Veru.Viti komentáře u knih
Nejde se ubránit srovnání s knihou Ta přede mnou. Tu jsem hodnotila čtyřmi hvězdičkami, takže tuto musím jen třemi. Kniha byla podle mě hrozně překombinovaná. Nejen dějem ale i styly. Bohužel jsem ani jedné z postav nevěřila. Snažila jsem se, ale knize se nepodařilo mě vtáhnout do děje. Překombinovaný mi přišel i styl, kterým je to psáno. Chvíli obyčejná přímá řeč, chvíli scénář, chvíli od sebe osoby v dialogu oddělovalo tučné a netučné písmo. Báseň se jednou psala normálně a podruhé v jednom řádku, přičemž verše oddělovala lomítka. Vím, že se to bude lidem líbit. Já taky čtení vyloženě nelituji, ale Ta přede mnou jednoznačně vede.
Pro mě již třetí kniha od tohoto autora. Britt-Marie mě bavila. Je pravda, že se tam některé fráze opakují až příliš často a Muž jménem Ove se mi líbil určitě více. Nic to ale nemění na tom, že Fredrik Backman je pan spisovatel. Vždy si vybere naprosto jedinečného hlavního hrdinu, kterého na začátku knihy fakt nesnášíte. Britt-Marii někde potkat, tak jí také povím, že je to "nerudná babizna". Ale v průběhu čtení se dozvíte mnoho dalších skutečností, díky kterým ani nevíte jak, najednou hlavním hrdinům fandíte a vlastně je máte rádi.
Perfektní příběh. Napínavý, věrohodný, dobře popsaný. Chvílemi jsem cítila opravdu nepříjemný pocit, když jsem si pomyslela, že by Jackovi všechny plány vyšly. Uff. Thrillery čtu opravdu nejraději a tenhle se povedl. Určitě hodnotím pěti hvězdičkami.
První sci-fi, které jsem kdy četla a jsem nadšená. Nejvíce nadšená jsem asi z popisu charakterů jednotlivých hrdinů. Věřila jsem jim každé slovo. Příběh byl poutavý a knihu jsem nebyla schopná odložit. Tenhle příběh se povedl. Určitě doporučuji.
Perfektní kniha. Bála jsem se, že celou dobu budu srovnávat s Hanou, ale nestalo se. Kniha se mi líbila, je moc dobře napsaná, čtivá jako blázen. Líbily se mi charaktary postav. To jak byly dobře popsány, ale i to, že to nebyly tuctové "hlavní hrdinky" - měly svoje chyby, ale byly i něčím krásné. Jak napíše paní Mornštajnová novou knihu, určitě si ji zase přečtu.
Nikdy jsem nechápala, jak někdo může knihu označit jako "MILÁ". Teď už to chápu. Bože, to je tak milá knížka. Simona jsem si zamilovala, ale kdo mě bavil a zajímal ještě víc byl Blue. Knížka se četla fakt neuvěřitelně rychle. Kupte si tuto knihu, k tomu sušenky Oreo a šup přečíst.
Mně se knížka skutečně líbila. Pro někoho předvídatelný wow moment mě dostal. Já jsem tedy asi trubka, ale fakt jsem to nečekala. Do knížky jsem se začetla a nemohla jsem se odtrhnout. Bavily mě hlavní postavy, jejih přemýšlení i konec. Já jsem za sebe opravdu spokojená. Hodnotím plným počtem a doporučuji.
Další kniha od Taylor a opět super. Baví mě originální nápady, kterými vytváří knihy. Knihy od této autorky mi přijdou jedinečné. Opět kniha bavila a jsem ráda, že jsem na tuto autorku narazila.
V tomto dílu mě malinko rozčilovala Katniss. Byla mi nějakým způsobem protivná tím, jak moc se litovala. Asi to až příliš porovnávám s filmem a s postavou, kterou mi film předem připravil. Jsem zvědavá na poslední díl.
Jak já jsem si zamilovala Drobka. Myslím, že každý z nás by chtěl mít v dětství (pubertě?) takového kamaráda. S Willem ani Tím Druhým Willem Graysonem bych se asi kamarádit nechtěla. Oba dva jsou to protivové, ale kniha díky tomu opravdu fungovala. Bylo to citlivé, milé, čtivě.
Tak ale tohle mě opravdu bavilo. Není nic, co by téhle knize chybělo. A ani nic zbytečně nepřebývá. Je to prostě parádička. Některé hlody mě bavily natolik, že jsem se přistihla, že se směji nahlas. Tenhle díl se povedl na plný počet bez vteřiny přemýšlení. Určitě po dočtení této série ještě sáhnu po něčem dalším. Protože František Kotleta prostě umí.
