vandalindakova
komentáře u knih

Knížka byla celkem super, jen jsem měla pocit, že se vše dělo moc rychle, ale to mám u každé knížky, do které se začtu a mám jí hned přečtenou. :D Z Ebony jsem byla vyřízená, jak byla paličatá a na ostatní kolikrát i nepříjemná. Jsem zvědavá, jestli vyjdou i další díly, poud ne, tak se na ně vrhnu v angličtině. :)


3,5 hvězd za mě a nemohla jsem se dlouho rozhodnout, jestli zaškrtnu tři nebo čtyři. Nakonec dávám asi spíše tu možnost první.
Příběh je to tajuplný, čtivý, oddechový. Takový ten, co po vás sklouzne, příběh na večerní čtení po práci nebo po náročném dni. Má to super dark academia atmosféru, dostane vás to do prostředí temné školy na hoře, uprostřed lesů, kde široko daleko nic není, a to ani signál. Pro fanoušky Wednesday, Beetlejuice a podobných počinů je to stejná krevní skupina.
Ale, ale a ale...
První ale, knížka má nádhernou obálku a nádhernou ořízku, nic se nedá vytknout říkáte si? Řekneme si po dočtení, až zjistíte, že máte sedřený ten krásný zlatý nápis! Ano, tohle fakt nesnáším.
Druhé ale, čteme to kvůli romantice zasazené v tajemném světě, ale ta romantika na mě byla moc easy, moc přímočará, moc rychlá na okolnosti a taková až plytká.
Třetí ale, a to je pořádný ALE. Ten překlad spicy scén, ty vo*e. Tady si představte můj velmi očividný facepalm, protože proč prostě. To bylo utrpení číst, nebo takhle já se tlemila. To nešlo jinak, než se tomu smát, protože ty použitý výrazy zase...Už někdo napište příručku, jak se tohle má správně psát a překládat, nebo nevím. Jsou prostě výrazy, který se nepoužívají, protože to zabije všechno, rozhodně dokonale celou smut atmosféru.
Na závěr pojďme zase něco pochválit, protože se mi celkem líbila ta vedlejší zápletka se zmizelými studenty, a hlavně bylo zajímavé to rozuzlení. Čekala jsem, že to povede jiným směrem, takže mě to docela překvapilo. Na odvedení pozornosti ta ,,slova, jenž se nepoužívají!" fungovala perfektně. :D
Je tam spousta věcí, které vám vyvolají hromadu otázek, ale nečtete knihu, která cílí na její zodpovězení.


No pamatuji si, kdy tahle série byla super hit. Mě to tenkrát minulo, protože v tu dobu jsem vůbec nezavadila o podobný žánr, a asi bych z toho byla docela v šoku. :D A ne, to nemluvím o mých patnáctinách okay?
Long story short, vyšla audiokniha namluvená Klárou Novákovou, aneb osobou kterou známe ze sociálních sítí, zabývající se dabingem a tak. No pro mě to je nová možnost jak se pustit do něčeho ,,staršího".
No co se týká toho namluvení, Klára má takový dost specifický hlas, ani ho nechci popisovat jako dětský než jako jemnější, a celkově se hodící k mladším postavám. Takže řekla bych, že k namluvení knihy z pohledu teen hlavní hrdinky, se hodil perfektně. Místa, kde mi to úplně nesedělo, jsou jasná, protože jsou to ty papričková. Nakonec jsem si ale asi zvykla, ono se to neposlouchalo špatně.
Co se týká děje, tak za mě to je čistý průměr. Takový nemastný, neslaný a obyčejný příběh s příchutí smut scének. Pár let zpátky asi wow, dnes na vzestupu podobných knih docela zapadne. Chybí mi tam něco navíc, co by to oživilo, obzvláštnilo. Takhle to v pohodě přečtete nebo poslechnete a nah jedete dál, dopředu vždycky.
Jako pokud vyjde postupně celá série jako audio, poslechnu si to. S knižní podobou bych možná ani dál neztrácela čas. Audioknihy jsou prostě lepší!


