vandalindakova přečtené 388

Čajová bouře 2024, Hafsah Faizal

Přemýšleli jste, že byste chtěli dalších Šest vran, ale v upíří verzi? Jestli je vaše odpověď Aye, tak přesně tohle dostanete od této knížky, která tak božsky spojuje čajovnu s krvárnou pro upíry. Nejlepší na tom je, že se do příběhu zažerete nejpozději v první kapitole a už vás to nepustí. Zajímavě se tu kloubí dohromady pohodový život v čajovně, se zločineckými zápletkami, a s hromadou intrik. Tohle je přesně ten styl knížek, které mi brutálně sedí. Napsaný skvělým stylem, plné neočekávatelných zápletek, morálně šedých postav, které vám jsou sympatické, mají mozek v hlavě, a s ničím se nepářou. No, co vám budu. Kdy bude dvojka?? A kdy se ji chystáte číst vy? A pokud jsem vás ještě nepřesvědčila, tak to nechám na obálce. Přesto mám jediné drobné minus, které se týká právě té podobnosti, která mi někdy přišla až přílišná. Knihu jsem si mohla přečíst díky jednorázové spolupráci s #humbookblogery... celý text

Devatenáct schodů 2024, Millie Bobby Brown

Fuuuuuuu, tohle se mi nebude dobře psát, ale pojďme na to. Nasadila jsem si laťku, protože příběh z druhé světové války podle skutečné události? To bude masakr. Napsaný Millie Bobby Brown? Wow. Hned na začátku mě překvapil styl psaní. Kostrbatý, jednoduchý věty, vůbec mi to nesedělo na příběh pro celou knihu. Povídka možná? O polovinu kratší novela? Možnááá. Ale tohle je na celých 320 stran? No nic, jdeme dál. Čekám tu zápletku, která nám vezme dech, a tak přehlížím ty otravné prvky, ke kterým se ještě dostanu. V necelé polovině knihy to přichází! To na co celou tu polovinu čekáme, a víme, že se to stane, ale konečně je to tady. Malý emoční záchvěv to vyvolá. Čtu dál, dostávám se na 60% knihy, a tady přijde zlom, kdy už na mě všechno dopadne, a já cítím frustraci, nudu, apatii a rozčarování. Už je to moc dlouhý na to, kolik věcí mě tam štve. Moje myšlenky v hlavě začaly na odhadu 3,5 v hodnocení, a postupně to jenom klesalo níž a níž. Začalo mi být jedno jak hlavní hrdinka dopadne, protože byla tak otravná. Ano zažila si hodně, ale proboha to ji nedává oprávnění, aby se ke všem (doslova a do písmene) chovala jak kus skotu. Byla šíleně impulzivní, a pak jenom přicházela na to, co mně bylo jasný hned od začátku. Její příběh sledujeme cca 2 roky, na začátku se nějakým stylem prezentuje, a na konci je z ní totální opak vysvětlený pár slovy, a to: Jsem starší, je to logické, že jsem jiná. Progres nikde, budování něčeho nikde. Věrohodnost nikde. Styl psaní už jsem zmiňovala, vůbec mi to nefungovalo. Nulové emoce, plytký děj, plytké postavy, které buď byly se vším hned hotové nebo naopak všechno přehráli do takového extrému, že to pro mě nebylo vůbec věrohodné. Nuda, ten příběh se točí kolem jedné události, půlku knihy na ní čekáte, pár stránek o ni čtete, a druhou polovinu sledujete nic neříkající následky. Předvídatelnost, jak někdo napsal na Goodreads, název knihy řekl všechno, vy víte dopředu všechno, nic vás v tom nepřekvapí, jen čekáte, kdy to konečně přijde.... celý text

