Vlado84 komentáře u knih
ako život.. vzostupy, pády, vlnky, raz hore, raz dole a zase rovnako niekedy niečo viac a niekedy menej, pravdivé - silné.
ako život..
Nádherne poetické, snové, niekedy drsné.. často pocit stratenia sa v pasážach, následné vyjasnenie.. ako na oceáne, mori
Prekrásne niečo.
To si čítaš, a ako si čítaš a vnímaš to, prežívaš to - nachvíľku odtrhneš pohľad od knižky a pozrieš sa na svet okolo seba a zistíš, že tým žiješ. Že žiješ.
Stesk
Stýská se mi po tvém zamávání ruky,
kterým přeješ mi už z dálky dobrý den,
z dálky, z balkónu přes pouliční zvuky
aut a klaksonů, než vyjdeš ráno ven.
Stýská se mi po tvém jitřním pousmání,
po tvých očích, které přebrodily noc,
po tvém vykročení z domu, po tvé dlani,
s níž mně přicházíš tak vlídně na pomoc.
Stýská se mi po tvém ranním políbení,
při němž dotkne se mých úst, mých rtů tvůj ret,
po tvém polibku, jenž uvede mne v snění,
po tvém polibku, jenž voní jako květ.
Stýská se mi po tvých ebenových vlasech,
uvázaných v uzel nebo na kštici,
jak je nosívaly ženy v dávných časech,
jak je nosí sosna bouři věštící.
Stýská se mi po tvé cizokrajné pleti,
pleti bez ruměnce, bez pih, ze zlata,
po tvém hravém smíchu, jaký mají děti,
vodní vážky, skotačivá kůzlata.
Stýská se mi po tvém ranním slově,
po tvém hlase pouličních zpěváčků,
po chvíli, kdy vyřkneš s něhou, křišťálově
nekonečně něžné slovo miláčku.
Stýská se mi po tvé sebejisté chůzi,
po tvých vláčných gestech, vlitých do paží,
jaké mají víly, tanečnice, múzy,
ač se o ně samy nikdy nesnaží.
Stýská se mi po tvých smějících se zubech,
jež se třpytí v běloskvoucím defilé
jako šperky ve vitrínách, lampy v klubech,
po tvých zubech, které jsou tak spanilé.
Stýská se mi po tvých ramenou a bocích,
něžné jako prosté slovo miluji,
které se mi denně v bezesných mých nocích
ve své náměsíčné kráse zjevují.
Stýská se mi po tvých pohádkových nohou,
jejichž prsty tančí věčně bolero,
každá jiná chůze zdá se mi být strohou
proti jejich chůzi lehčí nad péro.
Stýská se mi, stýská po slonové kosti
tvého bělma, po tom hladkém náledí
vždycky na smrt odhodlané upřímnosti,
stýská se mi po tvé lidské zpovědi.
Stýská se mi. Po čem víc a po čem méně?
Stýská se mi po tvém světle měsíce,
stýská se mi po tvém romantickém jméně…
po tvé lásce stýská se mi nejvíce.
....
Až se ti zasteskne
Až se ti zasteskne,
přijď.
Až se ti slza v oku zableskne,
ty přijdeš, viď!
Z té noci přeteskné
nezbude ani hvězda, ani rybářská síť
a nový den se rozbřeskne.
Ty přijdeš. Přijď!
... ️
Aké šťastie, ak 'opravdová láska' vydrží a prekoná všetky životné úskalia, ťažkosti a vlnobitia.
Nedočítal som túto krásnu knižku, pretože v čase, keď som ju začal čítať, veril som, že láska, ktorú som v srdci cítil, vydrží navždy.. Ďakujem za to krásne. To bolo to najkrásnejšie, čo som kedy zažil a cítil..
Milujte viac, viac si vážte lásku, ktorú vám milovaná osoba dáva a milujte z celého srdca, a ešte viac ako to.. láska je krehká a ak skončí, bolí..
.. tak krásno-smutné básne, plné nádeje, radosti, sklamania a bolesti.
Aké silné. Iba láska to dokáže.
budem s tebou bdieť.
hoci aj do rána.
lebo ak nie,
srdce mi to doráňa.
...
si tu,
hoci nie si so mnou...
moja myseľ len za tebou
blúdi.
keby môže kričať,
ohluší milión
ľudí.
...
tvoju blízkosť chcem cítiť,
až to desí.
objímať ťa,
aspoň ťa naposledy chytiť,
tak kde si?
...
všetky tie nedorozumenia
a chvíle bez teba
sa však zmenili na chvíle,
ktoré mi stále viac treba.
žiadny pohľad, úsmev,
žiadne slová,
želám si byť s tebou
znova a znova.
...
aspoň jednu vec mi sľúb.
kým ti bude srdce búšiť,
vždy ma v hĺbke svojej duše,
prosím, trošku ľúb.
.
Ach, to srdce..
Je tu tak veľa krásnych básní.. Sú nadherné, jemné, citlivé a krehké. Nádherná zbierka.
Úžasný Jaroslav Seifert ️
Píseň o lásce
Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struny nechví se.
Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.
Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.
Kdo mé naději však zabrání
- ani strach, že přijde zklamání,
abych nekles pod tvá kolena.
Nejkrásnější bývá šílená.
...
Píseň navečer
Kdopak je vlastně
šťastný na světě?
