triatlet komentáře u knih

Jedna kniha ze série kynologických příruček - https://www.databazeknih.cz/edice/kynologicke-prirucky-plemena-psu-77/strana-1.
Univerzální informace doplňují fotky kníračů.
Pěkná grafická úprava.

7 15.05.2018

Chodský pes je srdcovka, takže knížka Jana Findejse byla jedním ze základních studijních materiálů před pořízením štěněte.
Přínosné jsou především kapitoly z historie, o standardu a o vazbě na junáckou symboliku.

"A Ty si pamatuj, že není důležité, odkud pes (nebo člověk) pochází, ale kam směřuje a co dobrého z něj vznikne. Vždyť každý ušlechtilý tvor byl jednou nečistokrevným voříškem." (Motto, s. 4, Miroslav Nevrlý)

7 15.05.2018

Unikátní na tomto atlasu je, že autoři píší z pozice psa:
"Zoologicky nás člověk zařadil do řádu šelem, čeledi psovitých, kterou tvoří patnáct rodů."
V deseti částech (od ovčáckých a honáckých psů po chrty) se představuje na 130 různých plemen.
Potěší zařazení chodského psa.
"Celkově působím inteligentním dojmem a vyzařuje ze mne síla, rychlost a vytrvalost." (s. 27)

12 15.05.2018

Ve své době jedna z nejlepších encyklopedií o psech. Jednotlivá plemena jsou vyobrazena na celé dvojstraně. Menší obrázky (z profilu, ze strany)
s popisky dokreslují charakteristické vlastnosti dané rasy.

12 15.05.2018

Kynclovy rozhlasové črty neztrácejí půvab ani v knižní nebo televizní podobě.
Úvodní text z 24.3.1990 O prezidentovi, anglické sestře a totálním básníkovi je poctou Ivanu Blatnému, Václavu Havlovi, ale hlavně Frances Meachamové. Zdravotní sestře, díky níž se dochovaly básně Ivana Blatného.

"Tečkou za touto knížkou je tedy poměrně banální mravní naučení, které neplatí jenom pro Británii a žurnalistiku: život je mnohem komplikovanější - a zajímavější - než naše neumělé pokusy analyzovat ho, pochopit a vysvětlit." (Tečka za knížkou, Londýn 10. srpna 1992, s. 221)

6 15.05.2018

Byla jednou jedna knížka,
vystupovala v ní i liška.
Autorem je Ivan Blatný,
skvělý básník, málo platný.

Blatného jednoduché, hravé verše pro děti jsou rozdělené do dvou částí: první sleduje roční koloběh, druhá má pohádkový ráz.
Nejraději mám Pohádku o hádavých skřítcích a Říkadlo.
Přínosný je doslov Stále zapomenutý Ivan Blatný od Luisy Novákové.

»Kos na okně si píská: Čirýk,
jestlipak víte, co je lyrik?

Neměj tak udivenou tvář!
No to je přece básničkář!

Ten skládá básně mladým, starým,
verš za verš - ale pozor na rým! -

Nakonec všecky papírky
poskládá pěkně do sbírky."« (Sbírka básní, s. 9)

(Akcent 1997)

10 15.05.2018

Seifertovy vzpomínky na dětství, na lumpárny (Housle, Vějíř).
Autorský subjekt často uniká do snu - ať už se zdá malému chlapci, nebo se mu vrací snění o dětství. O dětství, které sice prožil na Žižkově v chudších poměrech (Nádraží), ale které bylo díky rodičům (mamince) bezstarostné a šťastné.
Kromě Žižkova zmiňuje i pobyt na venkově u prarodičů (Okarína).
Verše plné něhy, tajemství a malých dobrodružství doplňují krásné ilustrace Jiřího Trnky.
Sbírka je poctou především pro maminky.

"Nad škarpou visí u silnice,
obtáčí dlouhá stébla žit.
Jen kapku rosy a nic více
v kalíšku svém ti podá pít.

