Veve721 komentáře u knih
Přestože je má knihovna pořád plná knih, ke kterým jsem se ještě nedostala, tentokrát jsem sáhla po jedné už přečtené. Rereading Remadu jsem si maximálně užila, i když už pro mě zápletka prvního dílu trilogie nebyla překvapením. Jde o naprosto dokonale dílo jak po stránce obsahové, tak po té literární. Autor neztrácí čas nudnými popisy, jeho styl je úderný, akční a čtivý. A přestože dokáže prostřednictvím několika vět odvyprávět celý příběh, nijak tím netrpí kvalita textu, právě naopak. Alex Scarrow je mistr svého řemesla a jeho talent je očividný již od první kapitoly.
Tahle knížka je prostě skvělá a já ji všemi deseti doporučuju. Byla bych však opatrnější, pokud máte slabší žaludek a nedělá se vám dobře při představě masa klouzajícího z kostí, protože podobnými naturalistickými popisy kniha nešetří. Alex Scarrow se nebojí přitvrdit a jeho postapokalyptická vize je jednoduše brutální. Na druhou stranu krvavé scény nijak nezastiňují příběh, jen ho vhodně dobarvují. Od prvních stránek se neustále něco děje, čtenář je doslova přilepený ke stránkám a nedokáže přestat číst. Kapitoly ústřední dvojice se střídají s pohledy jiných osob, čímž se dozvídáme i o situaci ve zbytku světa. Samotní hlavní hrdinové jsou sympatičtí a je velmi lehké si k nim vytvořit vztah. A závěr knížky? Naprostá pecka! Remade mi vážně vyrazil dech a bude mi ho vyrážet znovu a znovu při každém dalším čtení.
Musím přiznat, že mé nadšení z Férské ságy při čtení druhého dílu nepatrně opadlo. U prvního dílu jsem si zamilovala hlavní hrdinku, která se charakterem výrazně odlišovala od klasického YA průměru. Bohužel, první polovinu druhého dílu mi přišlo, jako bych sledovala úplně odlišnou postavu. Jude se chovala nepochopitelně hloupě a zbytečně zatajovala před králem důležité informace. Kam se poděla ta vychytralá bojovnice z jedničky?
Nemůžu říct, že by byla knížka úplnou katastrofou, protože autorka stále píše výborně. Líbily se mi popisy elfského světa, zajímavých pokrmů a šíleného oblečení. Zbožňuju postavu Cardana, který neztratil nic ze své úchvatnosti. Bavily mě kapitoly z Podmořska, které nám přiblížily další tajemný kout magického světa. Nešlo o nudný vycpávkový díl, protože příběh nešetřil nečekanými dějovými zvraty a místy bylo těžké se od čtení odlepit. Jen se mi nepozdávalo, jakým způsobem autorka pracovala s charakterem hlavní hrdinky, která se chovala jako naprostá blbka a výrazně postrádala své osobní kouzlo. Naštěstí se Jude s ubývajícími stranami začala vracet k původním kvalitám a já ji opět vzala na milost. "Skazený král" sice nebude mým nejoblíbenějším dílem trilogie, ale četl se dobře a proto nemůžu říct, že by byl vyloženě zklamáním. Pořád jde o součást špičkové YA fantasy, která stojí za pozornost.
Elfové s vílami hrdě smetli z vrcholu žebříčku popularity upíry a vlkodlaky. Koho zajímá pasivně agresivní Edward zářící jako diskokoule, když může číst o okřídleném Rhysandovi, nejvyšším lordovi nočního dvoru, no ne? ️ Oproti přímočarým upírům, elfové (férové) jsou tajemnější, magičtější a většinou taky vychcanější, což ženské čtenářky očividně baví. Ráda bych se tvářila, že jsem zůstala vůči mainstreamu odolná, ale bohužel. I já těm prohnaným hajzlíkům propadla.
