VHanka komentáře u knih
Právo šaría má smysl studovat i dnes, protože v řadě států světa jde o platnou právní normu. Jde třeba o Súdán, Saudskou Arábii, Jemen, Irák, Irán nebo Pákistán či některé oblasti Nigérie, Spojených Arabských emirátů a Indonésie. Dále je mnoho zemí, kde je právní systém sice sekulární, ale šaría se však uplatňuje ve věcech osobního statusu. Mezi významné země z této skupiny patří Alžírsko, Egypt, Etiopie, Tanzanie, Sýrie, Indie nebo Malajsie či některé oblasti Nigérie či (dle volby) Indonésie.
Knihu jsem přečetl a bavilo mne si vyhledat v knize uvedené citace na specializovaných muslimských náboženských webech. Nikdy jsem při tom nenašel podstatný rozdíl mezi tvrzeními obsaženými v této knize a těmito zdroji.
Šaría toho reguluje opravdu hodně, třeba hudbu, chov či spíše nechov psů, manželství včetně sexuálních nároků na partnerku, přátelství s káfiry, povinnosti nevěřících apod.
Warner v knize píše, že: "Islám nemá společný morální princip pro lidstvo, místo toho má dualistickou etiku. Existují zde dva různé přístupy: Muslim je pro jiného muslima vždy bratrem. S káfirem může muslim zacházet buď jako s bratrem, nebo jako s nepřítelem." V podstatě, ale i káfirové (nevěřící) jsou nakonec povinni dodržovat řadu přikázání a de facto se nakonec musí v řadě ohledů chovat stejně jako muslimové.
Kniha pomůže s argumentací týkající se nejčastějších a nejběžnějších mýtů, které se okolo islámu objevují v běžných diskusích. Při diskusích je nutné se držet především doktríny islámu čili v podstatě Koránu a Mohameda. Islám je v podstatě dualistický a přistupuje k muslimům jinak k něž nemuslimům.
Jak tedy shrnout tuto knihu (znovu vydanou nakladatelstvím Lukáš Lhoťan v roce 2023)? Význam muslimských Arabů spočíval spíše v transferu znalostí od jiných národů k dalším národům, než ve vlastní tvůrčí práci. Jejich vlastní přínos byl odvozen především od obchodu a týkal se map, cestopisů, kompasu. Dále šlo o některé obory, jako bylo třeba voňavkářství apod. Významné řecko-římské spisy se do arabštiny dostaly především prostřednictvím blízkovýchodních křesťanů. Muslimská arabské civilizace se rozvíjela především v době náboženského uvolnění a v místech, kde si muslimové podrobili pokročilé místní obyvatelstvo, jako byla zejména Persie. Filosofii se věnovali především lidé, které by šlo z pohledu islámu označit za zbloudilé sektáře. Utužení muslimské víry tento hospodářský a kulturní vzestup ovšem všude obrátilo v úpadek. Po skončení éry uvolnění se islám nemůže až na malé výjimky ničím vykázat. Muslimští Arabové měli ve středověku pro Západ nějaký kulturní a vědecký význam, ale spíše šlo jen o zprostředkování znalostí od jiných národů (byť i to je ovšem důležité), ale tento vliv byl jen dočasný a nastal v době jistého náboženského uvolnění. Knihu čtenář přečte snadno za dva večery. Je poměrně čtivá, byť na jazyku je míst znát, že byla napsána před více jak sto lety.
Kniha "Hitlerův revoluční světonázor" nemá v češtině srovnání. Zitelmann v této rozsáhlé knize detailně představuje názory a postoje Adolfa Hitlera na ekonomické otázky, sociální otázky, domácí politiku, zahraniční politiku, buržoazii, dělníky, komunisty a podobně v průběhu celé Hitlerovy politické kariéry. Hitler tu vychází jako poměrně pragmaticky a racionálně uvažující člověk, který je připraven pro to, co si myslí, že je "dobro lidu", obětovat opravdu mnoho. Hitler a jeho nacionálně socialistický režim se více podobal německým sociálním demokratům a komunistům. Mnohem méně jiným stranám, zejména pak těm buržoazním. Buržoazií samotnou Hitler velmi pohrdal, byť ji do jisté míry musel respektovat. Naopak dost obdivoval německé dělníky a chtěl je pro své hnutí a kádry získat.
