Vjeerus komentáře u knih

Musím říct, že mě naprosto nadchlo prostředí. Perfektně promyšlený svět, který měl jasná pravidla a hranice. Neexistovali výjimky a i když jste strašně moc chtěli, život s vámi prostě zametl. Opravdu dlouho jsem si tak moc neužila to čekání na zázrak, protože hlavní hrdinové vždy dojdou ke svému cíli. Alespoň to mi tvrdí spousta knížek.
Postavy mi byli sympatické, líbilo se mi, jak se měnila jejich osobnost s tím, jak se z lidí stávali nadpřirozené bytosti. Celkově i kontrast mezi dušemi ne jen v oblasti ty hodné a ty zlé, ale i celkově na poli těch špatných.
Autorce se krásně povedlo zapracovat do příběhu vážnější témata, která podtrhávala příběh, ale nedělala z něj depresivní čtení. Vždy jsem se těšila na úvodní části kapitol, které poodhalovali střípky ze života hlavní hrdinky.
Jediné, co mi trošku nesedělo na knize, byla romantická linka. Jestli se o ní dá vůbec mluvit, protože ten vztah se tam vybudoval na můj vkus opravdu z ničeho a kvůli tomu na mě konec knihy působil možná až moc pohádkově a nepasoval mi do toho striktního světa.

1 23.07.2023

Stejně jako předchozí díly, i tento byl opravdu emočně silný. V první polovině jsme se podívali na příběh hlavní hrdinky očima někoho mimo její svět, někoho, kdo se dívá. Kdo vnímá, že existuje, nebo spíš přežívá a hybernuje. Tím se nám malinko poodhalil i sám hrdina, spolu s pohnutkami vztahujícími se k X.
Další část knihy na mě působila možná i depresivněji, než celá hrůzná minulost. Přišlo mi, že koukám na oba hrdiny, kteří jsou mentálně ohlodaní na kost a vlastně nemají co ztratit. Jen jeden druhého. Sači už asi trochu chápu, i když někdy mě dokáže šokovat, jak nemá žádný pud sebezáchovy. U hlavního hrdiny si stále nejsem jistá, co mám cítit, protože je sice brán jako únosce, nejspíš jím i je, ale... Ano, je tam to slůvko ale.
Konec svazku slibuje velké propojení děje s vyšetřovateli a já jsem opravdu zvědavá, jak se tohle celé rozmotá. Mangu si užívám, emocí vyvolá opravdu hodně, stejně jako rozhýbává morální kompas, který se ne a ne uklidnit.

1 14.07.2023

Kniha je nádherná, má skvělý příběh, ale než se něco stane, trvá to věčnost. Prvních zhruba 100-150 stran jsem fakt nevěděla, co je jádro pudla. Pak jsme dostali informaci a já si říkala, že se příběh konečně rozjede.
Nerozjel.
Ta pravá jízda začala až za polovinou knihy. Od toho momentu jsem stránky opravdu hltala a konečně si naplno užívala hlavní hrdinku. Nebýt tak skvěle napsaná, začátek by byl ještě větší utrpení. Její vztah s hlavním hrdinou byl perfektní, žádná naivní husička, ale normálně a racionálně myslící osoba, které se bohužel převrátil svět naruby a nějak se v něm potřebovala usadit. Nebo ne?
Opravdu jsem hlavní hrdince fandila, aby nemusela dojít k tomu poslednímu kroku, co se vyžadoval. A stále tomu věřím, že to v dalších dílech dopadne tak, jak si přeji já i ona.
Hlavní hrdina byl také hodně sympatický a bylo zajímavé sledovat to, kým měl být, kým je a kým se stal. Rozhodně jeho život nebyl hodný závisti, i když se tak okolí chovalo. To byl další bod, který mě na jeho vztahu s hlavní hrdinkou bavil. Byli si rovni, bez ohledu na postavení a majetek toho druhého.
Autorka vytvořila opravdu skvělý svět propojený s drsnými seveřany. I přes vleklou první polovinu knihy se těším na další díl. Trošku škoda té krásné mapy, která nic moc neukáže, jelikož se příběh odehrává mezi dvěma tečkami uprostřed.

