veriszv komentáře u knih
První polovina knihy je hodně rozvleklá, samé pečení a jeden ples za druhým. Druhá část už má větší spád, nicméně obavám se, že některé čtenáře může ten začátek odradit.
Jinak se mi ale kniha moc líbila, miluju Alenku v říši divů a byla jsem nadšená z toho, jak to autorka celé uchopila. Skvělé nahlédnutí do nitra postavy a jejího vývoje. Příběh o tom, jak lze někoho zlomit, změnit, zničit… A i když víte jak to dopadne, celou dobu vlastně doufáte, že to bude jinak.
Pokud vám tedy pomalejší vyprávění nevadí a máte rádi Alenku, tohle se vám bude líbit!
Klíčem je klid nabízí moudrost starověku zabalenou do úhledného balíčku, která je navíc podaná zajímavou formou. Kniha je rozdělena do tří částí - mysl, duše a tělo a autor naznačuje cestu, jak stoického klidu dosáhnout nebo se mu alespoň co nejvíce přiblížit.
Každá kapitola začíná příkladem nějaké známé osobnosti a na této ukázce je potom rozvedena celá hlavní myšlenka dané kapitoly. Díky praktickému příkladu je kniha lehce pochopitelná a navíc se člověk dozví různé zajímavosti ze života Kennedyho, Churchilla a dalších.
Kniha je napsaná opravdu poutavě a něco předá každému. Pokud tedy fandíte knihám osobního rozvoje a zajímá vás toto téma, můžu tuto knihu jen doporučit. Já se k ní určitě někdy vrátím.
Já na ty self-help knihy moc nejsem, ale jednou za čas se do nějaké ráda pustím. V rámci mé aktuální fascinace Japonskem jsem tuhle moc chtěla zkusit.
Kniha je rozdělena do několika částí. Nejprve autorka představuje samotnou metodu a potom se věnuje její aplikaci v různých oblastech života - zdraví, práce, peníze, domov a vztahy.
Mě osobně nejvíc zaujaly části domov a peníze, protože například o zdraví se zajímám dlouhodobě, a tak většinu rad už aplikuju nebo se o to alespoň snažím. Oceňuju, že je kniha napěchovaná praktickými příklady a nápady na konkrétní změny. Některé, jako třeba strávit hodinovou pracovní pauzu na oběd v galerii umění, mi sice přišly úsměvné, ale většina z nich byla opravdu aplikovatelná.
Z knihy jsem se sice nedozvěděla nic převratného, na co by člověk po nějaké úvaze nepřišel. Ale na druhou stranu jsem se hlouběji seznámila s metodou Kaizen, o které jsem měla spíš jen letmé povědomí a během čtení jsem měla neustálé nutkání knihu odložit a začít něco dělat, takže bych řekla, že účel určitě splnila.
A nesmím zapomenout zmínit ani to, že ta kniha je nádherná a po grafické stránce je naprosto vymazlená.
Pokud uvažujete, že chcete v životě něco změnit, ale přijde vám to moc složité nebo pokud chcete třeba jen zjistit, co to ten Kaizen vlastně je, určitě knihu zkuste!
Kniha povídek, jejichž pojítkem je smutek.
Atmosféra je ovlivněna krajinou česko-polského příhraničí v oblasti stolových hor Ostaše, Boru a Hejšoviny. A postupně se tu prolínají různé životy dětských i dospělých postav.
Až u čtvrté povídky mi došlo, že jsou tam některé postavy stejné, a že povídky nejsou propojeny jen smutkem, ale i osudy.
Autorka má zajímavý styl psaní, hodně toho zůstává nevyřčeno a v náznacích, také dost skáče v čase, a ač takové to neurčito nemám většinou ráda, tady mi to nevadilo. Pokud to nevadí ani vám, tak tohle je zajímavé čtení, o nahnutých lidských osudech a o tom, že smutek se dědí.
Tohle byl balzám na duši
Něco tak milého, chytrého a pravdivého jsem dlouho nečetla. Dětské knihy jsou láska a nechápu, jak mě mohla tahle kniha v dětství minout...
Příběh o tom, jak charisma jedné ženy a její velký sen dokázaly tahat za nos taková esa. Díky přízni investorů se hodnota firmy Theranos vyšplhala k devíti miliardám dolarů. Pod povrchem se ale ukrývá šílená firemní kultura a jeden velký podvod.
Já se přiznám, že jsem celou kauzu zaregistrovala, až když vyšla kniha. A dlouho jsem si ji chtěla přečíst.
Trochu jsem se bála, že to bude změť jmen a technologických údajů, ve kterých se budu ztrácet. Úplně odpočinkové čtení to sice nebylo, nicméně obavy, že se ztratím, byly taky zbytečné. A to jsem dokonce poslouchala ako audioknihu!
Pokud máte rádi skutečné příběhy, investigativní novinářské příběhy, taky trochu napínavé a v tomto případě i lehce fascinující příběhy, tak Zlou krev určitě zkuste.
Fantasy s pohádkovým nádechem, to přesně je Erilian, a to přesně jsem právě teď potřebovala.
Kniha je primárně určena mladším čtenářkám, ale ráda občas po knize, primárně určené i jiné věkové skupině, sáhnu.
Příběh ani magický svět není nějak složitý, takže pokud hledáte nějakou náročnou fantasy, tohle vás asi nenadchne, tady se opravdu jedná spíš o tu pohádkovou notu, ale zase u toho dokonale vypnete.