Naše země nevzkvétá a spíše, podobně jako jiné evropské země, stagnuje. Na vině jsou přílišné státní zásahy, regulace, byrokracie a málo trhu. Lidé se honí spíše za dotacemi a již méně za výrobou a podnikáním. Nabývají dojmu, že soukromé vlastnictví není vlastně moc důležité. Negativní vliv má i Green Deal a Evropská unie, která je sama stagnujícím spolkem.
Kniha se zabývá vysokou mírou inflace, kterou jsme nedávno absolvovali. V podstatě jde o selhání centrálních bank. Peněz bylo prostě "vytištěno" příliš moc, což explicitně plyne třeba z této citace: "Centrální banky tiskly peníze v historii neznámým tempem a na inflaci se neohlížely. Bály se deflace a strašily nás deflací. Statisticky vykazovaná tempa růstu měnové zásoby byla bezprecedentní. Inflaci to dlouhou dobu nevyvolávalo, a proto tato politika pokračovala řadu let. Všechno bylo zdánlivě v pořádku." Své si přisadily i vlády, které se masivně a rády zadlužovaly. Nicméně, k inflaci dost (nepřímo) přispívá i další skutečnost. Dle profesora Klause jsme totiž také svědky zcela nové fáze radikální vzpoury proti ekonomickému myšlení, proti ekonomickému uvažování, proti ekonomii. A součástí této "vzpoury" je rychlý nárůst akceptace nárokového stylu uvažování soudobé společnosti, výrazné přetrhání vazby výkonu a nároku, zásluhy a odměny. A: "Nárokovost ve svém důsledku znamená - pro ekonoma - popírání fenoménu vzácnosti jako definiční charakteristiky existence člověka na zemi. Díky tomu mají potřeby (a nároky) přednost před respektem k vytváření hodnot. To - jak ukazuje historie - nebývá bez následků. V takových okamžicích civilizace obvykle hynou."
V podstatě jde o případovou studii, která porovnává ekonomickou historii a ekonomickou výkonost zemí se svobodným trhem se socialistickými zeměmi a ukazuje výsledky těchto dvou hospodářských systémů v praxi. Přestože jde o odborné dílo, tak se kniha čte velmi dobře. Téměř jedním dechem.
Zajímavý a poučný rozhovor o ekonomii, historii, svobodě a o tom jak si osobně vylepšit vlastní život. V knize se rozebírají některé aspekty Rakouské ekonomické školy a zmiňují některé její klíčové spisy, třeba Rothbardova známá kniha "Peníze v rukou státu". Šíma také připomíná, že v protikladu k populárnímu ekonomovi Samuelsonovi: "... pro rakouské ekonomy je soukromé vlastnictví zcela klíčovou institucí pro fungování tržního systému."
Výborná kniha, vlastně rozhovor o bitcoinu a jeho výhodách a nevýhodách. A i o tom proč nemít velkou důvěru ve vládní peníze a centrální banku, a o tom jak tyto vládní/státní peníze vlastně fungují a jejich historii. Kniha je dobře čtivá.
Mohamed byl v podstatě aktivní voják a vojevůdce a dělal věci, které k těmto řemeslům prostě patří. Stěží tedy čekat něco jiného. Kniha je poměrně dobře ozdrojovaná a tvrzení muslimských životopisců Mohameda si může tedy člověk ověřit i jinde.
Autor se v této utlé knize snažil načrtnout pokračování muslimské otázky v Evropě a České republice, aby tak doplnil a aktualizoval své starší publikace a texty. Muslimů je zde odhadem 20 až 50 tisíc. I když oficiálně se u nás k islámu přihlásilo při sčítání obyvatel roku 2021 jen 5 132 osob, oproti 1 921 osobám roku 2011. Existuje zde 17 mešit a trvalých modliteben vedle různých dočasných modliteben. Muslimská komunita je u nás dle knihy rostoucí a vitální. Množství muslimů zde narůstá. Růst muslimských komunit v Evropě vede k postupné změna práva a zvyků, které mají tendenci být více ve shodě s islámem. V Evropě je možné již dnes místy pozorovat postupné společenské změny. Pro muslimy zastávající ortodoxní stanoviska jsou dnes největšími spojenci evropští socialisté případně i evropští lidovci. Kniha snad mohla být místy o něco obsáhlejší.
