V.Lenka komentáře u knih

Milujeme pavouka Čendu, milujeme Pavla Čecha. Čtvrté dobrodružství je opravdu skvělé a napínavé. Je v něm podstatně více textu než v předchozích dílech. Určitě doporučujeme číst/pořídit knihu ve standardní velikosti. V kolibřím vydání je písmo opravdu malé a neužijete si tolik ty poetické ilustrace.
Nejprve si přečetl starší syn a slupl knihu za víkend. Po asi 2 měsících jsem předčítala oběma synům (6 a 9 let). Starší si pamatoval. Moc nás to všechny bavilo. Přečetla jsem za 2 večery.
10 bodu z 10 (příběh i ilustrace)

9 29.04.2023

(SPOILER) Na knihu jsem četla pochvalné až nadšené reakce, a tak jsem ji také pořídila. Předčítala jsem synům (9 a 6 let). Líbily se nám velice obrázky (10 z 10), příběh už méně. Mladší syn ma rád i dívčí hrdinky a je nadšený prakticky z čehokoli, tak knihu hodnotil kladně. I když: "Kniha byla smutná. - Proč? - Protože ji opustil ten jednorožec."
Starší syn se k tomu moc nevyjadřoval, i když se při četbě hrozně klackoval, což nasvědčuje tomu, že ho to příliš nezaujalo.
Já čekala bombu a nadšení, ale celou tu dobu jsem žila v napjatém očekávání, kdy ta senzace konečně přijde. Jako vyloženě špatný to nebylo, takový lepší průměr. V knihovně si ponecháme jen kvůli poetickým velkoformátovým ilustracím, ale pochybuji, že budeme někdy číst znovu.
EDIT: Nakonec jsme si v knihovně nenechali a poslali ji dál.
Také musím souhlasit s hodnocením @bibi.r.

8 27.04.2023

Na knihu jsen narazila náhodně v místní knihobudce. Kniha byla ve špatném stavu (politá a rozlepená vazba), ale zaujal mne na ni její název a autorka. Zněly totiž holandsky. Mám pro tuto zemi i jazyk velkou slabost, proto jsem knihu na čas ubytovala ve své knihovně.
Obávala jsem se plytkého dívčího románku, ale musím uznat, že mne kniha příjemně překvapila. Bylo pro mne zajímavé číst, jak žila holandská mládež v období, kdy mí rodiče vstupovali do dospělosti. Hlavně mě bavilo to, jak nevěru svého muže vyřešila maminka Annejet. Pro náctileté dívky je kniha úplně super, já si ji užila i jako dospělá.

5 27.04.2023

Očekávala jsem něco ve smyslu knih jiného stand-up komika Pavla Tomeše a koupila jsem šestiletému synovi jako dárek. V době jeho nemoci jsem mu předčítala, takže jsme knihu zvládli za pár dní, jinak bych se do ní musela opravdu nutit. Mne jako dospělou to snad ani jednou nerozesmálo. Syna vlastně taky moc ne. Některé věci i výrazy mi přišly už za hranou (vkusu). No a prave ty ne úplně vhodné výrazy si syn zařadil do slovní zásoby ;). Věřím, že se samostatným čtenářům ve 3.-4. třídě může líbit a že právě tato jistá nevkusnost je může zaujmout. Pustí-li se do četby můj devítiletý syn, pak sem jeho hodnocení doplním.
Za mne nápad na bláznivou školu dobrý (zaujaly mne otázky na konci kapitol, závěrečné vysvědčení), ale to provedení mi nesedlo. Narazila jsem na několik pravopisných chyb :( Některé věci si vzájemně odporovaly, ale asi jsem nad tím příliš přemýšlela. Zbytečně se někdy zabředlo do nezajímavých detailů. Obrázky se povedly, knihu vhodně doplnily a nemocný si knihou rád listoval a obrázky prohlížel, když jsem zrovna nemohla číst.
Obrázky: 10 z 10
Příběhy: 6 z 10