Familiár 2024, Leigh Bardugo

Úsvit Onyxu 2024, Kate Golden

3,5 Pár dní zpátky vyšel další první díl jedné romantasy série, a vy budete chtít vědět, jestli si ji máte přečíst nebo ne. Když to shrnu, tak čtení to bylo opět příjemné. Ano obsahuje to klišé prvky, obsahuje to prvky, které jsou teď populární, ale jsou to ty, které fungují. Zase tu potkáme enemies to lovers s badass hrdinou, dost sarkastického rýpání (miluju, to se mi snad nikdy neomrzí!), nadpřirozené bytosti jako jsou fae, chiméry. Doporučuju hlavně těm, kdo má jako já rád víc fantasy než romantiky, tohle totiž splňuje na jedničku s hvězdičkou. Pecka, že vychází v létě, protože bych tento počin zařadila mezi oddechové romantasy, které jsou super čtivé. Což je taky věc, kterou je potřeba zmínit, moc u tohohle nepřemýšlejte. Je tam několik situací, u kterých když zapnete mozkové závity, tak si budete říkat cože? Třeba jako když les je plný mega nebezpečí, jedou tam s vojáky, kteří je tam nakonec nechají ve dvou pobíhat v lese s motýlky. No jistě. Druhou věc, kterou určitě chci zmínit, mám ráda, když to překlenutí z enemies to lovers má hloubku a svůj čas, tady to bylo enemies,enemies, enemiiies, bum a otočka o stoosmdesát. Whyyyy, já chci vidět ten myšlenkový pochoood! Čím víc se ale člověk pročítá dál, tím méně jsem vnímala zmíněné mínusy, takže věřím, že se můžeme dočkat v dalším díle snad jen něčeho lepšího! Knížka mi ze začátku hodně připomínala Cizinku, ano jak na potvoru jsem ji současně rozposlouchala v audioverzi, když jsem četla toto! :D A nemohla jsem si pomoc, ale v částech z vězení jsem viděla Šíleně smutnou princeznu. A zvolání DO ŠUTRU, jako pardon ale totální Rrrrrr vibe! :D Kniha mi byla poskytnuta v rámci jednorázové spolupráce s Humbook blogery.... celý text

Zakázané uvolnění 2024, Bal Khabra

Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem 2023, Martin Moravec

Šach a mat 2024, Ali Hazelwood

4,5* Toto je moje první setkání s autorkou. Asi schválně jsem sáhla po její young adultovce dřív, nějak mi sedí jít tím žánrem postupně do new adult, navíc mi je blízké šachové prostředí, a v neposlední řadě ta obálka že ano. S tímto seznámením jsem velmi spokojená, příběh mě chytil a nepustil. Přečetla jsem třičtvrtě knížky na jeden zátah v jeden den, nasmála jsem se u několika situací nebo hlášek, zamilovala jsem si hlavně Nolana, oblíbila jsem si autorky komponování vědeckých a zdravotnických termínů a zákonitostí, které dávají smysl a jsou technicky správně, do pohodového prostředí. Tahle knížka dámy a pánové je totální dámský gambit v young adult verzi. Máme tu hlavní hrdinku hrající šachy, a máme tu téma diskriminace žen v tomto sportu, což mě nutilo k zamyšlení, jestli takové prostředí opravdu existuje. Pro mě jako závodní hráčku šachů v dětství, to je něco, s čím jsem se nikdy nesetkala, ale těžko soudit dvě rozdílné situace. Proč jsem to nakonec nehodnotila plným počtem hvězd? Lehce mě tam iritovaly dvě věci. Tou první bylo vymizení téma, které tam bylo vsazené jako důležité, jako něco co ovlivňuje té hrdince život na 100%, a najednou se tam neobjevila ani zmínka třeba dalších 150 stran. Co se dělo v tu dobu? Kde máme vysvětlení, proč to najednou funguje jinak? Druhým důvodem je samotná hlavní hrdinka, která má můj velmi ,,oblíbený" syndrom ,,já s nikým nemluvím, všechno vydealuju sama, nikdo mě nepochopí" (ve výsledku se chovám jak trotl, protože neumím otevřít pusu a tím jednoduše cokoliv vyřešit! Ale na to přijdu samozřejmě až na konci, když mi to konečně někdo vpálí do ksichtu). Já tohle téma v knize nedávám, naštěstí to tu bylo jen v takové míře, aby mi to neotrávilo zbytek knihy, a naštěstí tu šlo sledovat ten zřejmý úmysl spisovatelky, která tam postavila někoho dalšího, kdo to naší hrdince vpálil do ksichtu celkem nevybíravým a oči otevírajícím způsobem. Tak nějak vnímám to, že oba prvky mohly být v knize schválně, že to mělo vést v to rozuzlení, ve které to vedlo, ale pro mě to je prostě uhm please no. Přesně proto za to dávám dolů jen půl hvězdy.... celý text