Žijeme v době, kdy dochází k výrazným změnám. Tyto změny nejdou navíc příznivým směrem. Hrozí poměrně značné snížení životního standardu a omezení svobody. Většina lidí ovšem nevěnuje těmto změnám dostatečnou pozornost. Tento sborník se na to snaží upozornit. Pojednává především o Green Dealu a jeho dopadech na blahobyt společnosti a obyčejných lidí.
Kniha v podstatě ukazuje názory komunistických funkcionářů, politiků a odborníků na nepříliš dobrý stav tehdejšího socialistického hospodářství. O nedostatcích v zásobování, nekvalitě zboží a problémech výroby tak hovoří poslanci, ministři i lidé z praxe. Vesměs komunisté a členové Národní fronty.
Kniha je slabá. Pro malou zemi s malou populací nepoužitelná (tj. i Českou republiku). Zabývá se migrací do USA, které mají velkou domácí populaci. Malé země pomíjí. Pro příklad, pokud se rozhodně usadit pouhé 1 % Rusů v Estonsku, tak se Estonsko stane převážně ruským státem, což povede jistě i k politickým a kulturním změnám. A právě to, že imigrace může vést k výrazným politickým a kulturním změnám uvedená kniha vůbec neřeší.
Kniha se zabývá příčinami toho, jak hospodářské krize vznikají a dochází, že jejich zdrojem je inflace, která vede ke vzniku boomu a špatných investic. Kniha ukazuje, že většina hospodářských krizí má svůj původ u státu a u zájmových skupin bank, které chytře stát využívají ve svůj prospěch. Samotná hospodářská krize následující boom a inflaci je v podstatě vedle toho, že je nepříjemná, zároveň i léčivá. Autor v knize obhajuje bankovnictví 100% rezerv.
Kniha je psaná na způsob encyklopedie, kde si člověk vyhledá nějakou událost a k ní to, jak ji řeší islám a jak ji řeší naše společnost, což je docela zajímavý pokus. Pokrývá víru přes odpadlictví až po rodinu až po banky. No, ty způsoby řešení se od toho, co tu máme teď mnohdy diametrálně odlišují. Autor spíše využil knihy arabistů, orientalistů a religionistů než populárně naučné knihy.
Divoký kapitalismus a řešení sociální otázky nejdou dohromady? V této brožuře si člověk přečte o opaku. Kniha ukazuje dnes již zapomenutou snahu všech vrstev společnosti, ale i obyčejných dělníků, vybudovat instituce v podobě spolků na řešení dobových sociálních problémů, a to pomocí poměrně rozsáhlé svépomoci i charity.
Nacismus znamená nacionální socialismus. Kniha se zabývá tím, že se věnuje spíše té druhé části, čili socialismu. Popisuje obří zásahy státu do hospodářství včetně toho co německý stát za Hitlera vlastnil. Podnikatel v nacistickém Německu byl vlastně spíše jen podnikovým vedoucím. Rovněž je zde popsána výstavba sociálního státu blahobytu. Válku a sociální stát fýrer financoval z peněz poražených národů, německých podnikatelů a bohatých a konečně i z majetku Židů. Autor zvolil netypický úhel pohledu na Hitlerovu tisíciletou říši. Zajímavé jsou i příklady vyhánění Čechů ze Sudet. nejspíše se to týkalo tisíců lidí.
Výtečný soubor několik esejů od jednoho z největších ekonomů 20. století. Autor obhajuje svobodu soukromého vlastnictví jakožto základní předpoklad pro dosažení prosperity a rozvoje společnosti. Bez soukromého vlastnictví není možná prosperita a svoboda společnosti. Dále kritizuje teorii třídního střetu a ukazuje, že k blahobytu vede spolupráce a nikoliv střet.
Kniha pojednává o významu zisku a ztráty na uspokojování potřeb spotřebitelů. Je to zisk a ztráta, které určují nakonec to co se bude a nebude vyrábět. Bez existence podnikatelského zisku a ztráty nebudou potřeby spotřebitelů řádně uspokojovány. Murray N. Rothbard považoval tuto knihu za nejlepší esej Ludwiga von Misese. Na ekonomické téma je tato kniha poměrně čtivá a má jasné vyjadřování. Zvládne ji i neekonom.