Viky007 komentáře u knih

Kniha, která se zabývá dost nelehkým tématem, a totiž zneužíváním. Přesto je napsaná tak krásně a citlivě, že nejste z četby psychicky v háji, za což dávám palec nahoru. Sage jsem si hrozně oblíbila, svým způsobem jsme si totiž podobné. Hrozně moc jsem jí přála, aby se konečně postavila na vlastní nohy a vyrovnala se s minulostí. Takže abych to shrnula: skvělé postavy, svižný děj, plus dávám za reálně popsané stavy úzkosti a PTSD a rozhovory s psycholožkou. Navíc pomalá romantika tu byla moc fajn. Jen ta představa sexy, milého a chytrého kluka, co je navíc vášnivý čtenář, mi připadala trochu jako sci-fi :-D. Ale bylo by to hezké, ne že ne :-D.

5 11.06.2021

Tož co na to říct, bylo to prostě boží! Četla jsem to dětem ve školce a moc se jim to líbilo. Vtipné a originální :-).

4 06.06.2021

S knížkami od Aleše Palána mám jen jediný problém - nedají se odložit. Vážně. Musela jsem číst pořád dál a dál. Je zajímavé uvědomit si, kolik neobyčejných lidí vlastně cestou potkáváme. Neznáme jejich příběhy, ale každý má nějaký. Někdo si vytáhne celkem fajn karty, někdo naopak ty nejhorší. Nevím, jestli bych tyhle rozhovory označila jako "o naději", protože chvilkami mi z nich bylo celkem úzko, ale rozhodně jsou v lecčem inspirující.

6 01.06.2021

Popravdě jsem od toho čekala trochu něco jiného, ale rozhodně se nedá říct, že by mě kniha zklamala. Celý ten nápad s hvozdem byl skvělý. Je škoda, že z toho autorka neudělala třeba trilogii. Zrovna tady by se hodilo, kdyby měl hvozd a celkově tenhle svět trochu víc prostoru. Špatné to nebylo, ale díky tomu musela autorka vměstnat všechny důležité informace do jedné knihy, což způsobilo, že jsem se v tom občas ztrácela, hlavně při závěrečné bitvě. Co se týče postav, tak ty byly vykresleny úžasně. Agnieszka nebyla dokonalá hrdinka a měla své chyby, přesto šla za svým a nebála se dělat důležitá rozhodnutí. Akorát jsem trochu nechápala, jak se dokázala tak rychle vypracovat v super čarodějku. Trošku přetažené za vlasy, ale budiž. Sarkan byl skvělý. Jestli očekáváte nějakého romantického hrdinu, tak to ani neotvírejte. Byl protivný, nesnesitelný, egoistický. Zpočátku jsem nemohla vystát, jak se k Agnieszce choval a říkal ji huso apod. Svým způsobem za to ale nemohl, spíš to byla taková jeho obrana. Ale v jádru je to vlastně dobrák :-).
Kasia mi tam naopak přišla celkem zbytečná a nevyužitá, což je škoda.

Co víc říct? Je to prostě taková temnější fantasy pohádka. Jestli hledáte něco odpočinkového, tohle je to pravé.

3 16.05.2021

(SPOILER) Kdo čeká nějaký super akční příběh, ten bude asi zklamaný. Tempo knihy je hodně pomalé. Autorka dává postavám čas a neodkrývá jejich tajemství hned na začátku. Zpočátku jsem s Nastyou/Emilií měla problém a nechápala jsem ji. Postupně mi to, stejně jako Joshovi, začínalo dávat smysl. Byla to jen holka s rozbitou duší, která se schovávala za masku tvrďáka. Byla zničená a toužila se ještě víc zničit, protože si myslela, že si to zaslouží. Kdo někdy utrpěl nějaké trauma, tak to asi pochopí. Na knize se mi taky líbilo, že všechna práce v sebeuzdravování zůstala na Nastye. Nebylo to takové to klišé, že zlomená holka potká kluka a ten ji slepí. Spíš naopak. Potřebovala od něj získat odstup a zaměřit se jen na sebe, chodit na terapie, zkusit odpustit. Hodně zajímavá kniha. Rozhodně je o čem přemýšlet.

