valda komentáře u knih

Dobrodružství, které zažije Neználek, trochu zbrklý a vymýšlející si človíček, který patří mezi malíčky a malenky žijící ve městě Kvítečkově.
Společně se svými přáteli (jako je doktor Pilulkin nebo Cukerín Cukerínovič Sirupčík) se vypraví na cestu balónem, který sestrojil Všeználek, do městeček Zelení a Dračína.
Nosov skvěle rozumí dětským fantaziím a svět, ve kterém žijí jeho postavičky je jako jedno obrovské hřiště plné dětí, se spoustou vynálezů, jako jsou auta na limonádu, která se chladí arašídovou zmrzlinou (a po měsíční usilovné práci do nich Šroubek a Vroubek nainstalují zásadní zlepšovák, pomocí, kterého je možné limonádu pít za jízdy, čímž auto velmi stoupne na popularitě).
Jako dítě jsem měl taky hodně rád doprovodné obrázky od Jaromíra Zápala, jenom jsem trochu nepochopil proč je na nich pes Bulka, nakreslený jako ještěrka :-)

4 17.03.2011

Příběh o několika národech, které žijí v jedné velké říši jménem Koberec. Dva bratři z kmene lovců Mizvoňů, silný Nerudel a přemýšlivý Vzteklan, moudrý, ale netradiční šaman Pomočul, bojovníci: Zkáza, z uspořádaného národa Kašírijců a Brokando, z bláznivého drobného národa Tupomentálů, se vydávají na záchranu své říše, před zlými chlupatými Pelichány. V lecčem jim pomohou i tajemní Chrabrodějové.
Jedná se o knihu, kterou napsal Pratchett, podle svých slov, už v sedmnácti letech, ale později jí přepsal a upravil. Nevím, kolik z knihy je z pozdějšího věku, ale už tato první kniha je velmi dobře napsaná a autorův sloh je tam jasně rozeznatelný. V plochém koberci se už dá cítit závan budoucí Zeměplochy se vším, co k ní patří. Je vidět, že už v té době měl Pratchett obrovskou fantazii a spoustu netradičních nápadů. Dobře lze rozeznat silnou inspiraci Tolkienem a celá kniha je pojatá, jako takový lehce poblázněný, ale na Pratchetta mírně temný, Pán Prstenů. Líbilo se mi, že kniha je krátká a velmi čtivá. Neobsahuje moc zdlouhavých míst, i když sloh je přece jenom o trochu jednodušší.

4 07.03.2011

První kniha z Pratchettovy skvělé a obsáhlé série Úžasná Zeměplocha. Pro mě osobně první dva díly patří k nejlepším. Už v tomto díle se plně projevuje obrovská svoboda a fantazie autorovy tvorby. Různě pokroucená a vtipně parodující realita plná magie a oktaríny, která v některých věcech připomíná stejně skvělého Stopařova průvodce. Ani tady nechybí spousta věcí a postav, které jsou později rozvinuty a někdy trochu pozměněny v dalších knihách o Zeměploše. Parta: čaroděj Mrakoplaš, turista Dvoukvitek a jeho Zavazadlo, barbar Hrun, Smrť... to je prostě dokonalý mix. Želva A'Tuin, Ankh-Morpork, Neviditelná univerzita, cech Zlodějů, Vrahů a Obchodníků, hospoda U Prokopnutého bubnu, vodní skřet, okrajové království Krull, dračí hrad Wyrm, trolové, strašlivý Bel-Shamharoth, bohové, dračí vládkyně Liessa... to je Barva Kouzel. Naprosto výborná odpočinková zábavná četba.

4 07.03.2011

Pokračování příhod rodiny Smolíkových (ne, nejde o ten maďarský kreslený seriál), která žije ve fiktivní vesnici Skláře v Sudetech. Rodina zažívá všechny ty trable, které se na konci čtyřicátých let udály. Někdy mám dojem, že autor si sepsal všechna příkoří, která se takové rodině mohou stát, a potom je postupně zapracovával do knihy. Jak už jsem psal o minulém díle, není to žádný mistrovský román, ale čte se to velmi dobře.

