Vidlička
přečtené 1434
Runy: Písmo a magie Vikingů
1996,
Bernard King
Napíšu to, co všichni přede mnou. Poměrně vyčerpávající návod pro "začátečníky". Přehledně zpracované. Doporučuji.
Češi mezi pravdou a lží: Příběhy z české historie očima novináře
2020,
Pavel Šafr
Kniha velmi užitečná, přemýšlivá, mysl otevírající. "Když se Řehoř Samsa v próze Franze Kafky Proměna probudil a zjistil, že je ošklivým tvorem, nijak za to nemohl, nevybral si to. Zeman se ale pro osobní proměnu své bytosti rozhodl sám."... celý text
Pád Númenoru
2023,
J. R. R. Tolkien
Perfektně odvedená cizelérská práce. Nikdy nevím, jestli mě u těhle kompilací baví víc hlavní část knihy nebo poznámky, a lepíkama se má vydání jenom hemží. Jsem moc ráda, že se hlavně Christopher a teď i Brian dali do té šílené práce Tolkienův chaotický výtrysk geniality uspořádat do čitelné a vydánímožné formy. Děkuju.... celý text
Návrat diplomata
1993,
Dick Francis (p)
Kdyby nebyl Dickoušek žokej a spisovatel, osvědčil by se jako vynikající psycholog. Jeho hrdina (ať už v jakékoliv knížce) pokaždé mrkne a vidí, každého má přečteného, sotva otevře hubu. A co je nejsympatičtější - nesoudí, nehodnotí, jen bere na vědomí. Ale umí díky tomu i trochu s lidmi manipulovat, pokud to poslouží vyšetřování nebo čistě jen dobré věci. Ano, poznali jste správně, jsem fanynka a pokaždé nevycházím z údivu, jak je hrdina perfektně napsanej. U této knížky bohužel musím ale jednu hvězdičku strhnout, protože byla léééhounce rozvláčná a milostný motiv naroubovaný trochu na sílu. Ale jinak jsem si zase nejen početla ale se i přiučila, tentokrát o rumpálu na koně a jiných vet-vychytávkách. Ještě že jich napsal tolik a Felix pokračuje!!... celý text
Malý atlas mého srdce
1991,
František Nepil
Myšák na cestách! Milujeme ho pro jeho člověčinu, ale umí být i krásně všímavý, co se týče lidských slabůstek, hlavně těch "našich": "My, Češi, vždycky přesně známe povinnosti těch druhých." Taky je fakt príma, jak vždycky všecko popisuje v českých měřítkách (jako stadion na Letné nebo náměstí v Kardašově Řečici), takže si to okamžitě dovedu představit. Bohužel tady musím zmínit jeho jedinou, ale o to odpornější charakterovou vadu, a to, že fandí ..., no fuj, ani mi to slovo nejde z huby! (pro rejpaly - myslím to humorně, jo, žádný hejtování ;-)) Ale jinak je to snad můj nejoblíbenější český autor. Jsem sice z eko důvodů proti cestování, ale pokud už pojedete, chovejte se, prosím, (a nejenom v cizině!) tak, ať se za nás nemusí Myšák na výšinách stydět. A tak i já vám všem přeju dobrý a ještě lepší den! Annjong hasimniká!!... celý text
Neandertálci: Naši příbuzní
2022,
Rebecca Wragg Sykes
Je bohužel vidět, že to psala ženská. Protože bylo nezbytný nacpat všude příběh. Celá knížka je napěchovaná citečkama, což mě bohužel tak vadilo, že i přesto, že jsem se dozvěděla spoustu pro mě nových informací a koukla jsem i pod pokličku archeologie, nemůžu dát víc jak tři hvězdičky. Knížce by slušelo notné proškrtání. Ale čtenářům, kteří kromě faktů chtějí v populárně naučné literatuře i nějakou tu omáčku, se bude číst dobře.... celý text
