Turmee komentáře u knih

Na pohádky jsem se fakt těšila. Očekávala jsem něco hezkého, milého, odpočinkového. Možná proto mě většina z nich zklamala. Pohádková tvorba těchto autorů (kromě Andersena) se zřejmě zastavila dříve, než mohla být dotáhnuta do konce. Většina námětů začíná zajímavě, později ovšem sklouznou do nelogického chuchvalce kouzel, hrdinů, smůly a štěstí.

Kokeš a Puťka - předlouhé a zašmodrchané vypravování o dvou hloupých lidech a jejich hloupé dcerce, kteří se zázračně dočkají šťastného konce.
Šťastný princ - jediná pohádka, kterou jsem si užila. Vždycky mi po ní zůstane takový hořkoslaný pocit.
Pahorek lesních žínek - příběh, který se z celé knihy nejvíce podobá typické pohádce. Víly a trollové dokázali vytvořit krásně magickou atmosféru.
Čarovná rybí kostička - nedomyšlený a nesmyslný příběh, který končí značně depresivně.
Pan Větrovský a paní Deštná - tady jsem našla hodně podobností s první pohádkou - neuvážená rozhodnutí postav, zašmodrchaný děj kopírující pomalu dvacet let, který se pomalu mění v hrdinskou ódu na mladého Petříka.

2 12.11.2017

Kapitoly postihující všechny možné scénáře. Politika, sociologie, počasí, fauna i flóra, technologie i člověk.
Chvílemi zábavné čtení, občas i depresivní a mrazivé.

1 03.11.2017

Moje první kniha ve slovenštině. Je to fakt jako cizí jazyk, chvilkama i náročnější než angličtina.

Samotná kniha mě příliš nezaujala. Možná jsem od ní čekala víc. Chvilkama vtipné hlášky a zábavné situace jsou proloženy snahou o hlubší myšlenky a filosofický pohled na svět. Občas se objevuje jen suchý popis okolí. Wericha mám ráda, ale tohle mi nějak nesedlo.

Zkusím si to přečíst ještě česky a uvidíme.

18.10.2017

Trochu jiný typ detektivky, než na který jsem zvyklá. Příběh je rozvolněný, ochomejtá se okolo mnoho lidí a podivných existencí. Cormoran mi zrovna k srdci nepřirostl ale Robinina výkonost mi byla sympatická. Žádný extra spád ani napětí, vše se odvíjí hezky pomalu. Přesto jsem do poslední chvíle netušila, jak se to všechno seběhlo.

4 28.09.2017

Chvílemi vtipné momenty, většinou ale velmi stručný popis cesty. Fotky nepopsané, některé odkazy v textu nedávají moc smysl.
Informační část na konci knihy jsem ocenila, bude se při plánování cesty hodit. Jako inspirace fajn.

10.09.2017

SPOILER:

Proč neumí většina autorů vyřešit milostné trojúhelníky jinak než vraždou jednoho z milenců? Není to fér. Ani vůči postavám ani vůči čtenářům. Ne, že bych nevěděla, jak to všechno skončí, ale stejně jsem si čtení užila. Příběh byl svižný, postavy sympatické a všechno se krásně vyřešilo.

08.09.2017

Obstojný druhý díl, který mě i přes svou předvídatelnost bavil stejně jako první. Slupla jsem celou knížku jako malinu a chystám se na tu poslední.

08.09.2017

Příběh se spádem a vtipem Pratchettovi vlastním. Osobně mi tam prostě chybí Tonička, bábi Zlopočasná nebo Mrakoplaš.
Tohle je teprve moje druhé setkání s Elániem a musím přiznat, že z něj mám lepší pocit než poprvé. Tak třeba se k němu dopracuju.

1 07.09.2017

Odpočinkový příběh holky čarodějky, která se dostane do podivné školy/ústavu pro podobné podivíny. Ovšem ani tam nezapadá.

Originální nápad to úplně není ale čte se to dobře. Svižný děj, občasné vtipné poznámky a lehká romance tomu dávají ten správně puberťácký švih.

