tulipi komentáře u knih
Na knihu jsem byla zvědavá, protože jsem náhodou vyposlechla v knihkupectví její nadšené hodnocení. Přečetla jsem ji během dovolené a to ohromné nadšení mne nějak minulo. Spíše z toho mám rozporuplné pocity.
Knihu Normální lidi, která u nás vyšla této autorce v roce 2020, si nechám s klidným svědomím ujít (alespoň prozatím).
Zajímavě psaná knížka pracující s tématem ztráty blízké osoby a vyrovnání se s touto situací v průběhu děje pro mne trochu nepochopitelně sklouzla do žánru fantasy, což mne docela mrzelo... Začátek super, ke konci jsem se v příběhu poněkud ztrácela a musím přiznat, že ve finále jsem se nemohla zbavit pocitu určitého zklamání či rozčarování.
Knížku jsem půjčila z knihovny původně pro syna - zaujalo mne jméno autorky (správně jsem si ji spojila s trilogií Hunger Games) - ale můj původní úmysl zběžného prolistování skončil během 2 dní přečtením knihy a následným vypůjčením 2. dílu...
Napínavé fantasy dobrodružství ve světě ukrytém hluboko pod zemí, které prožíváte s chlapcem Gregorem při hledání jeho malé sestřičky. Malilinko očekávaný konec, ale jinak svižný, napínavý, místy dojemný příběh, který jednoznačně vtáhne do děje. Pokud hledáte dobrodružnou knížku pro děti (nejen) od 10 let výše, doporučuji :o)
Hezky napsaný příběh o tom, co s člověkem může udělat ztráta někoho blízkého.
Na knížku jsem narazila úplně náhodou a musím přiznat, že pan Budař mne pravidelně překvapuje (poprvé, když děti dostaly audioknihu Princ Mamánek).
Příběh lásky přečtete jedním dechem, ale rezonovat ve vás bude určitě mnohem déle...
Vánoční povídky z reálného života. Četlo se hezky, byť většina povídek není zrovna vesele laděné; zkrátka takové čtení, jako život sám.
Krásně zpracovaná kniha, spousta fotografií, úžasné čtení, vzbuzující (alespoň za mne) obdiv k lidem, kteří se pustí do něčeho, co svým rozsahem a náročností většinou přesahuje délku jednoho lidského života a jsou schopni vidět a postupně obnovovat krásu v tom, co jiní s despektem přehlédnou jako ruinu nehodnou pozornosti. Neuvěřitelné odhodlání, píle, nasazení a víra, že jejich práce není marná...
Četla jsem kdysi dávno, aktuálně jsem poslechla ve formě audioknihy. V době, kdy jsem četla knihu, mi přišla obsahově tak nějak zábavnější (asi je potřeba trefit se do správné nálady či doby)...
Knížka přesně dle názvu - pro dospělé (i ty již dospělé ;o), nebo děti, které už budou dostatečně "dospělé", aby zvládly pochopit a ocenit myšlenky v pohádkách ukryté.
Četlo se hezky; zvládnout lze za jedno odpoledne či večer...
Kdysi dávno jsem od autorky četla Úterní ženy, proto jsem byla zvědavá, když jsem náhodou narazila na její novou knížku. Do příběhu Letních sester jsem se ale nemohla dlouho začíst. Přišel mi zbytečně rozvleklý a tak nějak krkolomný. Byť jsem knihu nakonec přečetla, mezi ty, ke kterým bych se s chutí vrátila, patřit nebude.
Četlo se mi hezky, řekla bych, že jde o oddechové, příjemné čtení prodchnuté psychologickými a meditačními pasážemi, které mají snahu dodat knížce poněkud duchovnější (?) rozměr... A snad se to i celkem daří.
Za mne fajn knížka.
Mimochodem - výtvarník Otto Placht je skutečně žijící umělec / malíř džungle (narodil se v roce 1962 v Praze).
Skvělá kniha povídek, jejichž počet odhaluje již název díla.
Rozhodně doporučuji!
Moc hezky napsaná kniha o tom, jak pan Desenský se psy začínal, "vyrůstal", učil se s nimi pracovat, rozumět jim, žít s nimi...
První polovina knihy je o něm a jeho práci, druhá polovina se zabývá konkrétními dotazy jiných pejskařů.
Četlo se hezky, spousta zajímavých myšlenek, rad.
Sympatické povídky ze života, veselejší i smutnější, inu, jako život sám.
Čtení na kdykoli, žánr ideální na dobu, kdy nemáte dostatek času nebo chuti na obsahově rozsáhlejší a náročnější text. Přečtete jednu, dvě a buď čtete dál, nebo odložíte na později, až zase bude moct či chtít pokračovat...
Za mne příjemné překvapení.
Poslechnuto jako audiokniha.
Přesto, že kniha popisuje těžkou dobu a neveselý osud hlavní hrdinky násilně přesunuté z domova do pracovního tábora na Sibiř, poslouchala se mi kniha dobře. Jestli bych stejně snadno vydržela u knihy v její tištěné podobě, si nejsem úplně jistá...
Úžasné, kolik síly a hloubky je v sobě schopen skrýt tak krátký text/příběh...
Kniha objevená kdysi, náhodou, má v naší knihovně své místo a občas, když si v ní zalistuji, dýchne na mne nostalgie.
"Konec dobrý, všechno dobré."
Milá, relativně útlá knížka o hledání sebe sama. Příjemně plynoucí text i děj společně nabízejí drobný vhled do Japonska prostřednictvím návštěv zahrad a chrámů v Kjótu, které absolvuje hlavní hrdinka na přání svého zemřelého otce.
Kniha pohladí, vtáhne, inspiruje k zamýšlení...
Zdánlivě všední, přesto silný příběh z poválečné Neapole vyprávěný a viděný očima třináctiletého chlapce.
Malá, útlá knížka - četla se hezky, příjemně, po dočtení ve mně dozníval pocit jakési nostalgie...
Závěrečný díl Úterních žen spolehlivě navázal na dva předchozí - zábava a oddech.
Díly na sebe volně navazují - v podstatě je spojuje jen pět hlavních postav, jinak by se asi daly číst i samostatně.
Já četla jednotlivé díly s odstupem (jak byly vydávány) a s chutí, ale vracet se k nim asi hned tak nebudu. Pokud by ale chtěl někdo tip, jaké čtení vzít na dovolenou, tahle trilogie by rozhodně mohla být jedním z adeptů.
Druhý díl Úterních žen pokračuje ve stejném duchu, jako první - spolehlivá "dámská" oddechovka na dny, kdy nechcete číst nic vážného, přemýšlivého. Na dovolenou ideální.