Kamenné otazníky české historie
2010,
Otomar Dvořák
Mám Otíka hrozně ráda, je to takovej dost jedinečnej řízek. Moc mě baví, jak dokáže hledat a nacházet souvislosti mezi vším možným a s nadšením se vrhá do objevování všelikerých tajemství. Zároveň ale neváhá svou teorii postavit čelem k "normálnímu" vysvětlení. Pro zkušené ezoteriky a lovce záhad asi knížka nebude nijak objevná, ale mě zajímalo, co mi poví o Kounovských řadách, kde jsem byla loni na výletě (ČV), a lituju jen toho, že jsem knížku nečetla už předtím... Navíc jsem se dozvěděla, že existují tzv. předpovědní kameny a odteď se budu ptát lidí, jestli nemají nějaký třeba na chalupě. Jako vždy příjemná procházka po té naší zemičce s báječným panem Dvořákem.... celý text
Psí srdce | Sobaččije serdce
2013,
Michail Bulgakov
Bulgakovovi samozřejmě pět! Ale jednu hvězdičku musím srazit za srandu si dělání ze čtenáře, kdy je text krácen na české straně, ale v originále je ponechán v původním znění/délce. To si s tim zas někdo dal teda práci v nakladatelství... Jinak oceňuju jazykový koutek za každou kapitolou a vysvětlující poznámky pod čarou. Konkrétně tahle knížka je hotovou studnicí velmi lidových hlášek!... celý text
Cestami zelených mužů
2010,
Václav Cílek
Je to stejné jako s každou "povídkovou" knížkou, některé příspěvky se vám prostě líbí víc a jiné méně. Ale i u těch, které nepovídaly přesně to, co jsem chtěla číst, jsem se dozvěděla zase soustu zajímavého. I když to třeba nebylo úplně recht, podle komentáře pode mnou, který ale taky považuju za moc inspirující. Já jako Pražanda aspoň teď vím, kam přesně čučet, když budu procházet tajemným středověkým centrem. Zelený muž je prostě tak neuchopitelný, že si ho každý vykládá tak trochu podle svého. Já jsem naopak za druhé vydání ráda, protože to první je lehce nesehnatelné nebo v aňtících dost drahé, takže když jsem knížku zahlídla v knihkupectví, skočila jsem po ní jak ohař. Už jsem ve věku, kdy se mi naopak líbí, že určité věci jsou už navždy zahaleny rouškou tajemství a neodhrneme ji úplně, ať si bádáme, jak si bádáme.... celý text
Adrian Mole - léta prostoty
2011,
Sue Townsend
Snad nejmelancholičtější díl, ale nakonec se Aidy přece jen asi dočkal... Každý díl přečten milionkrát a pokaždé si vyberu něco jiného, tentokrát jak třídit knihy: "Bernard se ukázal v deset a brzy se ponořil do oddělování zrna od plev. Obdivoval jsem jeho rozhodnost. Já bych býval váhal, které knihy nechat a které dát pryč. Bernard řekl: 'Je to hračka, kořene. Cokoli s pistolí, kočkou nebo svastikou na obálce je plevel, stejně jako dobře vyvinutá slečna s hradem v pozadí.'" Tos' trefil, Bernarde!... celý text
Mám tolik práce, že si jdu raději lehnout
1997,
František Lukeš
Kraťoučké milé povídání pana faráře pro pomalé najíždění na vánoční čas.