3 25.01.2025

Úspěšný programátor balí ženy po internetu, hraje Euro Truck Simulator a nějakým způsobem se zapojí do pomoci v táboře migrantů.
Tahle kniha je o nudě, prokrastinaci, cynismu a hledání smyslu života, ve chvíli, kdy máte všechno apod. Myslím, že docela dobře ukazuje, co prožívají někteří lidé v IT korporacích. Vydělávají hodně peněz, z ideálů, které měli na začátku sklouzli do banální práce, ze které ale už nedokáží vystoupit kvůli pohodlí. Vědí, že pracují tak na 20%, ale protože to nikdo nikdy nezjistí, tak proč by se měli snažit? Raději přemýšlejí, že zkusí vlastní projekt, ale než se do toho pustí, tak ještě jedno kolo Euro Truck Simulatoru.

3 14.04.2024

Nina Špitálníková studovala na výměnném pobytu v KLDR. Svoje zážitky popsala v vhttps://www.databazeknih.cz/knihy/mezi-dvema-kimy-na-studiich-v-kldr-352197
Nyní udělala několik rozhovorů s Korejci, kteří utekli ze Severní Koreje do Jižní. Je jasné, že zážitky jsou to často těžko představitelné. Uprchlíci museli nechat doma své příbuzné, kteří byli potom možná odsouzeni k smrti. Někteří zase i přesto, že utekli věří v severokorejskou ideologii. Rozhovory jsou opravdu silné, takže pokud vás téma zajímá, tak doporučuji.

3 25.03.2023

Knižní podoba blogu, ve kterém autor popisuje zážitky vychovatele autistických dětí. Vždy krátký příspěvek k nějakému tématu. Taková práce má určitě svoje specifika. Pokud vám téma není blízké, budete mít hodně zkreslené představy. Autor píše čtivě, bez patosu, s černým humorem. Práce je náročná, někdo by jí mohl považovat za poslání. Ale podobně jako je to třeba u doktorů, nakonec je to pořád jenom práce. A lidi se nebudí každý den s myšlenkou dnes jdu plnit své poslání pro lepší svět. Ale někdy se prostě budí tak, jako všichni ostatní. Musím do té práce, kde se mi vlastně moc nechce, a nevím jestli jsem pro tuhle práci ten pravý :-)

3 25.03.2023

Jan Vojtko je aktuálně celkem trendy vztahový terapeut. Určitě zaslouženě. Stejně jako tato kniha příjemnou nenásilnou formou vyvrací mnoho bludů co se za generace kolem vztahů nashromáždilo a mnoho lidí jim dosud věří. Na knize se mi líbilo, že je plná příkladů, vycházejících ze zkušenosti jeho klientů.
Zároveň musím říct, že jsem v knize nic pro mě objevného nenašel, ale je fajn si to sem tam zopakovat. Takže: "Respektujte, naslouchejte a nechovejte se jak kokoti." (No to se lehce řekne :-))

3 04.08.2022

Ženy, jejichž muži přišli v dolech o život. To je téma knihy z anotace. Ale není to jenom o neštěstí v dolech. Spíš bych řekl, že hlavní téma je prostě život. Starší paní vykládají, jak se poznali se svým mužem, o životě nejčastěji v normalizaci. O tom, jaké to je mít muže horníka, vychovávat děti, atd. Kniha taky obsahuje hodně soukromých fotografií a je napsána opravdu čtivě. Autorka destiluje ze všech vyprávění to nejpodstatnější a její styl se mi tak dost líbí. Určitě si rád přečtu i další její knížky.

3 26.10.2021

Od Mariusze Szczygieła už jsem četl docela hodně knih. Mám z nich pocit, že se autor zaměřuje hodně na vypravěčskou zkratku. Úplně si představuji, že napíše odstavec, a potom z něj vyškrtá všechno, co není důležité. V knize Libůstka tohle dovedl možná až do extrému. Kniha je sama o sobě útlá, malá a obsahuje hodně fotografií, takže textu tam moc není. Což může někomu vadit. Obsahuje příběhy několika polských žen, které jsou vždy něčím velice zajímavé. Nevím jestli je všechno, co autor napsal pravda, ale příběhy by měly být o skutečných ženách. Je vidět, že autor ženám rozumí. Myslím, že kniha bude bavit hlavně ženy, protože mi přišla napsaná takovým až ženským způsobem. Pro muže se jedná spíš o zajímavé nahlédnutí do ženského světa.

