovat vyprávění jiné,temnější. Výjimečný literární počin podle mého názoru. A závěr mne hodně a dlouho bolel.

32 06.08.2019

Jako odmalička vesničan obdivuji přesné popisy vesnického prostředí,zabijačky,rozpadu posametových nadějí při střetu s nastupujícím kapitalistickodemokratickým režimem,který přinášel nezaměstnanost a likvidoval malé hospůdky a večerky a vzrůstající frustraci vesničanů z těchto nečekaných změn.Jsem nadšen z přesného popisu charakterů postav a z jejich dokonalých vnitřních monologů,přesně vystihujících jejich povahy.A tady jsem byl trochu zneklidněn přemírou závisti ,pomluv a vypočítavosti.Myslím si ,že na vesnici to není až tak hrozné . Ve městech to bývá stejné ,akorát že na vesnici si lidé vidí víc do talířů a jsou více na ráně.Na vesnicích bývá přece také veselo a to myslím veselo bez postranních úmyslů,než jak nám předkládá Dvořáková ve své knize.Někdy se téměř blížila k odtažitosti Kunderových příběhů.Zkrátka mi tam chyběly postavy "čistého srdce nesoucí naději v lepší život".Přesto dávám pět hvězd za přesnost,dokonalost ,čtivost a odvahu.

32 16.12.2018

Podle mého osobního amatérského názoru je toto nedokončené dílo klenotem naší literatury.Je to dokonalé torzo vytesané slovy.Je to ten nejhladší mramor vybroušený extatickými úlety,popisy horečnatých snů,fantastických zjevení,brutálních poprav a lyrikou romantické lásky.Jakmile jsem se naučil tento text číst tak jak ho autor psal ,a dával jsem si na čas,odkládal , vracel se v ději zpět a stále nacházel něco nového,tak jsem byl pokaždé odměňován literárním zážitkem. Je to literární DAVID Karla Schulze.Obávám se ale,že k tomuto dílu se musí věkově dozrát,aspoň v mém případě tak bylo.Přeji si,aby u ostatních čtenářů to nebylo nutné,a mohli si dílo kdykoliv užít.Je třeba mít ke Kamenu a bolesti respekt a úctu.

32 12.10.2018

..."Prožili spolu dost,aby dospěli k vědomí, že láska je láskou kdykoli a kdekoli, avšak je tím hutnější, čím blíže je k smrti...."
Asi nejlepší román o lásce, životě, stáří a smrti, který jsem zatím četl.
Geniální vypravěčství,popisnost, která mě vůbec nenudila,naopak vytvářela věrohodné a živé obrazy života a prostředí na přelomu 19.a20.století .
Styl vyprávění vyžaduje pomalost a velkou pozornost při čtení ,byl jsem však odměněn velkým čtenářským zážitkem.

31 16.02.2023

Odskočil jsem k tomuto od trochu depresívního Nabarveného Ptáčete a opět se skvěle bavil a řehtal jak zámecký kůň v konírně při návštěvě školního výletu. Zaujala mne poznámka, že kníže Schwarzenberg je sprostý jak černošský raper.
:-)

31 04.09.2019

(SPOILER) Bočkův humor mě opět nezklamal,bavil jsem se výborně.
Princezna Marie "palbu lásky" ustála a na "poli lásky" se to "vystříbřilo "
......"Když jsem přišla na řadu a klekla si před mřížku, pan farář mi nevrlým hlasem oznámil, že ho zajímají jenom těžké hříchy, protože těch dojmů, pocitů a vůbec té „babské lyriky“ má dnes už plné zuby. Následně mě vyzval, abych mluvila stručně a nejlépe v heslech. Takže moje hříchy a následné reakce kněze měly tuto podobu:
Já: „Mám dva nápadníky a nedokážu se mezi nimi rozhodnout.“
Kněz: „To není hřích, ale normální blbost. Duch svatý jednoho z nich vyeliminuje, žádný strach.“
Já: „A co když vyeliminuje oba?“
Kněz: „Tak bude někdo třetí… Pojďme na ty hříchy a nedělejme z toho předmanželskou poradnu.“
Já: „Lhala jsem jim do telefonu…“
Kněz: „To jsou beztak jenom malé lži, které nikomu neublíží… Dál…“
Já: „Když mluvím s jedním, tak po chvilce začnu myslet na toho druhého…“
Kněz: „Já při mši taky kolikrát myslím na kdovíco… dál…“
Já: „Bojím se, že si spletu jejich jména.“
Kněz: „Tak to by byl sice strašný trapas, ale ne hřích. Buď je neoslovujte vůbec, nebo zvolte něco neutrálního, co se hodí na každého. Moje matka celý život říkala otci ‚hošánku‘. A teď zkusme nějaký hřích.“
Já: „Sprostě jsem nadávala a možná to bude v televizi.“
Kněz: „Litujete toho?“
Já: „Lituju.“
Kněz: „To je lehký hřích, který se maže i bez zpovědi.“
Já: „Bojím se budoucnosti.“
Kněz: „Jsme v Božích rukou. Nějak to dopadne.“
Já: „Moji bližní mně lezou na nervy.“
Kněz: „To každýmu. Proč myslíte, že svatý František mluvil jenom se zvířaty?“
Já: „Nevím…“
Kněz: „Protože mu neodpovídala. Na zámku máte hromadu vycpanin, choďte se tam odreagovat.“
Já: „Bývám vzteklá…“
Kněz: „Pokud vím, tak to máte v rodu. S tím nic nenaděláte. Ale musíte se modlit, abyste nikoho nezabila. To by byl hřích do nebe volající a pár otčenášů by to nespravilo.“
Za pokání jsem dostala modlitbu bolestného růžence....."