1 23.06.2023

Kniha se ve své kategorii, duchařina pro mladé, určitě řadí na přední příčky. Je svižná a napínavá, dobrodružství je téměř na každém kroku a tak příběh obsahuje minimum hluchých míst. Hlavní hrdinka přijede do Paříže, zjistí problém a vrhne se přímo do jeho řešení bez žádných vedlejších rozptylovaček.
Musím říct, že dění kolem poltergaista mi sedlo rozhodně víc, než hlavní záporák předchozího dílu. Rozplétání, jaký osud potkal malého chlapce byl smutný a byl sepsán a hlavně vyřešen s citem.
Jsem ráda, že jsme se dozvěděli něco víc o Jacobovi a je hezké a děsivé zároveň, jak se zvládá projevovat a tak nějak vlastně reálně existovat. Celkově mám pocit, že pouto mezi ústřední dvojicí bude ještě hodně podstatné v třetím díle.
Nová kamarádka Cassidy byla za mě hodně odvážná, mě by nikdo nedostal ani ze dveří bytu, natož nevyletět z kůže při jasném sledování paranormálního jevu.
Líbí se mi, že ačkoliv je kniha druhým dílem, dá se číst i samostatně, nebo s velkým odstupem, jelikož ty důležité body z jedničky jsou zopakovány. Někdy to může působit rušivě, ale mě přijde pro knihy v této věkové kategorii toto opakování vcelku běžné, setkávám se s tím často.

1 15.06.2023

Jak jsem byla odvařená z prvního dílu, tak jsem nečekala, že mě druhý něčím překvapí. Beru zpět, u autorky si musím vždy nechat nějakou rezervu a čekat i nečekané.
Začátek příběhu je dost politický a měl asi navodit pocit, že se síť intrik rozplétá. Ale to by nebylo ono, takže nakonec zjistíme, že jsou jednotlivá vlákna ještě víc zamotaná. Královna divoženek se postará o ne jeden infarkt, stane se jedna z nejlepších postav celé knihy, i když jsem ji zařadila pomalu na stejný stupeň nenávisti, jako Umbridgeovou a docela jsem jí to prasknutí bubliny i přála.
Linky se Sarrei i s Divochy dostali víc prostoru a rozhodně se postarali o velkou spoustu napětí. Nemůžu uvěřit, že se autorka sama nezapletla do všech těch pojítek, náznaků a malých detailů, které sem tam utrousí a pak mají velký význam. Stále čekám na ověření svých teorií, jak souvisí Isarel a žena z úvodu prvního dílu.
Jak jsem v prvním díle slintala blahem nad originálně drsným světem, tak uznávám, že mi přišlo, že množství krutostí ubylo, ale když už se objevila, získala úplně jiný level a víc mi u těchto pasáží trnulo. Opět jsme dostali několik skvěle promyšlených rituálů, které bych chtěla vidět i v nějakém vizuálním zpracování.
Závěr knihy je dechberoucí. Autorka mě zvládla na pár stranách naštvat, dojmout, vyrvat mi srdce a nadchnout do dalšího pokračování, dodat špetičku naděje, pocítit zadostiučinění i zklamání.

1 12.06.2023

Za mě rozhodně povedený kousek, který by si zasloužil víc pozornosti. Svět, který autorka vytvořila je velmi originální a zároveň se v něm člověk zorientuje velmi rychle, protože je to prostě město se všemi možnými krásnými a temnými zákoutími. Ale propletené magií a prazvláštními bytostmi.
Hlavní postavy jsou vystavěné až neskutečně uvěřitelně. Mají své povahy, touhy, choutky a cíle. Mají skoro normální vysokoškolský život se vším tím testováním, co k tomu patří. A nikdo není vyloženě dobrý nebo zlý, všichni jsou lidé konající podle situací, ve kterých se ocitnou tak, aby přežili, vyvázli a nebo se přiblížili ke svému cíli.
Možná bych ocenila, kdyby se příběh víc zaměřil pouze na jednu postavu a nesledoval jich tolik, protože pak nemáme takovou šanci se jim víc dostat pod kůži a víc si je zamilovat.
Děj byl ze začátku hodně pozvolný a dlouho jsem tápala, o čem to teda bude a kdy se začne něco dít. Až v polovině knihy mi došlo, že se to něco dělo na pozadí defakto od začátku a já se nemůžu dočkat, až bude druhý díl.
A musím vyzdvihnout obálku, ze začátku působila jen jako moc hezká, ale po přečtení dává mnohem větší smysl.

