valentýna komentáře u knih

Úžasná kniha nejen o historii Japonska, ale i o japonské mentalitě. S některými prvky se lze setkat ještě dnes, nezapomenutelné jsou japonské lázně, kdy se před vstupem do společného bazénku drhnou na malé stoličce kartáčem hodinu u malého umyvadélka. Dodnes jim evropané páchnou.... a nestačíte se divit co všechno jsou schopni udělat proto, aby neztratili svou tvář, když se např. zeptáte na určitou restauraci apod. neřeknou nevím kde to je, ale s klidem vás odvedou přes půl města do své kanceláře, kde vám to najdou a vytisknou na netu. Tato kniha nám dává nahlédnout i na přírodní podmínky ostrovů, na zemětřesení, tsunami a časté tajfuny, ale i do života konkubín a samurajů.

Naprosto nesouhlasím s komentářem Honajze : je vidět, že se nedostal v životě dál než k virtuální realitě, nemůžu ocenit ani srovnat recepty ve Chvilce pro tebe nebo v Katce, k takovému čtení jsem se zatím nedostala a neznám ho. Ale jako člověk, který cestování miluje a dostal se do míst, kde čas nic neznamená, kde o supermarketech nemají ani potuchy, musím tuto knihu ocenit. "Pan" Honajz se velice plete, že se tyto výlety zdají jako bezva osvěžující nápad vnímaný z bezpečí domova.

Tenhle román vás nenechá v klidu, není divu, podvazování chodidel dívkám okolo 6 let se dělo v některých oblastech Asie ještě v 50. letech min. století, naštěstí například od obřízky již patří minulosti. Na základě svědectví pamětníků a práci historiků i autorů historických románů se o těchto tradicích dozvídáme, a i když je to kruté, je potřeba, aby se lidé o tom dozvěděli a uvědomili si, že i v dnešní době se páchají podobná zvěrstva, kterým je potřeba se postavit a bojovat proti nim. Tento román, ale i vypovídá o lásce a pochopení omylů a chyb jednoho lidského života na sklonku bytí.

Pokládám se za velkého knihomola, ale tahle kniha mi nějak nešla číst .......

Nepochybně se jedná o dobrodružné čtení, ale i o skutečnou osobnost jako byl major Rogers, který se zasloužil o mírová jednání s indiánskými kmeny, ale poodhalil i fantastické námořní spojení mezi Atlantským a Tichým oceánem. Tehdejší doba a poměry ho však "semleli", ale v očí historiků je i nadále hrdinou. Doporučuji všem, kteří se zajímají o dění na naší planetě, než studovat suchopárné dějiny, tak tahle kniha vám navodí tehdejší dobu i atmosféru a pomůže vám leccos pochopit.

Bloumala jsem po knihkupectví a hledala levnou a útlou knihu, která by mi byla společníkem na dlouhé cestě. Stála 90,- Kč, což rozhodlo, že se mnou poletí, protože jsem ji nechtěla vozit zpět domů, ale po celý měsíc jsem jí těch 15 000 km opatrovala jako oko v hlavě a nerozloučila se s ní, vrátila se se mnou domů, tak na mě zapůsobila a již jsem jí četla 2x. Skvěle napsaná kniha, která vás nenechá na pochybách jak je tento režim zvrhlý a mělo by jí číst co nejvíc lidí.

7 14.08.2012

Bravurně napsaná vzpomínka na dětství, na překrásnou vonící Provence, kde rostou nejvoňavější levandule, borovice a tymián.

Úžasná kniha protkaná jemným humorem, některé kapitoly jsou nezapomenutelné. Mě se líbily akce poručíka Goodbody kdy v rámci zachování discipliny vojáků kladl na členy své jednotky různé pastičky, aby jim překazil kontakt z ženštinami. Při čtení jsem si často vzpomněla na Louis de Funese a jeho roli ve filmu Sedmá rota.....

Neobyčejný příběh neobyčejné ženy, který stojí za přečtení.Z vyprávění i doložených fotografií je patrno kam až "dospěl" Bagdád a dnešní život v něm, zrovna tak se dotýká i hrůz druhé světové války, ve které přišla autorka o svoji rodinu.

6 11.08.2012

Začátek knihy není nijak strhující, ale přesto doporučuji ve čtení pokračovat, život obyčejných lidí v Afgánistánu je krutý díky válce se SSSR, poté kmenovým bojům o moc a nakonec fanatismu části obyvatel, přesto se tito lidé dokážou zvednout a žít šťastně svůj obyčejný život, který jim ještě navíc ztěžují geografické podmínky, kdy například v oblasti 3 roky nezaprší a tak je neúroda a hlad, vody je nedostatek a ztvrdlá zem je jako kámen a není kam se schovat před rožhaveným ovzduším. Většina mužských obyvatel je tělesně poznamenaná válkou, ale i bez nohy nebo ruky se snaží žít a uživit sebe i rodinu. Po přečtení takových knih je mi smutno, nejen z tohohle krutého živoření, ale i z vyspělých společností, jako je i ta naše, kde každý druhý trpí depkou, honí se za penězi a ten skutečný život proklouzává, soudržnost rodin se vytrácí, neznáme ani své sousedy a když dosáhneme všech svých cílů a jsme navrcholu tak jsme téměř každý sám....

