vilibook komentáře u knih
Autor za to asi nemůže. Přežil tu prasklou aortu, což ho poznamenalo. Neměl by už psát. Ale jméno bývalého úspěšného autora stále prodává.
Takový průměr. Proč na obálku napsali, že se Anna vrátí ? Boj o život Julie v závěru knihy je dosti nereálný. Chyběl mi tam někdo sympatický. Všechny postavy byly dost nepříjemné.
Kdyby udělali test DNA, tak nemusí pochybovat o tom, či je to dcera. Je to blbost.
Není to detektivka neboť tam chybí detektiv. Líbivé čtení o přírodě ale úrovně předchozích knih autorky (s hrdinou Bergmanem) zdaleka nedosahuje.
Kdyby Davidovi přivedla manželka Blair domů a do postele svého přítele, fotografa
stalo by se co ? Asi by tak nadšený nebyl, nejspíš by se mu ani nepostavil.
Dost dobrý. Nečekal jsem, že fotograf napíše tak dobrou detektivku. Prostředí spíš pro chlapy.
Těšil jsem se ale byl jsem dost zklamán. Až na tu ulici Miroslava Štěpána.
Takové Čapkovo R.U.R po 100 letech. Děj už ovšem není zdaleka tak nereálný jako mezi dvěma světovými válkami. Dobře napsané. Doporučuji zejména mládeži.
PS: Zrsíť je nepěkné slovo asi bych upřednostnil MiroNet. Jenomže to už používá někdo jiný :-)
Na Svědectví modrých koní je nejzdařilejší obálka. Námět je zajímavý ale zpracování velmi slabé. Kdyby to napsala (vyprávěla) naše Alena Mornštajnová, zvládla by to na polovičním počtu stránek a bylo by to napínavé.
Komentářů již bylo vloženo tolik, že již nic nového nevymyslím. Proto jen Paní Spisovatelce Alence Mornštajnové touto cestou poděkuji. Jste opravdu úžasná vypravěčka, smekám.
Když jsem pochopil význam toho žloutkového věnečku na titulní straně, chvíli jsem byl jako omráčený. Tolik utrpení co způsobila a zažila Hana musíte rozdýchávat i v kruhu milující rodiny.
Skvěle napsané ! Já tu Alenku Mornštajnovou miluji a obdivuji. Jak ta umí poutavě vyprávět !
Tiché roky samozřejmě nejsou jako Hana. Konjunkce tyfu a holokaustu je nepřekonatelná.
Tiché roky nemají tolik mrtvých, až do 160. stránky je to pohodové vyprávění jako v "Babičce" Boženy Němcové. Pak se to ovšem rozjede ! Poskládat děj z vyprávění Bohdany a druhého fiktivního vypravěče je prostě geniální. Otevřený konec mi vůbec nevadil. Jenom mi bylo líto, že zase musím začít číst něco jiného.