30 28.10.2022

Bílá voda je uměleckým ztvárněním represí komunistického režimu vůči církvím a řeholnicím klášterů z období padesátých let minulého století až po přetrvávající nenávist v současné době,jež je semenem,které se povedlo komunistům úspěšně do společnosti zasít a vydává stále plody. Je nutno ovšem dodat,že někteří představitelé církví jim v tom pomáhali.
Čtenářsky jsem byl spokojen,četlo se mi dobře,postavám jsem fandil a spoluprožíval utrpení a nenáviděl komunisty a jejich primitivnost a hrubost,ve fiktivních dokumentech jsem neměl problém se vyznat. Sympatické mi bylo,jak se osudy lidí přicházejících do Bílé Vody proměňují,bolestně ale k lepšímu,i když těžšímu úkolu v plánu,řekněme,Nevysvětlitelného.Autorka jako by při vytváření postav ze skutečných osudů tento plán i jeho zahlédla.
Ale zároveň se ztotožňuji s některými komentáři,které vytýkají například "přešlechtěnost",nebo nepochopení úlohy žen v církvi,podsouvání myšlenky svěcení žen v církvi,a nakonec že se jedná o tzv. "biederemeier román",čili román,který má ke skutečnému románu daleko.
Osobně se mě víc než Bílá voda dotkla kniha:"Byly jsme tam taky ",připadá mi ryzejší a údernější.
Bílou vodu bych viděl jako úvodní čtení k literatuře faktu o tomto temném období našich dějin.
A jako poctu pronásledovaných komunisty.

30 09.07.2022

Evžen, pardon, princezna Marie mě opět spolehlivě rozesmála. Těším se na to, až se ocitne "pod palbou lásky"

"Královna: „To je zajímavé. Víte, má drahá, že New York založili Holanďané?“
Matka: „Nevím. Mně se ty indiánský kmeny dost pletou. Všichni ti Huroni, Siouxové, Apači, Holanďani… Dost nepřehledná doba.“

" Královna: „A jak vás, má drahá, přijali lidé v Čechách? Přece jenom jste Američanka a jim bylo padesát let vtloukáno do hlavy, že Amerika je úhlavní nepřítel.“
Matka: „Přijali mě výborně. Nejspíš. Já jim totiž skoro vůbec nerozumím. A s žádnou nenávistí jsem se nesetkala. Mám pocit, že Čechům je všechno jedno.“
Královna: „Ano, je to pozoruhodný národ. Přeji vám hodně štěstí.“

30 19.01.2021

Po třetím setkání s dílem paní Klevisové se asi stanu jejím fanouškem. Bude to asi tím, že když je na mne něčeho moc, tak je to příliš. A tím myslím zahlcenost trhu různými "severskými" bestsellery anebo i jinými a třeba i tuzemskými, které obsahují spoustu mrtvol, detailního násilí, sexu a postavy se potácí v různých" raušech či se nemůžou srovnat s realitou a svým životem. Proto se mi líbí že autorka jde proti proudu a píše především o vzájemných vztazích mezi lidmi, jejich slabostech a kostlivci v jejích skříních skromně, nenápadně a pravdivě. A že kriminální čin, jeho podrobný popis a vyšetřování je v pozadí, mi vůbec nevadí. Ale nenechte se klamat tělem. Zas až tak moc v pozadí není.
Jen to chce pomalejší čtení.

30 20.08.2020

I mne si získal příběh jemným humorem a lidskostí a apelem k boji za spravedlnost,jakkoliv se zdá předem ztracený. Snad jen postava Atika mi připadala až příliš kladná, ale ústupek jeho poctivosti šerifově reálnému jednání v závěru knihy jí vrátil věrohodnost.

30 13.08.2020

Severská detektivka vyprávěná českým neotřelým způsobem. Bez potoků krve, bez detailních popisů brutálních vražd, bez krkolomných zápletek. Pomalé vyprávění, podrobné popisy charakterů postav, detailní rozbory jejich vztahů a chování. Zločiny jednoduché, motivy banální,jako v životě. Žádné senzační odhalení se nekonají.
A přesto, pro mne sice pomalé a náročné čtení, ale v záplavě severských krimi, či detektivek z jiných zemí, velmi osvěžující.