Knihu jsem si mohla přečíst díky samotné autorce, která mi ji poskytla, za což děkuji převelice.
A jako takhle, čtení to bylo fajn. Stránky poměrně odsýpaly i přesto, že mi chvíli trvalo se začíst. V tuhle chvíli frčí The Kingdom Come, a já měla dost pocit jako kdyby tahle kniha měla přesně ten vibe z této hry. Alespoň, co se týká prostředí.
Jedna věc mi vrtala hlavou, od začátku prakticky do konce. Ten příběh je díky tomu totiž zvláštní. Díky tomu, že tu nemáme cíl, nemáme směr. Tady se prostě něco tak nějak děje, ale my celou dobu nevíme proč, jak a co. Nemáme tu rozvinutí nějakého propojení s tím daným světem. Kdybych to měla zobrazně připodobnit, je to jak když čtete něčí deníček, do kterého si píšete, co jste ten den dělali. A thats all. Ono to tu knihu na jednu stranu udělá tak nějak originální, na druhou stranu vám to tam ale chybí. Protože vy čtete knihu, co má přes 500 stran, a nevíte vlastně jakoby proč ji čtete. Proč si hlavní hrdinku vybrali? Proč tolik trénuje? Proč existují Bellanteriové? Co jsou zač? Co mají za úkol? To je milion otázek, na které nedostáváme odpověď, po 500 stranách.
Do toho tam ty jednotlivé události byly jako kdyby usekané, všechno zkrácené, o nikom a o ničem jsme se nedozvěděli nic extra do hloubky.
Hlavní hrdinka na mě byla taková holka příliš naivní, jestli ona nemůže za to, že nic nevíme! :D Protože ona všechno hned vzala, jak je. Tak podivně se pomotávala mezi klukama, chvíli jsem si říkala, co je vlastně její motivací. Ale jakože proč ne asi, zapadá to do toho kontextu deníkového čtení.
Další věc, o které jsem dlouho přemýšlela, byl závěr. Tam se najednou rozjela horská dráha způsobená hlavní hrdinkou, která si nějak nedokázala ukočírovat svoje emoce, a vznikla z toho docela povedená komedie, kdy se od toho nemůžete odtrhnout, čtete jako blázni dál, ale zároveň si říkáte ,,proboha holka, ale už stačíí"!
Když to sesumíruju, ta knížka má potenciál, je milá, má to příjemné prostředí, ale klidně bych ji viděla kratší, osobně bych měla nějaký cíl, pro který je příběh napsaný, a více detailů a ne jen děj. Zároveň bych řekla, že se tahle kniha spíše hodí směrem do middle grade (když pominu jednu zápletku), než do young adult, evokuje mi to ten styl, jakým je napsaná.


Fun fact na úvod recenze: Tuhle knížku jsem si pořídila dřív než vyšla Hypotéza od Ali Hazelwood, s tím že jsem si myslela, že to je ona. :D Upsík. Tak jsem si řekla, že si ji přečtu dřív, než tu známou opěvovanou Hypotézu lásky.
Svůj zážitek bych ohodnotila jako průměrné oddechové čtení, neurazí a nenadchne. Jako oddechovka je to fajn a proč asi ne, má to rozhodně svoje ale. Než k nim přejdu, tak ještě vyzdvihnu asi nejlepší prvek knihy, a to je LGBT linka v podání dvou otců hlavní hrdinky, ti totiž byli boží, a je dobře, že byli součástí celého příběhu, ne jen tak na zmínění, jak jsme většinou asi zvyklí. Jejich humor a komunikace totiž byla fakt skvělá. Zároveň i konec knihy byl překvapivý, alespoň pro mě, a docela ho cením, jakým stylem se vydal.
Příběh si představte jako klasickou love story ze střední školy s příměsí trochy vědy. Největším ale byla hlavní hrdinka. Na to, že je to nejchytřejší týpka chystající se studovat fyziku, tak její myšlení ty kráso :D Takový banality, co by došly každýmu, a ona to totálně přehlížela. Well :D Myslím si, že tu vznikl ten nešvar, že autorka chtěla ukázat viditelný vývoj té postavy, ale přehnala to tak, že to nemělo moc logiky. Z akvarijní rybičky vám velryba prostě nevyroste, sorry not sorry.