1 12.06.2023

Jedna polovina příběhu za mnou, druhá zbývá.
Manga postavená na dialozích a úvahách. Člověk je stále v nevědomosti, jestli jsou události opravdu plánované, či nikoliv. A pokud jsou plánované, jak z nich chce Kira vybruslit.
Kdy konečně dojde k návratu postav a charakterů ze začátku?
Díl nabízí pár střípků, kdy Light porovnává svou a Kirovu morálku. A tyhle malé informace mám ráda a netrpělivě vyčkávám ten aha moment.
L stále prokazuje svojí neskutečně bystrou mysl a že si dokáže všímat i malých detailů a změn. Misa je stále postava, kterou mám občas ráda, občas jí totálně nechápu :D. Dějová linie kolem společnosti Jocuba je neskutečná, ale stačí malé šťouchy a vše dává naprostý smysl.
Závěr svazku je k uzoufání napínavý a čekat na další díl pro mě bude nekonečné.

1 25.05.2023

Upřímně jsem ráda, že už mám tuto sérii (opět) za sebou. Knihu jsem četla hned po jejím vydání a už tehdy jsem z ní nebyla úplně nadšená, ale teď, po poslechu neskutečných 31h v podání Martina Stránského jsem hodně na vážkách mezi zklamáním a obyčejný průměr.
Přednes audioknihy je perfektní, tam nemám co vytknout a myslím, že pan Stránský z knihy vydoloval to nejlepší. Ale ani on nedokázal zachránit to, jak je kniha nadupaná vycpávkou a dějově nevýraznými až zbytečnými aspekty (haló, 3 kapitoly, jak Roran přemýšlí, jak dobýt město, nebo 2 kapitoly, jak Eragon letí na Safiře?).
Roranova linka měla začít a skončit v druhém díle, protože jeho myšlenka se smrskla na to, aby v knize byl aspoň nějaký boj. Bitvy jsou sice fajn, ale ne když v nich nevidím posun děje ani charakteru. A když jsou jediný znak vedlejší postavy.
Naopak velkým zpestřením knihy byly části Nasuady a Murtagha. Zlý bratr hlavního hrdiny mi vždy přišel charakterově nejvíc propracovaný a ze všech postav nejvyspělejší.
No a teď to obří roztrpčení a to je duo Eragon a Arya. Chápu, že autor chtěl asi poukázat na to, že po bitvě nemůžou být všichni vítězi a mít happyend, ale tady se romantická linka opravdu nepovedla a to ukončení pak působilo strašně lacině s nuceným hraním na emoce čtenáře.
I přes autorovu schopnost používat příjemný jazyk vyprávění mě stále mrzí, jak nevyužitý byl onen obávaný, obří a silný Šruikan.

