VeDny komentáře u knih

Krásně zpracované. Kresba mě nadchla, při každém otočení stránky jsem se tetelila a prohlížela detaily, úhly a použitou paletu barev. Textu nebylo mnoho, ale bohatý vizuální doprovod nesl obsahu poměrně hodně. Příběh samotný se mi líbil, nejtemnější moment byl dotažený do nejkrajnější temnoty - ta jedna konkrétní ilustrace mě úplně pohltila, surové, krásné, temné.
Vůbec bych se nezlobila, kdyby ilustrátorka vyplodila komiksové vydání kompletní tvorby Bardugo, všechno bych to nakoupila, důkladně nastudovala a vzhlížela bych na to do knihovny jistě celá léta.

1 02.07.2023

(SPOILER) Nejsem si jistá jak hodnotit. Na jednu stranu, zlepšení oproti minulým dílům je obrovské. Ovšem pořád jsem si všímala věcí, které se mi nezdají.
Co mi vadilo, byl nekvalitní překlad a korektura vydání z 2016 - překlepy, nesmysly, narychlo. Chování postav mi taky připadalo přitažené za vlasy a nekonzistentní - snad až na Manon, Lysandru a Arobbyna...a pár dalších. Ostatní měly momenty, které jsem urychleně zapomínala, abych si to nekazila. Na co se ovšem zapomenout nedá, je chování Chaola a Aelin - pokrytectví, zbytečné problémy, nekonzistentnost, neuvěřitelnost. Vůbec jsem to nebrala. V reálu jsou někteří lidi samozřejmě různí, ale tohle byl moc velký kolotoč...

Jako pozitivum vnímám, že obsahu bylo opravdu hodně, nekončila jsem hladová a neutěšená - vše se vyjasnilo, každá postava byla uzavřena, každá záhada, která se měla odkrýt, byla odkryta. Maas to měla propojené a promyšlené, ale často dost vykonstruované a neuvěřitelné. Čtenáři zatajené plánování mi vyhovovalo a trochu mi to připomínalo linku Šesti vran a hlavně Prohnilého města, ovšem tohle nemělo takové kvality... ale vyloženě špatné to nebylo. Až na pár (čti: více) momentů. Například Aelinina provokace čarodějek byla úplně zbytečná a téměř osudná. Vzhledem k tomu, jak se o všechny bála, jak si dávala pozor...tenhle krok smysl nedával. Stejně tak jsem asi někde minula pádnější důvod, proč osvobodit magii až budou před králem - to načasování nemohlo nikdy být úplně přesné a ten risk byl neskutečný a opět dost zbytečný.

S návratem magie jsem ale spokojená, chyběla mi a jsem zvědavá, co to přinese. Zakončení fajn, zvrat s králem, Morathem, Dorianem a Chaolem tu poměrně dlouhou jednotvárnost oživil.

1 14.05.2023

Obrovská kniha s naprosto vším, na co člověk při studiu narazí. Pojmy se jednoduše hledají a obsahově není nic příliš okleštěno. Každý pojem/téma čerpá z určité literatury, která je na konci kapitolky vždy rozepsána, takže se dá použít i jako zdroj dalších zdrojů.

1 18.04.2023

Nebudu hodnotit hvězdami, jelikož jsem se nepochybně přehmátla při výběru. Obálka mé oblíbené designérky mě zaujala, náhodně vybraná strana mě nadchla. Přečetla jsem polovinu a nechytám se. Sice jsem věděla, že jde o náročnější poezii, ale tohle bylo pro mě příliš neuchopitelné. Velká slova bez zjevné spojitosti, vír pojmů a záblesky dojmů, ponor do čistého básnictví, který jsem neuměla ocenit.
Pokud četbu zvažujete, doporučím přečíst si recenzi tady na DK, už prvních pár slov vám jistě napoví, zda je to něco pro vás.