Co když jsme to my 2019, Becky Albertalli

Mladá dáma 2024, Evelyn Skye

Příběh je jako příliš dlouhá pohádka. Od samého začátku mě štvalo to, že spojit si Elodie s herečkou Millie byl za mě hodně těžký oříšek. Většinou ji mám spojenou s chytrými postavami, Elodie měla být chytrá taktéž, ale moc důvěryhodné to tedy nebylo. Za opravdu mnoho věcí mohla poděkovat ostatním holkám, co ji tam zanechaly. Věčně měla hloupé otázky, celé království očividně neumělo ani za mák lhát nebo dobře skrývat, že mají něco za lubem, a stejně jim to sežrala i s navijákem. Bylo by to v pohodě, kdybych ten naviják schramstla i já, ale tak se nekonalo. Od začátku jsem viděla, jak je všechno naumělkované, extrémně příliš dokonalé, a díky tomu byl ten začátek za mě horší než zbytek knihy, kde už se toho více dělo, více mě zajímalo propojování vzpomínek ostatních princezen, samotní draci a dračí jazyk. Pořád jsem se ale nemohla zbavit dojmu, že je to uměle sepsané tak, aby všechno do sebe zapadlo a nějak fungovalo. Jako napsaný scénář, ne příběh. Asi když o podtrhnu a sečtu, tak jako celek jsem měla knížku jako fajn oddechovku v parném letním víkendu, ale nic co by mě vyloženě uchvátilo. Na co jsem ale zvědavá, je ten film.... celý text

Mrtvá holka, dobrá holka – část první 2023, Holly Jackson

Jednička byla dobrá, ale něco tomu chybělo. Dvojka byla dobrá, ale něco tomu chybělo. A pak přišla trojka, a vyrazila mi dech. Dala mi přesně to, co jsem potřebovala a totálně mě šokovala. Přesně takhle má za mě vypadat thriller, dámy a pánové. Tak, že bezdechy čekáte, co se stane dál, a jde vám z toho reálně mráz po zádech. Trojka v sobě obsahuje emoce a reálný boj s psychickými problémy, které jsou reakcí na to, čím si naše mladá vyšetřovatelka prošla. Konečně to není žádná vyšetřovatelská drsňačka studená jak čumák, zvyklá na všechno. Ten střet reality, že tu máme holku co viděla neuvěřitelný věci, a zároveň řeší něco tak banálního jako jsou vztahy, protože to je to, čím by se reálně v tomhle věku měla zabývat, to je ta přidaná hodnota, co z toho udělala tuhle perfektní záležitost. Ve výsledku je to asi chytrý, dva díly si tu holku zamilovávejte, a pak smash! Geniální :D A ten závěr byl totálně dechberoucí. Druhou část potřebuju teď hned!... celý text

Hodná holka, zlá krev 2021, Holly Jackson

Byla jsem vlastně hrozně zvědavá, jak to bude pokračovat, protože se zdálo, že je první knížka celkem uzavřená. Navázalo to na původní příběh dobře, přineslo to nový případ, který už byl takový klasičtější než třeba ten předchozí (a ten následující!), ale i tak to uměla autorka obzvláštnit, když do toho zamotala podcast, který Pipa nahrává od minulého případu, a tak ji mohou všichni sledovat přímo v akci. Trochu jsem si říkala, jestli to má logiku dávat vědět, co dělám, když potřebuju toho někoho chytit při činu, že? Ale překvapivě to nebylo nikde dostatečně nelogický, aby mi to začalo vyloženě lézt krkem, a musela bych se nad tím opravdu pozastavit. Měla jsem na tom ráda přesně to samé, co na jedničce, a stejně tak mi tam chybělo něco málo k dokonalosti.... celý text

