Ven_D komentáře u knih
Dušan, Táňa, Luis, Marta, Josef, Adéla – šest hlavních postav, s nimiž se postupně seznamujeme. Jejich cesty se potkávají, prolínají, scházejí a zase rozcházejí. Je až znepokojivé, jak reálná kniha Dej mi pokoj je. Zcela živě si dovedu představit, že se 100% z přečtených řádků skutečně odehrává a nemusela bych chodit ani moc daleko. Bohatě bych si vystačila s nejbližším sousedstvím.
Možná i to je z velké části důvod, proč je novinka od Petry Štarkové tak neuvěřitelně čtivá. Kapitoly z pohledu jednotlivých postav jsou příjemně krátké a svižné. Přehledně označené a až mrazivě nepřikrášlené. Nejde o pohádku, ani o romanci. Dej mi pokoj představuje surově realistickou sondu do běžnosti. Takhle tady žijeme, tak přemýšlíme. Můžeme to být vy, já či vaše nejlepší kamarád/ka. Odkaz na celé hodnocení na webu Knižní díra najdete v záložce Recenze.
Když je něco označeno jako pornografie, tak to tak prostě je a kdo podobné věci číst nechce, ať se jim obloukem vyhne. Já se u toho skvěle bavila :) a rozhodně se budu řadit ke skupině, která se k této "odsuzované" knize bude vracet :)
Silný příběh... chápu, že kniha vyvolává rozporuplné komentáře, mne si však získala.
Graham Masterton je úžasný a jedinečný vypravěč. Umí skvěle navodit atmosféru. Detaily ani nešetří, ani neplýtvá. Což ocení zejména ti, kdo nemají rádi přehnaně krvavé a násilné scény. I když je jimi Lesní duch poměrně protkaný, nezachází se do nechutných detailů. Prim hraje strach jako takový.
Žánrově je tento kousek duchařina s mysteriózními prvky. Závěr mi k celému příběhu absolutně neseděl. Odkaz na kompletní hodnocení najdete na webu Knižní díra - odkaz v záložce "Recenze".
Kdo má rád, když je děj přímočarý a bez přehršle omáčky, tady bude špačkovat, až se mu z toho zavaří mluvidla. Iluze je čtivá, ovšem nalijme si čistého vína, je i hodně obsáhlá. Neustálé odbočky od případu mohou některé z nás rozčilovat, jiné naopak bavit, protože si k postavám vytvoříte vztah. Mentalista se tváří jako série, ve které sledujeme nejen samotné vyšetřování, ale i životy jednotlivých detektivů a bude tak potřeba dodržovat pořadí dílů, abychom správně chápali vazby a vztahy. Jestliže vám takový detektivní thriller nevyhovuje, Camilla Läckberg a Henrik Fexeus si vaši přízeň nejspíš nezískají... Odkaz na kompletní hodnocení najdete v záložce "Recenze" - Vendi ZJihu
Skvostně jsem se bavila. Ano, je to potřeštěné, naprosto nereálné, příšerně překombinované, dost možná i prvoplánově vykrádající knihu první co do absurdity a neuvěřitelnosti. Přesto jsem se u málokteré knihy takhle nasmála!
Honza Vojtíšek dokázal na papír přenést lidské osudy a touhy, které jsou čtivé, reálné a ano, okořeněné erotikou, která však není na každé stránce. Udržel rozumnou míru, dokázal vyvážit a udržet v rovnováze písmenkový sex a příběh. Nejde tak v žádném případě o knižní porno. Bezejmenná touha má děj, grády a především koule! Celé hodnocení najdete na webu Knižní díra, odkaz v záložce "Recenze".
Příběh je jednoduchý, přesto poutavý. Kratší odstavce i věty jsou ideálně uzpůsobeny cílové věkové hranici čtenářů. Myslím, že klidně i šesti či sedmiletí si dobrodružstí Kryšpína Kůstka a psa Záložky v knihovně užijí, byť jim ho budou muset přečíst rodiče. Já si u něj skvěle odpočinula, přestože to pro mě svým rozsahem byla v podstatě jednohubka. Jenže rovněž balzám. V jednoduchosti je přece krása! Kompletní hodnocení najdete na webu Knižní díra - odkaz v záložce "Recenze".
Pominu-li dvě technické výtky, které najdete zmíněné na blogu, odkaz v profilu, mám za sebou příjemnou detektivku s dobře vykreslenými postavami, reálně působícím zpracováním, dostatečným množstvím detailů a jako bonus, budu se opakovat, několik nečekaných zvratů a rozuzlení. Tleskám, smekám a doufám, že bude další!
Poutavé vyšetřování případu vraždy, protkané mnoha dialogy, postupným odkrýváním motivů jednotlivých podezřelých a skvěle popsané prostředí, do kterého nás autor přesunul. Těším se na další příběhy sestry Fidelmy, protože je mi jasné, že jsme se nesetkaly naposledy.
Být rodič podobného dítka, tak ji někde zamknu nebo najmu bodyguarda, protože to je neuvěřitelné. Někdy mi to přišlo až moc na jedenáctiletou slečnu, ale přesto si nedokážu pomoct a přímo jsem si ji zamilovala. Flavie je pořádné kvítko, kniha je skvěle napsaná, čte se naprosto sama a už se nemůžu dočkat pokračování.
Masomlejnek: Srab v sobě ukrývá špetku pikantérií, pořádnou nálož akce, zbraně, krev a napětí. Čte se (nejen díky ich formě) krásně svižně a představuje vítaný balzám a vysvobození po dlouhém a náročném dni. Ráda a s chutí jsem utíkala na Luznou spolu s družstvem B a rozhodně se tam chci vrátit! 432 stran je málo a já budu nedočkavě vyhlížet pokračování. Kompletní hodnocení najdete na webu Knižní díra - odkaz v záložce "Recenze".
