V28 komentáře u knih
Po Slepé mapě a Hotýlku další skvělá knížka. Při čtení knih Aleny Mornštajnové máte pocit, že není nic jednoduššího, než si vzít tužku, papír a napsat/vyprávět příběh.
Od prvních stránek, které vás okamžitě vtáhnou do příběhu, bylo jasné, že veselé čtení to nebude a nebylo. Hned potom, co se vzpamatujete z úvodu a z toho, jak moc může každé naše rozhodnutí ovlivnit nejen náš život, ale i životy druhých, následuje v podobném stylu rozkrytí vztahů hlavních postav. A opět jsou tu špatná rozhodnutí a snad ještě horší charaktery lidí od kterých to nečekáte. Nejhorší na tom je asi to, že lidi, kteří vám ublíží nejvíc, si snad ani neuvědomí jak moc vám zasáhli do života, že to oni pohnou kolem vašeho života špatným směrem.
Jsou tu hezké komentáře, myšlenky o zfilmování knih Aleny Mornštajnové, rád bych je taky viděl, ať už jako film nebo minisérii. Co HBO, tam by to snad nemohlo dopadnout jako Zloději zelených koní.
Noční lov potvrdil, že Dívka v ledu nebyla náhoda, těším se na Temné hlubiny.
Už tu bylo v komentářích napsáno asi všechno včetně nesmyslů o tom, co je "nekingovské", tak jen krátce. Jestli někdo pochyboval o formě Mistra pera S. Kinga, tak závěr trilogie Bill Hodges jasně dokázal, že jeho kondice je přímo pekelná.
Pole & Potok.
Byl jsem překvapený, prvotina? Skvěle vyprávěný příběh, který mohu každému jen doporučit. Krásně, čtivě napsáno a i když je to místy velice vtipná knížka, tak bych jí do kategorie humor neřadil, přeci jen je smrt až příliš častým návštěvníkem jejich stránek. A co k tomu konci? Každý má rád jiný - líbil se mi.
Funebračka Blumová je zpět a opět to teda byla jízda, možná ještě lepší než poprvé. Aichner se s tím opět nemaže a hned od začátku nasadí zběsilé tempo, vtáhne čtenáře do děje ve svém strohém, ale velice čtivém stylu, který mu prostě sedí a zabrzdí se až poděkováním. Výborná, čtivá a napínavá knížka, kterou nebudete chtít odložit, dokud nebudete na konci.
Přestože mi povídky moc nejdou, než se začtu hned zas skončí, tak Mariana Enríquez umí člověka vtáhnout do děje a to hned od první stránky. Příběhy jsou čtivé, zajímavé, napínavé, originální, hororové a prostě skvěle vyprávěné. Takové knižní Relatos salvajes z Buenos Aires a další důkaz, že s knihou z Hostu nešlápnete vedle.
Výborná kniha která se četla sama. Skvěle vymyšleno a napsáno. Vyprávěno ve vysokém tempu se stoupajícím napětím a perfektním vykreslením postav, atmosféry, doby a míst, které by mohla závidět každá krimi. Argo špatné knihy nedělá.
Ač doporučována, nesedla mi a bylo trápení jí dočíst. První polovina knihy byla neuvěřitelně nudná, druhá výrazně lepší. Víc k tomu snad nemám.
Oddechovka - detektivka z Islandu, která zůstává i přes čtyři stovky stránek čtivá, svižná plus velice příjemná,sympatická postava advokátky Tóry. Jak detektivní, tak soukromá linie příběhu je zajímavá i zábavná. Kdo rád čte Arnaldura Indridasona, ten si určitě oblíbí i Yrsu Sigurdardóttir......zdála se mi o chlup lepší, zajímavější.
Ano vyprávění to bylo syrové, ale lidské, uvěřitelné a knížka byla skvělá, čtivá a místy velmi vtipná. O jednom hrázděném domě poblíž Labe a životě na vesnici. O tak trochu jiných ženách z jedné rodiny. Vera a Anna v bonboniéře života mají spíš ta hořká překvapení a i když nemají zrovna kliku, dostat se do domu ve Starém kraji, určitě nebyla prohra, naopak. Skvělý humor na téma BIO a hlášky malého zemědělce, ničitele můr píďalek Theise zum Feldeho, to byla jen třešinka na dortu. Od něj určitě nikdo neuslyší: Já taky ne, tati.