Hlavní hrdinka si mě neskutečně získala. Její odvaha, bojovnost a touha po moci byly osvěžující změnou oproti všem těm andělským superhrdinkám, vedle nichž by se i Matka Tereza cítila trapně. Jude je jiná. Dokázala jsem se do ní dokonale vcítit a její reakce mi dávaly smysl. Autorka dokázala vystavět realistické charaktery, které nenudí a zároveň je umístit do zajímavého prostředí. Líbil se mi styl vyprávění, cit pro detail, košatost jazyka, bavily mě dialogy a potěšilo mě i množství akce. Holly Black se nebojí nechat téct krev proudem, což u fantasy vždy ocením. Místy jsem sice odhadla dějový zvrat předtím, než nastal a závěr byl taky docela předvídatelný, přesto bylo těžké se od stránek odlepit.
Krutý princ je extrémně chytlavá fantasy plná zajímavých charakterů a jsem ráda, že mám po ruce i druhý díl. Ještě že jsem při objednávání netroškarila a hodila do košíku rovnou celou trilogii - nechci to zakřiknout, ale vypadá to na vážně boží sérii!
Opět jedna z knížek, která mě velmi mile překvapila. Přestože je hlavní hrdinka naivně zamilovaná 17ka, která až trapně visí na svém idolu Drakeovi, příběh nabízí mnohem víc. Především jde o zajímavý náhled do života dívky s poruchou krátkodobé paměti. Při čtení jsem si pořád znovu a znovu představovala Floru jako rybičku Dory z "Hledá se Nemo", protože si stejně jako ona nedokáže vytvářet žádné nové vzpomínky. Ale Flora si však jednu přeci jen uchová, a to vzpomínku na svůj první polibek. Začne být doslova posedlá představou, že jí Drake vrátí paměť a proto se svou osudovou lásku vydává hledat až na Severní pól.
Hlavní hrdinka byla okouzlující, i přes svou neskutečnou naivitu - ta však k danému věku patří, takže se nedá brát jako negativum. Taky jsem si v hodnoceních jiných čtenářů všimla, že jim bylo proti srsti neustálé opakování informací, což mně naopak vůbec nevadilo. Vzhledem k diagnóze hlavní hrdinky mi přišlo opakování vět nejen logické, zároveň místy vtipné, jindy smutné a hlavně originální. Podle mě autorka zpracovala dané téma výborně. Příběh byl čtivý, napínavý a měl spád. Nedocházelo ke zbytečnému natahování děje, což je patrné i z menšího počtu stran. A je to jen dobře, protože jakmile se do Flořina vyprávění začtete, je velmi těžké se od stránek odlepit. Výjimečný čtenářský zážitek. Knížku doporučuju jako skvělou sondu do života lidí s amnézií a určitě brzy sáhnu po nějakém podobném díle.
(SPOILER) Co si budeme nalhávat, některé knížky mají tak úžasnou obálku, že prostě není možné odejít z knihkupectví bez nich. První díl duologie Vůně Aramteshe je přesně ten případ. Pod krásným zevnějškem se skrývá skvělý nápad na dobrodružné fantasy putování. Princův osobní strážce Ash a parfumérka Rakel se spolu vydávají hledat lék na smrtící jed, kterým byl otráven následník trůnu. Získat jednotlivé suroviny ale rozhodně není lehký úkol...
Zápletka byla sice poměrně jednoduchá, ale zajímavá. Hledání surovin mi trochu připomínalo moji oblíbenou dětskou fantasy sérii Deltora (kterou miluju doteď). Líbilo se mi dobrodružné putování a líbil se mi také kouzelný svět, jak si ho autorka vymyslela. Zcela viditelně se inspirovala Orientem, což k tématu parfémů výborně sedlo. Líbily se mi nejrůznější slovní hříčky odkazující na vůně, i Rakelino podrobné popisování každého pachu. Díky tomu jsem si připadala, jako bych všechnu tu skořici, santalové dřevo, fialky i smradlavé ryby cítila spolu s hlavní hrdinkou. Téma vůní bylo rozhodně vytěžené na maximum a je jedinečným prvkem, který tuto duologii odlišuje od podobných fantasy výtvorů. Pozitivně na mě také působil nenásilný vývoj vztahu ústřední dvojice. Žádná láska na první pohled, právě naopak - velmi realistický a uvěřitelný přechod od nedůvěry v sympatii, kdy romance rozhodně není stěžejním prvkem příběhu. Osvěžující.