Občas mě trochu zarazilo, že svět vypadá jako jen trochu poupravená současnost, ale jindy mi připadalo, že jsem zase o pár století zpátky. Některé dialogy byly trochu jednodušší a alespoň těch pár hlavních postav bych ráda poznala trochu víc do hloubky.
Nicméně i přes těchto pár věcí jsem si příběh moc užila a odpočinula si u něj.
Vztahová oddechovka, která není nijak výjimečná a vlastně vám asi nic nového nepřinese. Já si ale tohle čtení fakt užila, protože jsem si u něj prostě odpočinula. Chvilku mi trvalo než jsem si zvykla na styl psaní, který by podle mě potřeboval ještě trošku učesat, ale jinak fajn. Pokud si chcete taky jen odpočinout u něčeho nenáročného, proč ne.
Finské podivno je prostě podivno, musíte počítat s tím, že tu spoustu věcí nebude fungovat tak jak je známe ze života. Že se spoustu věcí bude vymykat logice nebo běžnému chápání, a já jsem s tím počítala, právě to mě totiž na podivnou tak baví, ale tohle.... to byl moc velkej blábol i na mě. Zkrátka snažilo se to být tak moc podivné, až to bylo tak moc překombinované, že se to skoro nedalo číst. Bohužel.
To, co je na této knize nejlepší, je rozhodně její severská mrazivá atmosféra. Ale tam to za mě asi končí. Příběh to byl neuvěřitelně rozvleklý, a i když to autorka na konci rozjela na plné obrátky, tak to za mě teda nestačí... Od thrilleru chci prostě švih a napětí, které mě nutí otáčet stránky jednu za druhou. Pokud chcete nasát tíživou atmosféru severských lesů, pusťte se do ní, ale příběh jako takový za mě bohužel nic moc...
Bylo to originální, líbilo se mi téma pocitu anonymity na internetu i rodinné prostředí thrilleru. Občas tam bylo sice pár pomalejších míst a za mě možná trochu zbytečných popisů, ale v audiopodobě se to dalo zvládnout.
Po těch všech ohlasech, které jsem zaznamenala na tuto povídkovou edici od nakladatelství Listen, jsem čekala... no vlastně ani nevím, co jsem čekala, ale rozhodně ne to, že budu tak moc zklamaná. Jsou to povídky, nepředpokládala jsem, že by se mi líbily všechny, ale že se mi budou líbit jen dvě?
Knihu jsem poslouchala v audioverzi a jako první mě zaujala povídka od Šabacha, ale hodně velký podíl na tom má interpretace Tomáše Hanáka, protože to se vážně povedlo. Pro text samotný se mi líbil Epstein a Hejkalová. U Hejkalové by mě klidně zajímalo i pokračování. Ale to je tak všechno. Zbytek mě nijak neoslovil, dokonce jsem asi u dvou povídek měla pocit, že je mi zase patnáct a čtu si Bravíčko...
No co si budem, bylo to trochu předvídatelné, místy jsem se nudila a to u thrilleru prostě nechcete. Navíc tam bylo strašně moc sprostých slov a taky anglických výrazů, co výrazů, celých vět. Což nevím, jak by se četlo třeba někomu, kdo anglicky neumí ani ň. Takže takhle, pokud bych tuhle knihu nečetla, asi bych o nic nepřišla.
Jemný příběh o životě a smrti, ale dětem bych ho asi nečetla...
Knížka byla super, bavila mě a přečetla jsem ji jedním dechem během několika hodin. Bylo tu spoustu akce, líbilo se mi jak se zbývající čtyři dívky sblížily. Nicméně mě mrzí, že nebylo vše dotaženo do konce. V knížce mi chybí spoustu vysvětlení...tajemství ohledně otce, konečné shledání Americy a Maxona, vztah Maxona a Aspena...a další věci, které by podle mě autorka mohla více rozvést. I přesto to byl skvělý konec série a určitě se k ní ještě někdy vrátím :)
Pokud se někdo umí skvěle ptát, a co je důležitější potom i naslouchat, je to Aleš Palán. Vždycky je vidět, že se s ním lidi musí cítit dobře, protože se mu neskutečně otevírají. A bylo tomu tak i v této knize.
Čtrnáct rozhovorů, čtrnáct různých osobností a životních příběhů. A i když jsou to osudy mnohdy těžké, kniha jako celek na mě působila pozitivně a bylo to takový feelgood čtení.
Doporučuju!
Je to rychlý, autorka se s ničím zas tak moc nemaže, ale i přesto se jí podařilo zasadit několik skvělých myšlenek.
V momentě, kdy to všechno klikne do sebe jsem byla naprosto nadšená!
Je to čtivý, strhující a má to vynikající audioverzi.
Pokud jste fanoušci Atlasu mraků, Greenwoodů nebo prostě obecně knih, co mají zajímavou posloupnost, tak by se vám do vkusu mohla trefit i tato.
Já určitě doporučuju!
Dark academia je něco, co mě fakt baví.
Ale tady jsem sáhla vedle. Přitom jednička měla fakt potenciál…
Jenže!
Dvojka byla ještě víc chaotická než jednička. Ano, uznávám, že audiokniha tomu úplně nepomohla. Ale není to chyba interpretů, jen bych se asi líp orientovala v psaném textu.
Bylo to ještě víc rozvleklé než jednička, a to co jsem v prvním díle ještě zkousla, mě už ve dvojce vyloženě otravovalo.
No a zkrátka jsem se docela nudila.
Takže bohužel zklamání a trojku vzdávám už předem. Mrzí mě to…