vitaly0472 komentáře u knih
Příběh kde Thomas Mann vypráví o své zkušenosti se zánikem svého vlastního kupeckého rodu Mannu z Lübecku. Ne v detailech, ale v obecných obrysech.
Thomase Manna později mrzelo, že zrovna za tento román dostal Nobelovou cenu, když vezmeme v potaz, že v té době už měl napsaný Kouzelný vrch, kterého si on a později i publikum cenilo víc. Prostě co dílo to skvost už od začátku tvorby a čím dál, tím je to lepši.
V Asterionu s družinou už jsme nějakou dobu strávili. Zlatý les a kultura asterionských skřítku je nám dobře známá. Vycházeli jsme z modulu Obloha z listí a drahokamu a teď zrovna jsme v půlce přiloženého dobrodružství Skřítci srdce. Musím se ale přiznat, že okolní prostředí je natolik exotické, že se do něj bez podrobnějšího popisu a znalostí všedního života místních se dá těžko ponořit. Proto jsem sáhl po této knize. Je to moje první příběhová kniha z Asterionu. Hned po otevření mě příjemně překvapila mapka. Jednoduchá, přehledná. Úplně jiná úroveň než ten zmatený počítačový paskvil z modulu. Když se ale podíváte podrobně, tak si všimnete, že některá důležitá místa chybí. V tak malém formátu velké množství lokalit by působilo nesourodě, to je pochopitelné. Objevují se tam taky místa, která v hlavním modulu nejsou. Pro hrání budeme používat obě dvě varianty. Příběh začal nadějně. Zobrazení temného Albirea se mi moc líbilo. Město bílého mramoru není zas tak bělostné. Jak se nabalovali další a další postavy, příběh začal utíkat o překot dopředu a čtenáři se nabízejí krátké epizody plné bleskových akci s úsporným popisem. Zjistíte, jak to ve Zlatém lese vypadá, jak to bylo s povstáním Zin Zara, poznáte postavy a zjistíte co je spojuje, ale prolétnete to a citový pouto k tomu nevytvoříte. Nebojíte se o osud hrdinů, smrt Tejči Vás nezarmoutí. Znalý čtenář fantasy by po ni nejspíš nesáhl, ale pro hráče v Asterionu je to poklad! O to víc je cennější, že je z pera autora herních modulů, takže je menší pravděpodobnost, že se stane faktická chyba nebo logická nesrovnalost. Taky hodně oceňuji seznam a popis čajů na konci. Všiml jsem si, že lidí se zájmem o fantasy jsou často metalisti a nebo návštěvnici čajoven. I moje hráči hned při první příležitosti zalezli do skřítčí čajovny a začali ochutnávat čaje. Vyžadovali popisy a já jsem horko těžko něco narychlo vymýšlel. Už je vyřešeno. Recepty na skřítčí vegetariánské karbanátky, placky, kapsičky a kuličky nám taky hru hodně obohatí. Díky takovým drobnostem hrání dostává pocitovou hloubku. Knihu ale musím hodnotit, jako jakoukoli knihu z tohoto žánru, proto 3 hvězdičky. Když bych Asterion neznal z herních modulů, tak by to bylo za dvě.
Četl jsem s otevřenou Wikipedii a zápisníkem. Jinak jste ztraceni. Nemohu to nazvat alternativou k Bibli. Biblické evangelium, nebo chválu v Žalmech nemohla zatím žádná kniha nahradit. Ale jako varianta mytu stvořeni hodně zajímavé, vytříbené. Další popis, po mýtu stvoření, můžeme přirovnat k jedné části Bible, k historii židovského národu. Jen s tím rozdílem, že se Silmarilion čte mnohem lépe.
Překvapilo mě, jak vyznavači judaismu mohou byt nemravní. Asi jako většina ostatních vyznavačů jakéhokoli jiného náboženství.
Mistrovsky napsané povídky. Dobře propracované alegorie.
Nejzajímavější mi přišel popis mechanizace a automatizace budoucnosti, jak to viděl člověk začátku minulého století. Naproti jeho očekávání prožíváme věk digitalizace.
Odsunuti člověka do pozadí kvůli vysoké robotizace se ukázalo jako mylné. Neděje se tak. Lidský prvek je nutný pořád a ve všem a v budoucnu se to nezmění.
Čtivý a pěkně propracovaný modul. Do Umrlčího království se asi málo kdo podívá, ale znalost fungování nemrtvých a světlonošů se hodí, ať se na Asterionu nacházíte kdekoli. Nové povolání, nekromant, je pro zkušenější hráče. Je hodně variabilní a v rukou schopného hráče nesrovnatelně silnější, než povolání základní. K hrání ho ale mohu jen doporučit. Přidává to obrovské množství zajímavých zápletek.
