vendulav komentáře u knih
"Faktem je, že je snadné pochopit, že za pohybem je vždycky nějaký důvod, zato pochopit, že se nějaký důvod skrývá i za nehybností, je těžší."
"Při každém vzlétnutí však hrozí zřícení a k hladkým přistáním zase tak často nedochází."
Za mě prožitek jako na horské dráze. V jednu chvíli to bylo "uááá" a v druhou něco mezi vopruzem a "co to má sakra bejt?". Naštěstí převažovaly zábavnější chvilky. Závěrečná novela nebyla tak vopruzácká jak její název předpovídal.
"Konečně jsem dostal to, o co jsem tak dlouho bojoval, a teď, život jde prostě dál."
Příjemný úlovek z knihobudky. Za mě oddechovka. Nemusela jsem u toho přemýšlet, domýšlet si pocity postav. Autor všechno hezky vykreslil, neurazil, překvapil.
"Netušíš, kde bys chtěl bejt, protože nemáš žádnej sen, co by tě dokázal přenést jinam. Žádnej cíl. Jedinou radost ti přinášej prchavý, snadno dosažitelný chvíle smíření. Máš všechno, a v srdci máš přesto čím dál větší prázdnotu."
.
Tahle knížka křičí: "Koukejte, jaká křehká věc dospívání je!" Jsme hozeni do světa, ve kterém sbíráme nápovědy, ale nevíme vlastně k čemu. Stačí jedna špatná odbočka a mladej člověk může skončit v bahně beze dna.
„Problém s uspokojivým závěrem spočívá v tom, že jak ho jednou okusíte, chtěli byste ho mít v každém sebenepatrnějším aspektu svého života.“
.
Netrvalo dlouho a autor si mě získal nenápadným humorem a skrytou genialitou. Cítím z příběhu několik přesahujících vrstev, nedokážu je ale popsat, proto jenom čtu a nepíšu.
"V životě člověka je nevyhnutelné, že se v určitém okamžiku, někdy z nějakého důvodu, ale často prostě bezdůvodně, vrátí k jednomu z těch malých zlomových bodů ve své existenci. A že si říká, jak by to s ním dopadlo, kdyby v onu chvíli balancoval trošku jinak."
"I když jsme se hnali jako diví, nakonec jsme se ocitli jen vprostřed pustiny vprostřed noci."