Tak lehce jde se pocestnému,
jak okusil by vzácných vín.
Co říkal chlapec? Zdálo se mu,
že zavoněl dech maminčin." (Svlačec, s. 53)

"Být básníkem! Jako jím byli
autoři veršů z vějíře.
A ruce mé se pokusily
nesměle sáhnout po lyře.
Přede mnou ležel papír bílý,
arch za dva halíře." (Vějíř, s. 63)

"Buď sbohem, dobo roztrhaných gatí,
dny ztracené jsem marně hledat chtěl,
čas, který se už nikdy nevrátí
- ach bože, já jsem zapomněl." (maminčino zátiší, s. 64)

(Klub mladých čtenářů, Praha 1965)

36 13.05.2018

Na svou dobu pro "děti do deseti až jedenácti let" nepřekonatelná obrázková encyklopedie.
Socialistická hesla s odstupem času působí úsměvně.

"AKTIV
Co se projednává na třídním aktivu?
Chlapci podali návrh vysázet holou stráň nad obcí třešňovými stromky.
Na aktiv přišli všichni žáci naší třídy. Chyběl jen Mrázek, protože musel na zahrádce sklízet mrkev. Náš předseda zahájil aktiv a hned chtěl vědět, co říkáme novému návrhu. Mně se líbil, protože na třešně mám vždycky chuť. Ale slovo jsem dostal skoro až poslední. Předseda si nevšiml, že se hlásím. Řekl jsem, že musíme jednat s národním výborem. Aktiv se pak usnesl, abych vysázení třešňových stromků projedna já. Dobře, půjdu tedy na národní výbor."

22 07.05.2018

Bilancování (ne)naplněného života při maratonském závodu. Zajímavý vnitřní monolog běžce.

4 07.05.2018

Povídkový triptych (Konec královny, Apartmá s koupelnou, Slib) u nás doma koloval na přelomu 80. a 90. let tak, až se ztratil.
Líbily se mi charakteristiky postav, anglické vystavění příběhu (uzavřený okruh podezřelých) i role vypravěčky.

5 07.05.2018

Zuzana Pospíšilová umně veršuje,
jak vznikají různé produkty vysvětluje.

Veršovaná cesta pro nejmenší, aby poznali, jak vzniká mýdlo, kečup nebo knížka.
Každá z 20 básniček je věnovaná jednomu dítku.
Autorka dokáže zakomponovat i složitejší výrazy:
"K výrobě se hodí
směs potaše, sody,
písku, taky vápence.
To se vloží do pece.

Jestli vůbec neznáš
těžké slovo potaš,
vysvětlím to nejspíš zkrátka -
je to bílá pevná látka
uhličitan draselný."

Moc pěkné jsou ilustrace Magdy Veverkové.

10 07.05.2018

Hledání pomoci pomocí otázek.
Nápadité putování Malého pána, který díky svému úsilí dokáže Tosipiše rozplakat štěstím a Muří nohu promění díky jednomu krásnému slovu.
"... Malý pán brzy pochopil, že nebýt drahocenné pohlednice od Fr. Datla, jistě by někde sešel z cesty, možná i ze světa."
Ilustrace Jiřího Stracha (spolupracoval na filmech Ostře sledované vlaky a Obchod na korze) přímo vybízejí k animovanému zpracování.