Na knihu jsem se hrozně moc těšila, jelikož slibovala opravdu originálně pojatou Červenou Karkulku. A tím kniha rozhodně nezklamala.
Nejvíc se mi líbilo prostředí Divého lesa a jak vlastně fungoval a za jakým účelem vůbec vznikl. A také ten konflikt mezi realitou a žitím v "pravdě" pramenící z legend.
Hlavní hrdinka Reda byla sympatická, s obřím srdcem a bystrou myslí. Co však už tolik nefungovalo, to byli ostatní postavy. Její sestra se všemi z hradu nějak usoudili, že je Reda asi nesvéprávná a neschopná se sama rozhodnout a co víc, asi na to nemá ani právo a tak se její volbu pokusili zrušit všemi možnými způsoby, bez ohledu na následky. Které byli hodně drsné.
Hlavní hrdina se snažil dostát nálepky, kterou mu dával svět mimo les, ale velmi brzy zjistíme, že by se pro druhé nechal roztrhat (vlastně doslova). Avšak tato jeho mučednická povaha mi časem začala vadit, protože je sice šlechetné se obětovat, ale už méně tou obětí nic nezměnit a pravděpodobně to i zhoršit, protože jeho schopnosti a vědění nikdo jiný nemá. A pak ta jeho kupa tajemství. Kdyby polovinu těch věcí řekl hned, spoustě problémům by se mohli vyhnout.
Celkově se ale kniha četla moc dobře, i když pasáže z království mě nebavili, ale chápu jejich význam pro konec příběhu. Na další díl jsem zvědavá, protože by měl vyprávět o sestře Redy a jestli bude navazovat na konec této knihy, tak jedno velké WoW.

1 19.05.2023

Opět volnější díl, kde se toho moc neděje. Light bez vzpomínek není tak zajímavý a pravděpodobně ukazuje, jak by se choval, kdyby zápisník zvedl někdo jiný. Jeho chladná logika tady nevyniká a působí jako sparingpartner pro L, který si stále uchovává pochyby.
Upřímně se těším, až se tahle část přežene a rozmotá se ten super komplikovaný plán, který stále nepobírám.
Celkově se mi ale líbí, jak tajemství Kiry v radě velkého korporátu autor vymyslel. A poukazování na to, co s lidmi dělá tak obrovská moc, jako je zápisník smrti.

1 02.05.2023

Díl 14 je napěchovaný akcí a bojem od začátku do konce. Nejprve nás autor seznámí s technikou, která by neměla existovat, pak na nás opět vyvalí silné myšlení Shikamara, které prostřihává soubojem stařičkého Hokageho. A ten ukazuje, že rozhodně nepatří do starého železa.
Mám ráda, jak z mangy hned poznáte, které části vyprávění jsou z minulosti a jak přirozeně jsou zasazeny do toku děje. Ačkoliv má tento díl vlastně několik příběhových úseků, rozhodně jsem se v nich neztrácela. Skoky do jednotlivých míst dění jsou přirozené a hlavně logické, když se vše děje ve stejnou chvíli.
Tento díl jsem si vážně užila, jelikož je napěchovaný informacemi a dává prostor opravdu velkému množství postav a jejich technikám. Nikdy mě nepřestane fascinovat množství a rozmanitost technik, které autor vymyslel.
I když už se nacházím vcelku dost svazků daleko, stále si nemohu zvyknout na překlad technik a jmen do češtiny. Vím, že to není špatně, ale zvyk z let koukání na anime s titulkami a čtení mangy přeložené na fan stránkách mi prostě tak moc vrylo do hlavy anglický přepis, že prostě nečistá reinkarnace mi prostě nezní tak, jako edo tensei. (A to nezapomínám na legendárního Ero Senina, kterého se taky nikdy nedočkám :( )

1 24.04.2023

S odstupem času, kdy jsem knihy četla poprvé, už mi příběh nepřijde tak skvělý. Nebo spíš, příběh ano, ale sakra, tam je vaty, až to bolí. Určitě toto rozčarování pramení i z faktu, že za těch víc jak 10 let mám načteno o mnoho knih víc a jsem tím pádem i kritičtější, než v dětských letech. V těch jsem byla ráda za každý ušetřený peníz a jednu knihu za čtvrt roku.
Mám trošku problém s hlavním hrdinou. Na můj vkus má strašně nekonzistentní charakter. Většinu času se chová jako paličaté děcko, ale najednou přijde moment a on se zachová jako dospělý muž s mnoha lety zkušeností. Kdo ale dospěl, je autor. Jde to cítit na psaném textu, ale i na různých rozhodnutích a přidání víc politiky a drsného režimu.
Jak mě v předchozím díle nebavila část z Elesméry a milovala jsem úseky s Roranem, u Brisingera to bylo přesně naopak. Skvělý závěr knihy odstartovalo právě odcestování do říše elfů, kdy se na nás vyvalilo jedno ohromující odhalení za druhým. Proto mě mrzí celý zbytek knihy, který mě moc nebavil, protože jsem z něj cítila jen natahování bez valného přínosu do děje. Autor rozhodně umí psát.
Posloucháno opět jako audiokniha a na poslední díl se určitě vrhnu, i když mám v hlavě stále pocit trpkosti z něj z dětství.