Hypotéza lásky 2021, Laura Steven

Fun fact na úvod recenze: Tuhle knížku jsem si pořídila dřív než vyšla Hypotéza od Ali Hazelwood, s tím že jsem si myslela, že to je ona. :D Upsík. Tak jsem si řekla, že si ji přečtu dřív, než tu známou opěvovanou Hypotézu lásky. Svůj zážitek bych ohodnotila jako průměrné oddechové čtení, neurazí a nenadchne. Jako oddechovka je to fajn a proč asi ne, má to rozhodně svoje ale. Než k nim přejdu, tak ještě vyzdvihnu asi nejlepší prvek knihy, a to je LGBT linka v podání dvou otců hlavní hrdinky, ti totiž byli boží, a je dobře, že byli součástí celého příběhu, ne jen tak na zmínění, jak jsme většinou asi zvyklí. Jejich humor a komunikace totiž byla fakt skvělá. Zároveň i konec knihy byl překvapivý, alespoň pro mě, a docela ho cením, jakým stylem se vydal. Příběh si představte jako klasickou love story ze střední školy s příměsí trochy vědy. Největším ale byla hlavní hrdinka. Na to, že je to nejchytřejší týpka chystající se studovat fyziku, tak její myšlení ty kráso :D Takový banality, co by došly každýmu, a ona to totálně přehlížela. Well :D Myslím si, že tu vznikl ten nešvar, že autorka chtěla ukázat viditelný vývoj té postavy, ale přehnala to tak, že to nemělo moc logiky. Z akvarijní rybičky vám velryba prostě nevyroste, sorry not sorry.... celý text

Šarlatový závoj 2024, Shelby Mahurin

Trnová královna 2024, Gina Chen

Celkem jsem se těšila na další romantasy po chycené slině ze Čtvrtého křídla a Mrtvé říše, není asi náhodou, že tu máme další Violet, jejíž příběh sledujeme. Když už jsem to u ní načala, tak budu pokračovat tím, že za mě byla dobrou postavou, která defakto tvořila ten příběh. Protože co si budeme, tohle je jednodílovka, a jde to na tom znát, nemá to propracovaný svět do detailů a nemá to ani čas na pořádný world building nebo vlastně asi jakýkoliv building. Tohle si přečtete jako oddechovku, ze které si budete pamatovat kousavou, vypočítavou, mladou věštkyni a její vztah s princem, který je plný ironie, sarkasmu a štiplavosti. To je vlastně shrnutí toho, proč mě to bavilo. Nečekala jsem žádný extra zápletky a vysvětlování, a nebyla jsem ani zklamaná, když jsem nic z toho nedostala. Dvě věci příběhu přesto přicházím vytknout, tou první je takové to chování, kdy víte, že něco nemáte, přesto to vesele děláte, ale POŘÁD budete mektat o tom, že je to blbost. Tak buď to nedělej, nebo to neřeš půl knížky, tečka. :D No a druhým zádrhelem je nepřekvapivě konec knihy. Řekla bych že se tu podepisuje opravdu to, že toto měla být původně duologie, takže nám to tu končí otevřeně a hlavně taky značně urychleně. Škoda škoda...... celý text

Trnitá kletba 2023, Anežka Kočová

Trnitá kletba zaujme čtenáře už jenom svoji obálkou. Je to ya fantasy z pera české autorky, a tak jsem byla hodně zvědavá, jak to bude vypadat! Ne, že bych byla extrémně překvapená, ale nadšená docela jsem. Z téhle knihy jsem měla hrozný pocit dark academia protkaný bylinkami, rostlinami, kouzelnou mocí točící se kolem nich. A to bylo velmi příjemné. Zápletka se několikrát různě kroutila a převracela, bavilo mě sledovat, kam to směřuje. Velkou hodnotu příběh má tím, že je tam schovaná nejen mytologie, ale taktéž důležitá témata a narážky na lidstvo jako takové, poukazování na jejich chování. Jediné, co bych knize vytkla je to, že všechno (hlavně ke konci) vycházelo jak podle sepsaného plánu. Jak kdyby jste si vzali scénář divadelní hry a věděli, že musíte udělat tohle a tohle, prostě proto že je to v tom napsané. Každopádně ale apeluji na vás všechny, obohaťte své knihovničky o tento kousek, protože JÁ CHCI vědět, co se stane dál!... celý text

