vivienna
komentáře u knih
Vejce a já
Betty MacDonald
...krásná kniha, která umí pobavit a vytáhnout ze špatné nálady....…:-)
...Muži jsou co do přátelství mnohem méně nároční…Žena chce, aby její přátelé byli dokonalí.
Utvoří si představu, obvykle dost podobnou sobě samé, položí přítelkyni do téhle formičky a trápí se a přežvykuje každý malý nedostatek, který není v souladu s obrazem, jež si vytvořila…
Přátelé, jejichž nedostatky bijí do očí nebo jsou nenapravitelné, odkládá jako špatně padnoucí šaty, i kdyby to mělo znamenat, že nebude mít vůbec žádné přátele, protože je bez přátel zřejmě šťastnější, než s nějakou nedokonalou bytostí, jíž byla nucena učinit ústupky.
Mužský má kamaráda. Tečka…A s tímhle kamarádem se kamarádí proto, že oba chodí střílet kachny. Skutečnost, že slovní zásoba přítele sestává výhradně z jednoslabičných výrazů, že se myje zřídkakdy, že žvýká tabák a neustále si odplivuje, většinu času je úplně opilý – to všechno nemůže na přátelství mít vůbec žádný vliv. Jestliže si muž těchto nepatrných trhlinek na přítelově dokonalosti vůbec všimne, všimne si jich velice zběžně, asi tak, jako zaznamenává jeho výšku, barvu očí, šířku ramen – a vřelé přátelství přetrvá ve své vroucnosti mnoho a mnoho let…
Hana
Alena Mornštajnová
Po přečtení této knihy, jsem autorku zařadila mezi oblíbené….přečetla jsem během dvou večeřů, nemohla jsem se odpoutat, stále jsem čekala, co bude dál, žádné místo nebylo hluché . Jedná se o velmi silný příběh, poslední stránky jsem probrečela…zase se to stalo….Kdybych mohla, dám více než pět hvězdiček….A už začínám číst její další – Slepou mapu…A Hanu bych chtěla do knihovničky..
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
krásný smutný příběh....nevím, koho mi bylo více líto, jestli Marie, která oslepla ale žila se svým otcem nebo Wernera, který vyrůstal v sirotčinci a jako ještě nedospělý musel odejít do války...ale když tak přemýšlím, tak jsem asi více litovala Wernera, jehož dětská čistota byla pošlapaná prožitky z války...V knížce se zajímavě střídaly krátké kapitoly o každém z nich...konec nedopadl tak , jak bych si přála, ale ne všechno končívá podle našich představ:-)
Dívka, která se dotkla nebe
Luca Di Fulvio
…krásný historický příběh z počátku 16.století, odehrávající se v Římě a Benátkách. Je v něm všechno –láska, nenávist, odpuštění, naděje. Velice čtivým způsobem je popsán nelehký život lidí žijících v této době - zejména židů, pro které bylo poprvé v Evropě zřízeno oplocené ghetto a také žen, které bylo možno jen velice lehce nařknout z čarodějnictví….Mé první setkání s autorem, určitě ne poslední...
Slabikář
Jarmila Hřebejková
..důležitá kniha v mé knihovničce, která odstartovala mou celoživotní lásku - čtení...
Jak jsem se každé vánoce těšila na novou knížku pod stromečkem...to byl vždycky ten nejkrásnější dárek a potom rychle pod peřinu a vydat se do kouzelného světa představ, fantazie a snění:-)
Cizinec přichází
Mika Waltari
drsné prostředí finského venkova a drsní lidé...těžké, ale přesto krásné....autor je mistr popisu všeho...
Rychlé šípy
Jaroslav Foglar
Tak na Foglarovkách jsem vyrostla, to asi všichni v té době.. .
Jak jsem se těšila na další sešitové vydání těchto komiksů, které jsem hltala znovu a znovu za svitu baterky pod peřinou. Moji hrdinové Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka, Červenáček, ale taky Bratrstvo kočičí pracky a kluci ze Stínadel, vpolouvali často do mých snů...děkuji pane Foglare, i můj syn na tom vyrostl...budeme vaše poselství, doufám, předávat další generaci...