30 10.07.2020

Na prvotinu velmi dobrý pokus o horror v prostředí českého zámku.Svými vnitřními problémy mi vypravěč trochu připomínal hrdinu z Kingova Osvícení,ale v tomto případě jde spíš určitě o náhodu než inspiraci.Před tímto jsem četl autorovy Aristokratky a jsem příjemně překvapen rozsahem kvalitního psaní v lehkém žánru humoristickém i hororovém.
Jemné stupňování napětí,chladný popis tzv.poltegraist.událostí,sobectví ,pesimismus vypravěče a jeho odmítání "zázraku" ve vlastní rodině a na druhé straně zkušenost první zpovědi činí z vyprávění celkem působivý zážitek.Škoda náhlého ukončení,velmi by mě zajímal další vývoj postavy při jeho poznávání,že realita není jen to ,čeho se dotýkáme a vidíme.

28 12.09.2019

....“Co se děje?” zeptal se Elánius moře pozvednutých tváří. “To jste nikdy neviděli, jak se zatýká drak?”...

Ani já neviděl ani nečetl.
Až v tomto mém dalším pokusu o seznámení se s Úžasnou Zeměplochou Terryho Pratchetta.
A tentokrát to vyšlo.
Smál jsem se až mi tekly slzy z očí, prožíval úžasná dobrodružství a trampoty Noční hlídky, lemované hrdinskými činy, učil se jak přivolati sobě draka,užíval groteskních situací i jemného a inteligentního humoru .

....“Nestojím o to, nechat se upálit zaživa,” odpověděl mu seržant Tračník. “To by mi žena udělala z života peklo".....

I poselství tam bylo moudré.
O šanci jedné k miliónu,kdy to prostě musí vyjít.
Nebo to bylo milión ku jedné?
Každopádně si další příhody Noční hlídky velmi rád přečtu.

27 12.11.2022

Po dlouhé době konečně pořádně drsný, temný thriller, co jsem četl.
Čtivý, napínavý a hlavně ne hloupý.Kvalitu podtrhují občasné úvahy o životě a kriminalitě.

27 18.01.2022

Bravo!
Autorce se povedlo mne zcela ponořit do světa své hrdinky, vnímat ho jejími smysly, prožívat její emoce a nacházet krásu na nejnečekanějších místech.Niterně drsné. Opravdu jsem si to s ní prožil. Ležení na koberci, děsivé přelití mořské vlny přes hlavu, pocity :já chci domů, fotografování mrtvých zvířat, narovnávání ohnutých stébel trávy po bouřce, odpálkování optimistické holičky či dotěrných Jehovistů a také třesení končetin a pláč. A nechuť vstávat. Tu mám možná větší než postava Frankie.
Citát :
"Myslím na tu propast, na tu obrovskou propast, jaká je mezi tím jak žiju... a jak bych žít chtěla"
Str. 89
Nebo :
"V předvečer svých každých dosavadních narozenin jsem vždycky očekávala, že se na druhý den ráno probudím a budu se cítit nějak jinak, nějak proměněná. Nikdy se to nestalo. Pokaždé se cítím úplně stejně a jsem zklamaná"
Str. 148.
Doslov mi předložil vysvětlení, že příběh je spíš o hledání sebe sama, než o depresích. Díky za doslovy, mají svůj smysl.
A dík za Tvůj příběh, Frankie.

27 19.02.2020

Případ brutální a temný. Popis vyšetřování zajímavý vzhledem k době, kdy se děj odehrává. Autor přesvědčivě popisuje změnu režimů a všeobecnou amnestii a její dopad v policejních složkách a na všechny zúčastněné. V příběhu použit i policejní humor, při čtení kapitoly o pročesávání kravínu jsem se chechtal. V sériích Dánových knih pro mne to lepší dílo.

27 25.10.2019

Nepatřím mezi Murakamiho fanoušky.Po různých Podivných knihovnách,Honbě za ovcí,Kafce na pobřeží,neskutečně dlouhému 1Q84 a Sputniku jsem byl přesvědčen,že už od něj nic nepřečtu.Ale tady mě zlákala obálka a fajna cena z bazaru.A nelitoval jsem .Překvapil mě velmi vysokým vypravěčským uměním a hlavně tím ,že dokázal zlehčit sám sebe. Aspoň mám takový ,možná mylný dojem.Připadá mi víc hravý a dokáže k té hře připoutat čtenáře.Samozřejmě nechybí oblíbené rekvizity jako cesty mezi realitami, světy a jakési podivné filosofie příčinnosti a následků,které lze rozetnout zabitím Ideji a cestou za Metaforou přes hraniční řeku mezi Nicotou a Bytím. A samozřejmě sex. Zkrátka Murakami ,no.
Kdysi jsem zhlédl pár filmů od Davida Lynche ,včetně legendárního Twin Peaks a při čtení některých pasáží jsem měl dojem ,jakoby na mě dýchla atmosféra těch filmů.Grotesknost spojená s bizarností odlehčená humorem.
Tahle laťka je ale nastavená velmi vysoko,jsem zvědav,zda ji autor dokáže posunout ještě výše.
Vážení a milí !

27 16.07.2019