Slabinou příběhu pro mě byla úvodní čtvrtina, kdy autorka svým hrdinům přehnaně usnadňovala práci. Například na stovky let ztracenou legendární knihovnu narazili prakticky jen pár kroků od města, ze kterého právě vyšli. To je mi ale šťastná náhoda... (Taky bych pro lepší orientaci ocenila mapku.) S každou další kapitolou byl ale příběh zajímavější, napínavější a akčnější. Závěr nebyl zrovna překvapivý, ale rozhodně byl vhodným završením. A ten cliffhanger na konci? Ach! Určitě nutně musím mít i druhý díl. Mám takový pocit, že autorka skrývá ještě nějaké ty karty v rukávu, takže se máme na co těšit...
No páni! Na to, že jsem od této knížky neměla žádná očekávání, mě opravdu mile překvapila. Zapomněla jsem doma rozečtenou knížku a tak jsem byla nucená nakouknout do uložených e-knih. "Mám tě ráda, nemám tě ráda" od Jo Watson byla před pár dny zdarma ke stažení na stránkách Knih Dobrovský a jsem ráda, že mě k ní náhoda takhle přivedla. Anotace by mě ke koupi nejspíš nenalákala, což by byla velká škoda. Už od prvních kapitol jsem si zamilovala roztomile bláznivou hlavní hrdinku, která si s vymyšleným jménem a falešným životopisem nakráčela do kanceláře generálního ředitele, aby získala práci asistentky. Vždyť přece hrála asistentku ředitele v telenovele, nemůže být tak těžké zahrát si ji i v reálném životě, ne? Tornádo Poppy převrátí kancelář svého nabručeného (ale sexy) šéfa vzhůru nohama...
Nemám co vytknout - bavila jsem se od první kapitoly až po tu poslední. Přestože byl závěr předvídatelný (jak tomu už u romanťáren bývá), hltala jsem stránky jedním dechem a vždy jsem se těšila na moment, kdy se ke knížce zase dostanu. Autorka nejen, že umí výborně psát, ale má i sympatický smysl pro humor. Dlouho jsem se tolik nenasmála. Charaktery jsou výborně napsané - Poppy je sympatická milovnice květinek a zachránkyně zraněných holubů, kterou je snadné si oblíbit. Pozitivním rysem byla taky absence zbytečných hádek hlavních hrdinů, kterými je červená knihovna proslavená. Příběh plyne poklidným tempem, které nenarušují hysterické výlevy, naopak každý problém vyústí v situaci, která čtenáři vyčaruje úsměv na rtech. V nejbližší době si plánuju koupit i hmotnou verzi, abych ji měla po ruce kdykoliv budu mít špatné období - je to totiž zaručený recept na dobrou náladu. ️
Znáte taky ten tragický pocit, když dočtete naprosto úžasnou knihu? Bojíte se, že další čtená kniha už prostě nemůže být TAKHLE dobrá... Přesně takhle jsem se cítila po poslední stránce Domu soli a smutku.
S retellingy se v posledních letech doslova roztrhl pytel a na pultech knihkupectví najdeme nekonečné záplavy Sněhurek a Popelek. Je to už trochu nuda, ne? Erin Craig ale sáhla po pohádce, která není tak masivně profláknutá - "roztrhané střevíce" bratří Grimmů vypráví příběh dvanácti sester, které se každou noc vytrácí z panství, aby tančily na magických plesech. Jedna ze sester ale začne mít podezření, že se za jejich nočními výlety skrývá něco temného. Obzvlášť, když se po chodbách panství prochází duchové...
