vincek1 komentáře u knih
Kniha o které nevím co si myslet. Je to historická kniha, nebo historická detektivka? Je to podle mého historický příběh, který se snaží tvářit jako detektivka. Po přečtení mám pocit, že to není úplně ono a rozhodně bych knihu nepřirovnával k příběhům jiných českých autorů. Jejich knihy jsou, jak se píše, úplně jinde.
Knihy pana Bauera mám docela rád, je to četba o které mohu, k nelibosti jedné uživatelky databáze, říci, je to taková oddychovka. Aby to nevypadalo jako nějaký just, tak zkusím popis jak doporučuje tato uživatelka. Je to kniha, kterou můžete číst, aniž byste zbytečně zaměstnávali "malé šedé buňky", abych citoval známého detektiva. Kniha má spád a těžko jsem se od ní odtrhával, navíc vychází z historických skutečností z doby panování Václava IV. Uf to jsem se zapotil, myslím, že slovo oddychovka to vystihuje také a člověk nemusí žvatlat jako poslanci v parlamentu. Doporučuji všem, kdo nechtějí u četby hluboce přemýšlet.
Opět pěkné čtení. U autora se mi líbí, že dokáže vždy vymyslet ne jednu, ale několik zápletek. Zpestřením byly převleky hlavních hrdinů a koktající panoš, vlastně panic Ota to bylo něco. Doufám, že pan autor bude "plodný" jako naši předkové a napíše ještě mnoho pěkných knih. Doporučuji všem.
Kniha byla podle mě docela zajímavá, místy se mi sice zdálo, že čtu nějaký rytířský román, plný romantických emocí, ale najednou až drsné pasáže, které té romantice odporují. Čte se celkem lehce a jako oddechovku doporučuji.
První kniha této série, kterou jsem četl. Detektivky čtu jako doplňkovou literaturu k historickým románům. Vždy, když mám historie až "nad hlavu" sáhnu k detektivce a při volbě této knihy jsem měl opravdu šťastnou ruku. Úvod, asi sto stran se mě zdál být zdlouhavý, ale pak se příběh "rozjel" a knihu jsem dočetl ani nevím jak. Pěkný byl, podle mě popis postav a hlavně krajiny, to oceňuji na knihách nejvíce, protože to podněcuje fantazii čtenáře a to je můj pocit od mládí. Doporučuji všem kdo mají rádi detektivky a tady ještě k tomu i historii. Moje další volba je Cesta růžových kurýrů. Zajímavé bude porovnání, s Ostrovem kostí, protože se jedná o knihu, jejíž příběh se odehrává v přibližně stejné době, ale v Čechách.
Když se mi kniha dostala do ruky a zjistil jsem, že má více jak 400 stran, byl jsem na vážkách. Nyní po dočtení knihy jsem rád, že jsem nezaváhal a půjčil si ji. Z počátku jsem trochu tápal ve jménech a až do konce knihy jsem nevěděl kdo hlavnímu hrdinovi pomáhá a kdo je proti němu. Úplný konec příběhu všemu nasadil korunu, v dobrém slova smyslu. Navíc jsem se trochu poučil v oblasti výtvarného umění. Podle mne výborná kniha, která udrží čtenáře v napětí, až do poslední stránky. Jsem zvědavý jestli bude paní Connor pokračovat a jestli udrží úroveň ve stejné výši. Doporučuji.
Pro mne opět krásná kniha pana Scarrowa. Popis krajiny i bojových akcí je opět na velmi vysoké úrovni, byl jsem vtažen do děje, že jsem někdy ani nezaznamenal kolik je hodin. Pasáže popisující náboženské a lidské problémy té doby jsem přečetl, aniž bych se cítil poučován a to se mi na knihách autora nejvíce líbí. Těším se na další příběhy svých oblíbených hrdinů.Doporučuji.
Kniha, která zaujme popisem prostředí, ale postupem času jsem zjistil, že toho popisování je až příliš. Objevuje se prakticky v každé ze tří povídek, stejně tak jako popis denní rutiny hlavního hrdiny. Jinak kniha se mi i přes uvedené výhrady docela dobře četla. Taková "oddychovka", doporučuji po čtení náročnějších knih.
Knihy tohoto autora zrají jako víno, alespoň mě se to zdá. Jak postupně přicházím ke knihám p. Tremayna, zjišťuji, že jsou stále akčnější (v dobrém slova smyslu). Úskalí je pro mne louskání irských jmen, stejně tak jako dosti složité společenské řazení jednotlivých osob. To je, ale v pořádku, protože si nedovedu představit překlad do našeho jazyka. To by byl teprve guláš. Složitost celého příběhu, podle mého tkví právě ve jménech a názvech.Zatím jsem přečetl všechny knihy p. Ellise, které u nás byly vydány a nikdy jsem nebyl zklamán. P.S. Postavení Edulfa, manžela p. Fidelmy mi připomíná, že vztahy mezi manžely se za posledních cca 1400 let příliš nezměnily. Když je žena vzdělaná bývá to potíž. Neberte to jako výtku, nebo úmysl rozohnit "feministky", je to můj názor, abych trochu odlehčil starosti, které nás každý den potkávají. Knihu doporučuji.