29.08.2017

Tohle pro mě nebyla až tak typická "pratchettovka" a možná proto jsem si ji tolik neužila. Autorům styl psaní zůstává stejný, včetně zábavných poznámek pod čarou, nicméně tady mi chyběl příběh. Přišlo mi to jako sebrané historky a informace o vývoji lokomotivy rozšíření a Ankh-Morporské stopláňské hygienické železnice. Největším vzrušením bylo přejíždění hmotné mlhy a odhalení krále trpaslíků.

1 29.08.2017

První a doufám, že i poslední Agatha, která mě zklamala.
Příběh plný cizích jmen, pro mě nic neříkajících souvislostí a historických odkazů, špionáže a politiky. Skoky v čase, skoky v místě, skoky mezi lidmi. Nikdo nebyl pořádně popsán, ničí postavení mi nebylo jasné. Občas mi přišly některé kapitoly jako zbytečné výkřiky do tmy. Rozhodně to nebyl můj šálek kávy a přiznám se, že jsem tu tenoučkou knížku málem nedočetla.
Jedinou hvězdičku dávám za skvělou postavu tety Matildy, která mi jako jediná připomínala něco z ostatních detektivek.

4 16.08.2017

"Čtení je rafinované a rozsáhlé předávání myšlenek a pocitů jiným osobám konspirativí cestou."

Co je to rodina? Co je to kniha? Co je to omeleta? A hlavně - co je to čtení?
Úžasně nadčasový příběh, který jsem zhltla raz dva. Nejdřív jsem nevěřila, že mi sci-fi z roku 1986 bude mít co říct, ale byla jsem překvapena. Bob, Bentley i Mary Lou mi byli sympatičtí a New York plný drogami oblblých lidí byl vykreslen s až děsivou samozřejmostí.
Nejsou tady roboti, kteří by lidem vládli přímo. Stačí jedna deprimovaná "duše", aby odsoudila zbytek světa ke konci?

15 16.08.2017

Nemastná, neslaná.
Snaha o napjatou a nebezpečnou atmosféru. Bohužel, na mě to nezapůsobilo. Postavy mi nebyly sympatické, přišly mi povrchní, málo propracované a jaksi nereálné. Nedokázala jsem se s nimi ztotožnit. Vlastně celý koncept hry ve mě vyvolával nechuť a nepochopení pro takto nemožný styl zábavy. Závěr, který měl být asi překvapivý, jsem předvídala už na začátku a nijak mě neoslovil.

Překlad pokulhával, nesedl mi autorčin styl a neporozuměla jsem systému dělení kapitol podle jmen, když byl příběh stejně vyprávěn ve 3. osobě.

09.08.2017

Příběh tak akorát pro puberťáky. Příběh tak akorát pro mě.

Nic složitého, nic náročného. Jasně, je tam smrt, stěhování, šikana, nová škola, nový domov. Staří přátelé se mění, všechno se mění.
Ale tady máme něco navíc. Máme anonymního přítele, který nám pomůže přežít první okamžiky, poradí, kde najít kamarády, co jíst a co ne. Jenže kdo to je? Potácíme se od jednoho idola ke druhému, zjišťujeme, že ne všichni jsou tak zkažení jak se zdálo a že naopak jsou zkaženější ještě víc, než se zdálo. Bohatí, krásní, chytří a mezi nimi nové káčátko. Jak to jenom může dopadnout?

Jessie je Jessie je Jessie mi byla sympatická. Možná jsem se v ní trochu viděla. Tak ne trochu ale dost :D Každopádně příběh se čte lehounce, díky vsunutým konverzacím přes chat má rychlý spád, je pěkně pružný a poddajný. Rychlo relax s lemurem.

3 07.08.2017

Klasika. Někteří prostě nevidí i to, co mají přímo před nosem. A nepoučí se, dokud se v tom pořádně nevymáchají. Jediné, co tento příběh odlišuje od reality je postava úžasného spasitele, který všechny podvodníky prokoukne a navrátí vše do poklidného původního stavu.