Zimní lidé 2017, Jennifer McMahon

Tohle bude příběh o tom, jak jsem si poslechla horor, aniž bych o tom dopředu věděla. :D Jop, to jsem celá já, o této knize vím dlouho, zaujala mě, ale do jakého žánru spadá už je očividně vedlejší. Každopádně musím říct, že nemít to v audio knižní podobě, tak možná nemám takovou husinu. Ale co se mnou styl, jakým Jitka Ježková tuhle knihu namluvila, dohromady s hudebním doprovodem provedl, když jsem to poslouchala pravidelně v 6 ráno cestou do práce, no děkuju pěkně, protože doufám, že jsem neházela moc vypoulené oči po dalších lidech v autobuse, nebo aspoň nebyli dostatečně probraní na to, aby to vnímali. Osobně se trochu bojím toho, že samotná kniha, by mě až tolik neoslovila. Nebo alespoň ne první polovina, kde se hodně míchaly různé pohledy postav, různé příběhy a já měla trochu zmatek, co se tam děje. Postupně se to ale začalo stupňovat, a úplně nejvíc mimo jsem byla z useknutých konců jednotlivých kapitol. A ve chvíli, kdy se mi to začalo propojovat dohromady, a začala jsem chápat, co se tam děje, jsem ten zbytek doposlouchala prakticky na jeden zátah. Jako mystery příběh je ve výsledku zajímavý. Ne tak strašidelný, abych z toho nemohla spát, ale trochu děsivý určitě (hlavně tedy díky zpracování audia, které patří podle mě mezi ty lepší). A to je na mě tak akorát.... celý text

Návod na vraždu pro hodné holky 2020, Holly Jackson

Tenhle ya thriller byl v jednu chvíli velmi populární, v té době mě ale jeho tsunami vlna minula. Stejně jsem ale věděla, že bych se k němu chtěla jednou dostat, protože tento žánr patří mezi mé oblíbené. No a je to tady dámy a pánové, já mám přečteno! Tenhle příběh je speciální hned od začátku, a to tím, že nás přivádí do projektu hlavní hrdinky, která se zabývá již uzavřeným případem vraždy? Je ale uzavřený správně? A co během hledání informací můžeme zjistit? Zápletka mě hrozně bavila. Nejenže pátráme po tom, co se opravdu stalo, a že to je hodně zamotané story, které často uhýbá úplně jinými směry, které nás svádí na scestí. Protože co si budeme, odhadnout vraha dřív než k tomu dojde děj, je prostě nuda. My se tu také potkáváme s prvky, které tomu dodávají ten thrilleroidní vibe, to co dělá to napětí, a ohrožuje hlavní postavy. Celé je to doplněno grafikou, která se skládá z různých zpráv, přepisů, mapek a grafů patřících do již zmiňovaného projektu. Tyto prvky tu knihu umí krásně oživit a doplnit. Začátek série je za mě velmi slibný a patří mezi ty lepší ya thrillery, které jsem mohla číst.... celý text

Metro 2033 2010, Dmitry Glukhovsky

Po této knize jsem koukala už tak x let, a mám pocit, že jednou jsem si ji zkoušela půjčit v knihovně, a zase ji jako nepřečtenou vrátila. Teď jsem se ze zvědavosti přihlásila do štafety, a knihu konečně celou přečetla. Jestli splnila má očekávání? To těžko říct, ty jo. Měla jsem k ní hlavně respekt, ale zvědavost převládla. Ve výsledku bych řekla, že se mi to líbilo. Čtení bylo náročnější, to jo, ale s tím jsem počítala. Cením to, jakou uměl autor vykreslit atmosféru, jak kdybych se objevila v děsivém hororu v metru (mně se o tom i zdálo sakra! :D), s totálním rozebráním společnosti, a kam se dopracujeme, pokud někdy nastane podobný scénář. Osobně ráda podobný styl knih vyhledávám. Je to surově drsný, ale já věřím tomu, že přesně takhle surová by ta realita byla. A to je na tom asi to fascinující, víme to, umíme o tom psát, a stejně se nepoučíme. Trochu mě tam nakrkla ta jedna obří náhoda, která ale naštěstí nebyla dotažená do konce. Nad čím ale teď asi uvažuji nejvíc je to, že ten příběh se odehrává v roce 2033, což je teoreticky budoucnost sedmi let. Mně ale přišlo, jako kdyby se ten děj zasekl mnohem dřív, někde ve 20. století po 2. světové válce v době komunismu. Přemýšlím, jestli za to může doba, kdy to napsal nebo národnost autora?... celý text