9 10.05.2021

Moc nevím, co k tomu napsat. Už předchozí díl se mi četl špatně, ale teď to bylo ještě horší. Netuším, čím to je. Možná stylem psaní? Nebo mi prostě nesedlo, že autorka přesunula děj do naší doby. Hlavně mi přišlo, že se tam nic neděje. Až při posledních 100 stranách se to konečně rozjelo a já nemohla přestat, což je celkem škoda. Výtku mám i k jisté roztříštěnosti příběhu a taky jsem si při čtení nějak nedokázala vytvořit mínění o Stefanovi a Naiellovi - prostě mi ty postavy byly ukradené. Ale opravdu - co tam ti dva vlastně dělali? Místy jsem nechápala. A Naiell mohl mít trochu víc prostoru, přišel mi dost nevyužitý, i když měl potenciál. Konec jako takový mě překvapil, za to musím dát autorce plusové body.
Poslední díl si ale určitě přečtu, protože chci vědět, jak to dopadne. K celé sérii se ovšem vracet nehodlám.

6 06.05.2021

Popravdě nevím, jak tuhle knihu hodnotit. Samozřejmě už podle názvu a obálky nemůžete čekat nějakou kvalitní literaturu. Je to prostě odpočinkové čtení na zaplácnutí volného víkendu, kdy celý den prší. Já ji četla jen kvůli knižní štafetě (s kamarády si předáváme knihu a vepisujeme tam poznámky - je to docela sranda). Chvilkami jsem se i bavila, ale hlavní hrdinka mi děsně lezla na nervy a příběh byl až moc klišoidní. Takže jsem popravdě ráda, že už to mám za sebou.

4 04.05.2021

Krásné ilustrace a milý příběh. Není to nějak bůh ví jak vtipné, jak některé jiné Horáčkovy knížky, ale zahřeje u srdíčka.

4 16.04.2021

Docela milá knížka. Z dospělého pohledu musím říct, že takových dětských knížek je spousta a trošku to postrádalo originalitu. Ale dětem se líbí, to je hlavní :-).

4 16.04.2021

Moc hezky udělaná knížka pro (nejen) zlobivé děti. Já myslím, že všichni jsme občas naopak. Možná častěji, než bychom chtěli :-D. Každopádně synovci se kniha moc líbila.

7 03.04.2021

Tak si říkám, že kdyby ten pták vysvětlil, že jeho kamarád vypadá úplně stejně jako on, ušetřilo by mu to spoustu cestování :-D. Ale to by byl asi rychlý konec příběhu :-D. Četla jsem se synovcem (četl to asi 50x, ale musel i se mnou, že jo) a mělo to velký úspěch.

6 03.04.2021

Tak čtu se synovcem o tom, že husa nechce být obyčejná husa, ale touží se něčím odlišovat. Ještě než otočím na další stránku, ptám se ho: "Matyášku, co ta Líza vlastně chce? Asi nový klobouk, že?" A on na mě s vážnou tváří: "Chce být netopýr!"
Říkám si, že to děcko má fakt velkou fantazii. Pak teda otočím stránku. A jak jinak, husa chce být opravdu netopýrem (a ještě dalšími zvířaty). Bylo to vtipné, originální a poutavé :-).

5 03.04.2021

Synovec za mnou s touhle knihou přiběhl, abych mu ji přečetla. A musím říct, že jsem se fakt bavila - hlavně když koza sežrala chlápkovi trenýrky :-D. Je to jednoduchý příběh, spíš pro menší děti do 3 let, ale je to moc hezky zpracované.

4 03.04.2021

Ano, i já jsem propadla seriálu Živí mrtví (což jsem nečekala, ale stalo se :-D). Nad komiksem jsem dlouho váhala a svým způsobem to byla moje komiksová premiéra (Čtyřlístek nepočítám :-D). Za mě celkem povedené. Kresby hodnotím na výbornou, s tím si opravdu vyhráli. Obsah už lehce pokulhával. Až moc se kladl důraz na to, že svět už nikdy nebude stejný a že se lidi prostě tak jako tak změní (třeba ne zrovna v zombie, ale i tak se stanou někým jiným). Myšlenka dobrá, ale tohle je snad každému jasné. Překvapil mě konec, jelikož v seriálu to bylo kapku jinak, ale za mě palec nahoru. Bylo to drsnější, což byl asi záměr. Celkově to tedy nebylo špatné. Sice u mě stále vede seriálové zpracování, ale ráda si přečtu další díl.

7 20.01.2021

Se sestrou jsme udělaly výzvu. Já si přečtu Havraní kruhy a ona zkoukne seriál Živí mrtví :-D. A musím říct, že tahle kniha opravdu výzva byla. Je to čtivé, originální a rozhodně nechybí sympatické postavy (hlavně Rime a Hirka, jak jinak), ale strašně jsem se v tom ztrácela a víceméně až ke konci mi to začalo dávat smysl. Složitá jména postav tomu vůbec nepomohla. A nemůžu si pomoct, ale kdyby autorka zkrátila knihu o polovinu, zas tak moc by se nestalo. Ten konec už se strašně vlekl. Na druhou stranu mě navnadil na pokračování, takže jsem zvědavá.