Originální předloha ale není jediným důvodem, proč tuto knihu milovat. Kterýkoliv autor by na motiv této pohádky dokázal napsat dobrou knihu, ale Erin Craig posunula příběh o level výš. Zkombinovala temnou atmosféru a dokonalou práci s charaktery. Na první pohled kladné postavy skrývaly nepříjemná tajemství, naopak záporákům se dalo porozumět. Hlavní hrdinka byla skvělá, chytrá a rychle si mě získala. Přestože má kniha slušných 400 stran, žádná kapitola nebyla jen vycpávková. Všechna ta nečekaná odhalení, akce a napětí! Nedokázala jsem se od čtení odlepit a po zavření knížky jsem byla smutná, že už je konec. Kéž by šlo o sérii a já se mohla těšit na další díly, ale jde o ukončený stand alone román. Škoda. Dokázala bych si představit ještě další dobrodružství hlavní hrdinky, obzvlášť podle poslední kapitoly, která si pár stran navíc rozhodně zasloužila. Navíc ten svět! Autorka vykreslila různá náboženství, magická místa, květiny, národy,... Ráda bych se o nich dozvěděla víc, než kolik se vejde do jediné knihy.
Rozhodně jde o jednu z nejlepších knížek, které jsem četla. Neskutečně mi sedl autorčin styl psaní, charaktery i příběh. Líbila se mi temně gotická atmosféra s hororovými prvky, i originální svět, který autorka vystavěla. Opravdové překvapení a klenot současné fantasy.
Dlouho jsem váhala mezi čtyřmi a pěti hvězdami. Mona Kasten má jednoduše dar - umí psát zatraceně čtivě a její postavy působí jako živé. Vývoj charakterů je složitý a plný traumat, se kterými se vyrovnávají v souladu se svou povahou. Sawyer je tvrdým oříškem, nikoho k sobě nepouští a první polovinu knihy se jen nimrá ve svých pocitech nejistoty. Musím přiznat, že pesimistické vnitřní monology nejsou zrovna mým šálkem kávy - preferuju spíš veselejší pohled na svět. (Proto jsem si tolik zamilovala Allie z jedničky a proto mě mírně zklamala přecitlivělá Dawn.)
Druhá polovina knihy mě ale mile překvapila. Přibylo akce a pro mě bylo najednou těžké se od čtení odtrhnout. Zatímco první polovinu jsem četla tři dny, druhou jsem přečetla za jedinou noc. Závěr byl jednoduše skvělý. Zpětně hodnotím knížku velmi pozitivně, ač v mých očích nepřekonala 'Začít znovu', rozhodně byla lepší než druhý díl. Rovnou sahám po pokračování a doufám, že mě Everly s Nolanem nezklamou, protože jsou mými favority. Ne že bych od skvělé Mony Kasten jakékoliv zklamání očekávala. Jde rozhodne o to nejlepší, co může romantická beletrie nabídnout a já se k sérii v budoucnu určitě ještě plánuju vrátit.
Budu se opakovat, protože to zmiňuju pravidelně u každého dílu této boží série, ale pokud se necítíte stáří na magický svět Harryho, tak vás nadchne i elfka Sophie, protože její příběh je neméně epický a kouzelný.
Když si myslím, že tahle série už nemůže být lepší, další díl mě vždy vyvede z omylu. Je mi vážně líto, že neexistuje vyšší hodnocení než plný počet - kdybych mohla dát šest hvězdiček, udělám to. Autorka plně využívá svůj potenciál, ať už mluvíme o do detailů promyšleném magickém světě elfů, neskutečné čtivosti, sympatické hlavní hrdince anebo o zápletce, která vás ani ve třetím díle nezačne nudit. Záhada je odkrýváná postupně, přičemž čtenář nemá pocit, že by byl děj zbytečně natahovaný, právě naopak. Ve víru neustálých překvapivých odhalení a nových vodítek je neustále nucený natěšeně očekávat pokračování série. Já se teda čtvrtého dílu nemůžu dočkat. Doufám, že bude přeložený brzo, protože se mi Sofiin svět jen těžko opouští. Potřebuju nášup!❤️
Chápu, že tato kniha nemusí ulahodit všem. Autorka místy zacházela do přílišných podrobností ohledně architektury, názvů ulic nebo politické situace, zároveň se některé repliky v textu opakovaly. Ale mně nevadilo dozvědět se více o napjaté politické situaci maďarsko-slovenského pohraničí, naopak to v mých očích knížku odlišilo od jiných podobných. I když samozřejmě chápu, že v případě Violčina příběhu muselo být pro některé nedočkavější čtenáře těžké prokousat se doplňujícími informacemi, když tolik toužili vědět, jak to s hlavní hrdinkou dopadne. I pro mě bylo místy těžké vydržet a neprolistovat se na konec. Někteří kritici také vytýkali, že podle názvu očekávali více Mengeleho, ale na mě ho bylo v příběhu až až. Navíc šlo o skutečný příběh, takže nevím, zda je fér přát hlavní hrdince víc hrůz, než kolika musela být svědkem.