Knihu jsem si koupila hlavně kvůli ilustracím, sbírám je, inspiruji se. Každopádně téma evoluce mě také velmi zajímá, tak jsem byla nadšená, že je to tak krásně zpracováno. Krásné ilustrace s rozumnou mírou stylizace, texty příjemně krátké, i když spíše pro druhý stupeň, případně menší nadšence. Bohužel první věta oznamuje, že je Země stará 45 miliard let. Neřeknu, kdyby se objevila chyba u něčeho méně známého, ale stáří Země se učí pořád dokola. Taky to nebylo tak přehledné, jak jsem doufala. Časová osa se musela dlouho hledat, označení Ma (miliony) mě neoslovilo, a kapitoly byly rozředěné tak nějak nerovnoměrně, že to ztrácelo tu jasnou posloupnost - kapitoly stejné úrovně: Kambrická exploze, Kambričtí lovci, Ordovik, Silur, Devon, Acanthostega, Dřevnaté rostliny, Karbon...
Ovšem často se autorce také povedlo období na sebe pěkně napojit, zdůvodnit, proč se něco změnilo, proč nastává vymírání, nastínila i jakousi zákonitost tohoto fenoménu. Takže já jsem ve výsledku velmi spokojená, něco nového jsem se dokonce i i dozvěděla. :)

1 22.03.2023

(SPOILER) Vždycky, když je v knize někdo uvězněn, děj ztrácí na tempu (alespoň u knih, na které jsem narazila) a je jedno, jak je autorka kvalitní. Pobyt v nápravném centru pro mě byl sice utahaný a nezáživný, na druhou stranu mě hodně věcí překvapilo, objevily se zajímavé postavy a praktiky alchymistů se nepěkně vybarvily. Konec byl skvělý, líbila se mi záchranná akce i to, že vlastně museli spolupracovat všichni, aby vyvázli, nebyl v tom jen jediný hrdinský počin hlavní postavy. Trochu zklamáním bylo, že se po těch hrůzách a bídě Sydney více nesložila, že to nezanechalo výraznější stopu. Může být jakkoli silná a nezlomná, ale přišlo mi, že se celý ten proces vzal nějak hopem, aby mohlo dojít na závěrečné "techtle mechtle". Což trochu podrývá autorčinu snahu vykreslit postavy reálně a s uvěřitelným a opsaným vývojem.

1 28.02.2023

Jazyk pohádek je poměrně odlišný od toho, jakým stylem Bardugo normálně píše. Ovšem během několika stránek si člověk zvykne a je to už jen velký zážitek, krásné popisy, neotřelé metafory a přirovnání. Nejvíc se mi asi líbily pohádky o Trnitém lese, Čarodějnici z Duvy a Když voda zpívá oheň. Autorka se inspirovala vlastními pocity, které v ní vyvolávaly klasické pohádky, které možná končily šťastně, ale stejně měly jakousi pachuť. U některých inspiraci poznáte, ale příběh je tak jiný, z tak odlišného úhlu, v tak jiném prostředí a s jinými postavami, že je to příběh úplně nový. Avšak poukazuje v nich na koncepty klasických pohádek, které jsou temné, ošklivé. Člověk si uvědomí tu šedou zónu, která obíhá kolem hlavních i vedlejších postav. Konce jsou bez výjimky překvapivé.
Doporučím jen neprohlížet ilustrace před čtením, jelikož ty velké dvoustránkové odhalují konec každého příběhu, takže se připravíte o ten překvapivý závěr.

„Kima měla hlas jemný a konejšivý jako déšť, zato když promluvila Ayama, jako by zaplálo prudké, ostré polední světlo, v němž sebou člověk škubne a odvrátí se.“

„Když vlk sešel do údolí, pak jedině na lov, a to se pak kradl tiše, jako když dým proniká větvemi stromů.“

„Měl dílnu ve Wijnstraat, kde se kanál lomil jako prst zvoucí vás blíž...“
„Mluvil hlasem jemným jako máslo.“

1 21.10.2022

Od sonetů jsem asi trochu naivně čekala něco víc, doufala jsem v trochu rozmanitější pohledy, když už ne motivy. Úvodní sonety o plození potomků mě většinově bavily, pozdější opěvování lásky už jsem si musela dávkovat, to na mě bylo přeslazené a příliš úpěnlivé. Závěrečné sonety mi připadaly krapet temnější, což jsem ocenila, přesto už jsem byla tak přesycena opakováním motivů v každém sonetu, že jsem si čtení příliš neužila. Sám Shakespeare v sonetu 76 píše:
...Proč píšu o jednom jediném stále znova
a dávám myšlenkám týž dávno známý šat,...