6 14.01.2021

Je to taková hloupá (jako fakt dost hloupá) pohádka pro dospělé okořeněná kapkou erotiky. Jeho banán jsem brala ještě s rezervou a celkově mi přišel vtipnější. Její třešničky byly spíš trapné, než vtipné, ale i tak jsem se sem tam zasmála. Nejvíc mi vadily zápletky ve stylu telenovely. A ten konec... jako bylo by to hezké, ale pochybuju, že by ženská dokázala změnit chlapa, co je celkem hajzl. Neříkám, že William neměl i dobré vlastnosti, ale prostě chlap, co vede svým způsobem bohémský život, se podle mě jen tak nezmění.

Celkově tedy na zahnání nudy dobré, ale číst znovu to určitě nebudu.

Zpočátku se mi to celkem líbilo, ale postupně se z toho stávala čím dál větší slátanina. Divná knížka. Hlavní hrdinka byla neskutečně na zabití. Nenáviděla všechno a všechny, včetně sebe, prakticky jen přežívala a chovala se naprosto iracionálně. Kdybych v tom hledala psychologii, řekla bych, že měla přinejmenším těžkou depresi, hraniční poruchu osobnosti nebo bipolární poruchu. To by ani tak nevadilo, protože psychické poruchy by neměly být tabu, jen to bylo hrozně vyčerpávající. Konec jsem nechápala. Je mi jasné, že tam šlo o jakési procitnutí a "skryté" poselství, že v životě máme právo na smutek, ale nesmíme zapomínat žít. Bylo to ovšem podané tak nešikovně, že to prostě vyšumělo a já si z toho odnáším jen pocit "co to ksakru mělo být". Škoda, vypadalo to nadějně.

8 24.10.2020

Moje první setkání s autorkou a určitě ne poslední. Rozhodně bylo nad čím přemýšlet. Přesto mi kniha úplně nesedla a mnohdy jsem s autorčinými názory nesouhlasila. Hlavně tam jde dost cítit ten feminismus. Každopádně ona to tak cítí, takže to určitě nechci dehonestovat. Má na svůj názor právo. Věřím, že někomu by se to mohlo líbit víc. Já osobně radši příště sáhnu po románu.

4 12.10.2020

Z jedné strany vtipná a svěží, z druhé surová a kapku vyčerpávající. Baletky jsou i nejsou o baletu. Je to hlavně o dospívání, hledání vlastní cesty, sebe sama, experimentování. Ano, balet v tom hraje důležitou roli, ale i tak je spíš pozadím, možná snad jevištěm, kdy ve skutečnosti sledujeme život obyčejné dívky (baletky), která se snaží zjistit, kdo doopravdy je a co od života vlastně chce. Balet vlastně nenávidí a zároveň miluje. Je to bolest a úspěch. Sebenenávist a dokonalost. A nakonec snad rovnováha?

Kniha se mi četla velmi dobře, prakticky jsem se od ní nemohla odtrhnout. Určitě ji doporučím dál.

11 03.10.2020

Další knížka do knižní štafety (s přáteli si předáváme knihu a vepisujeme tam poznámky). Ať se na mě nikdo nezlobí, ale je to literární odpad. A knižní porno, jinak se to nazvat nedá. Ono kdyby to bylo aspoň trochu reálné, tak budiž. Na druhou stranu oceňuju, že jsem se konečně pořádně zasmála - ať už některým slovním obratům nebo situacím (autorka to tak asi nezamýšlela, ale to se prostě nedalo). Nejvíc mě dostalo, když se hlavní (bezdětné) hrdince zničehonic spustila laktace a ona nakojila svého milého :-D :-D. Omlouvám se za spoiler, ale myslím, že to zas taková významná událost není, jen jsem si to prostě nemohla nechat pro sebe :-D. Konec byl celkem originální a vtipný. Měla jsem chuť díky němu dát aspoň tu jednu hvězdičku, ale celkový dojem to bohužel nezachrání. A taky musím pochválit nápad s uměním a obrazy, abych jen nekritizovala. Takže tak. Jsem ráda, že už to nikdy nemusím číst. Nicméně na poznámky svých čtenářských kolegů se vážně těším :-).