Na začátku musím upozornit, že nejsem cílovka této knížky, což jsem zjistila, když jsem se knihou pročítala. Čekala jsem totiž něco trochu jiného, než co jsem nakonec dostala.
Myslela jsem si, že kniha Přežila jsem Tinder bude spíš o vtipných historkách a příběhu autorky. A oni tam nějaké příběhy byly, ale většinově je to pojatý jako koučing, jak na vztahy, a jak na randění. A já si nemůžu pomoct, ale často mi to znělo jako přepsané debaty na fóru někde na Vintedu. Občas člověk souhlasí, a občas mě některé rady zase docela až iritovaly. Občas bylo něco rozpitvaný až do sebemenšího detailu, občas až moc nucený. Proto průměrné hodnocení, protože s něčím člověk souzní, a s něčím naopak vůbec.
Pokud hledáte knihu, která vás provede tím, jak randit, jak zvládat pohyb na Tinderu, tak po knize klidně sáhněte. Pokud čekáte jen oddechové vtipné čtení, tak nejspíš volte něco jiného.


Sérii Holubice a had mám celkem ráda, ale musím uznat, že poslední díl byl bohužel z této trilogie nejslabší. Dokonce jsem se s ním nějakou dobu trápila, a průběžně ho dočítala asi půl roku, stejně jako některé díly dvorů. S názory, že se tu už řada věcí opakuje, musím taktéž částečně souhlasit. Nejhorší pro mě ale byl fakt, že jsem se pořád nějak nemohla začíst, a cítila se úplně mimo ten příběh, a zmateně tápala ztracená v ději. Což z předchozích dílů neznám. Tak nějak se střídaly části, které mě bavily podobně jako v prvních dílech, s částmi, kde jsem se vlastně moc nechytala. A ano, mělo to pořád ty svoje postavy, vibe a magii, ale nějak mi to tady nefungovalo tak dobře, jak u těch ostatních knih.
A konec? Za mě asi nebyl špatný, ale potom, co se tam všechno stalo, mi to do toho moc nesedělo. Takový skokový šok, jak kdyby se čtenář najednou ocitl v jiném příběhu. Výsledně to na mě působilo velmi průměrným dojmem.


Další romantická komedie, která mi teda nepřipadala toliko jako romantická komedie, než jako spíše romantika se smut nádechem. Přesto mě čtení této jednohubky bavilo, odreagovalo, což je něco, co od tohoto žánru očekávám. Navíc jsem byla lehce i překvapená, a to nemyslím jenom tím, že se smut scénky objevili prakticky hned zatepla na začátku, ale třeba i tím, že se příběh dotkl Vánoc, což v tomto období přišlo vhod. Čím víc čtu podobné knihy, tím si zase začínám všímat různých podobností, což předpokládám, že je přirozené, a zatím mě to nijak nerozčiluje. Abych to shrnula, tak po dočtení tohoto příběhu jsem spokojená, příjemně se mi u knihy relaxovalo, zároveň to mělo hlavu patu, a knížku bych s klidným spaním mohla doporučit dále, protože v ní nebylo nic, co by mi nesedělo nebo přímo vadilo.


