triatlet komentáře u knih

Pavel Čech má dar jednoduchým příběhem otevírat cestu k velkým dobrodružstvím...
Jdu hledat staré klíče po pradědovi a náhodně je někam pohodit...
Vypointované typografické uspořádání autorova medailonku.

20 28.04.2018

Proč hledat na skvělých knížkách mouchy, když v nich jsou takové pavoučí speciality pro gurmány jako moucha v jahodové omáčce?
Názvu 3. dobrodružství - VŠE ZTRACENO - by asi víc slušel otazník.
Příběh se dokonale propojí s 2. dílem (prostor má kukačka i datel, a dokonce i Ňomura). Zápas Čendy s Ňomurou je napínavější než olympijské zápasy Lukáše Krpálka. Ještěže Čenda četl Tarzana. A doufám, že si přečte i pokračování... A že časem bude i 4. dobrodružství pavouka Čendy :-)

"Chtěl ještě něco dodat, ale v tu chvíli se stalo něco, co se stává většinou jen
v pohádkách."

12 28.04.2018

Na miniaturním prostoru knížečky, která se vejde do kapsy, autor vykresluje velký příběh malého pavouka v lese.
V úvodu autor jednoduše shrnuje předchozí dobrodružství, následně sledujeme krátce paralelní příběh Čendy a kukačky. A jakmile si vezme Čenda mapu a potká mravence, nebo pavoučí holku, tak se rozjíždí malé velké dobrodružství...
Vítejte ve světě Pavla Čecha.
Líbí se mi, jak autor oslovuje čtenáře.

14 26.04.2018

Půda, pavouk, tajemství - jakpak se to rýmuje?
Pavel Čech další kouzelné vyprávění maluje.

Maluje slovy i obrázky, hraje si s typografickou sazbou.
A že se v hodinách neozvalo nic?
Nevěřím - slyším klapání, vrzání, drkání, brkání :-)
Skvost.

20 25.04.2018

Jan Skácel si ve Smuténce používá množství metafor.
Hned z úvodní básně Pořád vystupuje úzkost:
"Tolik se bojím ticha a němoty,
té tíhy na stromech a věčnosti,
co v lidech přestala." (s. 11)

Často se objevuje přesah nejen mezi verši, ale i mezi slokami:
"Léto je daleko a sníh,

sníh je tak čistý, až jiskří v očích." (s. 17 - Nahým a mokrým navrch)

Básně zaujmou prostotou:
"Od lesa přijde do dědiny jaro.
Pod paží ponese si skřipky,
prastarý nástroj z trojitého dřeva.

Některý večer pak ozve se v sadech píseň." (s. 27 - Březen)

I krátké osmiverší dokáže načrtnout krásu kolem nás:
"Na malinovém nebi
rozpouští se den.
Za zídkou z cihel
omamně voní bezy.

Je slyšet každý list.
Bez hnutí vrůstá
kaštan do noci.
V kamnech šplíchá tma." (s. 31 - Večer)

20 22.04.2018

Hiršalovo párkování
=
umné napodobování
páně Slívovy ilustrace
=
přináší hodně legrace

Párkování
párování
párkoní
pokání
proní
prká
pár
pá
p

Hiršalovo experimentování mě baví.

9 17.04.2018

Za dvacet let jsem vyzkoušel asi pět středoškolských čítanek. Posledních cca 8 let používám sérii z nakladatelství VYUKA.cz, edice MATURITA.
Vyhovuje mi (a snad i studentům) členění ukázek na 2 stránky. Pravá strana obsahuje vysvětlivky - interpretační poznámky (jazykové prvky, kontext doby). Autoři 4. dílu rádi upozorňují na parentezi, perifrázi, parcelaci, pleonasmus, nebo katachrezi.

Čítanka obsahuje ukázku z Ginsbergovy básně Kádiš. Jeden nepozorný student vyslovoval [kaďíš].