1 09.04.2023

Příjemná letní ya romantika, plná pubertálních přešlapů, které mnohdy dělají i dospělí. Já jsem spokojená, dostala jsem to, co jsem chtěla, ale je mi jasné, že za rok budu mít jen mlhavé povědomí, o čem kniha je. Ne proto, že by byla tak špatná, ale prostě proto, že je to jedna z mnoha stejných schémat knih tohoto žánru, která nijak výrazně nevybočuje.
Hlavní hrdinka mě bavila, byl mi sympatický její přístup k životu a celkově to její rodinné zázemí nebylo nejlepší, ale snažila se z toho nedělat nějaký velký drama. Které samozřejmě přišlo, ale vcelku krásně se vyřešilo.
Naopak hlavní hrdina byl pro mě člověk, ke kterému jsem si nenašla cestu. Byl pro mě nekonzistentní. Na jedné straně byl popisován jako inteligentní muž, kterému nestojí za to, aby se snažil v lidech změnit názor na jeho osobu, na straně druhé ve mně vyvolával pocit výbušného a impulzivního chování, aby o chvilku později sklonil hlavu jak totálně uťápnutý hošík.
Příběh poukazuje na fakt, který se díky bohu stává relativním standardem pro YA, jak moc je důležité spolu mluvit. Je to těžké, sama s tím dost často bojuji, ale musíme si všichni uvědomit, že nikdo nemáme věšteckou kouli a nevíme, co se honí v hlavě ostatním. A v této knize je toho nevyřčeného víc než dost a to ne proto, že by měl někdo problém s důvěrou, ale spíš jen to, že je jednodušší o tom nemluvit.

1 09.04.2023

Nemůžu tvrdit, že jsem se u knihy nudila, ale přeci jen, souboj dvou nadmíru inteligentních lidí si žádá hodně textu, jinak bychom mi, obyčejní lidé s průměrným IQ, nic nepochopili :D. Baví mě, jak oba hlavní hrdinové dedukují a přicházejí ke stejným závěrům - ať ten druhý udělá cokoliv, nic to neznamená, protože to prostě může být jen jeho povaha.
Líbí se mi, že od začátku sledujeme Kiru a procházíme si jeho vývojem, stejně tak jako hledání policie, kdo to ve skutečnosti je. Není to klasické hledání vraha, kdy nic nevíme a neznáme pohnutky, nebo jen střípky, ale přesně obrácený model, kdy víme naprosto vše.
Největší zvrat přichází až na konci s velkým odhalením. Uvidíme, jak se s touto skutečností poperou hlavní hrdinové, i když oba na ni přišli velmi rychle. Jen opět bude náročné pátrat po totožnosti.
Čtvrtý díl si nenechám ujít, jelikož tato manga je opravdu netradiční a s úžasným támatem a vývojem charakterů.

1 31.03.2023

Ač pro mě bonusové knihy bývají většinou zklamaní, u této knihy to neplatí. Hlavní postavy jsem si zamilovala už téměř s první konverzací.
Příběh mě krásně zavedl zpět do vod Alespoň prozatím a jsem rozhodnuta si dát rereading, kdy budu číst obě knihy v tandemu.
Musím říct, že mi snad nic nechybělo. Mělo to vtip, spoustu vtipu. Bylo to svižné (jo, knihu jsem zhltla za večer) a příjemné. Culila jsem se od začátku do konce. Hlavní duo se postaralo o to, že jsem se ani chvilku nenudila a kouknout se na příběh z pohledu Jakuba bylo opravdu osvěžující.
Navíc mě to opět utvrdilo, že je prostě potřeba s lidmi mluvit a občas vypnout mozek a nic přehnaně neanalyzovat, k čemuž mám ke své smůle sklony stejně, jako hlavní hrdina, takže plně chápu většinu jeho rozhodnutí a nejistot.
Pokud se vám líbilo Alespoň prozatím, myslím, že tato knížka vás nadchne úplně stejně. Doba korony je zde okrajově a když už, tak nastíněná z trošku sympatičtějšího pohledu, aneb co dobrého pro hlavní hrdiny přinesla.