4 22.04.2023

Tato kniha mne v dětství zcela minula. Můj muž si dělá legraci, že právě toto je jediná kniha, kterou přečetl. A tak jsme si ji v knihovně půjčili. Četli jsme společně s šestiletým čtenářem-začátečníkem. Dýchla na nás atmosféra dávno zašlých časů a bezstarostného dětství na vesnici z dob našich prarodičů a praprarodičů, doby, kdy se děti jen tak (bez digitalnich technologií) poflakovaly po okolí a vymýšlely si program samy (neměly program zorganizovaný v rámci různých kroužků atd.). Kniha obsahuje krátké většinou mile vtipné příběhy, ilustrace i komiksové příběhy. Nejvíce nás zaujaly právě ty veršované komiksy o nezbedném kuřeti. Je to milá knížka pro všechny, co mají rádi klukovské taškařice a příběhy dětí z vesnice (typu Bylo nás 5, O letadélku Káněti, Honzíkova cesta).

10 17.04.2023

Knížku jsem pořizovala jako dárek za vysvědčení v 2. třídě, v té době totiž syn miloval parní vlaky. Než jsme se ale ke knize (cca 9 měsíců) dostali, tak se mu zájem změnil a parní vlaky ho už neberou. Do knihy se mu tudíž moc nechtělo, ale nakonec jsme si knihu užili.
S devítiletým synem jsme předčítali na střídačku, poslouchal i šestiletý syn. Zpočátku jsem měla obavy, zda není příliš složité - jak jazyk, tak i zápletka. Jazyková stránka byla pro pokročilejší čtenáře (některé výrazy jsem musela vysvětlovat, hodně na začátku knihy, obtížné při čtení nahlas jsou cizojazyčná jména osob a míst), chvíli také trvalo, než jsme se zorientovali v postavách a našli si k nim cestu. Všetečného Hala, jedenactiletého Hercula Poirrota, a strýce Nata jsme si oblíbili. Vrháme se na pokračování - Kalifornskou kometu!
Za mne vhodné pro samostatné čtenáře 10+, mladší potřebují dovysvětlit některá slova či motivace jednání postav. Bavilo i mne jako dospělou. Řadím k dobrodružným knihám Vánočnímu prasátku a Zvířecím hrdinům na Titanicu, které se nám všem líbily, bavily nás a které můžeme doporučit.
Děj: 10 z 10
Ilustrace: 10 z 10

6 13.04.2023

(SPOILER) Četli jsme společně s devítiletým synem, který aktuálně prožívá období zájmu o Titanic. Poslouchal i šestiletý syn, který zase miluje zvirata. Takže úplně skvělá kombinace pro všechny zúčastněné čtenáře a posluchače.
Kniha je velmi dobře napsaná právě pro dětského čtenáře, který se tak může vžít do psa Mutta či jiného zvířecího hrdiny. I když se všichni zvířecí hrdinové nezachrání, tak kniha končí šťastným shledáním alespoň některých z nich. Je to kniha o přátelství, smyslu pro povinnost, ochraně slabších, nezištné pomoci. Příběh má spád, obsahuje také fakta o Titanicu. Doporučuji. I jako dospělá jsem si četbu užila a místy se dojala až slzám. Takto mne v poslední době z dětských knih strhlo jenom Vánoční prasátko.
Příběh i ilustrace: 10 z 10

7 26.03.2023

Kdyby se můj devítiletý syn aktuálně nezajímal o Titanic, tak by mne vůbec nenapadlo si v místní knihovně vyhledávat knihy s touto tematikou.
Jedná se o beletrii, smyšlený příběh hudebníků lodní kapely. Příběh je zasazen do reálií Titanicu, ale o tu loď tam az tak moc nejde. Jde o příběhy těch zmiňovaných hudebníků. Co předcházelo tomu, ze se spolu ocitli na největším zaoceánském parníku.
Obálka knihy je opravdu ošklivá, ale ukrývá hezký, ale smutný příběh. Bylo mi těch osamělých duší líto. Četlo se mi velice dobře. Protože čtu výhradně v MHD, tak jsem při četbě této knihy měla obavy, že se začtu natolik, že přejedu zastávku. Kniha se mi líbila a mohu ji doporučit.