Pojď, zavřem okno,
shrnem záclony
a budeme si vyprávět,
co ty a já.
Když mi však dovolíš,
dám hlavu na tvůj klín
jak před lety.
Ty opět řekneš: spi,
vždy jsi to říkala.
Já dělával, že spím.
Což bylo možno spát,
když vlna klína
prudce odnášela
mé oči přivřené
daleko, bůhví kam,
a blízko ke tvým rtům?
Tak vracejí se zas
v tom tichu bezděčném
výčitky, povzdech, vzlyk,
když osten vzpomínek
probudí na chvilku,
co ty a já.
...
Píseň (Poštovní holub)
Bílým šátkem mává,
kdo se loučí,
každého dne se něco končí,
něco překrásného se končí.
Poštovní holub křídly o vzduch bije,
vraceje se domů,
s nadějí i bez naděje
věčně se vracíme domů.
Setři si slzy
a usměj se uplakanýma očima,
každého dne se něco počíná,
něco překrásného se počíná.
...
Neopísateľne ťažké a smutné, desivé.. Je to ako nezahojiteľná rana na duši ľudstva. Už sa nič také nesmie zopakovať. Žiaľ, vojnové konflikty a hrôzy sa neustále dejú naprieč kontinenty.. Sme tak nepoučiteľní? Nikdy nezabudnime.
spomínaš si? vo februári, minulý rok.. v Banskej Štiavnici, v Antikvariatiku sme sa motkali a obdivovali spolu knižky a táto mi padla do oka a ty si mi ju podarovala.. a ja som ju včera dočítal a s tým akoby skončilo a odišlo aj čosi viac.
Knižka je krásna, je plná života a zlomov a nečakaných situácií, ktoré sa v živote dejú, a niektoré vieme ovplyvniť a niektoré nevieme aj keď chceme, a záleží len na nás, ako sa k nim postavíme a zvlášť, ako ustojíme tie zložité a ťažké udalosti.. v tejto knižke sa to napokon skončilo dobre.
Kiež by to tak bolo aj naozaj.. ale na tú lásku v srdiečku sa nedá zabudnúť.
Krásna knižka, ktorú len a len odporúčam.
...o spomalení, o čakaní, o láske.
O duši.
Nadhera.
Ďakujem, že si.. ❤️
Príbeh plný empatie, lásky, porozumenia a áno, smútku.. a všetko to smutné je tak krásne vyjadrené a opísané..s citom a láskou.
Už samotný popis hovorí presne, a za všetko. Je to zvláštne dielo, je to.. zvláštne, a krásne, je to melancholické, je to ale aj veľmi smutné.. Nejako vo mne zostal a rezonuje taký zvláštny pocit.
Odporúčam, ak máte chuť na netradičný štýl písania.
,,Za časného rána na jezeře, když tu seděl na zádi a jeho otec vesloval, si byl docela jistý, že nikdy neumře"
..a jeho dielo bude žiť aj naďalej.
Krásne spracovaná biografia, navyše plná fotiek, vďaka ktorým je možné nahliadnuť oveľa hlbšie do života jedného z najzásadnejších autorov 20. storočia.
To je.. ako keď sa ocitnete s Ernestom v Paríži tých čias, a prežívate to s ním všetko..
Paríž nikdy nespí, pretože Paríž je pohyblivý sviatok ❤️
Skvelé
Píseň o dětství
Dejte mi, chlapci, trochu hlíny,
chtěl bych si s vámi stavět hráz
a nedívat se na hodiny
a neslyšet, jak míjí čas.
A brouzdati se chladnou strouhou,
vždyť ruce, nohy nezebou.
A život, cestu krásnou, dlouhou,
teprve míti před sebou.
To je prekrásna zbierka, tak krásne básne sú v nej..
Keď sa povie, že sa v našom vnútri rozozvučí zvon, keď sa niekto, niečo dotkne našej duše - Jaroslav Seifert a jeho básne to vo mne vyvolávajú.
Nádhera, nádhera.
❤️
„Největší umění je být živ po svém”
To je tak krásna knižka ❤️
Nespočet nádherných myšlienok pána Wericha.
Nádhera.
Líbal jsi mne na čelo či ústa,
nevím,
- zaslechla jsem jenom sladký hlas
a tma hustá
obklopila úžas polekaných řas.
Na čelo jsem políbil Tě ve spěchu,
neboť omámila mne,
vůně tvého proudícího dechu,
ale nevím.
- zaslechl jsem jenom sladký hlas
a tma hustá
obklopila úžas polekaných řas,
líbalas mne na čelo či ústa?
Rozhovor
... prekrásne ❤️
A nespočet ďalších krásnych básní..
Nádherná zbierka ❤️
Bláznivá knižka, smiešna, srandovná a proste tak easy a nad vecou. Niektoré príbehy boli riadne uletené, ale na pobavenie úplne skvelé ☺️
To je krása.
Prosím, nebojme sa požiadať o pomoc, ak nevieme kam a ako ďalej... Nebojme sa byť pomocnou rukou a ramenom pre niekoho, kto to potrebuje a nebojme sa mať otvorené oči a srdcia. Nebojme sa snívať. A nebojme sa byť sami sebou.
Nebojme sa.
A tie ilustrácie sú tu tak krásne.. že dokážu povedať viac ako nekonečno slov.