vandalindakova
přečtené 392
3,5 hvězd za mě a nemohla jsem se dlouho rozhodnout, jestli zaškrtnu tři nebo čtyři. Nakonec dávám asi spíše tu možnost první. Příběh je to tajuplný, čtivý, oddechový. Takový ten, co po vás sklouzne, příběh na večerní čtení po práci nebo po náročném dni. Má to super dark academia atmosféru, dostane vás to do prostředí temné školy na hoře, uprostřed lesů, kde široko daleko nic není, a to ani signál. Pro fanoušky Wednesday, Beetlejuice a podobných počinů je to stejná krevní skupina. Ale, ale a ale... První ale, knížka má nádhernou obálku a nádhernou ořízku, nic se nedá vytknout říkáte si? Řekneme si po dočtení, až zjistíte, že máte sedřený ten krásný zlatý nápis! Ano, tohle fakt nesnáším. Druhé ale, čteme to kvůli romantice zasazené v tajemném světě, ale ta romantika na mě byla moc easy, moc přímočará, moc rychlá na okolnosti a taková až plytká. Třetí ale, a to je pořádný ALE. Ten překlad spicy scén, ty vo*e. Tady si představte můj velmi očividný facepalm, protože proč prostě. To bylo utrpení číst, nebo takhle já se tlemila. To nešlo jinak, než se tomu smát, protože ty použitý výrazy zase...Už někdo napište příručku, jak se tohle má správně psát a překládat, nebo nevím. Jsou prostě výrazy, který se nepoužívají, protože to zabije všechno, rozhodně dokonale celou smut atmosféru. Na závěr pojďme zase něco pochválit, protože se mi celkem líbila ta vedlejší zápletka se zmizelými studenty, a hlavně bylo zajímavé to rozuzlení. Čekala jsem, že to povede jiným směrem, takže mě to docela překvapilo. Na odvedení pozornosti ta ,,slova, jenž se nepoužívají!" fungovala perfektně. :D Je tam spousta věcí, které vám vyvolají hromadu otázek, ale nečtete knihu, která cílí na její zodpovězení.... celý text
Papírová princezna
2017,
Erin Watt
No pamatuji si, kdy tahle série byla super hit. Mě to tenkrát minulo, protože v tu dobu jsem vůbec nezavadila o podobný žánr, a asi bych z toho byla docela v šoku. :D A ne, to nemluvím o mých patnáctinách okay? Long story short, vyšla audiokniha namluvená Klárou Novákovou, aneb osobou kterou známe ze sociálních sítí, zabývající se dabingem a tak. No pro mě to je nová možnost jak se pustit do něčeho ,,staršího". No co se týká toho namluvení, Klára má takový dost specifický hlas, ani ho nechci popisovat jako dětský než jako jemnější, a celkově se hodící k mladším postavám. Takže řekla bych, že k namluvení knihy z pohledu teen hlavní hrdinky, se hodil perfektně. Místa, kde mi to úplně nesedělo, jsou jasná, protože jsou to ty papričková. Nakonec jsem si ale asi zvykla, ono se to neposlouchalo špatně. Co se týká děje, tak za mě to je čistý průměr. Takový nemastný, neslaný a obyčejný příběh s příchutí smut scének. Pár let zpátky asi wow, dnes na vzestupu podobných knih docela zapadne. Chybí mi tam něco navíc, co by to oživilo, obzvláštnilo. Takhle to v pohodě přečtete nebo poslechnete a nah jedete dál, dopředu vždycky. Jako pokud vyjde postupně celá série jako audio, poslechnu si to. S knižní podobou bych možná ani dál neztrácela čas. Audioknihy jsou prostě lepší!... celý text
Bellanteriové
2024,
Tereza Vodvářková