Mrtvá říše 2024, Stacey Marie Brown

Tahle série mě ničí! Je tam tolik věcí, který mě štvou! Bohové, slovo které bych zakázala! To jak zveřejňují sex pomocí cringe momentů, kdy má člověk pocit, že to div nedělají přede všemi, se všemi a nevím, co všechno, a je mi tohle strašně proti srsti. Ale zároveň to zatraceně žeru, protože ta kombinace všeho dohromady, to jsou prostě drzejší upíří deníky vol. 2! Ta série je dlouhá jako prase, a já nemám pocit, že mám dost, TO ZATRACENĚ ANI NÁHODOU! Drží to moji pozornost tím, že tam je mrtě akce, mrtě chemie mezi hlavními postavami, ale neřeknu kterými (hihi, tak jednoduché to mít nebudete!). Děj tu vypadá víte jak? Jako když vám zapadnou na dno batohu drátová sluchátka, a vy to nejdřív nemůžete ani nahrabat, a nakonec vytáhnete chumel něčeho, co ani nezkoušíte rozmotat, protože to ještě zhoršíte akorát. Kromě smut scén a věčných narážek, který jsou zas stejně automatický jak nadechnutí, které pro mě byly little bit cringe, to tam věčně prská chemií, a je to hrozně návykový, a já čekala, co zase bude. Je to brutálně čtivý, pořád (ale že opravdu pořád), se tam něco děje a moji pozornost držel fakt, že nám autorka vždycky nadávkuje nějakou novou informaci, něco víc o světě, o postavách, zápletce. Jo jasně, mezitím to stihne dvakrát zase zamotat, ale stejně zjišťujeme nové a nové věci, nebo nám jsou některé víc jasnější. Víc jsem si tu oblíbila Mrňousku, a to nevím ani proč (radši :D). Stejně tak oceňuju, že Brexley se nám tady hodně vyvíjí, pár věcí si uvědomí, pár zjistí, a je z ní trošku větší badass potom, co si z ní dělají ručník, který pokaždý zabalí do jiný tašky. Hodně fajn bylo prostředí Prahy a Kutné Hory, protože jsem si ta místa u čtení fakt vybavovala. Kostnice dostála svých očekávání podle sneek peaku samotné autorky, ale co ji opravdu neodpustím, je ten konec. Za to ji fakt NESNÁŠÍM! A doufám, že si to všichni přečtou hned, jak to vyjde, protože v tomhle kotli očekávání se nehodlám smažit sama! Bad lands potřebuju teď, hned, okamžitě! Prosííím :D... celý text

Zlaté enklávy 2023, Naomi Novik

Tak tu máme další závěr série, série která byla mega originální, plná příšerek, dark academy vibu, hlavní hrdinky, která si bude dělat prostě cokoliv chce, obětování, magie, a navíc okořeněná špetkou romantiky a rozboru společnosti. Neubráním se tomu, že si vedle sebe postavím všechny ty tři díly, a porovnám si je. A opět, a zase mi tu vychází to, že trojka byla takovým tím nejslabším článkem, pořád dobrým, ale ne lepším. Tipuju, že to částečně bylo z té absence školního prostředí, které máme v předešlých knihách, a za mě to hodně dělal právě ten fakt, že tu bylo až moc vidět do hlavy hlavní hrdince. Bylo to chvilkami až nesnesitelný, jak byla protivná a nejchytřejší, a tak dále pana krále. Teď ale zapomeňte na tohle moje upindávání okolo, protože tahle série si zaslouží pozornost, a je skvělá. Fakt, přečtěte si to. Bude se vám to číst samo, bude to promyšlený a propracovaný, bude to o magické škole a bude vás to bavit, už jenom kvůli těm příšerkám, a nekonečném boji o holý život.... celý text