vla.sta komentáře u knih

zatím rozečteno, těžké téma, podle mě čtivě zpracované (autorka někde v rozhovoru vysvětluje, že se ve Švédsku učila, jak napsat knihu, aby se stala bestsellerem, a že se to prý povedlo). Docela mi to stylem severské detektivky opravdu připomíná. Ale taková malichernost - ruší mě od čtení příležitostné jihočeské koncovky u přivlastňovacích tvarů - "vzhledem k doktorovo kompulzivní poruše" (s. 183), "vzal fotografie z Vávrovo upatlaných prstů" (s. 195), "denně myla tátovo hleny" (s. 199), které nejsou v přímých řečech, ale ve spisovných vypravěčských pasážích a nevypadá to, že by v tom byl nějaký koncept. Tipuju, že se to tam vloudilo, protože autorka pochází taky z jihu, z Prachatic, kde se takhle běžně mluví. Nebo tedy pokud v tom záměr byl, je pro mě tak nejasný, že to nefunguje a jen mě to rozčiluje. (Čtu dotisk z roku 2024.)

6 01.09.2024

"A ANKA? TA SE POŘÁD SMĚJE. A ŽE DĚTI NEJSOU JEJÍ? KOMU TO VADÍ? MÁ JE RÁDA A ONY JI. VEČER SI PAK I ONDRA PRO HUBIČKU PŘIJDE. ANKA UŽ TOHO NEMÁ TOLIK JAKO DŘÍV. KOMORA UŽ NENÍ VĚČNĚ PLNÁ. A PŘESTO TOHO ANKA MÁ VÍC, NEŽ MĚLA KDY DŘÍV." Za mě fajn, pohádky mají i přesah. Vím, že věci na čtení tou genetickou metodou dospělákům často připadají divné, ale kdyby vám bylo šest a horko těžko byste louskali první slova, asi by vás tahle knížka dost nadchla. :D

1 25.06.2024

Ze začátku jsem se chvíli nemohla začíst, ale po úspěchu druhé autorčiny knihy jsem si řekla, že nejdřív dočtu první rozečtenou, a brzy mě to chytlo. Fascinuje mě, jak to měla autorka promyšlené, vodila si mě jako loutku. Pokaždé když přišlo na nějaké další rozuzlení, buď jsem byla úplně zaskočená, nebo si říkala a jó, vždyť tam byly náznaky, jak to, že mi to nedošlo! Bavila mě ta různorodost postav, velmi sugestivní popisy děje, neotřelé nápady, ta protkanost odkazem na různé filmy. Momentálně nosím i šperk z autorčiny nové kolekce, takže jsem bedlivě sledovala i každou zmínku o špercích, je znát, že tenhle koníček autorku už nějakou chvíli drží. Jediné co bych vytkla - korektorka na můj vkus nechala moc věcí, ale zas to nebyly překlepy, takže od čtení ty chyby nějak vyloženě nerušily ani nebránily porozumění...

2 26.12.2023

Hodně mě baví ilustrace a totálně super mi přijdou ta videa, kde obrázky rozpohybovali a namluvili básničky, ale přijde mi, že v té psané podobě to občas nefunguje. Přímo od Ondřeje Hrabala na pódiu při nějaké slam poetry exhibici by to mělo větší grády. :) Oceňuju tu odvahu experimentovat, vtipné nápady a střídání stylů. Celkově je knížka moc pěkně zpracovaná.

13.03.2023

Už dlouho jsem se od nějaké knížky takhle nemohla odtrhnout...

4 20.11.2022

Skvělá! I ilustrace mě moc baví. Moje oblíbená - Pohostinné krávy:

Milé děti, kdykoli
na louce či na poli
uvidíte stádo krav,
zabučte jim na pozdrav
a ony vás s radostí
obklopí a pohostí.

Pohostinné krávy
umí dělat z trávy
na poli i na louce
krásné velké lívance,
a když vám je vysázejí,
hned se dají do tance.