Ve výsledku je úplně jedno, zda se některé repliky opakovaly anebo jestli se dalo něčeho ubrat či přidat. Hodnotím knihu jako celek a Violčin příběh byl dechberoucí. Líbily se mi jak kapitoly jejího šťastného mládí, tak závěr knížky, který mě totálně rozbrečel. (A to nejsem žádná citlivka, jenže dozorce Hanz a jeho balíčky od červeného kříže... A pejsek Bundži... Kdo četl, ten ví. ❤️) Dlouho mě kniha tak hluboce nezasáhla. Vzhledem ke spoustě informací, které Mengeleho dievča nabízí by byla vhodným adeptem pro čtenáře začínající s touto tématikou a rozhodně bych ji ráda jednou viděla i zařazenou ve školních osnovách, kam podle mě rozhodně patří.
Jak už jsem napsala v recenzi na první díl této duologie, je to taková má guilty pleasure. Přestože jsem "Kinga" zhodnotila jako průměr a měla jsem jisté výhrady k nadměrnému množství vulgarismů, nedokázala jsem odolat druhému dílu. A to je dobře, protože Tyran předčil mé očekávání.
Už u prvního dílu jsem vychvalovala čtivost a skvělou dynamiku děje, díky které stránky miznou pod rukami závratnou rychlostí. Druhý díl je ve všem lepší než jednička. Je čtivější, akčnější a pokud se nepletu, tak i o drobek méně vulgární (i když je pořád z čeho ubírat ). Líbila se mi práce s charaktery, obzvlášť v případě Doe. Její bezradnost byla uvěřitelná a děsivě skutečná. King lehce upustil od své citlivé stránky a byl opět tím sexy tvrďákem, o kterém chce ženská číst. Závěr byl sice pohádkově nereálný, ale nic jiného od daného žánru ani nemůžeme očekávat. Tahle knížka měla prostě jiskru. Nehledě na určitou předvídatelnost mě Tyran sprostě schmatnul za vlasy a nutil číst až do konce. Romantickým dušičkám, které jsou tolerantní vůči sprostým slovům určitě doporučuju. Samozřejmě má svá slabá místa jako každá romanťárna podobného ražení, ale zároveň je nakažlivě chytlavá. Jediné, co musím opravdu vytknout, je to, že není první a druhý díl vydávány spolu jako jedna kniha. Ani jeden se bez toho druhého nedá číst a rozhodně bych nikomu nepřála čekat na překlad Tyrana tak dlouho, jako já...
Jde o skvělou knihu s úžasným nápadem, dokonalou grafickou stránkou a nápaditou zápletkou, která potěší každého správného sci-fi fandu. Mně potěšila. Gemina je čtivá, akční a místy i příjemně vtipná. Jen v mých očích nedokázala překonat Illuminae.
Možná je to tím, že mě víc baví fikce o smrtelných chorobách, než o vetřelcích. Nebo mi Kady přišla o kapičku sympatičtější, než Hanna. Anebo třeba proto, že druhý díl obsahoval mnohem více přepisů záznamu kamer než první díl a tím pádem se více přibližoval klasické beletrii... Jednička byla naprosto dokonalá, dechberoucí, nepřekonatelná a nastavila prostě laťku až příliš vysoko. To ale nic nemění na tom, že je Gemina slušným pokračováním epické scifárny, která nemá v knižní sféře obdoby. Těším se na závěrečný díl série.