Hu! Povídky Dědka Čucháka
2022,
Ondřej Neff
Chtěla jsem, chtěla strhnout jednu za nedostatek Dědka Čucháka oproti názvu, ale copak to jde, když Neffík používá hlášky jako 'kyboharaburdí' nebo 'ztratil se z parády'? Nejde. Nasmála jsem se notně. I když je ON skoro dvakrát tak starej jako já, mám pocit, jako bysme byli rovesníci. Už tradičně nekritických 5 *****!... celý text
Saturnin se představuje
2021,
Miroslav Macek
Nadmíru lákavé konečně se dozvědět odkud že se Saturnin vlastně vzal. Ano, vzal, protože Saturnin je spíše neobvyklý jev než osoba! Dětství a školní léta bych si představovala přesně nějak takhle. Pak se z něj ale stala zlatá mládež a seladon, což mi při jeho inteligenci k němu vůbec, ale vůbec nepasuje! Obzvlášť všechno to dívčí hemžení kolem něj. "Můj" Saturnin je nad něco tak nepoťouchlého, jako jsou pletky s děvčaty, povznesen. A konec už šel dolů kopcom, ako hovoria bratia. Chyběl hausbot a kariéra osobního sluhy byla na příběh hodně na sílu našroubovaná. Moc mě to mrzí, protože až doposavaď jsem byla s jeho novými příběhy docela spokojená. A když jsem si přečetla, co se schystá v následujícím díle, nevím, nevím, jestli se do něj pustím... Ale jó, samozřejmě že jó, snad to návrat starých dobrých postav zase trochu zachrání.... celý text
Národ sobě
1998,
Vladimír Renčín
S dalekohledem: "Nedívej se do budoucnosti, táto, bude ti zaše špatně." S politikem u vína: "Jen se nebojte a napijte se, tolik pravdy v tom zase není." S kufry: "Jdu k mamince. Nebudu žít s člověkem, který neuznává teorie Johna Maynarda Keynese." V kuloárech: "Nemá smysl si zakrývat, pánové, že nejvlídněji by byla teď národem přijata vláda ve složení Šmicer, Nedvěd, Kuka, Kubík, Poborský..." (jó, ty časy!) V téhle sbírce se Renčín vyrovnává s porevoluční ekonomikou a politikou a s odvěkou a neměnnou lidskou blbostí. Nejlepší je ovšem ten, jak se pán ohlíží hladě si hýždě, co že se mu to od nich odrazilo, se slovy: "Au, pečenej holub, čum na cestu!"... celý text
Moskoviáda
2015,
Jurij Andruchovyč
V době vzniku trefné, z pohledu po roce 2022 strašidelně předvídavé. Celkově geniální. Něco mezi satirou a magickým realismem, jednodenní chlastací road movie Moskvou. Otto von F. každopádně rozebere každého, kdo se mu dostane do cesty, nejvíc ovšem sám sebe a impérium. Moje první Andruchiáda a jsem nadšená. Nevycházela jsem ze smíchu, ovšem podbarveného smutkem staženým žaludkem. Psáno v du-formě, kdy vypravěč oslovuje sám sebe a většinou si se sebou nebere servítky. Je tam bambilión hlášek, průpovídek a pravd, nelze vypsat vše, proto pro vaši inspiraci nabídnu jen zlomek, ale určitě doporučuju. "Aby ses sem mohl dostat, musíš zaplatit rubl, clo pro Belzebuba, jehož zájmy zde představuje kriminogenní mladík v kdysi bílém oblečení, postávající u vchodu. Rubl, odevzdaný Belzebubovi, není ještě nenávratně ztracen. Vrací ti ho, dostane se ti ho v podobě ryby, pochmurné šedé mrtvé ryby, kterou bys nikdy nepozřel, kdybys měl právo dostat své pivo bez ní. To právo ale nemáš. Ryba je propustkou k pivnímu přijímání, sakrální a smradlavý symbol, který se zachoval snad ještě z raně křesťanských dob. Zachoval se a pokřivil, neboť zde probíhá jedna z rouhačských mší, apokalyptiká zábava pro hrdla a močové měchýře." "Protože jsi ještě nevystoupil z té své zločinecké stany. Mluvíš tady o negativní energii a děláš, jako bys neviděl její prvotní zdroj. Do háje, proč jsi ještě nevystoupil? Ty víš, co si o tobě myslím. Ale jak u nich můžeš zůstávat po všech těch lidských střevech namotaných na tankový pásy?"... celý text