5 23.03.2023

(SPOILER) Alenu Mornštajnovou jako autorku knih pro dospělé mám moc ráda a velmi vysoce hodnotím všechny dosud přečtené knihy (Hana, Slepá mapa, Tiché roky i Listopád). Jako autorka knih pro děti mi ale moc nesedla. Kapka Ája je po Teribearovi naší druhou dětskou knihou. Predcitala jsem synům. Osmiletého nezaujala ani jedna kniha. Šestiletému vděčnému a nenáročnému posluchači se líbily obě.
Za mne: Nápad i záměr dobrý, příběh jednoduchý, nenáročný až plytký. Ilustrace vhodně doplňují text.
Vadila mi trochu slaboduchá jména kapek (Ája, Kája, Jája, Pája a Dája). Potom mi vrtalo hlavou, proč jsou ve škole jenom kapky-holky? A naopak: opravdu bylo nutné mít paní Kapkovou a pana Kapku? Voda je přeci součást neživé přírody, tak se tato krkolomná konstrukce nemusela řešit. Scházel mi tam hodně výlet/cesta do moře. Ten opravdovy velký koloběh vody.
Za mne: nápad 8 z 10, příběh 6 z 10 (něco jsme se dozvěděli a nečetli to vyloženě s odporem), ilustrace 9 z 10
@K739, doufám, že ten příběh o kapce vody napíšete, protoze už jenom z Vašeho stručného popisu to znělo daleko zajímavěji než obsah této knihy.

7 12.03.2023

Je to smutné čtení, ale kniha se mi líbila. Je to kniha krátká (tzv.na deštivé odpoledne), dobře se čte. Zdálo se mi, jakoby byla kniha psána se záměrem ji zfilmovat. Přišlo mi zajímavé sledovat rozdíl mezi tim, jak se situace odehrávala a jak ji v té době Anna vnímala, a tím, jak ji popíše již s odstupem vyšetřovateli.

6 03.03.2023

Hezký a smutný příběh se skrývá v knize s nevkusnou obálkou. Inspirováno skutečnými příběhy. Hodně věcí je nevyřčených, je jen naznačeno a vytušíte mezi řádky.

4 17.02.2023

Toto bylo pro nás půlroční trápení přerušované jinými zdařilejšími díly. Byl to dárek pro šestiletého milovníka papoušků. Kniha byla vybrána na základě názvu v online knihkupectví. Kdybych ji byla bývala synovi nepořídila, tak bych ji ani nedočetla. Je to sbírka cca 30 dost podivných pohádek, ptákovin až hovadin (promiňte mi ten výraz). Ze vsech pohadek nas asi nejvíc zaujaly poslední 2, které měly i nejakou pointu.
Každá z pohádek má jiného autora. Neuškodilo by, kdyby u autorů byly uvedeny i země, ze které pochází.

4 04.02.2023

Nikdy by mne nenapadlo předčítat knihu s výhradně dívčími hrdinkami svým synům, ale když ten šestiletý trval na tom, že ji chce přečíst, tak jsem si řekla, proč ne. Šestiletému milovníkovi přírody se líbilo, osmiletý milovník techniky knize takovou pozornost nevěnoval. Já jako dospělý čtenář řadím k lepšímu průměru, ale knížka (mladší) čtenářky-dívky určitě zaujme. Mám dosud mezeru ve vzdělání a nečetla jsem Harryho Pottera a zajímalo by mne srovnání této knihy s HP, v knize o Willow se nachází jedna přímá narážka na HP.
Příběh 7 z 10, kresby 10 z 10.

7 30.01.2023

Moje třetí kniha od této autorky. I tato se mi líbila. Díky ní jsem pochopila důvod asijského kolektivismu a našeho individualismu (Hofstedeho charakteristiky kultur).
Kniha je vlastně tragický příběh jedné nám kulturně vzdálené rodiny. První část plynula velice pozvolně, druhá byla naopak velice svižná. Vulgarismy, které zmiňuje Magda16 jako příliš časté, mi naopak přišly adekvátní a dle mého odpovídaly situaci (emocím člověka, anebo prostředí).

5 12.01.2023

Souhlasím se čtenářem Nelmal, viz níže.
Kupovala jsem šestiletému synovi Ondráškovi, ale každou stránkou jsem této koupě litovala. U četby jsem se trápila a byla jsem ráda, když mne v předčítání vystřídal manžel či prarodiče. Všichni dospělí se shodli, že je to překombinované a nudné. Ani osmileťákovi se nelíbilo. Obrázky nezaujaly, příběh také ne.
Šestiletému Ondráškovi se líbilo, zatím jsme ale nenarazili na knihu, která by se jemu nelíbila. U jeho hodnocení sehrál roli i fakt, že hlavní postava se jmenovala jako on. A druhá hlavní postava byla Anička, jak se jmenuje jeho kamarádka.