1 31.03.2023

V tomto díle nemůžeme být na pochybách, že hlavní hrdinka díky únosu získala nějaké sebevědomí a ač to úplně nedomyslela, ve výsledku svým činem náhodou zachránila nejen sebe, ale i svého únosce. I tak je to stále malá holka, která má až neuvěřitelně velkou smůlu v životě. Se kterou se snaží po svém bojovat.
Hlavní hrdina je stále zahalen rouškou tajemství a já se těším, že snad další díl nám nabídne něco o něm. Minimálně je nám to de fakto slíbeno. Rozhodně ale nemůžu tvrdit, že mi nepřirostl k srdci, jelikož je ve své podstatě dobrák protloukající se životem, jak nejlépe to jde. A rozhodně mu nechybí logické uvažování, což se v tomto díle ukázalo jako velmi užitečná vlastnost.
Do příběhu zasáhla nová postava. Ta nám odhalila kus rodinného zázemí hlavní hrdinky. A také pro mě představuje osobu, která pravděpodobně hodně zamíchá karty a já budu doufat, že v dobrém pro hlavní hrdiny, jelikož mi přirostli k srdci oba.

1 31.03.2023

Kniha, která rozhodně zaujme svou originalitou, minimálně pak velmi netradičním pojetím fénixů. Opravdu mě fascinoval systém zrození, včetně přidávání různých přísad pro získání určitých forem a vlastností koní. Avšak celkový pocit mám, že kniha je fajn, ale na zadek jsem si z ní asi nesedla. I tak nelituju přečtení a hodlám se pustit do druhého dílu.
Příběh sledujeme z pohledu tří hlavních hrdinů Imeldy, Adriana a Pippy. První jmenovaná si mě hned na začátku získala a já jí držela palce, aby finální dostih vyhrála. Jak překvapená jsem byla vývojem její linky a tím, kam se na konci knihy dostala. Jakože opravdu hodně nečekané.
Adrian je rozhodně postava, která podle mě teprve ukáže, co je zač, protože po většinu příběhu jel na jakýsi mód setrvačnosti otcovi loutky. Nejsem tak úplně přesvědčená, že věřil všemu, co je mu vtloukáno do hlavy.
Poslední hlavní postava pro mě byla svým způsobem utrpení a ne tím, jaká byla, ale tím, jakou formou byli její části psané. Bylo třeba si hodně zvykat, že o sobě hrdinka mluvila jako o ty. Co se týká jejího charakteru, tak nebyla nejsympatičtější, ale rozhodně prošla největším vývojem a já jí nakonec začala i fandit.
Závěr knihy byl opravdu pecka a druhý díl slibuje hodně, protože hlavní postavy se opět rozprchli a dostali úplně jiné role, než postavičky závodící v drsném dostihu, kde je krom usmrcení povoleno vše.

