Ulala komentáře u knih
Neměla bych knihu komentovat, protože Hříšné lidí Království českého čtu jako oddechovku, nebo jako pohádky před spaním, zejména v dobách pro mně velmi vypjatých. Čtu je ráda a myslím, že jak dočtu všechny díly, začnu znova od začátku ale tentokrát postupně. Možná pak budu mít nadhled a budu moct hodnotit, který díl je lepší nebo věrohodnější.
Smekám před znalostmi pana profesora, ale na detektivní žánr by raději měl zapomenout.
Dle mého názoru je to jeden z velmi dobrých dílů. Nepřestane mně překvapovat právní systém tehdejší společnosti a její vyspělost. Názor, že v právu nejde o odplatu ale o spravedlnost, by měli zvážit současní "mocipáni". Fidelma a její společnost mně určitě nepřestane bavit.
Začátku chybí "jiskra". Nezoufám však, vypadá to že se autor rozepisuje. Uvidím co druhý díl.
Krásně poetické popisy přírody, života, lidí. Skoro se mi tam první vražda nehodila, ale je to detektivka. Autorčin styl psaní je velmi uklidňující, alespoň mně vyhovuje, zejména v období, kdy kolem mně všechno vybuchuje a blázní. Tuto sérií jsem si oblíbila a budu vyhledávat nová vydání.
Knihu Já poutník jsem ještě nečetla a thrillery z oblasti darknetu nejsou moje parketa, ale tento jsem si přečetla se zájmem. Propojení reality s fantasii se autorovi docela povedlo. Varování před online světem z tohoto románu číší a o skutečnosti, že na druhé straně online diskuse je někdo jiný, kdo má za lubem úplně něco jiného, než popovídání si o životě, by mělo vznikat více literatury a to zejména pro mladé, kteří často v tomto světě žijí.
Svižné, napínavé, jestli věrohodné to nevím, a trochu moc mrtvol na můj vkus. Přesto se mi kniha moc líbila. Autorův styl "mi sedl" a budu se těšit na další díl.
Tentokrát se autor zaměřil na film a bylo to čtení velmi poutavé a zajímavé. Vřele doporučuji všem, kteří se chtějí dozvědět něco o Praze konce dvacátých let minulého století a filmovém průmyslu.
Tato kniha mi dlouho ležela mezi nachystanými ke čtení a i když jsem se na ní moc těšila, pořád jsem ji odkládala s vědomím, že jak ji jednou chytím do ruky, vznikne obvyklý problém, který mám s knihami paní Pennyové. Začtu se a nemohu se od nich odpoutat. Přenesu se do světa vrchního inspektora Gamasche a vyhledávám každou volnou chvilku, abych se mohla alespoň na chvíli znovu začíst. I tentokrát příběh nezklamal. Nádherné popisy, mistrné přechody ze strohých lavic akademie do "teplého" domova ve Three Pines, "staří" přátelé i nepřátelé a zejména tvárnost a ovlivnitelnost mladých lidí doplňovaly zápletku, která stojí na doposud nedořešeném problému očisty policie.
Moje první kniha od této autorky. Docela se mi líbila. Začátek mi připadal trochu zdlouhavý, ale nic proti. Konec byl naopak napínavý. Klasická anglická detektivka nikdy neomrzí. Asi sáhnu po některých dalších knihách z této série.
Aljaška - ropná stanice a s ní spojen zmar přírody, ale i obživa a ropa jako prostředek k přežití. Na druhé straně boj domorodců s tíživou situaci a snaha o zachování té Aljašky, která ukrývá "poklady" minulosti a svou drsnou krásu. Autorka v tomto díle ukázala nejen život na plošině, ale i město s jeho drsnými stránkami. Mohu říct, že tato série mně nepřestane bavit a tento díl jsem přečetla na jeden, no na dva zátahy. Smekám klobouk před popisy nejen přírody. Je to však detektivka a i když tady není vrah je napínavá, dobře se čte a souhlasím se vším co o ní napsal trudoš.
Sáhla jsem po Bretaňském odkazu jako náhradě za depresivní román, na který jsem tentokrát neměla náladu. A udělala jsem velmi dobře. Bretaňská příroda, příjemná bistra a dobré jídlo, mně přesto, že je v popředí smrt, naladily do pohody. Připadá mi, že autorovy popisy krajiny a života v Bretani, jsou čím dál lepší. Návrat do minulosti také stál za to. Prostě se budu těšit na další pokračování a hodnotím velmi pozitivně. Jak říká brndovka: Dupin se svým komplikovaným přístupem k řešení vražd opět nezklamal. .
Kouzelné, skoro jako předchozí kniha. Při čtení první knihy jsem vyhrabala staré elpíčka a poslechla si hudbu romantičtějším způsobem, než z MP3. Vždy jsem milovala antikvariáty a proto je mi asi blízké hledání v charitativních obchůdcích a mezi sběrateli, které autor popisuje. Kromě toho také jsem fanouškem koček a z toho plynou sympatie k hlavní postavě. Asi bych přivítala pokračování.
Docela dobré, hříšní lidé Království českého jsou oddechovou sérií a tento díl zařazuji k těm lepším. Má to napětí, má to spád, je tam láska i nenávist. Co více chtít od pohádky pro dospělé.
Odpočinková četba - ano, detektivka trochu natažená na skřípec - ano. Hlavní postava se však chová jako puberťačka a k tomu ještě naivní - to mně odradilo od dalšího pokračování. Četlo se to velmi dobře, ale budu si muset dát oddech abych se vrátila k "mladé svérázné" učitelce. Musím však pochválit grafické zpracování - docela vtipné.
Minulost může dohnat každého z nás, tady dohnala Lottie Parkerovou a ona sama pomohla k rozpoutání série zrůdných události. Pravda vyplula na povrch a jak se s ní inspektorka vypořádá se snad dozvím v dalším pokračování.
Klidná a dá-li se to tak říct, pohodová detektivka. Docela jsem si bratra Cadfaela oblíbila a doporučuji pro oddech od současného bláznivého světa.
Hodně dobré, ale začátek mně zmátl. Nemohla jsem si zvyknout na data před a po a na jména v pojmenování kapitol. Nějak jsem se za začátku neorientovala. Pak si ale člověk zvykne a už to má spád. Neotřelý, trochu jiný příběh o přistěhovalcích.
Kniha se mi líbila, strávit nějakou dobu ve společnosti rybáře s talentem k vyprávění, je neocenitelné. Popis rybářů, technik rybaření, krás přírody, rybníků a potoků byl hodně dobrý a někdy se člověk cítil jako u vody. A spojení s detektivními příběhy a samotným příběhem kriminalisty v důchodu je neotřelé. Kniha se dobře čte a já osobně z ní mám dobrý pocit.
Moje první autorčina kniha a nemohu říct nic hanlivého. Nenáročná, příjemná a už hledám některý z dalších dílů.