Každý rok vyjdou tak tři, čtyři knihy - krimi, které mi aspoň trochu připomenou ten fantastický pocit, který jsem měl po přečtení knih od Stiega Larssona, tohle je jedna z nich. Úžasně čtivé, chytré, vyprávěné ve vysokém tempu bez hluchých míst, napínavé do posledních stran, přesně taková je Dívka v ledu. Doporučuji každému, kdo má chuť na výbornou krimi a těším se na minimálně stejně skvělé pokračování.
Skvěle napsaná kniha. Po přečtení některých komentářů jsem se bál konce, ale super, líbil se mi způsob dovyprávění příběhu a to, jak prostě do sebe nakonec vše zapadlo.
Jedno a to samé pořád dokola. Pár vtípků u kterých se dá ze srdce zasmát a jinak vás čeká stodvacet stran velmi podobných jako u dvou předchozích dílů.
Slupnul jsem ho jak malinu. Knihy se sportovní tématikou Grishamovi sedí (Hra o pizzu, Trenér) a jsou minimálně stejně dobré jako jeho nejlepší právnické thrillery. Ten, kdo má rád knihy z prostředí sportu, nenechte se odradit zrovna baseballem. Hned v úvodu je pár stránek o pravidlech na vysvětlenou a pak už jen skvělý sportovní příběh, který si určitě užijete.
Knížka se mi moc líbila, velmi čtivý, syrový příběh. Putování hlavního hrdiny v beznadějném prostředí jeho světa a života ze kterého prostě není úniku. Hodně smutný výhled do budoucnosti nejen jeho života.
Opět výborně napsáno, čtivá detektivka s dobrým nápadem a pěkně zamotaným případem.
Výborné, dlouho jsem pana Vondrušku ignoroval a po pár dílech série Hříšní lidé Království českého mohu napsat, že to byla chyba. Chytře a velmi čtivě napsané případy královského prokurátora Oldřicha z Chlumu a jeho sympatické vyšetřovací družiny. Odpočinková a přitom skvělá četba pro ty, kteří si chtějí dát pauzu od severských a jiných krimi. Žádné brutality, selský rozum, vtip, historie trochu pohádková, občas něco nesedí, ale není to přece literaturu faktu a hlavně nenudí. Každému mohu jen doporučit.
Možná jsem opět četl jinou knihu. Myslím, že je spousta a to opravdu spousta daleko lepších krimi thrillerů, které si skutečně zaslouží hodnocení kolem 90% a nemají. Tohle je někam do modrého kolem 50%.....Možná. Měl jsem lépe číst anotaci a všimnout si, že případy řeší eso es - odpadlík z FBI, který během tohoto případu vyřeší (vlastně ne, neřeší, logicky uhádne!) i případ z e-mailové přílohy a ještě pošle vzkaz kde nechal dotyčný vražednou zbraň. Přemíra brutality, klišé, a nadutosti opravdu dobrou krimi nedělá. Vynikajícím hodnocením dalšího autorova dílka už se nenechám nachytat a rozhodně do něj nepůjdu.
Další skvělá krimi od této dvojice. Výstižně popsané to, co se dnes bohužel čím dál víc cení a příběh člověka, kterému právě z dnešní doby plné pseudocelebrit, blogerů a "hvězd" reality show řádně hráblo, čemuž se možná ani není co divit. Sebastian Bergman opět nezklamal a dál pokračuje v ničení jak svého života, tak životů druhých. Kniha se jako vždy perfektně čte, stránky pěkně ubíhají a ten konec! Tak to bylo perfektní! Jen nevím, jak po takové poslední stránce přečkám čas do dalšího dílu série. STOP!
Tak na prvotinu výborné, ponurá atmosféra Ostravy vystižená a popsaná dokonale. Ostravština neměla chybu a k tomu naprosto skvělé mikropříběhy ze života figurek přežívajících v domě číslo 6. Zejména příběh Ivetky byl dokonalý a ze života. 5* a není co řešit.