1 26.03.2023

Ve výsledku mě kniha ničím nezklamala. Chtěla jsem něco nenáročného a pohodového, což jsem i dostala. Ale že by ve mně kniha zanechala nějaký trvalejší dojem, to asi ne.
Líbí se mi, jak autorka vždy najde pro hrdiny dost specifický koníček, který není jen jako vycpávka do volného času hlavních hrdinů, ale naopak tvoří velký kus jejich života.
Oba hlavní hrdinové mi byli sympatičtí a nemůžu tvrdit, že jsem se do nich nedokázala vcítit. Naopak do hlavní hrdinky možná až moc, takže mě svým způsobem mrzí, že mi kniha přišla dost nevýrazná.
Také pro mě byla příjemná změna romantické linky od přátelství k lásce a ne poslední dobou tolik oblíbená hate to love. Užívala jsem si, jak si hlavní hrdinka byla vědoma svých citů a dělala vše pro to, aby z toho vyvázla pokud možno nezraněná a s kompletním počtem svých aktuálních přátel.
Oproti tomu byl hlavní hrdina prostě správňák a bezva kámoš. Ale taky vlastně kluk, co potřeboval dospět (jako většina středoškoláků :D).
Vím, že za pár měsíců už si nevybavím, o čem kniha přesně byla, ale rozhodně nelituji, že jsem se do ní pustila. Jak jsem psala na začátku, chtěla jsem vypnout, nepřemýšlet a jen si užít nějakou tu středoškolskou lásku. A to jsem dostala. Děj příjemně plynul na zajímavém pozadí výtvarného umění, otce vojáka, psychicky nemocné mamky a lásky k čtyřkolkám. Číst to v tom správném věku, na který je kniha cílená, rozhodně to ve mně zanechá víc dojmů. Minimálně třeba naději, že není všem dnům a snům konec.

1 21.03.2023

I po těch letech má kniha stále co nabídnout, ale musím uznat, že se mi tento díl vcelku vlekl. První třetina knihy byla jen o myšlenkách hlavní hrdinky, jak chce A, má B, ale musí dělat C. Spousta věcí jí nedocházela a vždy byla ve velkém údivu, když se děj ubíhal dle očekávání všech ostatních (nebo i mého očekávání).
Druhá třetina mě nebavila o nic víc, než první, ale aspoň jsme dostali trošku víc jiných postav a děj se rozběhl v očekávání čtvrtoher.
Poslední třetina mě strhla, stejně jako na první čtení. Mě prostě ta krutost té arény baví a fascinuje mě, co autorka dokázala na své postavy vymyslet.
Stále si myslím, že je velká škoda, že je kniha psaná pouze z pohledu hlavní hrdinky, která na dost věcí kouká s klapkami na očích a ani se nesnaží moc uvažovat o jiných možnostech, než že jsou všichni proti ní. Co o to, napsaná je hrdinka dobře, jelikož je její charakter kontinuální a ne schizofrenní. Ve všech situacích se zachová dle své vlastní logiky, která se prostě ubírá stále stejným směrem, takže za to palec nahoru.
To, že mi není sympatická, je věc druhá a je jasné, že když vám nesedí postava, která vám příběh vypráví, je to náročný. Ve své podstatě dostáváme dost zkreslený pohled na svět a na většinu podnětů reaguji vnitřně prostě jinak a tak se do mnoho situací nemůžu vžít a spíš si klepu na čelo.
Knihu jsem si v rámci re-readingu poslechla jako audioknihu, která je velmi příjemně namluvená a rozhodně mi pomohla si příběh užit.

Zde si podle mě autor pěkně vyhrál, jelikož dal do obou soubojů naprosto protikladné hrdiny, takže jsme dostali spoustu akce, úžasnou škálu technik a taky jsme se dozvěděli o hrdinech opravdu dost.
První souboj mezi Narutem a Nejim mě osobně moc nebavil nikdy, protože nemám ráda, když se moc žvaní na téma, že naše cesty jsou předurčeny. Naruto, jakožto horkokrevný mladík, který bojuje za každou minutu své existence a snaží se změnit okolí, které ho odmítá a nechápe, se postaví proti Nejimu, který v sobě nese hořkost a nenávist vůči vlastní rodině. Nejde tak ani o souboj mezi nejhorším a nejlepším, jako spíš o souboj vůlí a prožitých zkušeností.
Druhý boj se nese v úplně jiném duchu, protože zde máme dvě velmi strategicky nadané mysli, avšak jedna patří ženě činu, která rozhodně neoplývá trpělivostí a druhá muži, který má skoro nulovou motivaci k čemukoliv. Mám ráda hlavolamy, hádanky a logické úvahy, takže mě tento souboj, založen právě na tomhle, opravdu bavil.

1 17.03.2023