3 16.12.2018

Tahle kniha je o jednom z nejděsivějších neštěstí v osmitisícových horách. Při výstupu na K2 v pohoří Karákóram, zahynulo postupně 11 horolezců. Nejzvláštnější na tom je, že horolezci nezemřeli kvůli počasí, to bylo naprosto ideální, ani kvůli obrovské lavině (pár menších nejspíš spadlo, ale nebylo to nic nestandardního), nebo snad kvůli zemětřesení.
Kniha se samozřejmě, kvůli úctě k zesnulým, snaží za hlavní příčinu považovat sérii nešťastných náhod. Určitě v neštěstí nějaký podíl nešťastné náhody měly, to bezesporu, ale i když nejsem expert na osmitisícovky, tak si myslím, že dost životů vyhaslo čistě z hlouposti. Při výstupu došlo k mnoha organizačním chybám, a mnoho horolezců stanulo na vrcholu hodně pozdě, dokonce až v půl osmé večer. To je naprosté šílenství. A asi mi trochu vadí, že na to kniha více neupozorňuje.
Každopádně se jedná o celkem detailní popis všech událostí. Líbilo se mi, že vzhledem k tomu, že na záchranných akcích měli velký podíl i Šerpové, tak můžeme události sledovat i z jejich pohledu. Taky samozřejmě o událostech vzniklo několik dokumentů.

3 04.11.2018

Birlibán vyvádí různé lumpárny, až nakonec svému maňáskovi, zajíčkovi Janečkovi utrhne ucho. A tak se vydá na cestu do Maňáskova, aby tam Janečkovi ucho vyléčili. Po cestě zažije mnoho dobrodružství v městech jako jsou Bonbónovice, Neposluchy nebo Lenošinda.
Tuhle knížku jsem četl už v dětství, a už tehdy mě hodně bavila, představoval jsem si, jak budu žít v Lenošindě, cpát se husou a zapíjet to limonádou, a nebudu muset nic dělat. Knížka opravdu obsahuje hodně pasáží, které malé děti musí hodně bavit.

3 04.11.2018

Po předchozí, kratší knize Písek mezi zuby, se tentokrát legendární dakarský navigátor Josef Kalina rozhodl sepsat opravdu rozsáhlou knihu o svých třiceti letech v Dakaru. Od bláznivých začátků, kdy nikdo, vlastně ani sami účastníci závodu, moc nechápali, kde se na Dakaru vzali. Přes obrovské úspěchy Tatry s Lopraisem za volantem. Po aktuálně celkem rozsáhlou a úspěšnou účast českých týmů z tak malé země, jako je ČR. Dost jsem toho popsal v Písku mezi zuby. Kalina je snad ještě více politicky nekorektní, než v předchozí knize, a opravdu se nebojí napsat, jak to tehdy bylo. Věřím tomu, že mnoho blbů tím určitě i urazil a poštval proti sobě, ale díky zato. Knížek, kde je vše úžasné a bez chyby, a všichni jsou skvělí, jsou plné popelnice. Vtipné je taky to spojení "valašská" Tatra vs. Pražák jak poleno Kalina. Pocházím taky tak trochu z Valašska, takže jsem se o to víc bavil. Kalina se nebojí dělat legraci ze sebe, ale taky ze svých svérázných valašských kolegů. "Tož, jak to udělat, abysme pojezdili teho Lopraisa".
Řekl bych, že pokud se chcete zábavnou formou dozvědět, o čem je ten Dakar, tak tohle je ideální kniha.

3 01.09.2018

První díl slavné sci-fi série. Země je napadena mimozemskými termiťany. S vypětím všech sil a za pomoci Mazera Rackhmana, mladého superinteligentního vojevůdce, se podaří zemi odrazit útok a zahnat nepřítele. Od té doby visí ve vzduchu nebezpečí, že se termiťané vrátí. A tak už mnoho let funguje vesmírný program, ve kterém se lidé snaží vycvičit nového mladého vůdce, zaútočit na termiťany a zničit je jednou pro vždy. Dlouhodobým zkoumáním bylo zjištěno, že pro velitele ofenzívy se nejlépe hodí mladí lidé, kteří se umí velmi rychle učit. Jedním z nich je geniální chlapec Andrew Wiggin, který si říká Ender. Postupně s ostatními dětmi prochází přísným vojenským výcvikem na vesmírné stanici a možná se jednou stane nástupcem slavného Mazera. Jeho sestra Valentine a bratr Petr jsou také geniální, ale vybráni nebyli. A tak se už od útlého věku také snaží prosadit, alespoň na Zemi.
Tohle je taková ta military sci-fi. Hned jsem si vybavil film Hvězdná pěchota, vojenský dril, uniformy a tak. Enderova hra je zvláštní tím, že vojáky v ní jsou vlastně úplně malé děti. A kniha se právě zabývá myšlenkou, jak by takový těžký výcvik ve virtuální realitě působil na dětský organizmus. A jak by se vlastně geniální děti prosazovaly ve světě dospělých, pokud by jim někdo poskytl výcvik. Určitě je v knize mnoho zajímavých myšlenek a také se dobře čte. Jeno asi nejsem zase tak velký fanda military.

