Veru.Viti komentáře u knih
Smutná, depresivní, silná, bolestivá. Přesto - nebo právě proto - pět hvězd.
Když si uvědomíte v jakém roce je kniha napsaná, tak snad nejde hodnotit jinak než plným počtem. Opravdu neuvěřitelné. A ten jazyk? Nekonečné množství synonym. To bylo tak krásné tuhle knihu číst. Opravdu doporučuji. Ano, kniha je asi malinko depresivní, na druhou stranu řeč, která je použita vám to bez pochyby vynahradí.
Tak ale tohle byla paráda. Malinko mě na začátku vyděsilo množství jmen a bála jsem se, že se v tom nedokážu zorientovat. Ale vůbec jsem se neztrácela a tuhle knihu skutečně dopuručuji všem. Jsem nadšená z příběhu, ze stylu psaní, ze samotného závěru, který jsem tedy nečekala. Paráda. Paráda. Paráda.
Hodně silná kniha. Hodně hodně silná. Nemyslím těch 526 stránek, ale to, co ve mně kniha zanechala po dočtení poslední stránky. Musím říct, že slzičky byly. Kniha je to neuvěřitelná. Jedinečná. Příběh psaný smrtkou. Určitě si ještě někdy přečtu. Tato kniha nesmí chybět v mé knihovničce a doporučuji skutečně všem si tuto knihu přečíst.
Jedeme pěkně dál. Druhý díl stejně dobrý jako ten první. Tohle bude parádní jízda. Neuvěřitelné, jaké vraždy člověk dokáže vymyslet. A jak dopodrobna popsat. A jak zaujmout čtenáře, který pak sedí doma po tmě a neví co vlastně dělat po dočtení takové knihy. Opět paráda.
Tohle mě tak bavilo! Humor Fredrika Backmana zbožňuju asi stejně, jako jeho smysl vložit do humorných příběhů lidskost, hlubokou myšlenku o celém životě a ještě něco navíc. Čtení mě bavilo od začátku do konce. Za mě jednoznačně plný počet a už teď se těším na další knihu tohoto pana Autora.
ACH MŮJ BOŽE! Já prostě Paní Spisovatelku Alenu Mornštajnovou zbožňuji. Strašně jsem se snažila si knihu trochu šetřit, abych si ji užila, ale nebylo to reálné. Přes veškerou snahu jsem si ji pošetřila jen na tři dny a jsem nadšená. Všechny knihy od této autorky mají u mě vždy plný počet. Tato kniha není výjimkou. To je taková paráda. Od první do poslední stránky. Od obálky přes střídání kapitol otce a dcery. Určitě doporučuji.
Celou sérii Roberta Huntera jsem začala číst na doporučení Knihánkova. Dopředu jsem tedy byla připravená na to, že některé scény tam budou popisovány hodně dopodrobna až nechutně. Celkově je ale děj napsaný perfektně, je to čtivé. Celé je to originální a charaktery postav jsou pro mě zpracovány naprosto skvěle. Takže stoprocentně pokračuji dál.
Moc dobrá kniha. Samozřejmě jsem ji musela mít doma kvůli té dokonalé obálce. Jak jsem si ji vzala prvně do ruky už nešla odložit. Všechny knihy, které čekají na přečtení šly stranou a pustila jsem se do tohohle thrilleru. A jsem za to moc ráda. Díky krátkým kapitolám doslova musíte číst dál. I když už je čas jít do pelechu nebo třeba vařit oběd... . Kniha je tak čtivá, profesor Theo mě bavil už od začátku. Líbí se mi to celé - jak je to napsané, vymyšlené, zpracované. Hodnotit musím jednoznačně pěti hvězdičkama a doporučuji!
Hrozně dlouho jsem se bála začít číst. Slyšela jsem tolik kladných hodnocení. Moc jsem se bála, že nakonec budu zklamaná. Ale to se nestalo. Babičku jsem četla asi před půl rokem a líbila se mi. K Ovemu jsem se dostala až teď a jsem nadšená. Na mnoho stranách jsem se dokonce smála nahlas. Opravdu jednoznačný plný počet a doporučuji.