9 16.04.2018

To nejlepší z blogu servírováno v pěkném balení. Podobně jako u knižního vydání blogových textů Marie Doležalové (Kafe @ cigárko) se mi líbí kartonová obálka a také ilustrace. Ivona Knechtlová jednoduchými obrázky výstižně a úsměvně dokresluje črty Marty Kučíkové.
I když Marta Kučíková píše především z ženského pohledu a osloví asi víc čtenářky, její vyprávění je úsměvné, milé. Občas mi vadila překombinovanost příběhů a zbytečné dvojsmyslné narážky, ale celkově mě čtení bavilo.
„Je potřeba si vyčistit hlavu, občas to bývá chlívek sajrajtu, který si dotáhnete do závitů, ani nevíte odkud.“ (s. 138)

„Nejhorší je být imigrantem svého srdce a zdravých myšlenek.“ (s. 138)

„Každá špatná zpráva nese ruku v ruce i trochu něčeho dobrého. Jenom to holt není hned vidět…“ (s. 171)

13 15.04.2018

Minimalismus Karla Kryla o končící normalizaci v Těžkoslovensku a
o posametové euforii trefně charakterizuje dobu, politiky.
V 6 částech jsou texty z let 1987 až 1991, které Karel Kryl vysílal na stanici Svobodná Evropa. Jednotlivé veršované texty autor v úvodu stručně komentuje.
Obsahově, ale i formálně srovnatelné s Magorovými Labutími písněmi nebo
s Divišovým Odcházením z Čech („21 Srpnů“).
Zaujmou novoročenky v podobě kryptogramu, jazyková hravost („poetická politika nebo politická poezie“).
Opakuje se motiv čtyřicetileté nesvobody:
„Co říci k únoru?
Čtyřicet dlouhých roků:
radostí na kilo –
na tuny utrpení.“ (s. 23)
Vtipně je vypointovana vetšina textů – nejvíc se mi líbilo veršování
o aprílových oslavách (duben 1988), o emigrantech (červenec 1988).
V dubnovém příspěvku z r. 1989 zaujme opakující se refrén „a Václav sedí
v kriminále“, v zářijovém pak charakteristika Michaila Gorbačova („Zachmuřil Míška znamenané čelo - / na duši chandra – v srdci neveselo:/ na radu zajít
k carům do čítanky/ a poslat zase na návštěvu tanky?...“)
Listopadový rozhlásek z r. 1989 je založený na písničkářském bacilu, který šířili Nos s Voňkovou, Hutka, Jahelka, Merta, Paleček, Janík, Jimi Čert, Plíhal, Nohavica, Dobeš, Třešňák, Veit, Vokatá…
»Vasil s Gustavem
před pohřebním ústavem
unaveně zafuní:
„Bacil je imunní.“«
Kryl prorocky komentuje i posametovou euforii:
„Vládne móda krátkých gatí
v naší republice.
Nedivte se, lidé zlatí,
Vždyť jde o pozice.“ (s. 76)

16 15.04.2018

Po prologu (Modlitba k bohyni paměti) následuje vlastní skladba Adam a Eva, jejíž rámec tvoří podobně vystavěné básně.

„Byl Den.
A byla Noc.
A Země byla nesličná
a pustá.
(…)
Žal i vděk
jak vydražený nábytek
v ní mrtvě ležel – naskládán
až po poslední vrásku.“ (s. 17 – 19)

Základ textu tvoří šest částí, které i pomocí biblických citátů odkazují na stvoření světa.
Autor v náročných metaforických obrazech charakterizuje nejen vztah – ať už mezi partnery, zeměmi (vznik r. 1968…), člověkem a Bohem, případně člověkem a Zemí.
Opakovaně autor zaujme jazykovými hříčkami.