3 19.05.2018

Tak předně název knihy je trochu matoucí. Viděl jsem televizní seriál se stejným názvem jehož tématem byly celkem logicky výkony českých horolezců v Himálajích. Nevím, jak je to v předchozím díle knihy, kterou jsem nečetl, ale tady se jedná o vyprávění zážitků z lezení prakticky jenom jednoho českého horolezce Marka Holečka (až na pár rozhovorů a krátkých článků dalších známých lezců, ale ty jsou opravdu spíše na okraji). Dále je matoucí to "Himálajské", protože o Himálajích je pouze pár posledních stránek. Ostatní se věnují mnoha jiným výstupům z různých koutů světa.
Marek Holeček je každopádně výborný horolezec, který má za sebou spoustu prvovýstupů různými cestami v horách Patagonie, Asie a tak trochu i Antarktidy. Kniha obsahuje mnoho pěkných fotografií, ale jak píše hejsahopsa, hodil by se k nim nějaký popisek.
Na čem kniha ztrácí asi nejvíce je to, že Marek Holeček prostě není příliš zábavný spisovatel. Je vidět, že lezení na různé obrovské stěny, je pro něj veliký koníček, ale pokud nejste podobně "postižení", tak vás asi kniha moc bavit nebude, protože je hlavně plná strohého popisu souboje se skálou. Možná až moc detailního. Nějak nevím, komu by vlastně kniha měla být určená, pro laika je příliš strohá a odborná, a profesionál má zase k dispozici plný internet mnohem detailnějšího popisu cest.

3 03.02.2018

No, věděl jsem že ve vztahu Klaus Kinski a Pola Kinski, byla nějaká kontroverze. Ale až takhle jsem to tedy nečekal...
Pola Kinski je dcera velice úspěšného herce s démonickým vzezřením, Klause Kinskeho.
A Klaus Kinski je kromě svého hereckého povolání také násilnický egomaniacký incestní pedofil.
Je potřeba říct, že Pola má bezesporu literární talent, a i když jsou skutečnosti, o kterých píše dost mimo moje chápání, působí přesvědčivě, takže budou bohužel nejspíše pravdivé.
Pola vystupuje dost naivně a submisivně, často se nechá zblbnout penězi. Podobně jsou na tom její nejbližší. U Poly se to dá možná chápat, pokřiveným životem od útlého dětství, ale že se ani nikdo z okolí nedokázal za celou dlouhou dobu až do Poliny dospělosti ozvat, to je nepochopitelné.

3 22.05.2017

I když se to děje na prvních pár stránkách, tak pozor, budu spoilerovat.
Po tom, co Nick zapálil půl města apod. Tak, jak už bylo naznačeno v předchozím díle, nezbývá než odletět do Indie....
Nebo je tu ještě jedna možnost. Nick se převleče za ženskou a nikdo v celém okolí jeho přátel to nepozná (ano, nedává to smysl, ale tohle přece není hyperrealistický román, že?).
No, musím říct, že mi chvíli trvalo, než jsem překonal ten WTF pocit, že tady čtu knihu o tom, jak se čtrnáctiletý kluk vydává za ženu. Ale nakonec jsem vlastně pochopil, že tím vzniká spousta nových vtipných situací.
I když se to z předchozího popisu nemusí zdát, tak třetí díl mi připadal takový konzervativnější, než dva minulé, a Nick/Carlotta tentokrát nepůsobil jako tak moc šílený parchant.