Na druhou stranu, úmorné opakování občas prorazily zajímavé myšlenky a nádherné verše:
... Ale co krásného na světě nemá stín?...

... Váš pomník je můj verš, jejž budou pročítati
oči těch, kteří jsou přikryti dosud tmou,
a tak vám jazyky budoucích život vrátí. ...

...A jestli spatříte jedenkrát tato slova
(to ze mne bude už možná jen prach a zem)
ani mé jméno pak nevyslovujte znova
a nechte láskou svou skončit s mým životem ...

...A Dobro, dojatě otročí Zlu - ...

Oblíbila jsem si sonety: 14, 18, 22, 27, 43, 59, 65, 66, 71, 74, 76, 81,92, 127, 129, 130.

1 21.03.2022

Já jsem teda trochu zklamaná. Našla jsem naštěstí pár stránek, kde byl pěkný přehled druhů papírů či vazeb. Vzadu je poměrně příjemný slovníček pojmů. Zbytek je ale jeden velký chaos. Knížka staví hlavně na inspiračních zdrojích a ukázkách zahraničních prací, což není to, co jsem zrovna hledala. Na druhou stranu se snaží i o nějaké osvětlení základních formátů a postupů, kterým je ovšem věnováno naprosté minimum a vysvětlení je vesměs vágní. Rozhodně se o knížku při realizaci projektu nedá naplno opřít, je třeba dohledat si informace jinde.
Jako zdroj inspirace super, jako naučná literatura a pomocník při realizaci zklamání.

1 15.11.2021

(SPOILER) Knihu jsem měla roky doma a nějak jsem se na ni necítila. Nic jsem o ní předem nevěděla (ve škole mě Vančura nějak záhadně minul) a film jsem neviděla. Popisek knihy "příběh čisté lásky ze středověku" ve mně vzbudil dojem, že to bude zaměřené na city dvou hrdinů... jó, to jsem se teda spletla. Jedno znásilnění za druhým, brutální násilí, bitva přes půl knihy. Motivace, pohnutky a city se objevovaly jen tak odnikud. Jakákoli náklonnost byla shrnuta jednou větou a zbytek děje se plánovalo, bojovalo, lidi se trýznili bohem a nejistotami...
Jazyk mi nepřišel nijak krkolomný, překvapivě byl docela čtivý, pokud vás kniha naprosto nenudila, dalo se jí rychle projít. Ale sem tam jsem četla některé pasáže třebas i 5x a doteď nevím, co tím básník myslel.
Občasně se ale objevovaly krásné slovní obraty např:
"Jako piják, jemuž zprvopočátku nechutná víno, a jako hráč, jenž šetří svých sil na hru příliš dlouhou, jako býček, jemuž se nechce a jenž se zdráhá, jako káně, jež létá, aniž hnulo železnou perutí, jako divák poodstrkující toho, kdo zaclání, jako učitel kárající žáka, nic hůře a nikoliv násilně dotkl se loupežník strážce brány svým mečem."
Na druhou stranu občas přijdou slova jako: "Rozptylme jednou provždy pochybnosti o její nevině. Je to děvka Mikolášova..."
A takto poeticky mluví autor o bitvách a takto drsně o lásce vesměs celou knihu.
Zážitek to není úplně nejhorší, ale znovu už číst nebudu.