Knihu jsem si mohla přečíst díky samotné autorce, která mi ji poskytla, za což děkuji převelice. A jako takhle, čtení to bylo fajn. Stránky poměrně odsýpaly i přesto, že mi chvíli trvalo se začíst. V tuhle chvíli frčí The Kingdom Come, a já měla dost pocit jako kdyby tahle kniha měla přesně ten vibe z této hry. Alespoň, co se týká prostředí. Jedna věc mi vrtala hlavou, od začátku prakticky do konce. Ten příběh je díky tomu totiž zvláštní. Díky tomu, že tu nemáme cíl, nemáme směr. Tady se prostě něco tak nějak děje, ale my celou dobu nevíme proč, jak a co. Nemáme tu rozvinutí nějakého propojení s tím daným světem. Kdybych to měla zobrazně připodobnit, je to jak když čtete něčí deníček, do kterého si píšete, co jste ten den dělali. A thats all. Ono to tu knihu na jednu stranu udělá tak nějak originální, na druhou stranu vám to tam ale chybí. Protože vy čtete knihu, co má přes 500 stran, a nevíte vlastně jakoby proč ji čtete. Proč si hlavní hrdinku vybrali? Proč tolik trénuje? Proč existují Bellanteriové? Co jsou zač? Co mají za úkol? To je milion otázek, na které nedostáváme odpověď, po 500 stranách. Do toho tam ty jednotlivé události byly jako kdyby usekané, všechno zkrácené, o nikom a o ničem jsme se nedozvěděli nic extra do hloubky. Hlavní hrdinka na mě byla taková holka příliš naivní, jestli ona nemůže za to, že nic nevíme! :D Protože ona všechno hned vzala, jak je. Tak podivně se pomotávala mezi klukama, chvíli jsem si říkala, co je vlastně její motivací. Ale jakože proč ne asi, zapadá to do toho kontextu deníkového čtení. Další věc, o které jsem dlouho přemýšlela, byl závěr. Tam se najednou rozjela horská dráha způsobená hlavní hrdinkou, která si nějak nedokázala ukočírovat svoje emoce, a vznikla z toho docela povedená komedie, kdy se od toho nemůžete odtrhnout, čtete jako blázni dál, ale zároveň si říkáte ,,proboha holka, ale už stačíí"! Když to sesumíruju, ta knížka má potenciál, je milá, má to příjemné prostředí, ale klidně bych ji viděla kratší, osobně bych měla nějaký cíl, pro který je příběh napsaný, a více detailů a ne jen děj. Zároveň bych řekla, že se tahle kniha spíše hodí směrem do middle grade (když pominu jednu zápletku), než do young adult, evokuje mi to ten styl, jakým je napsaná.... celý text
Čajová bouře
2024,
Hafsah Faizal
Přemýšleli jste, že byste chtěli dalších Šest vran, ale v upíří verzi? Jestli je vaše odpověď Aye, tak přesně tohle dostanete od této knížky, která tak božsky spojuje čajovnu s krvárnou pro upíry. Nejlepší na tom je, že se do příběhu zažerete nejpozději v první kapitole a už vás to nepustí. Zajímavě se tu kloubí dohromady pohodový život v čajovně, se zločineckými zápletkami, a s hromadou intrik. Tohle je přesně ten styl knížek, které mi brutálně sedí. Napsaný skvělým stylem, plné neočekávatelných zápletek, morálně šedých postav, které vám jsou sympatické, mají mozek v hlavě, a s ničím se nepářou. No, co vám budu. Kdy bude dvojka?? A kdy se ji chystáte číst vy? A pokud jsem vás ještě nepřesvědčila, tak to nechám na obálce. Přesto mám jediné drobné minus, které se týká právě té podobnosti, která mi někdy přišla až přílišná. Knihu jsem si mohla přečíst díky jednorázové spolupráci s #humbookblogery... celý text
Devatenáct schodů
2024,
Millie Bobby Brown