Žhavá novinka Ciel' je tím typem knížky, která ve mně po dočtení vyvolává protichůdné pocity. Hned po prvních kapitolách mi bylo jasné, že autorka píše přesně to, čemu já osobně zrovna nefandím - romanťárnu s velmi explicitními sexuálními popisy. Hlavní hrdinka Sabrina chce od chlapů jen to jedno, na vztahy nemá ani chuť, ani čas. Jejím cílem je dostat se na Harvard, stát se významnou právničkou a hlavně utéct od úchylného otčíma. Její ambiciózní plány ale naruší neodbytný sexy hokejista Tucker, se kterým neplánovaně otěhotní...
Knížku je pro mě velmi těžké ohodnotit, protože první polovina ve mně vyvolávala úplně jiné pocity, než ta druhá. Přiznám se, že jsem byla zhruba do strany 150 pevně rozhodnutá dát knize jen 2 hvězdy, protože mi připadá jako jedno velké klišé. Nejkrásnější holka na světě, která si není vědoma své dokonalosti a nevěří, že by ji někdo mohl upřímně milovat. Dokonalý chlap s gigantickou výbavou, kterou by záviděl i Hulk. Láska na první pohled (zásun). A hlavně nekonečné kňourání typu "nejsem pro něho dost dobrá, zničím mu život". Já od literatury očekávám trošku víc. Pak ale přišla druhá polovina. Jakmile se začaly řešit miminkovské věci, děj začal být svěžejší, ubylo trapného porna a přibylo vtipu. Stránky pod rukami mizely mnohem rychleji a já si s překvapením uvědomila, že se při čtení velmi dobře bavím. Autorka má opravdu úžasný smysl pro humor a je jen škoda, že plýtvá časem na absurdně trapné sexuální scény. Nebýt nich a plytkého charakteru hlavní hrdinky, Ciel' by měl hrdě nakročeno klidně i na plný počet hvězd. Takhle jde o zvláštní mišmaš trapného a úžasného. Při hodnocení nakonec vycházím čistě z průměru obou polovin. Tahle knížka zcela jistě stojí za přečtení, ale má i výrazné nedostatky. Pokud fandíte dramatickým romancím z vysokoškolského prostředí, určitě zbystřete - Ciel' je něco, čemu byste měli dát šanci. Vysoká literatura to rozhodně není, ale při čtení se nasmějete a skvěle pobavíte.
Přestože jsem z trilogie Griša zatím přečetla pouze první díl a nebyla jsem z něho úplně uchvácena, neodolala jsem sáhnout po těchto temných grišovských pohádkách. Nelituji toho, protože byly naprosto dokonalé a jen mě utvrdili v tom, že netřeba nad autorkou lámat hůl.
Jde o sbírku šesti velmi netradičních pohádek, které se temnou atmosférou velmi podobají na tvorbu Bratří Grimmů. Inspirace klasickými pohádkami je zřetelná a sama autorka to ve svém závěrečném doslovu potvrzuje. Máme tu Jeníčka a Mařenku, malou mořskou vílu, cínového vojáčka, krásku a zvíře a pravděpodobně i červenou Karkulku. Zároveň jsou však tak neskutečně originálně pojaté, že mají se svou předlohou jen velmi málo společného. Stejně jako Ayama, hlavní hrdinka prvního příběhu, i autorka vypráví známé pohádky po svém, nespokojí se s tradičními konci a hledá si své vlastní. Jde o naprosto úchvatné dílo, které jsem si naprosto zamilovala - od obsahové stránky, až po tu vizuální, která je stejně okouzlující. Bavilo mě sledovat, jak ilustrovaný rámeček postupně přibýval a prozrazoval čím dál víc ze svého příběhu. Skvělý nápad. A nesmím zapomenout zmínit i dokonalou obálku... ❤️ Tohle dílo jednoduše nemá chybu. Je vyšperkované do nejmenších detailů a všichni lidé, kteří se na něm podíleli (od autorky, překladatele, až po grafiky) odvedli svou práci na maximum.
Já, jakožto věrný fanoušek žánru, okamžitě propadla kouzlu Trnité řeči a hltala každou stránku. Samozřejmě i pro mě byly některé pohádky jasnými favority a jiné o chloupek slabší. (Uchvátila mě "Čarodějka z Duvy" jakožto převyprávění perníkové chaloupky a nejméně si mě získala "Malá Kudlička", protože byla nejkratší, proto i nejjednodušší.) Ať už si ale oblíbíte kteroukoliv z pohádek, nezklamou vás ani ty ostatní. Jde o dokonale vyvážené dílko, které se mi vrylo pod kůži. Autorka si zaň zaslouží obdiv a místo vedle velikánů, jakými jsou Grimmové nebo Hans Christian Andersen.