Člověk si myslí, že začíná číst takovou skoro běžnou LGBT romanci, kterou doprovází epidemie HIV/AIDS, ale tahle kniha mě překvapila ve všech směrech, a byla za mě naprosto perfektní (takže jo, tohle chcete číst, a jděte číst! :D)
Jako první, co jsem čekala, bylo to, že se naši hlavní hrdinové potkají co nejdřív, a potom se to rozjede. NE, ne a ne, oni se furt nepotkávali a my furt sledovali dva různé příběhy, než se to pomalu začalo opravdu křížit. Ale vůbec to není smysl té knihy.
Nutno říct, že se ocitáme v amerických devadesátkách, takže barevná móda, filmy na VHSkách, Packman - to byla nostalgie jako prase! (A to i pro mě, co jsem se v 90 narodila). No jenže si teď představte, že jste v době, kdy je normální se bavit bez zábran, ale zároveň tu máme epidemii AIDS, se kterou se bojuje špatně, ještě nemáte takové znalosti, jako my dnes. Ta frustrace toho, jak tam lidi paří a zároveň je nemoc kosí z druhé strany. A vy si u toho říkáte, že by přece měli brzdit, ale je to nezajímá, oni žijí teď. To ale zdaleka není všechno, protože v této době taky frčí extrémní diskriminace nejen homosexuálů. To, že vám někdo odmítne pomoct, když to potřebujete, a to kvůli vaší orientaci, je asi ještě ten jeden z menších problémů.
Bylo to emotivní, přesně jak nám lákačky slibují. Je to plné lásky, sympatických hrdinů, frustrace, diskrimace, smutku, zlomených srdcí, boje s nemocí se vším všudy, ale i naděje. Horko těžko mi zůstávaly oči suché.


Kniha s nádhernou obálkou, která má i velmi, velmi slušný vnitřek.
Celkové prostředí na mě dýchá dojmem, jak kdybych byla v nějakém městečku v Itálii, mísí se to s dobře napsanými popisy, které nenudí, a naopak tomu dodává tu atmosféru. Nejvíce to lze sledovat u jídla, pití, kdy všechno tohle je doplněné o charakteristické citrony!
Hlavní hrdinka není typická, a to tím, že ne že by ji něco také jednou nešlo, a nebyla dokonalá, jak to tak často bývá, ale téhle nejde asi vůbec nic. Je to takové střívko, kterému fandíte, aby už se ta smůla prolomila, protože na ní závisí celý ostrov.
Víc mě ale bavilo to, co probíhalo mezi ní a Dantem, který se do příběhu zaplétá. Oba jsou zábavní, a jejich špičkování obzvláštňuje magický svět, při kterém se všichni chystají na apokalypsu, víra do plánů hází vidle, a nic nejde tak, jak by každý chtěl. Je to vlastně takový mix selekce, neřádů a například souhvězdí osudu.
Jediný problém, se který jsem se při čtení potkávala, byla jak kdyby vzduchová bublina. Pocit, kdy čtete, ale část informací se k vám pořádně nedostává, a místo toho na to koukáte svrchu a je to lehce podivný. Pár mezer to má, ale já doufám, že ty se ve dvojce zaplní, a zacvakne to smysluplně do sebe.


Jak dlouho jsem tuhle knihu odkládala zatímco mi ležela doma? Přitom je to zase super příběh, který má dostatečnou sílu i po těch pár letech co je venku.
Začátek byl trochu zmatečný hlavně v části, kterou vyprávěla Sadie, protože jsem nestíhala vnímat ty skoky v ději. Po nějaké době už jsem byla ale jen napjatá, jak to bude pokračovat, a jaký další šok přijde. To doplňuje druhá linka, která je v podobě podcastu vyšetřovatele. Přepsaný podcast byl zajímavým zpestřením, a do příběhu přinesl spoustu dalších postav figurujících v případu.
Sadie je postava, která to nemá jednoduché. Všechno v jejím životě je špatně, a nemá zrovna situaci, ve které by měly spokojeně vyrůstat dvě děti. Když zmizí její sestra, tak ví něco víc než my...a pomalounku, postupně nám to odkrývá. Chová se jak kdyby neměla pud sebezáchovy, klidně si ublíží přitom, co se snaží najít svoji sestru.
Příběh nakousne důležitá témata, o kterých by se mělo mluvit - zneužívání dětí, pohřešování holek, drogová a alkoholová závislost. Pokud na tohle máte žaludek, přečtěte si to!