8 06.05.2018

Komorní drama z posledních dnů války.
Věty, které Jan Procházka poskládal, působí stroze, syrově a připomínají údery sekyry...
Předposlední kapitola je srovnaletná se závěrem Jozovy Hanule.
I když jsem viděl opakovaně film (i v kině), povídka mě překvapila množstvím přímé řeči a lyrickým jazykem.
"Kočičí oko tancovalo nad tupými palicemi valachů. Úvoz i povoz uhýbal a zase se vracel k ranní hvězdě. Crčela voda, hřměla míza, bobtnalo rašení. Živá hmota se ve tmě napínala, drala se nad žleb, mlaskala jako chlebové těsto
v kváskové díži." (s. 9/10)
"Explodovalo jaro, kvičeli ptáci, šuměl hvizd, idyla moravské přírody se vojáka-vojáčka nedotýkala." (s. 29)
Z textu vystupuje vztah k víře:
"Musíš mně odpustit, oslovila Boha. Vím, že jenom ty jsi Soud a Odplata. Ale jsi taky Spravedlnost." (s. 36)
Oproti filmu je rozveden motiv mateřství.

Ze zarovnání textu ve vydání v nakladatelství Academia z roku 2009 bolí až oči...

27 05.05.2018

V knihovničce vlastníme vydání z roku 1961. Někdo jednotlivé stránky očísloval, obtáhl řešení hádanek a v obsahu před hesla napsal velká počáteční písmena.
Vazba je rozpadlá, chybí hádanka od písmene A...
... ale stejně občas rád tímto pokladem zalistuji.
Za nejzapatovatelnější a asi i nejvtipnější považuji:
"Kápneš na pleš,
pak tu pleš
oškrábneš
a na tstůl
přineseš."

Moudrost vyjadřuje:
"Bílé políčko,
černé zrníčko,
ti, co je sejí,
všemu rozumějí."

Co je to?

9 05.05.2018

Geniální spojení ilustrátora Pavla Čecha a básníka Radka Malého umocňuje úvodní PS od Bohumily Grögerové.
Obrázky a verše, při jejichž zkoumání se doslova tají dech...
... aneb jak barevný může být podzim

Čarování
Obejmi třikrát starý strom
nevyslov hlásku
on promluví

řečí vran a hlasem stinky
slimáčí řečí
jazykem stromů

Obejmi třikrát starý buk
zleva a zprava a neptej se na nic
on odpoví

17 02.05.2018

Svěrákovo umění potěší.
Dycinky.

"Jenže potom se ukázalo, že ta smyslná pusa měla skrytou výrobní vadu: málokdy se zavřela. Jak ta holka byla užvaněná!" (s. 85, Ujetá láska)

Všechny povídky jsou vypointované, prolíná se v nich smutek a moudrost stáří s krásou života. A jsou jazykově krásně hravé.
Nejvíc se mi líbila O slušném taxikáři.

25 01.05.2018

„Je těžko změřiti velikost poezie.“ (Doslov Karla Šiktance, s. 76, Květy poezie, svazek 218, Praha 2002)
Proč je Máj strašákem pro studenty?
Proč skladbu nepřijali Máchovi současníci?
V magazínu MF Dnes v roce 2016 popisovali vtipné situace u maturitních zkoušek. Jeden student reagoval na nápovědu – autor Máje – Karel… „Karel Jaromír Erben.“
Věřte, že se našinec moc nebaví, když ve snaze rekapitulovat podstatné a připsat studentovi nějaké body, zkoušený vyhrkne na otázku „Kdy se odehrává Máj?“ – V březnu. A na vyděšený pohled reaguje: - Tak v dubnu… A následně maturuje výborně z angličtiny.
Za vypovídající považuji studentský film, na nějž odkazuji v diskuzi.
K Máji se dá přistupovat jednoduše podle vzorce P + 2Z + I + Z + I + Z. Může se upozornit na paralelní příběh milenců Jarmily a Viléma.
V Máji se dají najít kouzelné archaismy.
K Máji se dá najít cesta prostřednictvím kompozice. Která z 7 částí neobsahuje v posledním verši ani jeden interpunkční znak?!?
Jsem rád, že jednou za rok dva můžu projít těch 824 veršů, 4280 slov, v nichž se objevuje 1366 znamének...
Díky, Jarmilo!
Díky, Viléme!!
Díky, Hynku!!!