1 24.06.2021

Super byly popisy praktik a procesů ve filmařském průmyslu někým, kdo do toho měl nějaký vhled. Postavy začaly dobře, vesměs mi jejich chování bylo sympatické, děj se samozřejmě teprve rozvíjel, ale už na těch několika dopsaných stránkách bylo znát, že se zakládá na spousty drobných i velkých zápletek.
Nikdy si o knihách nehledám informace předem, když se jedná o známého autora, takže jsem knihu popadla, přečetla a pak jsem byla velmi překvapená, že to je nedopsané.
Podle poznámek je zřejmé, že by kniha měla co nabídnout, kdyby byla dopsána. Takhle je to spíš krátký vhled do filmařiny a krátké seznámení s několika postavami, které se během té krátké doby nestačily nijak vyvinout. Každopádně je to zajímavá zkušenost, podivný pocit... dočíst knihu jenom skrze pár poznámek. :)

1 27.02.2021

Prvních pár kapitol jsem trpěla, děj se vesměs nehnul, postavy jsem si nepamatovala a musela jsem se do čtení hodně nutit. Jakmile se tam ale objevila Rosemary, všechno dostalo svůj spád, objevovaly se zápletky, vše najednou bylo o kus zábavnější.
Líbilo se mi, že v knize byl celý zástup autobiografických prvků - autor čerpal z toho, co znal.
Ke konci knihy jsem si stále nedokázala zařadit pár postav. Změna chování všech postav byla osvěžující, rozhodně to nebyly postavy ploché. A ten konec byl takový hořkosladký...

1 09.02.2021

(SPOILER) Skvělá série. Jediné, co u této knihy bylo náročné, že člověk tuší, že se s Dimitrijem nakonec musí potkat, takže tam je určitá nedočkavost. Přestože je cestování po Rusku určitě zajímavé a jsem ráda, že se vše neodehrává někde na místech, která už známe, ta nedočkavost mi nedovolila pořádně si ty detaily vychutnat. Nechtě jsem se tak cítila jako Rose, která se taky nemohla dospat.

1 09.02.2021

(SPOILER) Nejsem ohromená. Knihu jsem několikrát odložila, ten start byl vážně podivný a absurdní. Divný zombie pták ti donese vzkaz, že se něco hrozně pokazilo, tak snad jedu dnem i nocí a vymýšlím plán, jak to zahrát... ale oni zvolným poklusem, techtle mechtle a pak rovnou do pastičky. Achjo.

Autorka navíc používá podobná - občas stejná - schémata, intriky, nástrahy, rozuzlení. Hlavní záporák je Komiszar (nebo jak) číslo dva, stejně se chová, mluví, má o hlavní hrdinku nějaký zvrácený a zištný, krajně milostný, zájem. Ta ho tahá za nos a navzdory opakování, jaká je v tomhle vlastně hvězda, jí to moc dlouho nevydrží. Takový Paxton (nebo jak, ta jména jsou něco) to zahrál mnohem líp. Mladé postavy obecně mají příliš superschopností a zkušeností, zatímco starší a zkušenější (vysoce postavení experti) bezradně lomí rukama a čekají na spásnou mládež. K tomu docela špatný překlad, občas divný slovosled, zdlouhavé popisy, myšlenkové pochody, připomínání všeho, co bylo dávno třikrát řečeno.

Největší bizár asi byl, jak za to všechno vlastně mohla Kazi, ale dělá ukřivděnou a všem se klepe ret z toho, jak jí vlastně ublížili. ONA je chtěla uspat, ONA je chtěla ohrozit a okrást, ONA unesla jejich VŮDCE, ONA ho smýkala divočinou do cizího království, které, z nějakého neuvedeného důvodu, plní roli soudce i kata. ONA ho odvedla z města ve chvílích, kdy ho nejvíc potřebovalo. ONA je všechny oslabila a nepřímo tak stojí za celou tou zkázou. A ON ani nemrkne. Protože je jeho životní láska. :)

Ráda jsem přečetla, ale knihy posílám dál.