„a jemu bylo znenadání,
jak by ho nesli nad hlavami
(…)
a v ní bylo jak po vymření,
jak by ji nesli přes kamení“ (s. 25)

„Nehýbal se. Hlavu v klíně, trnul, jak
se lehce hýbá. Jak ho líbá. Jak ho
prosí.“ (s. 34)

„Jsi
Milost má! Můj kříž! Můj stín!
Jsi letmo hvězd, ach na podzim!“ (s. 45)

„Žehrali. A jak by lkali.
Žebrali. A jak by láli.“ (s. 50)

„Mlčeli. Slova staletá
však lezla šeptem ze tmy dál.
Jak plst. Jak rybí kosti.“ (s. 51)

„Couvali na Zem. Leklí. Mdlí.
A slunce, spadlé do polí,
Zakrvácelo hlínu.“ (s. 55)

Líbilo se mi, jak autor pracoval s refrénem.
„Lilo.
Lilo. Bíle lilo.
Bez milosti. Bez lítosti.
Liliově bíle lilo.
Až se slilo, co kde bylo.
Hlad. I hněv. I krev.
I kosti.“ (s. 73)

„A Bůh se modlil – neslyšen –
byv stvořiv pozdní lásku - - -" (s. 76)

18 14.04.2018

Baiku o Aprílové škole
Aprílový špás
v nonsensovém podání
chmury zahání.

Jiří Žáček jako pozorovatel dětského světa, často si hraje se zvířecími motivy. Líbila se mi forma komunikace dospěláka s dítětem v básních Komín nebo Před spaním.
Ilustrace Adolfa Borna pěkně dokreslují Žáčkovy verše.

12 08.04.2018

Hory jsou jako život – ukazují nám své vrcholy, lákají ke zdolávání, ale někdy přináší strastiplnou cestu. Když se ale podaří dosáhnout nějakého cíle, získáváme sílu a motivaci.
Při slunečném počasí se nedosažitelné vrcholy vyzývavě usmívají, při bouřkách se na nás zlověstně mračí…
Mám dvě hory – v jedné je ČERVENEC po celý rok, ta druhá je skrytá v lesích nedaleko Telče a je možné ji zahlédnout jen z některých míst.
Cognettiho příběh není jen o životě v horách, ale především o vztazích – rodičů a dětí, milenců a hlavně přátel. „Naše přátelství přebývalo tam
v horách a to, co se dělo v údolí, se ho nesmělo ani letmo dotknout.“ (s. 175)
Cognettoho hrdinové hledají… „Pokaždé, když jsem se tam vracel, zdálo se mi, že se vracím k sobě samému, na místo, kde jsem sám sebou a je mi tam dobře.“ (s. 182) Hledají pomocí hádanek, přírodních živlů. Pomáhá jim v tom zkušenost předků. „Podle tebe nás minulost může minout znovu?“ (s. 21)
Za nejvýraznější považuji motiv potoka, který je průzračný od úvodních stránek.
Hory jsou nádherné, ale i zrádné. V Cognettiho příběhu jsou zrada a smrt
zpovzdálí cítit. Zkříží postavám cestu?
Líbilo se mi členění příběhu, názvy kapitol. Oceňuji autorův styl i překlad Alice Flemrové. Styl je čistý jako horský vzduch, místy břitký, místy s lehkým letním oparem, jinde mrazivě zimní.

„Jestliže místo, kam se člověk ponoří do řeky, je přítomnost, pomyslel jsem si, pak minulost je voda, která protekla za něj, která teče dolů a v níž už pro něho nic není, zatímco budoucnost je voda stékající shora a přinášející nebezpečí a překvapení.“ (s. 30)

„Léto maže vzpomínky, stejně jako rozpouští sníh, ale ledovec, to je sníh
z dávných zim, je to vzpomínka na zimu, která nechce, aby se na ni zapomnělo.“ (s. 131)

„Dobře jsem si pamatoval, co znamenalo jít tam (do města, do Turína) bydlet, v době, kdy mi město připadalo obtěžkané přísliby do budoucna. Nevěděl jsem, jestli jsem si já něco namlouval, nebo jestli ono nedodrželo své sliby, ale vystěhovat během jednoho dne byt naplněný tolika roky, vynosit ven bez ladu s skladu předměty, které jsem dovnitř přinesl jeden po druhém, bylo jako vzít si nazpátek zásnubní prsten, smířit se s ústupem.“ (s. 172)

„Minulost je v údolí, budoucnost na vrcholu.“ (s. 223)
„Ať už je osud cokoli, přebývá v horách, které máme nad hlavou.“ (s. 224)

27 07.04.2018

Předmluva: Ladislav Jakl
Ilustrace (vtipné a výstižné): Daniel Landman

Při listování kapesním vydání aforismů se našinec pousměje, ale že by se smál? Nakonec zbývá vysmívat se politikům a byrokratům...