Bože, tohle bylo tak průhledné hraní na city! Nejhorší na tom je, že se autorce její záměr dokonale vydařil a já na konci knížky brečela jako při "Titanicu" nebo u "Marley a já". Co na tom, že je už od prvních stran zcela jasné, jakým směrem se bude příběh ubírat, a že čtenáře vlastně nepřekvapí žádný velký dějový zvrat. Tahle knížka si nehraje na nic víc, než co od ní očekáváte podle názvu - jde o poklidný road trip chlapce Satorua a jeho nevrlého kocoura Nanu, kterého zachránil z ulice. Bohužel se však o kocourka nemůže dál starat, proto mu hledá vhodného majitele mezi kamarády z dětství. Nanu se ale svého páníčka nechce vzdát bez boje a vypadá to, že ani pro Satorua není lehké kocourka někomu přenechat... Může mít tenhle příběh šťastný konec?
Knížka má své drobné nedokonalosti - například byly skrz oči kocourka popisovaný věci, které se ke kočičímu vnímání prostě nehodily (zásady pěstování rostlin). Jindy mě ale autorka nadchla tím, jak se do Nanua dokázala perfektně vcítit (láska ke kartonovým krabicím). Obecně bych se spíš přikláněla ke čtyřem hvězdám, ale nemůžu opomenout fakt, že mě i přes všechnu svou předvídatelnost a průhlednost závěr rozbrečel. Vztah majitele a jeho miláčka byl vykreslený naprosto dokonale a popisované krásy Japonska byly jen dalším velkým plusem. Za mě osobně můžu knížku jen a jen doporučit. Určitě je skvělou volbou pro pochmurné zimní večery, kdy potřebujete zahřát srdíčko knižní jednohubkou s pořádnou dávkou kočičí roztomilosti.
Přestože mojí největší láskou navždy zůstane "Dcera kostí a dýmu", druhý díl "Snílka" obstál ve velmi nelehkém boji na výbornou. Často se stává, že mě některý autor nadchne jednou sérií a druhou zklame, tady se to ale nestalo. "Snílek Neznámý" je dokonalá série a druhý díl této duologie byl ještě o drobek lepší než jeho předchůdce. Rozhodně důstojné zakončení s dramatickými zvraty a epickým závěrem! Líbilo se mi, že se autorka rozhodla příběh ústřední dvojice stáhnout do pozadí a mnohem více prostoru věnovat Minye, která byla úžasně napsaná - její vzpomínky mě úplně rozsekaly! Laini Taylor to s komplikovanými charaktery prostě umí. Jediným drobným mínusem je úvod knížky, který byl trochu rozvláčný. Naopak závěr by klidně snesl pár kapitol navíc. Nebo další díl. Nebo rovnou další sérii ze stejného multiverza. Prosíííím! Nutně potřebuju nášup! :D
Nemám absolutně co vytknout! Takhle dokonale propracovanou fantasy jsem dlouho nečetla. Musím vyzdvihnout autorčin cit pro detail i výbornou práci s charaktery. Postavy jsou uvěřitelné a svět elfů vám před očima ožívá, až si při čtení připadáte, jako byste Eternalii či akademii Foxfire skutečně navštívili a viděli na vlastní oči. Stejně pozitivně jsem vnímala i hlavní hrdinku Sofii, která na svůj věk ani příliš přemoudřelá, ani otravně dětinská. Bylo snadné si ji oblíbit a fandit jí při poznávání nového světa. Nevím, co bych příběhu mohla vytknout, opravdu mě nenapadá ani jediné negativum. Dokonce i závěr byl správně vygradovaný a napínavý - poslední stránky jsem byla na knížce tak přilepená, že pro mě okolní svět přestal existovat. Jsem strašně ráda, že u nás tato fantasy perla vyšla a nemůžu se dočkat dalších dílů (kterých je momentálně 7, takže se opravdu máme na co těšit). Nechápu, proč takhle epická série doteď žádné české vydavatelství nezaujala, ale jejich chyba... Tohle je rozhodně rovnocenná sestřička Harryho Pottera - naprostá nutnost pro každého náctiletého milovníka kouzel, která nezklame ani zralejší čtenáře. Doporučuju!