Já jsem si čtení užila, jakože faakt. Kruťáka jsem sežrala, a tohle není o nic horší! Je to tedy napsáno jiným stylem, ale stejně jako se mi líbil Devátý spolek nebo Crescent City nebo Choosen ones, i tak bylo super toto. Styl dark fantasy mi očividně sedí, a když je to od oblíbených autorek, tak je to pro mě must read. Zápletka měla za mě hlavu a patu, a kombinace detektivních, mystery a fantasy prvků se špetkou romantiky fungovala velmi dobře. Nedokázala jsem se od toho odtrhnout, Holly Black píše hrozně čtivě. Postavy za mě velký dobrý, všechny měly dostatečný základ na to, aby jsme si je mohli představit a oblíbit. K tomu pomáhaly střípky z minulosti, které prokládaly klasické kapitoly z přítomného dění. Kniha obsahuje spoustu skvělých myšlenek, a to že si jich dost často ani nevšímám. Tak tady mě praštily do očí prakticky okamžitě. Stejně tak to obsahuje humor, v některých částech. Nebudete se smát celou knihu, ale když už, tak už. Dobře promyšlený byl ten magický systém skrz stíny, který tam je taky dost vysvětlený. Příběh se zlehka opírá o vrstvu lidí, kteří se pohybují po barech, party, lovení stínu nebo jiný krádeže. Romantická linka je tam velmi slabá, ale přesto wow. To že ne vždy je všechno dokonalý a vyjde to automaticky s prvním pohledem, tu je zpracováno fakt skvěle.


Hned na začátek začnu jedním doporučením. Pokud se chystáte tuto knihu číst, tak nejlépe vynechejte anotaci a žánrové zařazení.
Krásná obálka nám totiž slibuje thriller, a tohle za mě thriller nevidělo ani z rychlíku. Moje očekávání se díky tomu změnilo v celkem dost značné zklamání.
Oceňuji nakousnutou tematiku sociálních sítí a celkově technologií, a rozebírání řešení, jestli je to lepší bez nich nebo s. Příběh byl naštěstí napsaný čtivým způsobem.
Tu ale moje chvála končí. Celý je to vlastně o tom, že hlavní hrdinka je s prominutím až přecitlivělá (já jako čtenář fantasy jsem prostě zvyklá na lovy atd., sorry not sorry). Nejprve ji nepřijde vůbec nic divný, i to že její spolužáci z ničeho nic otočí z nuly na sto, a pak zas vidí všechno ve všem. V rámci děje vymyslí nějaký plán, který byl ve výsledku vlastně úplně k ničemu, protože tam nic není dotažené.
Největším překvapením pro mě ale bylo to, že ta kniha není o napětí, přežití nějakého lovu z pohledu oběti, boj o život, ale je to vlastně o luxusních večeřích, šatech a pubertálních problémcích. Tahle kniha nabízí tak neskutečně obrovský potenciáál! A když už můžeme mít nějakou napínavou scénu, tak je odseknutá tak, že to napínavé sem nedáme, a dáme sem až celkem nudnej závěr. Jasně že to těm postavám pak nebudu věřit! A to je můj největší problém, já jsem mnohem víc věřila těm ,,záporákům”, protože celý problém neměl vůbec žádné základy a budil dojem toho, že si to postavy vymyslely. Pokud tohle není napsáno cíleně, tak je to problém.
Rušivě na mě působilo taky milion zmínek na různé filmy, které hlavní hrdinka přirovnávala k ději. Za prvé jsem většinu neznala, takže jsem nevěděla, která bije. A za druhé jestli se v některých filmech opravdu stalo to, co popisovala, tak díky za spoilery no :D