A jak je to u koní?
I koně vás s radostí
ve stáji hned pohostí.
Na pozdrav se ukloní
a pak kolem zavoní
ňam ňam teplé koblížky...
(Hodí se to do knížky?)

2 28.07.2022

Nádherná kniha. Fakt. Taková ta, co když se zbývající stránky tenčí, raději ji na půl dne odkládáte, protože je vám líto, že už budete na konci. Jak kvůli příběhu, tak kvůli tomu, jak je napsaný. Asi nic pro ty, co potřebují akční děj a šílené zvraty, i když i ty v knize jsou, ale popsané tak jemně a citlivě, že je to pohlazení po duši (u kterého vám teda občas slzí oči).
"(...) Ale ne, už četl o párech, které se daly dohromady v domovech důchodců. Ti lidé vypadali jako panenky ze scvrklých jablíček. Ale šťastné panenky ze scvrklých jablíček. Ne, láska nikdy není pošetilá. A není ani zbytečná."

7 04.08.2021

Mně se knížka líbila, přišlo mi, že nelehká vztahová linka příjemně okořeňuje detektivní zápletku. Líbil se mi i jazyk a přebal mi taky přišel skvělej. Hvězdičku ubírám za to, že se tam místo termínu znakový jazyk používá mám pocit znaková řeč. Ale jsem na to vysazená, protože mi správné názvosloví a důvody k němu vtloukávali do hlavy na vejšce.

1 29.01.2020

Perličky ze zákulisí: Byla jsem na besedě s autorem, který vykládal třeba o tom, jak když studoval v Soulu, přemýšlel, jestli jsou to vůbec podmínky k žití. A říkal, že píše, aby mohl prožívat jiné příběhy, ještě další život. Na dotaz, jak dlouho promýšlel scénu u holiče, že je tak skvostně "vizuální", mě velmi milým způsobem trochu setřel ve smyslu, že zkrátka píše, prožívá při tom jiný život a nekalkuluje tolik. Kniha se mi líbila, takový poetický thriller, když bych se to měla pokusit shrnout. (Ačkoliv autora prý dost překvapilo, že knihu označili touhle žánrovou nálepkou.)

3 19.12.2019

Četla jsem nové vydání z roku 2018

16.11.2018

Pěkné, ale víc mě uchvátily ilustrace než text

2 16.11.2018

V hale, kde na začátku příběhu rodina čeká na vlak, u stropu visí nádražní hodiny (...) za svým sklem skrývají jednu velice delikátní záležitost: živého hodináře. Jak se tam dostal? Věren svému povolání a odhodlán nezkazit slavnosti otevření haly se do hodin před lety zavřel, aby suploval ztracenou hodinovou ručičku, kus vlastní mistrovské práce. A ve chvíli, kdy Lena zaslechne hodinářovu tichou písničku, když ho nahoře v hodinách objeví, začíná napínavé dobrodružství... celá recenze na http://www.pohadkyprodeti.net/?p=135.

1 08.02.2016

Fakt povedená kniha, velmi vtipná, recenze http://www.pohadkyprodeti.net/?p=81

Moc krásně výtvarně vyvedená kniha, hodně symbolická, viz recenze na http://www.pohadkyprodeti.net/?p=100

Momentálně k dostání už třetí díl, je super! Viz http://wp.pohadkyprodeti.net/?cat=2.

velmi humorná, ale vzorec se důsledně opakuje, a tak mě přestala za půlkou bavit a nakonec jsem nedočetla...

08.04.2014

Já jsem nečetla tuto knihu jako první těhotenskou zdaleka, takže mi přišla srozumitelná. Mám raději přístup k porodu jako přirozené záležitosti, toto píše doktor z Motola, takže je znát doktorský pohled - ale informace jsou podané pěkně a myslím, že mohou být užitečné i pro zastánce přirozených porodů - aby člověk viděl pohled z "druhé" strany. Ale jsou to opravdu základní věci.