vladislav6610 komentáře u knih
Překlad Pavla Eisnera je úžasný a proto jsem se trochu obával číst verzi Antonína Přidala. Zbytečně. Jde vlastně o úplně jinou knihu, která je možná ještě lepší. Každému doporučuji přečíst obě verze.
Nejrychleji "zhltnutá" Aristokratka a důvod, proč přečíst i tu "poslední".
Klasika, která patří k těm nejlepším. Navíc se mi vybaví různá zpracování a představitelé Harpagona: Louis de Funès, František Filipovský, Viktor Preiss, Bolek Polívka, ad.
Původně jsme knihu vezl manželce, ale po nahlédnutí do ukázky na přebalu jsem začal číst sám. Cesta vlakem krásně uběhla a já jsem rád, že jsem svojí ženušku předběhl. Kniha je vtipná, má spád a stojí za přečtení.
Klidně bych nechal "první" konec. Uvidíme, jestli se Aristokratka ještě vrátí.
Autor vás bude, stejně jako vyšetřovatele, vést po různých hypotézách. Když si budete jistí, že všechno víte, zjistíte, jak jste se mýlili. Zaslouženě plný počet hvězdiček.
Jako vždy, rychlý závěr, ale takové už jsou série pana Vondrušky.
Na co jste se vždy chtěli zeptat při návštěvě hradu nebo zámku a nepřišlo Vám to vhodné.
Víra, čest, nevěra a hamižnost, ale také láska a žárlivost. Svět se za ta léta moc nezměnil.
V počátku se kniha"bránila" čtení, nemohl jsem se začíst a pospojovat jednotlivé osudy. Ale vytrvalost se vyplatila a závěrečných sto stran byl přímo úprk, kdy raději čtenář ani nejde spát, aby nemusel knihu odložit. A to obzvlášť, když má člověk v rodině členy, kteří mají k "bohování" a podobným praktikám velmi blízko. Doporučuji.
klasika, odpočinkové i k zamyšlení
V knize jsem se opět projel po známých a oblíbených trasách. Tratě, vlaky a nadraží. Vlastně můj život.
Rychlá prázdninová detektivka, spojení dvou románových postav.
Opět jeden zapeklitý případ který nakonec zvládne rozluštit jen Oldřich z Chlumu.
Pro chvilku klidu, za podzimní mlhy. Pan Vondruška detektivky umí.
Bez znalosti ostatních knih by se čtenář asi hůř orientval, přepis scénáře nijak neruší, naopak, zapojuje představivost.
Po Budžesovi je čtenář nejdřív trochu zklamán, pak se objeví vážnější děj. Trochu komedie a tak trochu tragedie. Zkratka život jak si ho někteří ze 70. let pamatujeme. A najednou je o čem přemýšlet, vzpomínat a srovnávat. Není to už takové odpočinkové, o to zajímavější.