Vidlička komentáře u knih
Když jsem knížku četla jako dítě, pejsek mě bavil. Když jsem druhý díl četla jako puberťák, pily mi krev přefeminizované ženské postavy a ušlápnuté mužské... Asi jen pro určitý věk nebo osobu...
Celá série jednoznačně 5*! Jedny z nejkrásnějších knížek, které jsem jako malá četla, a které mě naprosto uchvátily i díky přenádherným a barevným ilustracím. Doufám, že i dnešní děti si k nim najdou cestu...
Kniha skutečně dá čtenáři, který se trochu v této trůnové rošádě ztrácel, ucelený přehled, jakže to vlastně bylo "krok za krokem". Ráda se k tomuto titulu i vracím a cpu jej všem známým :-).
Absolutní perla, asi jako všechna páně Čapkova díla! Můj zatím asi nejoblíbenější titul, protože jsem spíše "povídkový" typ. Doporučuji rozhodně každému, kdo si chce počíst o světě, lidech a vůbec všem z neopakovatelné Čapkovy perspektivy. Naprosto vrcholná a krásná čeština bonusem!
Napíšu to, co všichni přede mnou. Poměrně vyčerpávající návod pro "začátečníky". Přehledně zpracované. Doporučuji.
Jak to, že mě při mé spotřebě SF dosud míjel pan Souček? Vtipností se může rovnat s dalším klasikem Ondřejem Neffem a neopakovatelnými nápady asi jen sám sobě. Lámala jsem se u každé povídky hrozně moc! Jeho obliba náboženských a historických témat snoubených s mimozemšťany je moje krevní skupina. A Broučci? Tak to mě zabilo :-D! Pět hvězdiček nedávám jen kvůli první novele, protože africké prostředí není můj šálek čaje, i když námět byl opět zajímavý. Ale jednoduše doporučuji!
Tak tohle je perla perel, jedna z mých nejoblíbenějších knížek (nelze nazvat "knihou", i když má několik set stran)! Banda joudů, kteří bez bázně a hany vyrážejí bojovat proti blbosti tehdejších Angličanů (a co si budeme povídat, lze to napasovat na jakýkoliv národ či věk) a díky nezlomně kouzelnému optimismu se z každého dobrodružství vracejí se štítem (a ne na něm) a navíc i s několika novými přáteli a životními zkušenostmi. Ironické, servítky si neberoucí, ale velmi velmi laskavě a vtipně podané. Klenot!
Ačkoliv SF, obzvláště s touto tématikou několikageneračního letu do vesmíru, mám moc ráda, tak Let mě bohužel moc neoslovil. Možná proto, že rozebírá psychiku pouze jednoho z astronautů, možná proto, že, jak mi alespoň připadalo, si autor zkouší na čtenáři svoje fyzikálně-filozofické názory, a možná proto, že jsem chvílemi měla pocit, jakoby psal knihu na několikrát a malinko přeskakoval v hrdinových zájmech od jednoho k druhému, a celý obsah mi tak připadal nesourodý. A možná mi prostě jen nesedl páně Dilovův styl psaní. Neurazilo, nenadchlo, bohužel...
Tááák to je ta největší sračka jaká se mi kdy dostala do hnátek... Sorry, ale vyřešit mýrnix-týrnix tři vraždy div ne za jedno odpoledne... A navíc je to psaný jak od páťáka. Přiznávám - nedočteno, čili jestli se to po třech kapitolách výrazně zlepšilo, tak beru zpět, ale to už se nikdy naštěstí nedozvím.
Takový intelektuál jako ANT a pustí se do sci-fi? Proč ale ne, když SF je přece jen vždy spíše o těch morálních a etických problémech než o ufonech a raketách. Což je naplněno i zde. Příběh popisuje cestu vynálezce od vědátora po diktátora a ukazuje čtenáři té doby velmi aktuální téma šílenosti touhy po absolutní moci nad celým světem. Samozřejmě vše je kořeněno překrásnou divou, která se mocí jí složenou k nohám též nenechá dlouho lákat a svému inženýrovi zdatně sekunduje. Pro dnešního čtenáře sice žádná extra třída, ale velmi zajímavé dílo už jen dobou, ve které vzniklo, ale i svým obsahem. Neobvyklé ale čtivé.
Tak tady jsem se opravdu bavila! Životem (mrtvotem?) trochu vláčený hrdina si vylévá srdéčko na stránkách svého deníčku nebo zase naopak srší večírkovou energií či podnikatelskými nápady, smýkán sem a tam svým agentem, třemi nevěstomanželkami a neopominutelnou matinkou. Jednoduchoučký nápad ale jak dokáže, doplněn krásnou a nápaditou grafickou úpravou, dokonale pobavit!
Moje druhá "Conanovka"a musím se přiznat, že ačkoliv fantasy ráda, tak páně Howardův styl mě bohužel nechytil. Připadalo mi, že příběhy nemají spád a musela jsem se jimi spíš prokousávat. A Conan samotný, ačkoliv to má být barbar a svalovec, jako by ani neměl skoro žádné svoje myšlenky. Další jeho dobrodružství vynechám.
Pořád se ještě v článcích některých autorů najdou kecy typu: "Byl to měšťák. Ale odpadlík, kterého bohužel nikdy nenapadlo, že by měl hledat spojení s dělnickou třídou. Proto skončil jako osamělý ztroskotanec." !!! To se nedá dělat nic jinýho než se hrozně řezat, ale jsme už v roce 88, tak už to není úplně všude.
Pro mě ale pořád jako zdroj inspirace a počtení o zajímavých osobnostech. V tomhle díle jsou to pro mě třeba Chamurapi, Li-po, Feidiás, Paul Dirac, Karel Vacek, Karel Škréta nebo český cestovatel druhé pol. 19. a první pol. 20. století Josef Kořenský, jehož knížky o zážitcích z cest by stály za to přečíst si i dneska.
Procházka Prahou mými nostalgickými osmdesátkami. Za absenci sluncem vyhřátých sídlišť a paneláků jedna dolů...
Dokonalý anglický humor v ekonomickém vydání. Já se TAK bavila, jako už dlouho ne! Pan Parkinson, věren anglické tradici, pro dokreslení příkladů používá nomen omen jména postav a názvy firem, což vás nejen pobaví, ale i nenechá na pochybách. No a páně Renčínovy ilustrace všemu dávají korunu... Povinná četba nejen pro ekonomy, ale v podstatě pro všechny zaměstnance.
Pravda, nezjišťovala jsem si, kolik se toho doopravdy ví nebo vědělo o mistrově životě v době, kdy byla napsána tato kniha, ale získala jsem dojem, že asi dost málo. Práce, práce a samá práce, a do toho ještě spousta práce a nějak už nic jiného. Chápu, že při objemu a kvalitě díla, které po sobě Hollar zanechal, už mu na jiné piškuntálie mnoho času nezbývalo, ale na pana Kratochvíla mi celá knížka přišla, no prostě, nudná. Nějaké ty hvězdičky za rozšíření obzoru a hlavně za to, že měl rád svou číču.
Hu!
Brrrr!!!
V prekrasne prirode nechutni lide...
Mistrne zpodobnene, nemam co vytknout, tohle jeste hodne dlouho nedostanu z hlavy...