Vidlička komentáře u knih
(SPOILER) Scificko ze 30. let z pera basnika predklada zase jiny nahled na pravo menit beh casu na rozdil od vetsiny "dnesnich nazoru". Poeticka prochazka Oestendem po pricinach a nasledcich ctenari prijemne provetra jeho vlastni nazory na cestovani casem. A me neprestane vrtat hlavou, kdoze to teda vlastne v "nasem svete" vyhral u toho Watterloo...
Pro trochu te inspirace urcite super. Jen bych uvitala mapky a geograficke razeni misto abecedniho...
Inspirativni, nechybi data hlavnich pouti konanych k vybranym poutnim mistum. Co ale chybi jsou mapky. A razeni bych uprednostnila spis geograficke nez abecedni. Ale krasne fotky zvou k vyletu ci pouti bez debaty.
Prakticke, inspirativni, nechybi oteviraci doby, adresy atd. Chybi ale mapky, coz bych u pruvodce pro zakladni orientaci cekala, a take bych razeni volila spise geograficke nez abecedni... Ale fotky a i tematicky vhodne zvolena hneda barva knizky me lakaji k vyletum hned!
K hodnocení tohohle dílu se určitě ještě vrátím, až zjistím, co z toho vyleze dál, protože jinak červená knihovna hadr, což bylo po jedničce zklamání. Takže prozatím dvě * a uvidíme...
Kromě adorovaného pana faráře byli všichni ti veselí občané pěkně škodolibý, zlý nebo hloupý potvory s uřvanym Bělohřívkem v čele. Nějak jsem tam někde nenašla takový to "milo", který u knížky tohoto druhu čekáte.
Pan Lear musel bejt hrozně zajímavej a fajn člověk. A velikej klobouček před překladatelem. Bravo!
Aneb jak si přihřát polívčičku na otcově jméně, jehož nadhledu a vtipu rozhodně nedosahuju... Snaha o sebeukázání, jak jsem úžasnej, milující a chápající otec. Klasicky americký - "nenápadně" moralizující.
SPOILER:
Tak já nevim. Nejdřív chtěl ven, pak zas dovnitř, a pak už vůběc nevěděl co chce... Ale filozofie příběhu spočívá samozřejmě v tom nezahnít, nebát se otevřít novým možnostem, i když dopředu nevíte, jestli bude změna k dobrému bo naopak. Občasný nedotaženosti úplně pomíjím, protože pro příběh nebylo důležité mít dokonale vymyšlený celý svět, ale u Clarka bych se toho nenadála. Asi to bylo proto, že knížku přepisovat po letech a šel hlavně po smyslu než po detailech... Autora miluju, ale tohle se nějak úplně nepovedlo.
Jezdecká kariéra Dicka Francise, avšak zpracovaná hrozně nepřehledně a nezáživně. Neuškodilo by pár tabulek... Naštěstí doplněno alespoň spoustou fotek.
Naivní způsob psaní (obzvlášť ta část s medvědem...) mě moc nechyt, ale vzhledem ke krátkosti dílka jsem tomu dala šanci až do konce, který to v mých očích trochu spravil. Nápad nebyl špatný (o což nám u SF jde, že), ale chybělo mi tam nějak víc vysvětlování. Autor řekl, co chtěl, ale za mě bohužel jen dvě...
Škoda tý tiskový chybajzny hned v úvodu, ale jinak knížka moc krásná, o nevšedním tématu a s atmosférou, která vás spolehlivě vezme do "starých zlatých časů". Jen, prosím, těch foteček příště klidně ještě jednou tolik!
KÉŽ BY byl každý (a nejenom ekonom) takhle moudrý, skromný, pokorný, chytrý a vtipný a ještě ke všemu uměl takhle psát! Asi začnu číst Hospodářky. Jen tak dál, Tome!
"Na krabici cínových vojáčků není nic špatného; nečekáme, že budou děti stejně potěšeny krásnou krabicí cínových filantropů." :-))))
Vtipného Chestertona najdete v knížce spoustu. Já ale pro tentokrát dám jen tři hvězdičky, protože hlubokomyslného Chestertona bylo na moje rozpoložení bohužel více. Pana GKC obdivuju, ale čekala jsem spíš něco jako Čapkovo O nejbližších věcech... Ale to je čistě můj problém.
Vždycky mě zajímalo, jaký je rozdíl mezi stonožkou (má hlad) a mnohonožkou (má strach) - no, a teď už o konečně vím, a spoustu dalších věcí. A navíc jsem se nehorázně nagebila nad těma ilustracema!!! Tahle edice by měla rozhodně patřit do povinné četby.
Nevím, kde jsem vzala, že se jedná o "veselé příhody z nahrávání" než jsem začala číst, tudíž jsem čekala od knížky něco jiného, nicméně i tak jsem nebyla zklamaná. Formou i "dušičkou" mi povídky připomínaly něco z Čapka. Neuvěřitelná fantazie spisovatelova mě udivovala celé čtení - chápu, že hudbou žije, ale kde vzal tolik fakt chytrých a vtipných nápadů?! Jediné, co mi v momentálním rozpoložení bylo líto, že na mě dýchal z knížky trochu smutek. Cítím to jen já? Ale jinak spokojenost a obdiv k panu H.
Postavy nesympatické (ale já nesnáším Italy, takže to byl celkem můj problém), děj nedějový a to, o co tam šlo, se nemuselo vléct přes třista stránek, a navíc to zas taková hrůza nebyla, ale to asi souvisí s dobou a místem, kde se příběh odehrával... Čekala jsem od autorky víc. Dám ještě šanci Mrtvé a živé a pak asi půjdu o poličku v knihovně dál.
Antologie SF povídek miluju, ale tahle tentokrát nic moc. V podstatě se mi líbila akorát Stewartova Mikrobotika, protože povídku pozvedal typický anglický humor, a Návrat z nenávratna, který řešil oblíbený paradox cestování časem. Jinak sem tam dobrý nápad ale celkově nějak nic moc...
Neurazila - nenadchla. Na můj vkus jsou recepty v každé kapitolce moc na jedno brdo, takže nás "zkušené vegany" moc neobohatí. Na druhé straně jsou na začátku hezky rozdělené a popsané suroviny a jiné veganské výrobky. Za mě nic moc.
Zajímavé téma, protože dává nahlédnout do mysli zůstavitelů, kteří očekávají, že to, co v závěti uvádějí, se dostane ven až po jejich smrti, a tudíž už se nebudou muset zabývat tím, co jim k tomu řekne jejich okolí. A skutečně u pár osobností se ukázalo, jak moc bez/charakterní ve skutečnosti byli.
Kniha je rozdělena do dvou částí, kdy první se zabývá světovými historickými či kontroverzními osobnostmi, a ta mi připadala nějaká moc stručná. Autor se mohl klidně rozhovořit daleko více.
Druhá část pojednává o českých spisovatelích a ta se mi líbila moc. Jednak už mi připadala lépe zpracovaná a také jsem se dozvěděla spoustu nového i detaily již známého.
Určitě neztratíte čas, když si knížku přečtete, ale kvůli první části jsou to za mě pouze 3*-