Fuuuuuuu, tohle se mi nebude dobře psát, ale pojďme na to. Nasadila jsem si laťku, protože příběh z druhé světové války podle skutečné události? To bude masakr. Napsaný Millie Bobby Brown? Wow. Hned na začátku mě překvapil styl psaní. Kostrbatý, jednoduchý věty, vůbec mi to nesedělo na příběh pro celou knihu. Povídka možná? O polovinu kratší novela? Možnááá. Ale tohle je na celých 320 stran? No nic, jdeme dál. Čekám tu zápletku, která nám vezme dech, a tak přehlížím ty otravné prvky, ke kterým se ještě dostanu. V necelé polovině knihy to přichází! To na co celou tu polovinu čekáme, a víme, že se to stane, ale konečně je to tady. Malý emoční záchvěv to vyvolá. Čtu dál, dostávám se na 60% knihy, a tady přijde zlom, kdy už na mě všechno dopadne, a já cítím frustraci, nudu, apatii a rozčarování. Už je to moc dlouhý na to, kolik věcí mě tam štve. Moje myšlenky v hlavě začaly na odhadu 3,5 v hodnocení, a postupně to jenom klesalo níž a níž. Začalo mi být jedno jak hlavní hrdinka dopadne, protože byla tak otravná. Ano zažila si hodně, ale proboha to ji nedává oprávnění, aby se ke všem (doslova a do písmene) chovala jak kus skotu. Byla šíleně impulzivní, a pak jenom přicházela na to, co mně bylo jasný hned od začátku. Její příběh sledujeme cca 2 roky, na začátku se nějakým stylem prezentuje, a na konci je z ní totální opak vysvětlený pár slovy, a to: Jsem starší, je to logické, že jsem jiná. Progres nikde, budování něčeho nikde. Věrohodnost nikde. Styl psaní už jsem zmiňovala, vůbec mi to nefungovalo. Nulové emoce, plytký děj, plytké postavy, které buď byly se vším hned hotové nebo naopak všechno přehráli do takového extrému, že to pro mě nebylo vůbec věrohodné. Nuda, ten příběh se točí kolem jedné události, půlku knihy na ní čekáte, pár stránek o ni čtete, a druhou polovinu sledujete nic neříkající následky. Předvídatelnost, jak někdo napsal na Goodreads, název knihy řekl všechno, vy víte dopředu všechno, nic vás v tom nepřekvapí, jen čekáte, kdy to konečně přijde.... celý text
Úsvit Onyxu
2024,
Kate Golden
3,5 Pár dní zpátky vyšel další první díl jedné romantasy série, a vy budete chtít vědět, jestli si ji máte přečíst nebo ne. Když to shrnu, tak čtení to bylo opět příjemné. Ano obsahuje to klišé prvky, obsahuje to prvky, které jsou teď populární, ale jsou to ty, které fungují. Zase tu potkáme enemies to lovers s badass hrdinou, dost sarkastického rýpání (miluju, to se mi snad nikdy neomrzí!), nadpřirozené bytosti jako jsou fae, chiméry. Doporučuju hlavně těm, kdo má jako já rád víc fantasy než romantiky, tohle totiž splňuje na jedničku s hvězdičkou. Pecka, že vychází v létě, protože bych tento počin zařadila mezi oddechové romantasy, které jsou super čtivé. Což je taky věc, kterou je potřeba zmínit, moc u tohohle nepřemýšlejte. Je tam několik situací, u kterých když zapnete mozkové závity, tak si budete říkat cože? Třeba jako když les je plný mega nebezpečí, jedou tam s vojáky, kteří je tam nakonec nechají ve dvou pobíhat v lese s motýlky. No jistě. Druhou věc, kterou určitě chci zmínit, mám ráda, když to překlenutí z enemies to lovers má hloubku a svůj čas, tady to bylo enemies,enemies, enemiiies, bum a otočka o stoosmdesát. Whyyyy, já chci vidět ten myšlenkový pochoood! Čím víc se ale člověk pročítá dál, tím méně jsem vnímala zmíněné mínusy, takže věřím, že se můžeme dočkat v dalším díle snad jen něčeho lepšího! Knížka mi ze začátku hodně připomínala Cizinku, ano jak na potvoru jsem ji současně rozposlouchala v audioverzi, když jsem četla toto! :D A nemohla jsem si pomoc, ale v částech z vězení jsem viděla Šíleně smutnou princeznu. A zvolání DO ŠUTRU, jako pardon ale totální Rrrrrr vibe! :D Kniha mi byla poskytnuta v rámci jednorázové spolupráce s Humbook blogery.... celý text