Zvládl jsem několik prvních stránek, ale stejně se troufám hodnotit. Popis znásilňováni mě znechutil natolik, že jsem knihu musel zahodit a ještě nějakou dobu byl naštvaný, že se nechal přemluvit k tak nízké literatuře. Když takto uvozuje celou tetralogii, tak se to asi s autorem táhne i v další tvorbě. Vždyť lze napsat krásnou a poutavou fantasy i bez pornografie a úchylnosti. Nevím proč to tvůrci dělají. Stejně trpí i filmy, hudba a jiné umění, ale evidentně se to lidem líbí. Ke čtení nedoporučuji. Nevhodné pro mládež.
Četl jsem to před mnohá léta. Pořád si pamatuji na scénu, kdy hlavní hrdina vstupuje do pokojů předchozích generací a tak postupuje do hluboké minulost. Karma rodiny. To, jak se v nás odráží krev naších předků. Něco, co nám dál osud bez toho, aby se nás ptal a co se dá hodně těžko změnit.
Jak zní v popisu, Poe, Hoffmann, Meyrink, mystický dobrý trojúhelník. Zdařila sbírky Meyrinkových povídek. Podruhé bych ji ale nečetl. Gustav má na svém kontě i mnohem lepší kousky.
Fenomenální dílo křesťanského moderního mysticismu. Hledá a nachází spojení mezi zážitky různých náboženství. Učí jednoduchá, ale velice účinná duchovní cvičení. Popisuje zajímavosti z činnosti Pražské theosofické lóže. Nemohl jsem knihu dočíst do konce. Nedočetl to ještě jeden další člověk, kterého znám. To by mě zajímalo, jestli se to stalo více lidem.
Četl jsem to kvůli podobnosti s Poem. Nebo spíš podobnosti Poa s Hoffmannem. Kniha je plná mysticismu. Některé části hodně drsné na svoji dobu. Prostě počátek horroru vyrůstajícího z romantismu.
Výpravny příběh, který srovnává dva rozdílné přístupy k životu. V ději je schovaná hluboká křesťanská pravda.
Příběh by se měl spíš jmenovat Levin a ne Anna Karenina.
Povídky mezi sebou jsou spojené volně. Většinou se dál nerozvádějí. Seřazené chronologicky. Starší mají jinou formu než mladší, protože je mezi nimi velký časový rozestup.
Po přečteni začnete vidět portály do vedlejších světů.
Kdo je svobodnější? Slon běžci prérii a nebo mšice, která stráví celý svůj život na jednom listu?
Základní modul. Nutný pro první kroky v Asterionu. Popis historie, geografie, náboženství a společnosti. Modul není striktně navázán na žádný herní systém. Můžete se v něm pohybovat podle jakýchkoliv pravidel.
SPOILER!
Frankensteinová zrůda spojena niti "omlazovacích cyklů" Po každém omlazeni hlavní hrdina začíná nový život a v několika epizodách o svých dobrodružstvích vypráví. Při tom se zdá, že pokaždé je to jiná postava, jakoby se Heinlein snažil zužitkovat nápady na knihy, které už nestihne zpracovat. Některé pasáže jsou tak nudné, že je musíte přeskočit a nebo knihu odložit. Nakonec po zdlouhavém popisu incestu s vlastní matkou přes 2000 let starý hrdina, vlastník železných zvyků a návyků důležitých pro tak dlouhý život, umře jednou z nejhloupějších smrti.
Dobré pro pochopení svého vlastního dospívání.
Jeho prvotina. Když známi zjistili, že čtu knihu, která se jmenuje Chudí lidé, tak se posmívali, proč radši nečtu Bohatí lidé, že si přivolávám neštěstí. Já na to, že je dobrý znát všechny stránky života, ale když se nad tím teď tak zamýšlím, jak si žil chudý úředník v Petrohradu před 150 léty, pro současného evropana je trochu zbytečný. Román není čtivý. Četl jsem v originále. Mnoha slova a skutečnosti jsem nepochopil. Do čteni jsem se musel nutit.
Nehledejte v tom novou velkou moudrost. Tisícerá interpretace známe nepochopitelné pravdy německou mysli. Možná chápal, ale spíš ne, jinak by o tom nepsal. Sbohem Hermanne Hessea a děkuji ti za Hru se skleněnými perlami.