No tak já nevím! Po na prosto famózním druhém dílu, který mě velmi příjemně překvapil, přišla celkem vlažnější sprcha.
Čekala jsem totiž, že se i tady bude něco dít. Jenže všechno důležitý už se stalo v prvních dvou dílech. Takže co nám na tuhle knihu zbývá? Boj v mysli hlavní hrdinky. Ale to není ten důvod, proč by se mi kniha neměla líbit. Co teda pro mě bylo špatně?
V minulosti jsem strašně ráda sledovala vývoj postavy, jak jí dochází spoustu věcí, dělá vlastní rozhodnutí, formuje svůj charakter. Který se tady najednou vytrácel. Najednou tu byl Ochieng, který věřím, že to za celou dobu nikdy nemyslel špatně, ale tím stylem jakým to bylo napsaný… tlačil naší hrdinku do jeho rozhodnutí, ať už pasivně nebo jakkoliv. A ona přesto, že měla nějaký názor na něco, tak stejně za chvíli bylo po jeho, protože jí to dobře podal.
Nějaký děj jsme měli prakticky zmáčknutej až na konci, a vyústilo nám to v otevřený konec!


Pro mě je Leigh Bardugo autobuy autor, takže já jsem z další její knížky doplňující její grishaverse svět totálně nadšená. A rozhodně to (ne)ovlivňuje to naprosto famózní zpracování, které její knížky umí mít. Jak způsobem vedení děje (dějů), tak tou grafikou je to za mě druhá Trnitá řeč. Něco, co do své knihovničky na milion procent potřebuju! Miluju všechny ilustrace, na kterých jsou znázornění svatí, miluju zlaté zdobení každé stránky a celkově miluju tu magicko mysteriózní až pochmurnou atmosféru, která je nacpaná v celé knize. Líbí se mi ty krátké příběhy, a díky tomu si troufám říct, že to může zastoupit v předčítání kde jaké pohádky. Je to sice drsnější, protože víc jak polovina příběhů končí docela drasticky, ale oceňuji to, jak to poukazuje, že se člověk může snažit všelijak, a lidé přesto umí být a jsou nevděční. Za mě mnohem lepší, než že všichni svatí jen tak odpluli na růžového obláčku plném třpytek. Mám ráda, když mají autoři ,,koule" na to psát smutné, drsné konce, které kolikrát předají víc než ,,a žili šťastně až do smrti". Tahle kniha je pro mě další klenot.


Obrovské překvapení už jenom protože druhé díly dost často umí být vycpávkové, nudné a o ničem. Tento se k tomu rozhodně neblíží.
Ani chvilku mě to nenudilo, naopak jsem se nemohla vůbec odtrhnout.
Část knížky nám hlavní hrdinka cestuje, a to cestování tam je naštěstí přesně akorát, ani příliš krátké, ani extrémně zdlouhavé.
Co je tam naprosto fantasticky popsané, je vývoj hlavní hrdinky. Boží, jak sledujeme, jak pomalu objevuje věci, které nezná, a hlavně jak si to po krůčcích srovnává v hlavě! Naprosto geniální.
Chvíli jsem větřila LGBT linku, bohužel to byl planý poplach, ale na druhou stranu, další bod za to, že se nám naše hrdinka neúplná hloupě na prvního člověka, kterého viděla.
Překvapilo mě, kolik se toho dá vměstnat do relativně malého prostoru, aby to bylo dostatečné fantasy s dostatečně vybudovaným světem i charaktery postav.
Tohle je po hooodně dlouhé době série, kterou chci mít delší než třídílnou!