Připadám si opravdu trapně po všech těch nadšených recenzích na tuto knížku, ale nechci lhát - mně se nelíbila ani trochu. Je to má první knížka od Adriana J. Walkera a další už šanci dávat nebudu. Nesedli mi hlavní hrdinové - zženštilý posera Reginald a hulvátský přiblblý Lineker, z jehož kapitol mi na spánku pulzovala žíla. Vulgarismy nesnáším, k postavě mi absolutně nesedly a nepřipadalo mi to ani bůhvíjak vtipné. Občasné psí filozofování mi pak přišlo vyloženě trapné a v přímém rozporu s autorovým pokusem o nastínění syrové zvířecí duše. Možná je to proto, že jsem kočkařka, ne pejskomilka, proto psům dostatečně nerozumím, ale toto pojetí se mi opravdu nelíbilo. V porovnání s Cameronovým "Psím posláním" slabota.
Ve výsledku mi bylo úplně ukradené, jestli Reginald svého přisprostlého společníka někde zapomene nebo ne. Tak samo bych nijak neplakala, kdyby tu bábovku Rege konečně někdo zastřelil. Postapo dějová linka byla prostě klasika, ničím originální a nijak nevyčnívala nad podobnými sci-fárnami. Oním odlišením byl pohled očima psa, jenže ten mě neokouzlil a to, co po odignorování Linekera zbylo, nestálo za víc než průměrné hodnocení. Závěr mě pak také ničím neohromil a nevyrazil dech.
Já sci-fi miluju a myslím, že mám i docela dost načteno, takže jsem na tyto žánrovky možná až příliš přísná, jenže nemůžu jinak - znám spoustu vydařenějších dystopií. Na druhou stranu, pejskař, který není zatížený na sci-fi tvorbu a nenamítá nic proti vulgarismům, ten může být z knížky nadšený. Já bohužel nebyla. Dvě hvězdičky (s odřenýma ušima) dávám jen kvůli nápadu popsat postapokalyptický svět očima psa a proto, že existuje pár knížek, které mě potrápily ještě víc než tahle...
Frances Hardinge je skvělá spisovatelka. Sedí mi její temný styl psaní, příběh má grády, pořád se něco děje a odhalují se nová tajemství, které třeba odhalit. Jde poznat, že jde o dílko, které nevzniklo narychlo, ale autorka si s ním dala práci. Ocenění i nominace na ceny jsou v tomto případě skutečně zasloužené. Komplikované charaktery, tragické životní příběhy a snaha změnit svůj temný osud v něco dobrého - ubránit sebe i Medvěda - to je ta správná kniha, po jejímž dočtení nebudete litovat, že jste si ji pořídili. Alespoň v mém případě získala trvalé místo v knihovničce, hned vedle skvělého "Stromu lží", který doporučuju stejně jako "Kůži plnou stínů". Už teď vím, že si nutně pořídím veškerá další díla, která Frances Hardinge napíše - je to úžasný talent.
"Michael Jackson: Zpátky v čase" kombinuje zajímavé informace o jednom z nejslavnějších muzikantů světa spolu s nadšením autora, který hudbě Michaela Jacksona dokonale rozumí. Díky tomu dokáže o zpěvákovi psát s obdivem, který ve velkém přenáší i na své čitatele. Zajímavé informace jsou podávány velmi čtivě, doplněny o skvělé fotografie a právě díky tomu stránky při čtení mizí pod rukama. Michael Jackson je muž, kterého musíme za jeho tvorbu uznávat, ať už jsme o jeho soukromí četli jakékoliv strašidelnosti. Autor Daryl Easlea se tím plně řídí a knížka má díky tomu pozitivní náboj, který jí sluší.