06.09.2024

(SPOILER) U této autorky zažívám hrozné rozpolcení. Na jednu stranu je její svět moc zajímavý, postavy dělají přirozené chyby, jejich činy mají následky a jejich moc není epických rozměrů. Vztahy jsou vykreslené v něčem uvěřitelně, vedlejší postavy si lehce oblíbím.
Na stranu druhou je fantaskní svět upozaděn neúplnými, nepřesnými, špatnými nebo zbytečně poetickými popisy, takže si nejsem schopna nic pořádně představit a vytvářím si vlastní kulisy, abych každou druhou stránku nemusela řešit frustraci z toho, že vlastně nevím, kde se postavy pohybují, co tam je kolem za lidi a prostory, co mohou přinést atd. Což je zrovna u fantasy nesmírná škoda a dost mě to při čtení rozčilovalo. Mapy snad ani nemusely být, polovina věcí tam chybí, je jinde, než autorka naznačovala nebo neodpovídá podnebí, které je v knize vykresleno.
Vztah hlavních postav mě docela vtáhl, asi tomu pomohlo úvodní spoutání a intenzivní "bonding". Četla jsem o jejich vztahu ráda, rozhodně mě bavil víc než Lia a její trojúhelník, i tak mi ale přišlo, že je to málo popsané a vykreslené, abych uvěřila té finální lásce a nezlomitelné loajalitě. Spíš se mi zdálo, že jsou oba poblouznění novým vztahem a nemyslí hlavou, obzvlášť Jase, jehož činy často odporovaly zdravému rozumu a odpouštěl příliš snadno.
Druhý díl si však určitě přečtu, i když můj komentář zní hodně kriticky, čtení jsem si moc užila a nedostatky (občas řádné) jsem až příliš snadno přecházela, jen abych věděla, co bude dál.

Mimochodem. Všímá si někdo těch paralel se lvím králem? První kapitola z pohledu Jase byla jak monolog Mufasy typu "kam až dohlédneš je naše země" atd atd. A v trilogii se zase utíkalo před buvoly a popis byl jak vystřižený ze LK...

08.07.2024

Umím si představit, že knihu zadáte studentům na začátku semestru jako úvod do brandu/grafického designu. Kniha je přečtená za večer, nestráví nad ní tedy moc času, takže do další hodiny mají dočteno a můžete to probrat. Je tam pár super bodů, které mohou nasměrovat, jak nad problematikou přemýšlet. Pokud však nemáte brand před sebou poprvé, trochu se orientujete, pak autor nenese nic objevného. Vesměs jde jen o definování brandu, jeho základní teorii, která je uchopena úvahou, takže nenese informace nijak prakticky přežvýkané do konkrétních rad a zkušeností (pár stran k "Takhle ano/takhle ne" tam však je). Osobně jsem uvítala část s kmeny a identitou, jelikož se jedná o cestu, jak téma zprostředkovat i ve školách (střeních/základních), aby bylo dobře uchopitelné.

01.06.2024

Četla jsem kapesní vydání z roku 2015 v angličtině. Rozhodně doporučuji, toto vydání má 150 principů, vždy se jedná o dvoustranu - krátké a jasné vysvětlení a vedle obrázek s popisem, co na něm pozorujeme, jak se na něm popisovaný jev ukazuje. Kapesní vydání bylo velmi stručné, ale úplně postačovalo. Jediné, co se mi nezdálo je rozměr - 12x12 cm a 2cm lepený hřbet, takže se to hroznou silou zavíralo, že bych si to položila na stůl, to neexistovalo. Obsahově však výborné. A novější vydání určitě designově lepší.