Do další knihy od Patrika Hartla už asi nepůjdu. Bohužel mi přijde, že jeho knihy mají sestupnou tendenci. Jeho prvotina mě opravdu bavila, jenže s každou další knihou mě to baví méně a méně. Ani nevím, jestli jde nějak shrnout děj této knihy. Je tam přehnaně moc postav, každý tam trká s každým, nikdo v knihách Patrika Hartla není věrný. Některé názory nebo rozhovory mi přišly úplně nereálné (naivní, scestné) a v knize to působilo rušivě. Znovu ji určitě číst nebudu.
Vůbec jsem nevěděla co čekat. O to více jsem byla překvapená. Kniha se čte úplně sama. Měla jsem ji přečtenou během jednoho dne. Tři časové linie, které dohromady dávají ucelený příběh. Není to asi čtení úplně pro každého. Věřím, že to mnoha lidem nesedne. Já sama bych nečekala, že mě příběh takto chytí i přes téma duchařiny. Stalo se a knihu s klidným srdcem doporučuji.
Příjemná odpočinková kniha. Stoletý stařík byl pro mě jednoznačně lepší, ale pan Jonas Jonasson si drží svůj styl humoru, takže pokud se Vám nějaká jeho kniha líbila, tak se nemusíte bát zklamání. Už teď se těším na další knihu tohoto autora.
Kniha na mě čekala snad půl roku. Byla mi strašně doporučována a já u takových knih mám pak strach, abych nebyla zklamaná. U Tatérky jsem nebyla. Líbily se mi postavy, zápletky i děj. Posledních asi 80 stránek jsem zhltla na jeden nádech a knihu prostě nebyla schopná odložit. Musela jsem vědět jak to dopadne.
Kniha se mi líbila. Ten nápad je originální a líbilo se mi, že se po chvíli čtení člověk dozví odpovědi na otázky, které má od prvních kapitol. Kraťounké kapitoly, ve kterých se střídají naši hlavní hrdinové. Na začátku jsem se malinko ztrácela, ale po pár kapitolách se člověk ta jména naučí a už to nedělalo sebemenší problém. K plnému počtu mi něco malinko chybělo, ale čtení určitě nelituji.
První díl se mi asi líbil malinko více. V tomto na sebe povídky už tolik nenavazují. Kromě dějové linky psaní knihy jsou to jen různé příhody, které se Bobovi a Jamesovi staly. Každopádně je to moc příjemná oddechovka pro milovníky kočiček. Kocoura Boba bych také nenechala na chodbě a s radostí bych se ho ujala :)
Hrozně jsem se bála začít číst tuhle knihu vzhledem k ne uplně dobrému hodnocení a stejně tak komentářům. Čekala na mě na poličce skoro půl roku. Kniha se mi četla dobře, děj mě bavil. Musím uznat, že jsem se v jednu chvíli malinko ztratila a nebyla jsem si jistá, jestli ději vůbec rozumím. Ale po pár stránkách to bylo objasněno lépe a už jsem zase mohla číst. Na konci mi malinko chybělo objasnění nekterých věcí. Dala bych 3,5 hvězdy. Uvidíme, jestli Loutkář bude lepší.
Knihu jsem si koupila, protože se mi velmi líbil film. A během čtení mě hodně překvapilo, že se od filmu v některých věcech hodně liší. Ale nevadilo mi to, alespoň jsem byla vždy překvapená. Kniha je čtivě napsaná. Střídají se vypravěči a to udržuje celou knihu v akční rovině. Ani chvíli jsem se nenudila a nechtěla přeskakovat. Moc hezky pojaté takto vážné téma. Po dočtení jsem dlouho přemýšlela jaký konec se mi "líbí" víc. Jestli ve filmu a nebo v knize. A oba mají svým způsobem dobrou myšlenku. Kniha se mi líbila a doporučuji.
Nikdy bych neřekla, že hrůzy z koncenráků půjdou popsat mile a čtivě. Na jednu stranu knihu chcete odložit, protože ufff. Na druhou stranu ji odložit nechcete, protože je to tak mile napsané. A vlastně víte, že Viola zvládne utéct, takže se těšíte na ten konec. Jediné, co bych knize vytkla je vlastně ten název. Viola (naštěstí) řádění Mengeleho nepocítila tolik, jako stovky jiných.