Turmee komentáře u knih
Jakože co? Kromě naprosto neuspokojivého konce úžasná kniha. Přes všechnu školu mi trvalo věčnost se jí prokousat, ale stálo to za to.
Jedna lež nahrazena novou lží. Nikdo není tím, kým se zdá. Pravda v této knize snad ani neexistuje. Nicko mi byl vskutku sympatický a nemyslím si, že to vůči němu bylo fér. Ostatní postavy mi k srdci nepřirostly, za což asi může všechna ta mystifikace a tajemno.
Jako protipól se objevuje realistické Řecko se vším tím sluncem, mořem a slaným vzduchem.
Úžasně pratchettovská, přesto dle mě nejslabší článek. Objevuje se spousta nových skutečností, překvapivých zvratů a i pro pilného čtenáře je to obtížné všechno najednou vstřebat a neztratit se v přepínání mezi lidmi, časy, vesmíry a nekonečným mišmašem.
Chyběl mi tu Marvin a trochu více toho frúdu.
Bavilo, nadchlo, vtáhlo do děje. Základní knížka do výbavy každého Stopaře. Postavy jako vždy k zulíbání, slovní hrátky a obraty perfektní, Marvin depresivní. Navíc tento díl má v sobě i trochu erotiky ;)
Zamrzlá evoluce mi přišla opravdu zamrzlá. Trvalo mi věčnost, prokousat se každou z kapitol. Místy vtipné hlášky byly většinou ubity nekonečnými souvětími, která mi občas nedávala smysl. Kniha sice krásně a polopaticky představuje téma evoluce a v rámečcích vysvětluje i přidružené biologické termíny, přesto mi to přišlo více jako nudná povinná literatura než zábavné a oddechové poučné čtení.
Klasika, kterou znám z filmu nazpaměť. Přesto mi trvalo prokousat se všemi šesti díly docela dost dlouho. Švejk je postava veskrze zábavná a poučná. Přemýšlíte, jestli je opravdu tak blbý nebo tak chytrý. Osobně mám ráda nadporučíka Lukáše a nenažraného Balouna.
Čtení mi ale ztěžovala spousta německého textu, kterému jsem, jakožto němčinou nepolíbený člověk, vůbec nerozuměla a občas to dokonce překáželo porozumění textu.
Přiznám se, že jsem občas měla chuť Švejka za jeho vypravování uškrtit a pár takových pasáží jsem i přeskočila, každopádně i tak musím dát 4 *.
I po třetí je tahle knížka suprová. Pokaždé si všimnu něčeho trošku jiného, pokaždé jsou pro mě důležité jiné části a chápu příběh trochu jinak. Charlieho praštěnost miluju, stejně jako jsem si oblíbila většinu postav. A zrovna tady si myslím, že i film zvládá zachytit pointu.
Tiffany miluju stejně jako české překlady, i když jsem zrovna tento díl četla anglicky. Všechny postavy jako vždy dokonalé - Nac Mac Feeglové bojechtiví, bábi Zlopočasná všezachraňující, Tiffany objevující, slečna Rovnovodovážná rozpolceně jednotná a "hiver" nepochopen.
Příběh o tom, jak najít své místo a že nejlepší klobouk je ten, který si sami vyrobíte.
Knížka plná odvahy a lidského pohledu na problémy ve světě plném nenávisti a "normálnosti". Dospívání Čipery i jejího bratra je uvěřitelné, kolikrát tolik podobné našim životům. Vztah bělochů a černochů je zachycen bez servítek a věrně dokresluje atmosféru tehdejší doby. V příběhu je vše - od pobavení, dětských lásek, rodinných vztahů, politiky i mysteriózního tajemna. Určitě další důležitý přírůstek do knihovny.
Konečně! Prokousat se originálem Jany Eyrové mi trvalo překvapivě dlouho. Stará angličtina není nic snadného, navíc kolikrát v dialektu nebo slangu. Každopádně jsem to zvládla a jsem na to hrdá!
Příběh je klasickou romancí se střípky tajemna, dobrodružství a napětí. Jane jsem si zamilovala, její povaha mi přišla sympatická. Všechny postavy jsou v příběhu krásně vykreslené, stejně jako prostředí, doba, zvyky, příroda, stavby... všechno :) Snad bych jen vynechala některé dlouhé pasáže o Bohu, jeho vůli a prosbám k němu, na druhou stranu to jaksi dokresluje atmosféru celé knihy.
Oujé, tak tohle jsem zhltla jedním dechem. Děj ubíhá jedna báseň, každý akt končí napínavě a odhaluje spoustu zajímavých a nových věcí z kouzelného světa. Některé linky nejsou sice úplně dokonalé a pár okamžiků je doslova nelogických, ale i tak.
Mladé hrdiny jsem si zamilovala hned, a přestože se jedná o drama, užívala jsem si každou stránku. Scénář mi problém nedělal, ani angličtina, takže za mě 5 * bez váhání.
Pro mě jeden ze slabších příběhů. Možná to bylo hektickým obdobím a spoustou práce, ale pořád jsem se neuměla zorientovat v postavách, jejich charakterech a ani po Poirotově odhalení jsem vlastně nechápala, co se stalo. Asi to bude chtít druhý pokus.