Podle mě je kniha dobrý thriller. Vyprávění Rachel mě bavilo, i když místy jsem k jejímu alkoholismu už měla trochu výhrady. Každopádně mi to připadalo originální. To, že si postupně vzpomíná na to, co se vlastně stalo. Vyprávění Megan a Anny mě bavilo o něco více. Připadalo mi svižnější a pro mě vlastně zajímavější. Každopádně jako celek to fungovalo a jsem spokojená.
Bylo na čase. Konečně jsem se dostala k Malému princi. Je to kniha, kterou by si měl přečíst úplně každý. A také každý si v tom najde něco jiného. Nějakou myšlenku, kterou třeba při prvním čtení neviděl.
Moc hezká knížka. Na začátku jsem měla pocit, že se přes ty pohádky neprokoušu, ale musím říct, že to rozhodně není kniha jen pro mládež. Frederik Backman je neuvěřitelný spisovatel. Jeho přirovnání, využití slov, ta fantazie, kterou musí mít. . . je to opravdu jedinečné čtení. Často jsem musela úryvky doma předčítat, protože jsem si to nemohla nechat jen pro sebe. Kniha mě nahlas rozesmála i téměř rozbrečela. Jsem moc zvědavá na Muž jménem Ove.
Za mě opravdu super kniha. Moc se mi líbila, bavila mě do posledního písmene poslední stránky. Čekala jsem co se asi stane. Bavil mě styl, kterým je kniha napsaná a popisy jednotlivých postav. Smála jsem se i nahlas a některé věty jsem předčítala nahlas doma. Opravdu hezké. Ještě jsem zvědavá na film.
Knížka, která se dá podle mě číst dvěma způsoby. Jednou čistě jako příběh malého koťátka, kterému hrozil ošklivý osud, ale zachránil ho Dalajláma. Kočička postupně poznává svět a budhismus. Druhý způsob, kterým můžeme číst knihu je vnímat veškeré rady, které dává koťátku Dalajláma.
Knížku jsem dostala a překvapila mě. Je to další česká autorka, kterou jsem ráda, že jsem dostala možnost si přečíst. Bavil mě styl psaní. Kniha neuvěřitelně čtivá. Už na mě čekají i další dvě knihy od autorky. Tak jsem zvědavá, jestli budou skutečně lepší (jako jsou podle zdejšího hodnocení).
Uff. Jak mi tohle mohla Petra Stehlíková udělat. Tohle je týrání čtenářů. Nemůžu se dočkat dalšího dílu. To byla taková paráda. Chviličku mi to přišlo zdlouhavé, ale než jsem o tom stihla přemýšlet, tak se děj rozjel jako blázen a já se nestačila divit, že najednou koukám na poslední stranu knihy. S otevřenou pusou a okamžitě jsem žhavila internet, abych zjistila KDY vyjde další díl. Nebojte se ani vy, kteří fantasy běžně nečtete. Já také ne, ale tohle se mi líbilo moc.
Kniha mě překvapila. Pouštěla jsem se do ní s nejistým očekáváním. Fantasy jsem nikdy nečetla a vůbec to není můj žánr. Ale na tuhle knihu jsou tak krásné recenze, že ji jednou donesla z knihkupectví domů. Ráda čtu knihy od českých autorů, takže jsem koupila rovnou oba díly. A jsem nadšená. Styl psaní mi opravdu sedl. Parádička.
Alena Mornštajnová by opravdu mohla napsat úplně cokoli a stejně bych si to musela pořídit a přečíst. To bylo zase tak moc dobrý. Krásný příběh, během kterého se čtenář nemá šanci nudit. Stále se tam něco děje a je to krásně popsané. Paní Alena Mornštajnová je opravdu paní spisovatelka.
Milounká kniha. Od začátku jsem doufala, že Bob Jamesovi v životě pomůže. Také jsem se celou dobu bála, aby James nesklouzl zpět k drogám a neodnesl to chudák kocour. Po mamince jsem kočkomil, takže jsem celou dobu doufala Bobovi a bála se, aby ho někde po cestě přes město nepřejelo auto, nebo aby mu někdo neublížil. Kniha se mi líbila.