6 02.07.2012

Dívka jménem Skořicová, původem z bohaté rodiny ze strany otce, přesto prožila své dětství v chudých a nuzných podmínkách, jenom proto, že se narodila jako dívka. Ona i její sestry se však narozdíl od jiných dívek mohly vzdělávat a chodit do školy, ačkoli jejich maminka neuměla ani číst a psát, byla jim oporou a díky jejímu úsilí a diplomacii při krátkých setkáních s jejich otcem, který žil raději s konkubínou než s rodinou bez syna, našly své místo a uplatnění v životě. S láskou je zde popsaná čínská krajina, kdy při čtení uslyšíte každou peřej řeky a ucítíte vůni mandarinek, zapotíte se při stoupání stovky schodů do horského městečka a popláčete si při hrůzách války i bolestného loučení rodiny.

6 13.05.2012

Autor vystihl rozdílnou povahu a myšlení lidí z různých kontinentů a myslím si, že o tom tato kniha je, nejde ani tak o druhou světovou válku, i když o jejích hrůzách a pobytu v zajateckém táboře také vypovídá, ale především jde o psychiku lidí, co tato hrůza z nich udělá, čeho všeho jsou schopni co by za normálních podmínek neudělali. Je to o přežití, bezmocnosti, strachu, ale i o hrdinství, které je náhle zapomenuto a odsouzeno.

6 18.03.2012

Překvapilo mě, že tahle kniha je tak málo hodnocená a ceněná, četla jsem jí už dávno, ale pamatuji se, že na mě dost zapůsobila, jako na mladou holku, která nevěděla zcela nic o životě, natož o takových starostech. Kdo z mladých by to dnes dokázal ? Pořád hodně záleží na rodině a výchově v ní.

6 29.01.2012

Výborné čtení pro školáky, udělají si tak představu o Velké francouzské revoluci 1792 - 1794, lepší jak studovat suchopárná data, i když ani ty v závěru knihy nechybí.

Vynikající kniha, která nás seznámí s prostředím Japonska a se životem japonců, který je tak odlišný od našeho a kde muži po celodenní práci místo, aby šli za rodinou jdou takřka denně společně popít a navštěvují dodnes i veřejné domy, manželku mají hlavně pro zachování rodu a když si vyjdou společně cupitá několik kroků za manželem. Uctívají buddhismus a mají četné svátky, o kterých se v knize dozvíme hodně zajímavého.

Silný příběh ač není podaný zrovna "vzrušující" formou, ale o to víc se mi syrové vyprávění líbilo. Zajímavé a odlišné od knih z tímto tématem je to, že šlo o druhou generaci marocké rodiny, žijící dlouhou dobu ve Francii, tedy o dívku, která se sice ve Francii narodila, ale byla vychována podle marockých zákonů a muslimských zásad. Francouzské děti ji nechápali, nesměla si s nimi hrát ani chodit bez bratrů sama ven. Narodila se v mnohačetné rodině, kde však byla jedinou dívkou, která je touto kulturou považována za bezcennou, a tak od malička nepoznala nic jiného kromě dřiny s domácími pracemi a péči o sourozence - bratry, proto se nedivím, že se zoufale snažila o lásku svého otce, aniž si v dětském věku uvědomovala sebezničující následky. Místy mě přímo mluvila z duše, například když polemizovala o tom zda je správné, aby se dívky ve Francii zahalovaly a nosily šátky. Já si myslím, že pokud někdo chce žít v jiné zemi, měl by se její kultuře a zákonům přizpůsobit, a že tedy není správné ve Francii se zahalovat, pokud já jedu do muslimské země musím se také podřídit, přizpůsobit a zahalit se, ač to není v mé kultuře přirozené.... Tato druhá generace vlastně neví kam patří, což můžeme dost často číst v novinách, zapalují celé čtvrti, ničí majetek, žijí na pokraji společnosti, která je sice přijala, ale nechápe a oni se neumí díky výchově zařadit.....

Láska nás často oslepí a dlouho si nedovedeme přiznat svůj omyl a selhání, až když vidíme co jsme způsobili svým dětem a jaký život je čeká, dostaneme sílu bojovat, aby byl jejich život lepší než ten náš. Autorka to dokázala i díky tomu, že nepatřila k naivkám.
Hezky popsaný životní příběh, který by mohl pomoct otevřít oči ženám ženoucím se do nerovného sňatku dvou rozdílných kultur a náboženství.

Skvělé čtení protkané hlubokým citem, moudrostí a pokorou k životu, člověku a přírodě, to vše na pozadí japonských zvyků a tradic.

Kniha s filosofickým podtextem, děj nemá žádný spád, ale přesto mistrnost a stylovost jazyka na mě zapůsobila a nutila mě číst dál.

Drsný příběh, kdy byla malá holčička vytržená ze své kultury a adoptovaná náboženskými fanatiky a o důsledcích jejich podivné výchovy na její již tak pošramocenou psychiku. Nemám ráda náboženství a myslím si, že kdysi křešťanští misionáři napáchali více škody než užitku, násilně lidi obraceli na svou víru a zcela zničili kulturu a zvyky národů. Peklo si nejspíš vymysleli, aby zakryli hrůzy svého chování .......