Vlk222 komentáře u knih
Souhlasím s předchozími komentáři.
Myslím, že se napříč generacemi nenajde dítě, kterému by se tato knížka nelíbila. Nedávno jsem se k ní vrátil s vnuky a oživil si krásné pocity, které jsem jako malý při čtení prožíval.
knihu jsem si znovu přečetl, abych ji mohl doporučit svému vnukovi, který hraje fotbal. Doufám, že se mu bude líbit, jako se líbila mně.
Někdy dost těžké čtení, ale člověk to nesmí vzdát. Výsledek stojí za to. Film, tedy seriál na pokračování jsem viděl za mého mládí, jak rád bych viděl znovu.
Pro mě byla tato kniha lahůdka. Charles Dickens je opravdu jeden z nejlepších mistrů literatury. Četl jsem vše a opakovaně se k k jeho knihám můžu vracet.
Jen bych se opakoval, a tak dám komentářům, se kterými souhlasím, plus. Tato klasická literatura je poklad mé knihovny. Můžu jen doporučit.
Velmi milá, velmi laskavá kniha podaná přitažlivou formou. Příběhy krátké, nicméně všeříkající, každý má děj a spád. Tohle se velmi povedlo. Pro mě osobně je to jedna z nejlepších knih. Autobiografickou literaturu mám nejraději. Myslím, že tato se hodí pro všechny věkové kategorie. Doporučuji i pro děti.
Ze zvědavosti jsem přečetl. není to můj šálek kávy a nikdy nebyl, ale pro někoho možná dobré. Chtěl jsem vědět, co čte vnuk.
Povídky jsou velmi vyrovnané kvalitou a správnou dávkou napětí. Čtení má spád a švih.
Velmi napínavé a výborně pojaté příběhy se soudcem Ti jsou ukázkou mistra pera Roberta van Gulika. Nikdy se neomrzí.
Velmi dobré dílo, které mě svého času fascinovalo svou nezvyklostí. Čínská kultura je pro nás Evropany velmi exotická, tedy aspoň pro mě.
Soudce Ti jsem četl vždycky rád. Byla to moje oblíbená četba, i když mě také čínská se mi jména trošku pletla.
Takovéto knihy s autobiografickými prvky čtu rád. Kniha nám přibližuje rozličný život dvou lidí - jejich dětství ve válečné době a mládí v poválečné.
Chybí mi zde více vyjádření emocí hlavních hrdinů, ale pochopil jsem. Autorka novelu napsala pro své rodiče, jak je uvedeno v nakladatelství, kde je prezentována. Vkládat myšlenky a citové rozpoložení, když je kniha určena pro hlavní aktéry, by mohlo být nešťastné a nepřesné.
Další můj oblíbený spisovatel. Jeho knihy u mě nesmí chybět. Smrt favorita byla vůbec první kniha, kterou jsem od něj četl.
Je to velmi milá, úsměvná kniha zážitků z autorčina dětství. Příběhy se střídají s těmi, které jí vyprávěla paní z domova důchodců. Každá prožívala dětství odlišně, je zajímavý ten rozdíl jejich prožitků. Četl jsem rád a celkový dojem je víc než příznivý. Připomnělo mi to dětství mé. Rád čtu autobiografická díla, kniha je velmi zdařile provedená.
Ačkoliv jsem muž, tyto knihy o Gabře a Málince od jejich dětství až po dospělost, patří k mým oblíbeným. Jako kluk jsem hltal Káju Maříka a moje sestra měla zase tyto knihy. Jelikož jsem četl vše, co mi přišlo pod ruku, pustil jsem se i do nich.
Zpočátku mi valašské nářečí nešlo pod nos, ale postupem času jsem porozuměl a přišel mu na chuť, zamiloval jsem si ho. Je tak úsměvné a milé.
Knihy Amálie Kutinové se staly jedny z mých nejoblíbenějších a ponoukly mě k tomu, abych vyhledával autory, kteří se vrací do dětství, protože tato literatura je jedna z nejautičtějších.
Všechny knihy Amálie mají pro mě obropvské kouzlo, proto bych se jen v komentářích opakoval, budu hodnotit plným počtem.