23.03.2024

Po předchozím díle jsem reálně zvažovala možnost přeskočení Věže úsvitu nebo nějaké ty kličky, jak to spojit s ostatními knihami - tak moc se mi nechtělo s Chaolem zakopávat. Pak jsem ale sebrala odvahu a zkusila jsem to. První kapitola peklo. SJM je v nudných prvních kapitolách naprostý expert, takže jsem tušila, že to nemusí být konec mého čtení. A ono se to opravdu zlepšilo a lepšilo se to závratně, až musím říct, že to byla asi má nejoblíbenější kniha série... maximálně druhá. Postavy byly o kus nedokonalejší než hvězdný tým v hlavní lince, prostředí bylo nové a neotřelé, odkryla se nová kultura a zvyky, místní nebyli kvůli válce vyhrocení a deprimovaní. Bavily mě nové postavy, byly pro mě barvitější, méně předvídatelné a méně ploché.
Dost zvratů se vyřešilo neotřele a já tak dějové zákruty netušila od strany jedna.
Méně pozitivně vnímám to, co jsem zmínila u všech předchozích dílů - špatný překlad (nelíbila se mi stavba mnoha vět, některý překlad byl krkolomný nebo vyloženě nesmyslný); autorčina potřeba vše opakovaně popisovat nebo vysvětlovat ve chvílích, kdy to není na místě; opakování totožných milostných trablů (žárlivost dam a Chaolův pocit viny na dvacet způsobů); zmíněná ubíjející první kapitola.
Dávám čtyři hvězdy spíše jako ocenění autorčina výrazného zlepšování, ovšem čtyři jsem dala i VÝRAZNĚ kvalitnějším knihám.

31.07.2023

(SPOILER) První dva díly jsem spíše protrpěla a přečkala s tím, že se to má hodně zlepšit. První třetinu knihy jsem si říkala, jak jsem pěkně naletěla. Od třetiny už jsem jenom přehodnocovala, až jsem po dočtení poměrně překvapená, jak jsem si to užila. Opravdu to bylo o kus lepší, jako by první dva díly vznikly spíše na webu typu wattpad, pak se to vydalo a autorka na to šlápla a začala k tomu přistupovat úplně jinak.

Užila jsem si hlavně linku za oceánem, protože mě vždy táhlo víc dobrodružství na cestách, v lesích a s magií. Linky v paláci mě moc nebavily, Chaol zůstal takový matný, Dorian zase pěstoval novou zakázanou lásku. Jejich odtažitost mi připadala nepraktická a nemístná vzhledem k situaci. Vílí bratranec je zajímavá postava, ale přijde mi, že se těm třem věnovalo hodně prostoru a nic moc uceleného z toho nevzešlo, snad kromě vysvětlení, proč zmizela magie.

Obecně mi styl autorky (či překladatelky) moc nesedí. U některých knih mám pocit, že slova plynou ve větách tak nějak sama, přirozeně, nerušivě. Tady jsem se občas musela vracet, protože mi stavba věty připadala kostrbatá a napoprvé jsem si její význam špatně přebrala. Taky střídání postav moc neholduji, ale to u žádného autora. Když už si dá autor tolik práce, aby udělal linku zajímavou, tak pak mám samozřejmě zájem v ní pokračovat, ne skočit za oceán a věnovat dvacet minut čtení děje v úplně jiném tempu a stádiu vývoje. :)

Co se týče změny chování u C, což je docela kritizované, tak to mě oslovilo snad nejvíce ze změn mezi díly. Její dřívější vystupování (humor, popichování, spratkovství) mi připadalo hrubé a často dost hloupé, reakce na něj nereálné a příliš romantické/naivní. Nový růst hlavní postavy tedy vítám, humor jí do jisté míry zůstal, ale už se nechová tak mimo mísu. Celý díl působil o kus reálněji, promyšleněji a celistvěji.

22.04.2023

Kniha má své kouzlo převážně v částech s rozhovory a inspiračními zdroji. Něco shrnuje i z historie, ale to mi přišlo sepsané trochu za běhu, jsou knihy, které k tomu přistupují s větším nadšením a citem. Autor napříč knihou připomíná, že na ilustraci není návod, navzdory tomu se o něj do jisté míry pokouší - nabízí nástroje, postupy, techniky, směry a styly, tisk...
Z této série jsem četla bezmála vše, abych měla podklady pro své závěrečné práce, ale sdílený koncept knih mi moc nesedí, je to pro mě neucelená berlička, která shrnuje pár desítek inspiračních zdrojů a povrchně zmiňuje, že se to řemeslo nějak dělá, hodí pár pojmů a je konec. Jsou knihy přístupnější, návodnější, odbornější i ucelenější, proto mi tyto připadají zbytečné.

17.04.2023