3 10.01.2023

Příběh hodnotím jako lepší průměr, neurazil ani nenadchnul. Hodnotím 7 z 10. Obrázky mi přišly zdařilé a zajímavé: 9 z 10.
Předčítala jsem synům (6 a 8 let): osmiletého milovníka techniky to nebavilo, ale šestiletý milovník přírody byl nadšený a bavily ho obrázky (na ten ukrytý vtip přišel dřív než já) a bavilo ho hledat čísla kapitol.

6 10.01.2023

Osmiletý syn, milovník techniky, četl, pohádky se nám líbily. Doporučujeme.

3 22.11.2022

Výborně napsaná kniha. Myslela jsem, že autorka čerpala z vlastní zkušenosti, ale jedná se o vyfabulovany příběh podložený kvalitní rešeršní prací.
Některé situace humorné, ale prožívat bych je nechtěla (ty autisticke). Jiné (zejm. aspergerovske) mi až vháněly slzy do očí, jak jsou podobné těm, co prožíváme u nás doma. Moc se mi líbí, že jsou tam vykreslení dva kluci, kteří se pohybují na opačných pólech PAS. Všechny postavy jsou uvěřitelné a dobře zpracované.
Knížka by mohla být klidně delší, četba mne moc bavila. Jediné, co bych vytkla je volba jména hlavní hrdinky. Ta Pamela mi do českého prostředí moc nezapadá, ale to je opravdu jediná vada na kráse této knihy, kterou určitě doporučuji.

19 22.11.2022

Předčítala jsem hned po Pohádkach skřítka Bonifáce, ale nebylo to dobré rozhodnutí. Příběhy jsou tzv. na jedno brdo, tvořené dle stejného klíče. Od půlky knihy jsem se už nemohla dočkat konce. I starší syn (8 let), mladšímu (6 let) se to líbilo, je to vděčný posluchač a pribehy si pamatoval ze školky a byl je schopen převyprávet. Mne paradoxně nejvíc zaujala pohádka, kde se skřítek Bonifác vůbec neobjevil, bylo to příjemné osvěžení.
Doporučuji knihy nečíst hned po sobě a třeba i v průběhu proložit něčím jiným. Jinak na rozdíl od výše zmiňované knihy, kde by se korektor vyřádil, tak v této knize by měl práci jen v posledních kapitolách.

4 22.11.2022

(SPOILER) Až na ten konec dobrý? Kdepak! I ten konec dobrý. Za mne i trochu překvapivý.
Na začátku pomalejší rozjezd, kde ale byly příběhy 3 postav jasně vizuálně oddělené, v dalších částech ten vizualni předěl mezi jejich úhly pohledu nebyl tak patrný a jiz se stíral, jak se pribehy prolnuly. Postavy mne bavily, jejich odlišný životní styl (od mého) mi nevadil, naopak mi přišel zajímavý. Zapletka mi přišla zajímavá a neotrela. Bavilo mne, že se román odehrává v Brně. Při četbě jsem se několikrát nahlas smála, což v šalině poutalo pozornost okolí - říkala jsem si, zda v ní náhodou nepotkám "dědka" s kanystrem benzínu, anebo Lunu, jak jede na ákáčko, anebo samotného autora, který mi zaklepe na rameno a zeptá se, co čtu.
Za mne kniha ano, snesete-li nějaký ten vulgarismus, cynismus a roztodivne důsledky divokých večírků a promiskuitniho stylu života.
Byla jsem na knižním stand-upu autora, knihu jsem si tudíž "musela" koupit a mám v ní i podpis autora.
Poslechla jsem si i jako četbu na pokračování na ČRo, tam je to zkrácenou a vulgarismů je rovněž o dost méně, take jsou některé dobré komicke situace vypuštěny. Ten konec je v rozhlase ošizen, jako kdyby zapomněli načíst poslední kapitolu, ale jinak je to načteno hezky.

12 15.11.2022