Šach a mat
2024,
Ali Hazelwood
4,5* Toto je moje první setkání s autorkou. Asi schválně jsem sáhla po její young adultovce dřív, nějak mi sedí jít tím žánrem postupně do new adult, navíc mi je blízké šachové prostředí, a v neposlední řadě ta obálka že ano. S tímto seznámením jsem velmi spokojená, příběh mě chytil a nepustil. Přečetla jsem třičtvrtě knížky na jeden zátah v jeden den, nasmála jsem se u několika situací nebo hlášek, zamilovala jsem si hlavně Nolana, oblíbila jsem si autorky komponování vědeckých a zdravotnických termínů a zákonitostí, které dávají smysl a jsou technicky správně, do pohodového prostředí. Tahle knížka dámy a pánové je totální dámský gambit v young adult verzi. Máme tu hlavní hrdinku hrající šachy, a máme tu téma diskriminace žen v tomto sportu, což mě nutilo k zamyšlení, jestli takové prostředí opravdu existuje. Pro mě jako závodní hráčku šachů v dětství, to je něco, s čím jsem se nikdy nesetkala, ale těžko soudit dvě rozdílné situace. Proč jsem to nakonec nehodnotila plným počtem hvězd? Lehce mě tam iritovaly dvě věci. Tou první bylo vymizení téma, které tam bylo vsazené jako důležité, jako něco co ovlivňuje té hrdince život na 100%, a najednou se tam neobjevila ani zmínka třeba dalších 150 stran. Co se dělo v tu dobu? Kde máme vysvětlení, proč to najednou funguje jinak? Druhým důvodem je samotná hlavní hrdinka, která má můj velmi ,,oblíbený" syndrom ,,já s nikým nemluvím, všechno vydealuju sama, nikdo mě nepochopí" (ve výsledku se chovám jak trotl, protože neumím otevřít pusu a tím jednoduše cokoliv vyřešit! Ale na to přijdu samozřejmě až na konci, když mi to konečně někdo vpálí do ksichtu). Já tohle téma v knize nedávám, naštěstí to tu bylo jen v takové míře, aby mi to neotrávilo zbytek knihy, a naštěstí tu šlo sledovat ten zřejmý úmysl spisovatelky, která tam postavila někoho dalšího, kdo to naší hrdince vpálil do ksichtu celkem nevybíravým a oči otevírajícím způsobem. Tak nějak vnímám to, že oba prvky mohly být v knize schválně, že to mělo vést v to rozuzlení, ve které to vedlo, ale pro mě to je prostě uhm please no. Přesně proto za to dávám dolů jen půl hvězdy.... celý text
Mladá dáma
2024,
Evelyn Skye
Příběh je jako příliš dlouhá pohádka. Od samého začátku mě štvalo to, že spojit si Elodie s herečkou Millie byl za mě hodně těžký oříšek. Většinou ji mám spojenou s chytrými postavami, Elodie měla být chytrá taktéž, ale moc důvěryhodné to tedy nebylo. Za opravdu mnoho věcí mohla poděkovat ostatním holkám, co ji tam zanechaly. Věčně měla hloupé otázky, celé království očividně neumělo ani za mák lhát nebo dobře skrývat, že mají něco za lubem, a stejně jim to sežrala i s navijákem. Bylo by to v pohodě, kdybych ten naviják schramstla i já, ale tak se nekonalo. Od začátku jsem viděla, jak je všechno naumělkované, extrémně příliš dokonalé, a díky tomu byl ten začátek za mě horší než zbytek knihy, kde už se toho více dělo, více mě zajímalo propojování vzpomínek ostatních princezen, samotní draci a dračí jazyk. Pořád jsem se ale nemohla zbavit dojmu, že je to uměle sepsané tak, aby všechno do sebe zapadlo a nějak fungovalo. Jako napsaný scénář, ne příběh. Asi když o podtrhnu a sečtu, tak jako celek jsem měla knížku jako fajn oddechovku v parném letním víkendu, ale nic co by mě vyloženě uchvátilo. Na co jsem ale zvědavá, je ten film.... celý text
Mrtvá holka, dobrá holka – část první