I přes realističnost některých povídek, musím také vystihnout hloubku, široký záběr témat i hrdinů. Ač mají Balady vrahů a další povídky pouhých 172 stran, jsou neuvěřitelně nadupané. Pro svou pochmurnost se však nedají číst na jeden zátah. Tohle totiž není veselé, ani komické čtení. Naopak, depresivní, tragické, místy opravdu hororové, jindy prostě a obyčejně lidské a znepokojivé. Vše stručné bez zbytečného rozpitvávání a přesně tak to mám ráda. Žádná zdlouhavá předehra a chození kolem horké kaše! Celou recenzi najdete na webu Knižní díra!
Baví mě dialogy, různorodý tým, stejně jako pestrá škála postav i prostředí, do kterých se během vyšetřování a pátrání dostáváme. Máme tu svérázného influencera, který byl kdekomu trnem v oku včetně manželky a prostě zmizel. Nebo rod s hlubokou historií, jehož členové padají jako mouchy bez zdánlivých souvislostí. Do třetice se úspěšný stavitel stane obětí nastražené výbušniny ve voze a pachatel je nade vši pochybnost profík.
Božská vyladěná jednohubka o 186 stranách, která dělá čest detektivnímu žánru. Ano, opakuji se, neboť tato věta zazněla u obou předchozích recenzí. Netřeba okecávat, když Milan Skála udržel laťku, kterou si nastavil, a kvalita jeho díla nijak neklesá. Radost ze čtení trvá a spokojený čtenář je nadšený a chce prudit s otázkou, kdy bude čtyřka? Ano, s jídlem roste chuť. A když je to výtečné však to znáte! Odkaz na kompletní hodnocení najdete v záložce "Recenze".
Povídky jsou ideální formát, pokud za sebou máte dlouhé dny, chcete číst, avšak pozornost neudržíte extrémně dlouho. Antologie se dá perfektně dávkovat a umožňuje poznat neuvěřitelnou škálu žánrů, stylů i témat. Ano, to hlavní je dané, nicméně žádné z kousků si nejsou ani špetku podobné.
Najdeme tu zloděje, magii, kouzelné tvory, umělou inteligenci, návštěvu vesmírné stanice, cestování časem, bioroidy, čarodějnice, virtuální realitu, posednutí, zombie a mnohé další. Jednotlivé kousky jsou přemýšlivé až jemně nostalgické, stejně jako vtipné, dramatické, akční, satirické nebo dokonce zvrhle ujeté.
Ze všech bych jako své oblíbence vypíchla následující: Martin Paytok a jeho Pranostiky, kdy se lupiči ocitli ve špatný čas na špatném místě, a nám se naskytne úchvatný masakr ze současnosti. Do top pětky se propracoval i Filip Koryta a jeho zombie jízda Veselé vánoční hody, který je psaný formou deníkových zápisků a já se tlemila jako už dlouho ne. Celou recenzi najdete na webu Knižní díra - odkaz v záložce "Recenze".
My s Tessou Bailey asi úplně kamarádky nebudeme. Holku přes palubu ve větší míře zachraňovaly zejména slovní přestřelky, chemie a pikantní erotika. Má to háček už tak svérázné a peprné není. Hannah a Fox se tak plácají v opakujících se myšlenkách, že to otráví i hodně trpělivého čtenáře.
Prvních sto stran se vleče naprosto neuvěřitelným způsobem. Mám ráda slow burn (pomalé romance), o tom žádná, ale až takhle? I slimák by ty dva trumbery předběhl! Kdyby se vyškrtaly úmorné a dokolečka omílané vnitřní úvahy postav o tom, jak přejít z kamarádství v klasický vztah není dobrý nápad, měla by Má to háček poloviční počet stran. Odkaz na kompletní hodnocení najdete v záložce "Recenze" - Vendi ZJihu
Zřídla si zaslouží čtenáře fantasy, který ocení české prostředí, detektivní zápletku a špetku drsnosti. Sem tam je humor dost příkrý a děj decentně krvavý. Na mé poměry. Pro jiné to může být až až. Za mě by tam toho klidně mohlo být víc. Po přečtení mám pocit, že mi tam něco chybí a bez spoilerů se to popisuje hodně špatně. Představte si pomyslné lusknutí prstu, aby vše bylo kompletní a kruh uzavřen. To mi chybí a z toho důvodu dávám čtyřku. Celou recenzi najdete na vendi13.blogspot.cz
Co vám budu povídat... prostě Tim Burton! :)
Kostra příběhu byla výborná, ale zpracování utahané, nudné a uspávající. Mé první seznámení s tímto autorem nedopadlo nejlépe a nejsem si jistá, zda někdy najdu odvahu přečíst od něj něco dalšího.
Nebyla nouze o emoce a erotické scény. Ty jsou pikantní, delší, detailnější, leč nijak vulgární či hrubé. Do děje a povah postav krásné zapadly a dodávaly jiskru. Jakmile došlo na dialogy, konflikty, hádky, děj letěl jako splašený. Pokud však hlavní postavy upadly do jakési dennodenní rutiny, děj lehce vázl a stával se špetku nudnějším. Naštěstí těchto momentů nebylo tolik a já jsem ráda, že jsem našla opravdu čtivou, poutavou knihu od české autorky, která mě neuvěřitelně mile překvapila. Vadí, že jsem nečetla předchozí Ano, pane řediteli? Vůbec. Příběhy stojí samostatně. Chystám se na ni? Nejspíš neodolám. Odkaz na kompletní hodnocení najdete v záložce Recenze - web Knižní díra