2.5 *
Typicky závěrečný díl - o někoho přijdeme, přeživší najdou klid a mír, všechno se vyjasní a skoro všechny nesnáze se překonají.
Na rozdíl od prvního dílu mě tento bavil už od začátku a těžko jsem se od knížky odtrhávala. Děj měl spád, prožili jsme si několik těžkých chvilek i okamžiků štěstí a lásky. Pořád mi v příběhu chybí něco originálního, mám pocit, že tohle jsem už několikrát četla, takže většina zvratů není nijak překvapivá - a přesto se tím prokousávám jako nadšená dvanáctiletá holka. Už se těším na třetí díl. :)
Čarověník mi přišel jako typicky začátečnická knížka. Dialogy a myšlenky popsané s přehnanou snahou o normálnost a každodennost, až to normální a každodenní nebylo ani náhodou. Příběh možná lehce uspěchaný bez větších logických návazností. Chybělo mi tam hlubší pochopení světa i postav. Žádný charakter mi nebyl extra sympatická a s žádným hrdinou jsem se nedokázala ztotožnit. Všechno mi přišlo příliš uměla naaranžované.
Na druhou stranu jsem knížku přečetla během pár hodin. Děj svižně utíkal, autorský styl se dobře četl.
Řehtačkové šroubováky rostoucí na stromě a dozrávající v temných šuplících chovoří za vše.
Pratchett kraluje. Jedna z jeho nejlepších knížek mě dokáže pobavit kdykoli. Přestože jsem ji četla už asi po třetí, pokaždé se u replik s chutí zasměju.
Miluju Stařenku Oggovou, Bábi Zlopočasnou i Magrátu. Užívám si každý jejich dialog i popisy jednotlivých scén. Konec knížky je trochu uspěchaný a chaotický, ale nakonec se všechno vybarví a skvělá Zeměplocha nás vykopne zpátky do reality.
Nevím, jestli tahle knížka byla vhodná volba k seznámení se s Paulem. Morální dilema, které má nejspíš prostupovat celý příběh mě nedokázalo pořádně oslovit a nepovedlo se mi vnořit se do děje. Ani jedna z postav mi nebyla sympatická, chyběl tomu nějaký náboj. Závěr jsem předpokládala a ani autorův styl mě neuchvátil.
Na druhou stranu mě otázka ceny života přiměla přemýšlet. A co víc si můžeme od knihy přát?
Přestože byl můj úplně první referát na základní škole o Karolíně Světlé, okusila jsem její knihu až nyní. Musím přiznat, že jsem byla mile překvapena. Myslela jsem, že se tím prokoušu a pak budu moct tvrdit, že jsem četla i takovou klasiku ale než jsem se nadála, byla jsem do knížky zažraná.
Prvních pár stránek mi trvalo, než jsem si zvykla na trochu jiný styl vyjadřování - plný přechodníků, změněného slovosledu a prapodivných archaismů. Jakmile příběh dostal spád, už jsem si ničeho z toho ani nevšimla.Vždyť je to vlastně hororová detektivní romance, která nádherně zachycuje tehdejší dobu, povahu lidí, zvyky, tradice a vesnický život. Za mě rozhodně palec nahoru.
3,5 *
Snad až do ploviny knížky jsem si myslela, že nedám víc jak dvě hvězdičky. Vždyť kolik podobných námětů už jsme tady měli - vyšší systém, který všechno ovládá, všichni poslouchají, kdo se vzepře záhadně zmizí; "vyvolená", která díky chybě nebo speciální vlastnosti procitne ze všeho toho mámení a rozhodne se zjednat nápravu, což se samozřejmě neobejde bez obětí a do třetice milostný trojúhelník, kde každý miluje každého. To všechno už jsem četla několikrát.
Ke svému překvapení jsem někde za půlkou zjistila, že mě to baví, že jsem zvědavá jak to dopadne (i když odpověď tuším) a co se stane hrdninům, které jsem si zamilovala. Nevím, jestli mě okouzlila slova básničky, učení se psaní v lese nebo kácení javorů. Ve vracejících se smyčkách mi to připomínalo dnešní dobu a jistou formu státu, které se obávám.
Každopádně už mám doma další dva díly a uvidíme, jak si příběh povede dál.
Čekala jsem něco podobného Třináctému příběhu, ale tento havraní příběh musí stát na vlastních nohou. Zápletka skoro žádná, úspěch - smrt - úspěch - smrt, to vše podbarvené psychologickými hrátkami mysli a strachem. Přiznám se, že mi ta hlavní pointa asi unikla. Přes to přese všechno se mi knížka četla sama, vtahovala mě do sebe a nutila mě vždycky přečíst ještě jednu kapitolu :) Postavy jsem si oblíbila a každé z nich mi na konci bylo velmi líto.
Vsunuté kapitolky o havranech tomu přidaly tan správný šmak.
Styl Setterfieldové se mi prostě líbí a je jedno, že největším poselstvím je Carpe diem.