Osobně vnímám Máj především jako hold češství a české krajině.
„Čechové jsou národ dobrý!
(…)
Čechové jsou národ statný,
nepřemožen český voj.
(…)
Věrný syn jsi Čechů kmene,
věrný bratr bratřím svým;
jazyk český je i Tobě
otců drahým dědictvím.
české hory – české doly –
české luhy – český háj –
šírá vlasť – ta naše země
nejmilejšíť Tobě ráj.“ (z Předzpěvu)

„Ach zemi krásnou, zemi milovanou
Kolébku mou i hrob můj, matku mou,
Vlasť jedinou i dědictví mi danou,
Šírou tu zemi, zemi jedinou!-“ (s. 57, 3. zpěv)

Líbí se mi 1. intermezzo a živá i neživá příroda chystající pohřeb:
„Slavný mu pohřeb připraven.
Ubledlý měsíc umírá,
Jitřena brány otvírá,
již je den! Již je den!“ (s. 47)

Úvahy na mě působí hamletovsky:
„Snad spaní je i život ten,
jenž žiji teď; a příští de
jen v jiný sen se změní?
Či po čem tady toužil jsem,
a co neměla šírá zem,
zítřejší den mi zjeví?“ (s. 32, 2. zpěv)

36 01.05.2018

Počítání a bilancování, epistolární podoba i rozhovory nebo recenze. Ale především písňové texty, to je soubor Andělská počta.
Měl jsem možnost opakovaně slyšet skupinu KOA, takže při čtení slyším magická hlas Zuzany Navarové. Případně se začtu při poslechu cd Barvy všecky.
Knížka je stejně pestrobarevná jako Zuzanin život. I když součástí knihy jsou jen černobílé fotografie.
Zuzana Navarová v písňových textech zmiňuje množství dalších umělců (Josef Lada, Adina Mandlová, Jacques Cousteau – V buši).
Líbí se mi hraní se slovy:
„Spíš, a tak nevíš
jestli poponesli
kříž
když na mý sesli
dřímáš
Nebo ne?“ (s. 14, Valentýna)
Často používá makaronský verš, nebo i celé sloky v cizím jazyce.
„A šajnym dank in pupik
aj, aj, aj mechaje
a šajnym dank in pupik
Kdo tu není, klezmer nehraje“ (s. 16, Vřelé díky z pupku)
Autorka oslovuje své okolí, nebo přímo volá po pomoci:
„Kde jste, mí kumpáni
nahořklých nocí
Kde jste, mí piráti
houpu se v bocích
Kde jste, mé přízraky
pobledlých svic
Vezte me, tramvaje
do Vokovic (s. 34, Piráti)
V části Miláčkové Zuzany Navarové zaujme vzpomínání na Jana Bornu a na Markétu Fišerovou.

„Jako beránky nad mou hlavou
jako červánky nad Jihlavou
jako poklad, co nad něj není
ona je krásná až k zešílení.“ (s. 18, Gatě)

18 29.04.2018

Praha má spoustu podob a vůní.
Záleží na ročním období, kdy ji navštívíte.
Z jednoduchých Žáčkových veršů jsem měl chvílemi pocit, že shlížím z věží na foglarovské uličky (Moře střech). Adventní atmosféra (Na Mikuláše) mi připomněla Aškenazyho povídku Jak jsem se ztratil. Ocitl jsem se na Nerudově Malé Straně i v prostředí Seifertova Žižkova.
Z veršů především vystupuje žáčkovský úsměv a vtip.
"Hurá na rozhlednu!
Pojďte taky!
Podrbáme za ušima mraky!" (s. 18, Petřínská rozhledna)

I ilustrace Jiřího Kalouska vybízejí k výletu do Prahy.

11 29.04.2018

Cesta myšky lesem aneb všude dobře doma nejlíp. Nápaditý příběh, ve kterém hrají prim ilustrace doplněné o jednoduchý text.

11 28.04.2018