Vězenkyně koruny je první díl nové fantasy série, který neobsahuje mnoho akce, ale i přesto si umí plně získat čtenářovu pozornost. Celá kniha je o tom připravit si půdu na pokračování, ale i tak to nenudí. Je tam totiž pěkně a tak akorát detailně vykresleno prostředí, ve kterém se zápletka odehrává, a celkově popsána situace, která v tomto fantasy světě panuje. Vidíme, jaké postavení tu zastávají muži x ženy, jak to chodí ve vyšších až nejvyšších vrstvách.
Během příběhu sledujeme hlavní hrdinku vyrůstající zavřená v Seragliu, kde se chystá na chvíli, kdy ji bude vybrán manžel. Učí se hlavně věci, které se ji hodí do manželství. Naopak ji nikdo nenaučí pro nás základní dovednosti, mezi které patří: čtení, psaní, počítání, základní znalosti. Jena neví ani to, jak vypadá slon, a tak se těší na budoucí život, protože si myslí, že trochu to okolí pozná.
Jenže nečeká, že její nastávající je starý tyran, který utýral již několik svých předchozích žen. V tuto chvíli se nám začne rozjíždět i nějaká ta akce, která nás navnazuje na slibné pokračování, na které jsem tedy upřímně dosti zvědavá.


Na další knihu McManus mě naladil seriál Jeden z nás lže, který se mi svým zpracováním celkem dost líbil. A tak jsem se do ní pustila, radši tedy bez očekávání, protože přeci jen z pokračování (Jeden z nás je na řadě) jsem byla spíš zklamaná.
Ale ve výsledku jsem spokojená. Mělo to zajímavou zápletku, která nebyla jen zavřená uprostřed střední školy. Mělo to spád, žádné pomalé rozjíždění nebo omáčka navíc. Občas to teda bylo naopak tak rychlý, že jsem se motala ve jménech a přemýšlela, kdo je vlastně kdo.
Konec byl v jeden moment pro mě kritický, protože už to vypadalo, že se to zase přehoupne do takového toho vyústění, které nedává hlavu ani patu, a je to akorát totálně divný a neuvěřitelný. Nakonec to ale do sebe zapadlo, takže nic takového se nekonalo.
Takže příběh povedený, ale na Jeden z nás lže to nemělo.


Po dlouhé době jsem se pustila do něčeho grafického, a bylo to moc fajn. U některých stránek jsem se dost nasmála, protože to bylo tak výstižný. Na zlepšení nálady nebo po dlouhé službě v práci, kdy nedávám číst souvislý příběh, to bylo to pravé.
Pořád ale zastávám názor, že neumím docenit knihy vzniklé uspořádáním kreseb či čehokoliv jiného ze sociálních sítí, proto jsem si tuto také půjčila z knihovny.


Určitým směrem mi tato kniha připomínala Nejšťastnějšího muže na Zemi, nejspíše tím inspirativním stylem, který ze sebe vyzařuje.
Můžete si vzpomenout na jakoukoliv životní situaci, komplikaci, prostě cokoliv, co v životě můžete potkat nebo narazit. A to tu najdete. Hlavní hrdinka popisuje velmi rozmanitou škálu problémů, se kterými se setkáváme. Ať už v běžném našem životě, v okolí či z doslechu. Víme, že takové problémy tu jsou, že se s nimi vypořádává celá společnost nebo určití jednotlivci. A Glennon nám ukazuje, jak se s tím rvala ona, a snaží se nám něco z toho předat dál. Konkrétně, kdybych měla pár z nich vypíchnout, tak je to rasismus, LGBT, závislost na alkoholu, bulimie, mateřství, výchova dětí, manželství i rozvod.
Mě osobně se dotkla jen některá témata, jiná mi spíše sklouzla po povrchu. Přičítám to ale tomu, že to nejsou věci, se kterými bych bojovala (alespoň prozatím). I tak jsem si tam vytáhla to svoje. A to je asi na té knize nejlepší, že si z toho každý něco vybere. Něco, co se ho týká, co by mu mohlo pomoct nebo s čím bude souhlasit.
Bylo to velmi zajímavé čtení.
E-kniha mi byla poskytnuta na recenzi v rámci jednorázové spolupráce od Knihy Dobrovský.