2023,
Holly Jackson
Jednička byla dobrá, ale něco tomu chybělo. Dvojka byla dobrá, ale něco tomu chybělo. A pak přišla trojka, a vyrazila mi dech. Dala mi přesně to, co jsem potřebovala a totálně mě šokovala. Přesně takhle má za mě vypadat thriller, dámy a pánové. Tak, že bezdechy čekáte, co se stane dál, a jde vám z toho reálně mráz po zádech. Trojka v sobě obsahuje emoce a reálný boj s psychickými problémy, které jsou reakcí na to, čím si naše mladá vyšetřovatelka prošla. Konečně to není žádná vyšetřovatelská drsňačka studená jak čumák, zvyklá na všechno. Ten střet reality, že tu máme holku co viděla neuvěřitelný věci, a zároveň řeší něco tak banálního jako jsou vztahy, protože to je to, čím by se reálně v tomhle věku měla zabývat, to je ta přidaná hodnota, co z toho udělala tuhle perfektní záležitost. Ve výsledku je to asi chytrý, dva díly si tu holku zamilovávejte, a pak smash! Geniální :D A ten závěr byl totálně dechberoucí. Druhou část potřebuju teď hned!... celý text
Hodná holka, zlá krev
2021,
Holly Jackson
Byla jsem vlastně hrozně zvědavá, jak to bude pokračovat, protože se zdálo, že je první knížka celkem uzavřená. Navázalo to na původní příběh dobře, přineslo to nový případ, který už byl takový klasičtější než třeba ten předchozí (a ten následující!), ale i tak to uměla autorka obzvláštnit, když do toho zamotala podcast, který Pipa nahrává od minulého případu, a tak ji mohou všichni sledovat přímo v akci. Trochu jsem si říkala, jestli to má logiku dávat vědět, co dělám, když potřebuju toho někoho chytit při činu, že? Ale překvapivě to nebylo nikde dostatečně nelogický, aby mi to začalo vyloženě lézt krkem, a musela bych se nad tím opravdu pozastavit. Měla jsem na tom ráda přesně to samé, co na jedničce, a stejně tak mi tam chybělo něco málo k dokonalosti.... celý text
Hypotéza lásky
2021,
Laura Steven
Fun fact na úvod recenze: Tuhle knížku jsem si pořídila dřív než vyšla Hypotéza od Ali Hazelwood, s tím že jsem si myslela, že to je ona. :D Upsík. Tak jsem si řekla, že si ji přečtu dřív, než tu známou opěvovanou Hypotézu lásky. Svůj zážitek bych ohodnotila jako průměrné oddechové čtení, neurazí a nenadchne. Jako oddechovka je to fajn a proč asi ne, má to rozhodně svoje ale. Než k nim přejdu, tak ještě vyzdvihnu asi nejlepší prvek knihy, a to je LGBT linka v podání dvou otců hlavní hrdinky, ti totiž byli boží, a je dobře, že byli součástí celého příběhu, ne jen tak na zmínění, jak jsme většinou asi zvyklí. Jejich humor a komunikace totiž byla fakt skvělá. Zároveň i konec knihy byl překvapivý, alespoň pro mě, a docela ho cením, jakým stylem se vydal. Příběh si představte jako klasickou love story ze střední školy s příměsí trochy vědy. Největším ale byla hlavní hrdinka. Na to, že je to nejchytřejší týpka chystající se studovat fyziku, tak její myšlení ty kráso :D Takový banality, co by došly každýmu, a ona to totálně přehlížela. Well :D Myslím si, že tu vznikl ten nešvar, že autorka chtěla ukázat viditelný vývoj té postavy, ale přehnala to tak, že to nemělo moc logiky. Z akvarijní rybičky vám velryba prostě nevyroste, sorry not sorry.... celý text
Trnová královna
2024,
Gina Chen