"Naše školy připomínají vědomostní soutěže, takže naši absolventi vynikají
v zapomínání."

"Politik může být do něčeho namočený až po uši, a stejně dokáže zůstat
v suchu."

"Častým problémem lidí vstupujících do politiky je, že nejsou ani trochu připraveni na odchod."

"My o voze... a oni se vezou."

"Politik je bytost, která vidí, když chce, ale zviditelňuje se, kdy může."

"Spousta věcí politikům nedochází prostě proto, že nechodí pěšky."

"Když úředník nemá v kanceláři občana, nic mu nechybí."

"Vaše hlava je banka, kterou nikdo nevytuneluje - investujte do vzdělání."

"Slovo ministr znamená služebník - jenže latina je mrtvý jazyk."

9 04.04.2018

Podobný motiv jako v Bachově příběhu Jonathan Livingston Racek (https://www.databazeknih.cz/knihy/jonathan-livingston-racek-627?c=all).

"Někdy je asi lepší být stejná jako ostatní...
... ale..."

Další Horáčkovo alegorické putování světem,
které je nápadité a není určeno pouze dětem.
Petr Horáček umně kreslí obrázky a skvěle využívá typografii.

10 01.04.2018

Příběh barevný jako papoušek, nebo zobák papuchalka,
příběh zabalený v slušivém hávu jako má tučňák, nebo papuchalk,
příběh přes svůj krátký rozsah upovídaný jako tukan, nebo papuchalk.

Stopněte si nejbližší plující velrybu a vydejte se do kouzelného světa Petra Horáčka.

14 01.04.2018

"Krtek vykoukl z klobouku hlíny, je to jasné:
Zas přišlo jaro jako loni! A je moc krásné."

Verše Hany Doskočilové jsou (rozto)milé a odpovídají cílové skupině - nejmenším dětem.
Ilustrace ztrácejí původní jemnost Zdeňka Milera. Berušky, housenka nebo sýkorka působí těžkopádně, naopak květinový ráj pestrobarevnou veselostí doslova voní.

9 01.04.2018

"Každý z nás má svoji práci,
zbytečně čas neutrácí."
Líné kočce jsou vzorem výrající výr, želva, medvědi (brtník i bílý), slavík a jezevčík Ťapa.
Ilustrace Vlasty Baránkové působí mile a věrně vykreslují zvířecí svět.
Rozvernou básničku z pozůstalosti Jana Skácela k vydání připravil Jiří Opalík.

8 31.03.2018

Zuzana Posp_lová serv_ruje [íčka],
školákům se při čtení červenají l_čka.
Jeden příběh ke každému p_smenu,
kdo v_luští křížovku, získá odměnu.

Kromě 7 příběhů zaměřených na procvičení vyjmenovaných slov následuje množství křížovek, osmisměrka ke každé obojetné hlásce. V příloze jsou obrázkové doplňovačky, básnička. Autorka i pomocí křížovek rozvíjí slovní zásobu, i když místo jikry jesetera bych volil třeba kočkodanovitou opici.
Ilustrace Drahomíra Trsťana (především vykulené oči) nahánějí větší hrůzu než vyjmenovaná slova :-)

5 31.03.2018

Georgika pro nejmladší pěstitele :-) Jednoduché verše s množstvím pěkných jazykových prvků (déšť ho líbá, slunce hladí/ s včelou , s broučkem kamarádí")
Ilustrace Františka Tručky věrně zachycují jarní cestu hrášku.

"Co to bude, Vašku?
- Nevíš, Záhon hrášku! -

Nevidím ho, kde je
- V zemi se ti směje."

7 30.03.2018

"A všude tam, kam došel, zasadil malé semínko nebo malou kytičku.
To místo se pak stalo místem lepším nebo alespoň o maličko lepším."
Skvostný obrázkový příběh o putování trpaslíka světem. Trpaslíka znám
z Amelie z Montmartru. Jen jsem nevěděl, že se jmenuje František :-)

11 30.03.2018