První kniha tohoto našeho autora, kterou jsem četl a která se zdála býti zajímavou. Nakonec nevím, chvílemi dosti napínavá. Vadilo mi stálé naznačování tajemství kolem hradu, které se vyjasnilo až na samém konci knihy. Velké množství jmen, která se občas pletla. Závěrem bych řekl, dá se to číst, ale chvílemi je to zmatek nad zmatek, který ještě posilují časté skoky do minulosti. Četba vyžaduje docela perné soustředění. Uvidím co se vyklube z další knihy Temnota rodu.
Fantasy je žánr ve kterém se teprve rozkoukávám, ale jestliže bude kvalita příběhů stejná, nebo podobná tomu, který se odehrával v románu Černá vlajka, tak se docela těším. Krve je zde poměrně dost, ale příběh čtenáře musí zaujmout, doporučuji nejen skalním příznivcům fantasy.
Začátek knihy jakoby čtenáři říkal "Odlož to nemá to cenu", ale přibližně po přečtení první třetiny se začal příběh docela zajímavě rozvíjet. Ještě, že jsem neposlechl a neodložil. Kniha dostává postupně spád a není až tak špatná. Uvidím jaké budou další knihy tohoto autora.
Hezky napsaná kniha. Obzvláště se mi líbil popis života hlavního hrdiny . Popis boje Skotů proti anglickým okupantům je popsán jinak, než jsem doposud četl. V knihách psaných anglickými spisovateli, které jsem četl jsou Skotové popisováni jako barbaři a to právě kontrastuje s tímto příběhem . Film jsem neviděl, nemám příliš v lásce velkofilmy, kde dosti často musí příběh ustoupit akčnosti a okázalosti. Doporučuji každému k přečtení i přes svoji objemnost se kniha čte lehce.
První kniha kterou jsem od paní Vaňkové četl a zaujala mě tak, že jsem se stal jejím obdivovatelem. Pořád se mi vybavuje i když jsem ji četl před dvěma roky.
Kniha ani zdaleka nenaplnila mé očekávání. Očekával jsem, že se dozvím něco o našich praprapra... předcích a zatím jsem se prokousával, spletí citátů antických autorů. Až posledních několik stran bylo věnováno tomu, co jsem očekával a co je napsáno ve stručném popisu ke knize. Dokonce se mi zdá, že nešťastným láskám mladého krále bylo věnováno více místa než jeho vládnutí..
Nevím, ale už je to druhá kniha, která místy připomíná červenou knihovnu a autor je opět žena?! Je mi jasné, že k snivým láskám má autorka blíže než k historickým pramenům, ale co spisovatelčina invence? Tím samozřejmě nechci zlehčovat práci paní Bauerové, ale když vycházíte z popisu titulu, tak po přečtení nevycházíte z údivu. Jsem zvědavý na další knihy autorky, které mám v plánu přečíst. Doufám, že můj další komentář bude příznivější.
Hezky napsaná kniha, která není ani tak historickou detektivkou, ale popisem života vojáků, poddaných i vrchnosti. Mě osobně docela zaujala. Doporučuji, nejen členům Klubu historických románů.
První kniha od tohoto autora a celkem mě nezklamala. Poutavě napsané, někde s naznačenou zápletkou, která se nás trochu snaží svést z cesty, ale nakonec se vše vyřeší. Líbil se mě popis části života mladého Salaby, který se pustil do "podnikání" stylem, který by mu mohli dnešní "podnikatelé" jen závidět. Doporučuji, čte se to lehce a nejsou zde místa, která by knihu natahovala, pro větší počet stránek a tím více autorských archů (které bývaly a myslím, že stále jsou, ukazatelem pro výpočet odměny).
Pěkná oddechovka, ostatně pan autor snad ani jiné, než pěkné psát neumí. Přečíst si něco o "známých" osobnostech a událostech není k zahození. Čím více úhlů pohledu, tím lépe. Je pravda, že hlavní hrdina je nesmrtelný jako někteří jeho kolegové z tv seriálů, ale to se dá myslím prominout.
Mám po přečtení knihy blíže neidentifikovatelný pocit. Chvílemi jsem četl se zájmem a někdy jsem chtěl knihu odložit. Nakonec jsem ji dočetl, ale nevím jestli se dám do dalšího dílu. Asi počkám až se dojmy usadí a uvidím.
Kniha Krypta je zatím první od R. Rendellové, kterou jsem četl. Po přečtení mám smíšené pocity. Co mi nejvíce vadilo "místopis", který je v této knize oblíbenou "parketou" paní spisovatelky. V knize není snad jedna kapitola, kde by hlavní hrdina popisoval cesty a někdy i bloudění v ulicích (samozřejmě v plné parádě poměrně složitých anglických názvů). Nebo když hlavní hrdina vracel auto do půjčovny nezapomněla autorka napsat jak se jmenuje ulice kde půjčovna je, přitom tento fakt nebyl pro příběh vůbec důležitý. Ještě si přečtu nějakou další knihu od autorky a uvidím. Připadá mi, že opět šlo o naplnění počtu stran, které byly ve smlouvě s vydavatelem. Nevím, nevím.