3 06.08.2017

Jsem rozpolcená.
Začátek byl chaotický. Moc lidí, žádné úvodní představení situace, rovnou jsme byli vhozeni do světa plného nových technologií, který se odehrává ve Věži. Velmi bych k ní ocenila plánek nebo podrobnější popis. Chvílemi jsem byla tak ztracená (v místech i osobách), že jsem to chtěla vzdát. Pak se ale něco změnilo. Přestala jsem listovat na zadní stránku, abych si ujasnila, kdo je kdo a začetla se do děje. Od té doby jsem se nemohla odrthnout. Bylo to jako na horské dráze. Když jedné postavě přálo štěstí, druhá se propadala do depresí. A pak naopak.
Pořád si myslím, že těch dějových linek bylo na jednu knížku možná příliš. Každopádně konec mě naštval a rozesmutnil. Kde je nějaké rozřešení, happyend? Takhle to useknout uprostřed příběhu a ještě tak nefér. Všechno schylovalo k rovnováze, šťastnému konci. Stačilo by, kdyby se sebou jednoduše mluvili. Vysvětlili si, co se děje a navzájem se vyslechli. Bohužel...

04.08.2017

Nevím přesně čím mě tenhle příběh zaujal. Není nijak extra originální ani vtipný. Jeho atmosféra je místy plochá, místy vytváří hluboké propasti emocí. Postavy se chovají zvláštně, nikdo mi nepřilnul k srdci. Přesto jsem se u čarodějnického soudění třásle vztekem nad tou nespravedlivostí a nadávala jsem, jak mohli být ti lidé tak hloupí. Pak mě vyděsilo, že někteří takhle pořád ještě fungují. Že vlastně svět není vůbec spravedlivý a že s tím nic nenadělám.

Myslím si, že některé pasáže mohly být popsány lépe nebo jinak. Určité scény se opakovaly na můj vkus až příliš často. Stejně ale musím dát čtyři hvězdičky. Hlavně za relativně dobře popsanou situaci, kdy se dobrému člověku stanou špatné věci a on je okolnostmi donucen sám o sobě smýšlet jako o zlém. Desetinu takového sebereflexe bych přála spoustě lidí okolo.

1 01.08.2017

Tradiční příběh ve kterém vystupuje "nelidská" rasa, její vyvrženci a lidi, kteří je loví. Na to navazuje romeojuliovská romance - dívka od "nelidí" se zamiluje do kluka, který jí jde po krku a zjišťuje, že její nalajnovaný život je vlastně jedna velká lež.

Přestože už od prvních stránek bylo jasné, jak to dopadne, příběh mě neuvěřitelně bavil. Možná za to mohla originální zapojení dračí rasy, která se konečně vymyká všem těm upírům a vlkodlakům, možná svůj díl nese prosluněná Kalifornie, surfování a přirozeně vykreslené postavy, které jsem si ihned zamilovala. Žádné hluboké myšlenky nebo proroctví v tom nečekejte, ale jako relax kniha naprosto perfektní. Zhltla jsem ji za pár hodin a docela mě mrzí, že nemám po ruce další díly.

4 15.07.2017

Myslím, že jsem tento příběh četla už podruhé. Snad proto mi byly postavy známé a některé věci mi docvakly dříve než přeslavnému Poirotovi :D
Rozhodně typická Agatha.

2 26.06.2017

Surové a kruté, nechutné a neuvěřitelné.

Příběh nám nabízí pohled na Barcelonu na začátku 20. století. Vykresluje atmosféru plnou strachu. Většina lidí, se kterými se setkáváme, je z nejnižších vrstev. Snad proto se celou knihou táhne smrad nemytých těl.
Vypravěčem je zde Smrt, která nás nelítostně seznámí se zvrácenostmi nechutných lidských myslí. Nikdo v tomto příběhu není nevinný, snad jen ty děti. Přestože mi žádná z postav nepřilnula k srdci, hltala jsem jednu kapitolu za druhou.

Zápletka nijak originální, konec lehce předívatelný. Přesto je mezi písmenky ukryto zvláštní zoufalství a šílenství, které se jen tak nevidí.

1 20.06.2017