VladkaBU komentáře u knih
... pro mladé slečny bych to snad dala i povinně. Co všechno se vejde do tak úzké knížečky. Někdy stačí i hloupá poznámka, aby to v člověku vyvolalo pocit otylosti, ale důsledky, které to pak má...
... i v tak uzoučké knížečce se dá popsat takových událostí. Přesně takto osudy lidických dětí popisovala paní Šupíková na besedě u nás v knihovně. Velmi emotivní čtení, zvláště při jmenování konkrétních lidických dětí, které na poněmčení vybrány nebyly. Výborné
... asi moje první kniha, která ukazuje druhou stranu války. I když ne přímo těch hlavních strůjců, ale i manželky měly svůj osud. Zajímavý příběh
... až těžko k uvěření, jak může také zdravotnictví fungovat. Je fakt, že lidé tam vydrží daleko víc než my tady, kde je všechno vybavené, vše se sterilizuje, všechno pod kontrolou. Fotografie úžasné.
... velmi zajímavý příběh, i když není skutečný. Ale věřím, že by se stát mohl. Začínat každý den jako čistý nepopsaný list papíru, si dovede málokdo představit. Všechno bereme automaticky. Asi v první třetině mě napadlo, kdo by za tím vším mohl být, ale vyšlo najevo, že ten to nebyl. Konec překvapivý, ale zajímavý.
... krátký, smutný,příběh, hezky napsaný. Přečteno během dne
... zpočátku jsem váhala, jestli ji mám číst. Ještě, že jsem četla, krásný příběh v těžké době. Ne všichni Němci byli zlí, jak už v několika příbězích bylo. Možná, že čím byla doba těžší, lidé víc drželi při sobě, uznávali hodnoty, sounáležitost, přátelství...
... moje druhá kniha o rozdílnosti rasy. Tahle se četla velmi dobře, zajímavý příběh. Po dlouhé době od paní spisovatelky další příběh se soudním přelíčením
...četla jsem ji dlouho, zvláště střední část. Ta, jakoby k tomu nepatřila. Dětství hlavní hrdinky a konec mi přišly zajímavější, poutavější.
Příběh se čte sám. Ano, Ada byla naivní a dlouho trvalo, než sundala růžové brýle, ale i přesto jsem byla příběhem pohlcena a čekala, jak to dopadne. Konec takový taky můžu.
... zprvu jsem byla na pochybách, jestli ji chci číst, úplně mě nezaujaly první stránky, tak jestli spíš nemám shlédnout film. Ale četla jsem dál, a nakonec dočetla. Silný příběh, a opět k neuvěření, jaká to byla doba, jak někdo měl moc rozhodovat o smrti nevinných lidí. Na film se určitě podívám.
... i kdyby to nebyl autorčin příběh, život v Kambodži autorka vystihla úplně. Jak se tam zachází s dětmi, s ženami mnou otřáslo. Zaujala mě tam jedna věta, a sice ta, že si snacha musí nechat od své tchýně líbit naprosto všechno, aniž by si stěžovala, a její manžel se musí své matky proti své manželce zastat. Hodně žen u nás tohle řeší, ale tam je to dané.
... velmi čtivá knížka o dětském přátelství, které nedělá rasové rozdíly. Kladla jsem si otázku, jak asi smýšlely tyto děti o tom, co prodáděli jejich rodiče. Tady je to docela výstižné. Rozhodně doporučuji, stejně tak i filmové zpracování
... líbila se mi. Popsáno očima malého kluka, který by si měl hrát a ne prožívat hrůzy války. Četla se krásně.
... spousta lidí nadává na naši zemi, na život v ní, ale na rozdíl od země, v níž Malála žije, se u nás mohou beze studu rodit dívky, nikdo nám nezakazuje studovat tohle či tamto, co nosit a nenosit na sobě. Při čtení tého knihy se mi až nechtělo věřit, že to takhle může někde fungovat...
... už několikátá kniha, u které si říkám, proč se tohle dělo? Učíme se, že nás osvobodila ruská armáda, ale v době, kdy u nás je klid, v Rusku peklo začíná a trpí naši lidé, že nějakým způsobem, nejčastěji zradou jejich lidí, v hrozných podmínkách. Četlo se to samo, ale bylo mi u toho smutno
... ani nevím, proč jsem si tuto knihu před časem dala, že ji chci číst. Toto téma bylo pro mě nové, a jak jsem se postupně dostávala dál, pronikala jsem víc a víc do tajů klanu, který neřeší peníze, vzdělání, závist, ale zato rozumí přírodě, ví, jak ji využít ke svému životu, aniž by ji devastoval. Úplně jiný svět, který my bychom asi stěží zvádali.
... čtivý příběh, ale ta představa být tolik let vězněn, navíc ty podmínky, a nezbláznit se z toho, ta obrovská síla přežít. Četla jsem s velkým zaujetím a mrazem po zádech zároveň
... zaujala mě svým názvem a i způsob vyprávění se mi líbil. Zase malinko jinak popisované téma holokaustu.
... no, asi to byl název, jenž mě zaujal víc, zase na druhou stranu to byl příběh napsaný zvláštním způsobem, konec smutný. Ale jo, celkově hezký