Celkem jsem se těšila na další romantasy po chycené slině ze Čtvrtého křídla a Mrtvé říše, není asi náhodou, že tu máme další Violet, jejíž příběh sledujeme. Když už jsem to u ní načala, tak budu pokračovat tím, že za mě byla dobrou postavou, která defakto tvořila ten příběh. Protože co si budeme, tohle je jednodílovka, a jde to na tom znát, nemá to propracovaný svět do detailů a nemá to ani čas na pořádný world building nebo vlastně asi jakýkoliv building. Tohle si přečtete jako oddechovku, ze které si budete pamatovat kousavou, vypočítavou, mladou věštkyni a její vztah s princem, který je plný ironie, sarkasmu a štiplavosti. To je vlastně shrnutí toho, proč mě to bavilo. Nečekala jsem žádný extra zápletky a vysvětlování, a nebyla jsem ani zklamaná, když jsem nic z toho nedostala. Dvě věci příběhu přesto přicházím vytknout, tou první je takové to chování, kdy víte, že něco nemáte, přesto to vesele děláte, ale POŘÁD budete mektat o tom, že je to blbost. Tak buď to nedělej, nebo to neřeš půl knížky, tečka. :D No a druhým zádrhelem je nepřekvapivě konec knihy. Řekla bych že se tu podepisuje opravdu to, že toto měla být původně duologie, takže nám to tu končí otevřeně a hlavně taky značně urychleně. Škoda škoda...... celý text
Trnitá kletba
2023,
Anežka Kočová
Trnitá kletba zaujme čtenáře už jenom svoji obálkou. Je to ya fantasy z pera české autorky, a tak jsem byla hodně zvědavá, jak to bude vypadat! Ne, že bych byla extrémně překvapená, ale nadšená docela jsem. Z téhle knihy jsem měla hrozný pocit dark academia protkaný bylinkami, rostlinami, kouzelnou mocí točící se kolem nich. A to bylo velmi příjemné. Zápletka se několikrát různě kroutila a převracela, bavilo mě sledovat, kam to směřuje. Velkou hodnotu příběh má tím, že je tam schovaná nejen mytologie, ale taktéž důležitá témata a narážky na lidstvo jako takové, poukazování na jejich chování. Jediné, co bych knize vytkla je to, že všechno (hlavně ke konci) vycházelo jak podle sepsaného plánu. Jak kdyby jste si vzali scénář divadelní hry a věděli, že musíte udělat tohle a tohle, prostě proto že je to v tom napsané. Každopádně ale apeluji na vás všechny, obohaťte své knihovničky o tento kousek, protože JÁ CHCI vědět, co se stane dál!... celý text
Zimní lidé
2017,
Jennifer McMahon
Tohle bude příběh o tom, jak jsem si poslechla horor, aniž bych o tom dopředu věděla. :D Jop, to jsem celá já, o této knize vím dlouho, zaujala mě, ale do jakého žánru spadá už je očividně vedlejší. Každopádně musím říct, že nemít to v audio knižní podobě, tak možná nemám takovou husinu. Ale co se mnou styl, jakým Jitka Ježková tuhle knihu namluvila, dohromady s hudebním doprovodem provedl, když jsem to poslouchala pravidelně v 6 ráno cestou do práce, no děkuju pěkně, protože doufám, že jsem neházela moc vypoulené oči po dalších lidech v autobuse, nebo aspoň nebyli dostatečně probraní na to, aby to vnímali. Osobně se trochu bojím toho, že samotná kniha, by mě až tolik neoslovila. Nebo alespoň ne první polovina, kde se hodně míchaly různé pohledy postav, různé příběhy a já měla trochu zmatek, co se tam děje. Postupně se to ale začalo stupňovat, a úplně nejvíc mimo jsem byla z useknutých konců jednotlivých kapitol. A ve chvíli, kdy se mi to začalo propojovat dohromady, a začala jsem chápat, co se tam děje, jsem ten zbytek doposlouchala prakticky na jeden zátah. Jako mystery příběh je ve výsledku zajímavý. Ne tak strašidelný, abych z toho nemohla spát, ale trochu děsivý určitě (hlavně tedy díky zpracování audia, které patří podle mě mezi ty lepší). A to je na mě tak akorát.... celý text