Vendyorit komentáře u knih
Výborně napsaná kniha. Na to, že to psala žena, klobouk dolů. Nebýt však z oboru, myslím, že by povahu chirurga a všechny ty situace odehrávající se v nemocnici tak věrohodně nevykreslila. S jedním chirurgem žiji, takže mohu trošičku srovnávat. :)) Opravdu musím pochválit, jak autorka popsala emoce, které postavy v příběhu prožívají. A vnitřní monolog chirurga je parádní. Jen konec jsem čekala trochu dramatičtější.
Dvořáková je mistrná vypravěčka. Nešlo se odtrhnout. Konec silný, v člověku zůstane dlouho.
Ctu nyni 2letemu synovi a zatim se mu moc libi a mne se teda take velmi moc libi. Kocky miluji a pribeh kocoura Modroocka je vypraven vazne moc hezky, svizne a mile.
Fantastická knížka. Pokud se chcete odreagovat, nad ničím nepřemýšlet a nevadí vám sem tam nějaký ten peprnější výraz (vulgarismus), tak směle do této knihy. :-) Dlouho jsem se tak nepobavila.
Chtěla jsem se v čase adventu rozptýlit vyloženě oddechovým čtením, tak jsem si podle popisku vybrala tuto knihu. Prvních cca 40 stran jsem se jí děsně prokousávala, vůbec jsem nepobírala děj ani postavy a říkala jsem si, že jsem sáhla vedle. Pak se to ale zlomilo a kniha mě začala neskutečně bavit. Jako by zbytek knihy psal někdo jiný, autorka krásně popisuje atmosféru okamžiku, opravdu barvitě vykresluje místa, situace a pocity. I když je to takový kýčovitý román, který nepřináší nic víc než zmiňovaný oddech při čtení, tak se mi opravdu velmi líbil. Ta předvánoční atmosféra z něj na mě opravdu dýchala a hlavní postava Kate mi byla velmi sympatická (na rozdíl od její matky). Navíc mě překvapilo, jak bylo jednotlivých dvanáct schůzek rozmanitých. Nutno však podotknout, že konec byl předvídatelný již na začátku knihy, ale v tomto případě mi to vlastně ani nevadilo. Nakonec hodnotím 5 hvězdiček, protože kniha pro svou cílovou skupinu účel podle mě naprosto splňuje a ještě k tomu se mi líbí její obálka. :-)
Kniha se mi líbila, ale popravdě Vyhnání G. Schnirch byl ještě úplně jiný level, co se Tučkové knih týče.
Bangu neposlouchám, ale samozřejmě o něm vím. Překvapilo mě, jak velice čtivě knihu napsal. Klobouk dolů, z jakých podmínek pochází a kam až to dotáhl. Má můj upřímný obdiv.
Četla jsem Malý pražský erotikon a bála jsem se, že Prvok už mě tolik nezaujme. Přestože erotikon byl ještě o x levelů výše, i kniha Prvok mě bavila, četla se dobře. Jsem zvědavá na filmové zpracování. Ale pravda nenasmála jsem se u ní zdaleka jako erotikonu.
Autorka napsala svou výpověď otevřeně a čtivě. Klobouk dolů, jak se popasovala se svým neduhem a ještě větší obdiv, že z vlastní iniciativy začala provozovat aktivity na pomoc stejně závislým. Možná bych vytkla jen to, že se mnohé opakuje, a to tím, jak je text proložen příspěvky z FB. Sdělení je pak redundantní a trochu čtenáře může mást. Určitě by nevadilo, kdyby autorka ve své zpovědi zašla do větších detailů, jak už níže někdo zmínil. Na druhou stranu už tak není lehké se s tímto (bez zachování anonymity) svěřit, natož zacházet hlouběji do podrobností.
Zpočátku jsem se do knihy nemohla začíst, pak mě začala hodně bavit. Julie mi nebyla sympatická, současně se její jednání dalo očekávat a v podstatě i chápat, a Agnes nevěděla co udělat, aby ji přijali aspoň vrstevníci - složité prožívání puberty a odhalení své identity. Tenhle jejich vztah byl těžko opravitelný a velmi smutný. Dvě dost osamělé a nikým nepřijaté duše. Přitom to mohlo být vše úplně jinak. Konec jsem čekala jiný. Netvrdím ale, že by mě zklamal. Rozhodně autorka velmi dobře vykreslila psychologii postav, jejich pocity, jednaní, tu rozpolcenost, ze které je člověku až těžko, když to čte.
No... Tak co k téhle knize napsat. Čte se parádně, za to dávám hvězdičky. Nějaká nostalgická nálada vzhledem k vyvolání vzpomínek na 90. léta také nastala. Ale... jednotlivé příběhy hlavních protagonistů mohly být propracovanější a hlavně konec mě naprosto zklamal. Otevřené konce beru, ale tohle už je moc. Vyloženě mě to naštvalo. A je to vážně škoda, protože kniha se čte "sama" a určitě je tam potenciál, aby byla v rámci příběhu více promyšlená a doladěná.
Knihu jsem četla ve svých 15 letech a tehdy jsem z ní byla naprosto nadšená. Jak bych ji vnímala a hodnotila dnes (po mnoha letech) zůstává otázkou.
Fantastická kniha, není co dodat. Zola ovládal opravdový vypravěčský um a čtení jeho realistických popisů vytváří v mysli člověka živé obrazy jednotlivých situací příběhu. Mnohá témata v literatuře 19. století jsou i v současnosti stále aktuální.
Popravde vubec nerozumim tak kladnemu hodnoceni knihy. Dej porad stoji, nikam se nehybe. Porad cekate, ze se neco bude dit a ono se nic nedeje. Pribeh neni napsan ctive, celkove slovni obraty a vyrazy jsou dost nudne. Skoda. Janu Bernaskovou mam jinak rada.
Nedočetla jsem. Snažila jsem se o to, ale nešlo to. Autorův pokus o humor u mě nezapůsobil. Přitom téma velmi atraktivní. Škoda.
Nemůžu si pomoct, ale dvě Kayovy knihy jsem se snažila rozečíst a nešlo to ani jednou. Jeho (dle mého názoru tak trochu vynucený) humor a styl psaní mi prostě absolutně nesedly.
Vyborne napsane povidky, jak uz bylo zde receno, z kazde by klidne mohl byt samostatny roman.
Některé povídky byly povedené, jiné byly slabší. Úvodní povídka mě však dojala k slzám. :) Příjemné odpočinkové čtení.