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
...krása, jednoduchost, čistota duše...
četla jsem knihu poprvé v dětství a úplně mě pohltila....podruhé před pár lety a byla jsem lehce zklamaná, že ten opojný pocit z knihy nebyl stejně intenzivní jako kdysi:-( Asi jsem při čtení nad vším moc přemýšlela...
Naslouchač
Petra Stehlíková
Naslouchač a jeho pokračování Faja - pohádková fantasy od české autorky, na kterou jsem byla zvědavá, protože hodnocení bylo opravdu vysoké.
Za mě čtyři hvězdičky - mínusem zdlouhavé popisování sklenitu, taky zbytečně plno nových pojmenování, začínala jsem mít v tom chaos...a hlavní hrdinka byla moc velká hrdinka - na dítě dokonalá, což mě trochu odrazovalo...Jinak klobouk dolů, po dočtení mi chybělo pokračování....
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Anuška, opravdu velmi silná žena, se kterou se osud nemazlil. a přesto se mu vždy dokázala postavit čelem...doba poválečné republiky, doba kdy se konfiskoval majetek ( jak jí muselo být, když je vyhnali z vlastního domu a hospody, ve které dřeli...). Zažila toho opravdu hodně, po celou dobu jsem obdivovala její sílu a postoj k životu....První kniha od této autorky, určitě ne poslední.
Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
…moc jsem se na knížku od F.Beckmana těšila, zatím jsem od tohoto autora nic nečetla, kromě shlédnutí filmu Muž jménem Ove a ten se mi líbil…no, ale s knihou Babička pozdravuje a omlouvá se, jsem se nějak od začátku neskamarádila…nápad dobrý, vztah mezi starou babičkou a malou vnučkou byl pěkný, ale neprokousala jsem se těmi vymyšlenými pohádkovými příběhy, ty mě nebavily, knížce spíš ubraly…
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
...knížka je opět velice čtivá, jen škoda, že jsem ji nečetla jako první - před Hanou. Ta nasadila laťku opravdu opravdu hodně vysoko...tak Ještě přečtu Hotýlek a budu netrpělivě čekat, kdy paní Mornštajnová zase něco pěkného napíše:-)
Andělin popel
Frank McCourt
…krásný, smutný, humorný, zdrcující příběh, který napsal Frank McCourt jako vzpomínku na své dětství a dospívání v Irsku. Na dobu třicátých a čtyřicátých let minulého století, kdy se z Ameriky, kde s rodiči a sourozenci živořili, přestěhovali do rodného Irska, s vidinou lepší budoucnosti. Irský Limerick jim však nabídl ještě větší chudobu a bídu, nebyla práce, nebylo jídlo, oblečení, uhlí, otec často propil to málo, co občas vydělal... přesto se Frankovi podařilo splnit si svůj sen….Nádherná kniha, pan McCourt píše stylem, který se čte „jako po másle“. Po přečtení knížky jsem se hned podívala na film, ale kniha je bezkonkurenční, film je slabý, depresivní od začátku do konce…
Dívka v sedle
Sieglinde Dick
Kniha mého dospívání... milovala jsem ji a hlavně ty představy...vždy jsem chtěla jezdit na koni..splnila jsem si to téměř v ...letech a po třetí vyjížďce jsem měla pád s následky...ale ani přesto jsem na koně nezanevřela...Kniha krásná...
Bez dcerky neodejdu
Betty Mahmoody
Knihu jsem četla v dávné minulosti - asi byla mojí první knihou napsanou podle skutečné události a hodně mě zasáhla..od té doby jsem podobných knih přečetla spousty a stále znovu a znovu mi drásají srdce...
Tajuplný ostrov
Jules Verne
...četla jsem jako dítě a byla jsem nadšená..Verne je nadčasový:-)
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
hodně silný příběh, dlouho se mi k němu vracely myšlenky...
Tiché roky
Alena Mornštajnová
kniha čtivá, přesto lehké zklamání, očekávala jsem od ní více...těžké srovnání s "Hanou".....