3 22.05.2017

Tohle je první díl heptalogie o Nicku Twispovi. Puberťákovi žijícímu v kalifornském maloměstě, který má kamaráda Leroye, s přezdívku Levák (neptejte se proč), je terorizován svými podivnými rodiči a miluje krásnou Sheeni.
Tahle kniha u nás vyšla poprvé asi v roce 1995. Už jako malý capart si pamatuju jaký to byl tehdy pro všechny moje spolužáky hit. Tedy spíš pro ty méně šprtoidní a více po sídlišti poflakoidní. Taky si pamatuju, že na škole, kde vás spíše nutí, abyste knihy četli, byla tahle jedna z mála, které se z pod lavice zabavovaly, a vracely se na konci školního roku.
Knihu jsem v té době nečetl, ale temné historky z ní jsem samozřejmě na klepadle na koberce poslouchal.
Autor se vůbec nebojí všech pro puberťáka zajímavých témat, jako je masturbace, sex, drogy, alkohol, násilí apod.
Nevím, jak moc kniha byla známá v Americe, jak moc to byl mainstream. Ale řekl bych, že mezi prudérními Američany, musela působit, podobně jako film Kids, celkem pěst na oko. Hodně lidí si tehdy určitě nedokázalo představit, že děti mohou žít takhle divoký život. Nejdál tohle samozřejmě dotáhl seriál South park, kde je to samozřejmě trochu přehnané. Každopádně teď už se nad takovým chováním dětí nikdo nepodivuje.
Co je na knize asi nejsilnější je její čtivost. Autor píše lehkým a zábavným stylem. Co mně osobně ale na knize trochu vadí je, že hlavní hrdina je takový zlý parchant. Prostě celou dobu, co jsem jí četl jsem mu nedokázal fandit, protože i když měl lepší chvilky, tak vždycky to skončilo tím, že jsem si řekl, no ty si ale kretén :-)

3 11.03.2017

Tenhle příběh je tak neuvěřitelný, že prostě musí být pravda. Sin Sang-ok byl jeden z nejslavnějších režisérů v Jižní Korei. Jeho manželka Čchö Un-hui zase jednou z nejslavnějších hereček. V roce 1978 byli oba uneseni do KLDR. Na přání Drahého vůdce Kim Čong-ila, potom museli točit filmy pro Severní Koreu. Dokud se jim nepodařilo utéct.
Život v KLDR je sám o sobě naprosto šílený. Představte si např. český prvomájový průvod, nebo sjezd ústředního výboru strany, a zdvacetinásobte všechny jeho absurdosti. Ano přesně nějak takhle to vypadá v KLDR každý den. Žádné podnikání, skoro vše na příděl, žádná motivace si v něčem konkurovat, obrovská síť udavačství, jedna z největších armád a vězeňských systémů na světě... A nad celým tím obrovským státem pár Kimů, kteří si užívají za peníze všech svých občanů ujeté pařby s mladými dorostenkami z brigády rozkoše. Opravdu nechápu, jak to ti Kimové dokázali, že už více než 50 let, všichni obyčejní Korejci věří, nebo se aspoň tváří, že věří všem těm nesmyslům z propagandy, o tom, jak mají Kimové vlastně nadpřirozené schopnosti, a že je potřeba se každý den klanět jejich vyobrazením.
Tohle je ideální knížka pokud vás zajímá, jak to chodí v KLDR, filmová produkce v Severní Korei, nebo co jsou to ti Kimové vlastně zač.
PS: Těšit se můžete i na Mezinárodní filmový festoval v Karlových Varech, nebo třeba severokorejský film Posel, který se nevrátil natočený v Praze.
PPS: Jinak ten základní web je zde:
http://kimjongillookingatthings.tumblr.com/

3 30.01.2016

Tahle kniha mě trochu překvapila. Čekal jsem pohodové čtení ve stylu: na začátku jsme byli tak chudí, že jsme jedli dřevěnými lžícemi ze země, pak jsem se postupně trochu vypracoval... atd. Pak bude následovat spousta veselých historek z natáčení...
No, ono to opravdu začíná takovým tím klasickým životopisem, ale ten proběhne celkem rychle a pak následuje Richardova fatální nehoda při natáčení jízdy v tryskovém autě. A událostem týkajícím se této nehody se potom věnuje asi 90% knihy.
Zaujalo mě jak je vše popsáno do naprostých detailů, minuta po minutě, den po dni... Taky asi půlka knihy je napsaná Richardovou manželkou...
Opravdu mě zaujalo, že tahle kniha je úplně jiná než jsem si představoval. Velmi bych ji doporučil lidem, kteří prodělali tento typ úrazu, nebo se o někoho s tímto úrazem starají. Pomůže to vcítit se do člověka, který ztratí na nějakou dobu krátkodobou paměť, je z toho velmi zmatený, psychicky se vrátí na úroveň malého dítěte a podobně. Taky to funguje naopak, člověk, který má tento úraz dokáže lépe pochopit chování svého okolí.
Richard Hammond, měl každopádně obrovské štěstí, že i když si tohle všechno prožil, tak se nakonec téměř úplně uzdravil, čemuž mnoho dní po nehodě určitě nikdo ani trochu nevěřil.

3 17.01.2015