woita komentáře u knih

(SPOILER) Při četbě tohoto titulu se mi v mysli začal tvořit svět jako tomu z hry Fallout (ten před jaderným holokaustem). Jak jsem k této představě došel? Z pouhé zvědavosti při nahlédnutí na rok vydání originálu. Román obsahuje ducha doby, stejně jako hra, typického pro USA 50. let, včetně (z dnešního pohledu lehce předpotopních) některých postupů a hi-tech nástrojů. Heinlein předkládá vizi budoucí společnosti diferencouvanou profesně do cechů, kde jistého postavení nelze dosáhnout bez rodiných vazeb či upsáním se.
Do takové pozice je postaven mladistvý Max, který touží se z rodinné farmy dostat do vesmíru. Farma nedisponuje téměř žádnými vymoženostmi moderní doby, zvířata jsou chována na pastvině a hnuj se kydá vidlema. Jedinou zábavu lze najít při pohledu na noční oblohu a kolem projíždějící rychlovlaky prohánějící si to rychlostí zvuku nebo četbou v "zakázaných" knihách od zesnulého strýce, pojednávající o astronavigaci. Šance na změnu spočívá v útěku od nevlastní matky a novopečeného otčína a vetření se na palubu kosmoletu Asgard. A zde začíná to pravé dobrodružství pro mladé - Heinlein píše v duchu young-adult literatury.
Když jsem se prvně ocitl na palubě imperiální lodi Asgard, při zmínkách o velkolepých sálech a vyhlídkových palubách jsem měl v představách steampunkovou kosmickou alternativu Titanicu. Max je po nalodění v obdobné situaci jako Di Caprio ve stejnojmenném filmu, přičemž souhrou okolností se mu podaří dostat do vyšších společenských i karierních sfér. V tomto čase se zařazuje do běžného režimu na můstku jako novic-astrogátor, kde se seznamuje s ostatními důstojníky a rutinou.
Ve fázi, kdy má dojít k dalšímu přechodu, chybou se dostanou do části vesmíru vzdálenou na hony všemu lidstvu známému. Nastupuje povědomý feeling, který jsem měl při četbě knihy Hladový vesmír. Nikdo netuší kde jsou, hvězdné mapy nelze zesouhlasit ze známými typy hvězd. Mezihvězdný pohon totiž k cestování v pro lidem známém prostoru využívá zvláštních anomálií (Přechody), že minout ji teoreticky znamená ocitnout se kdekoliv či kdykoliv, nejen v dosud nezmapované části vesmíru, ale i v jiné dimenzi či dokonce čase. Všechny tyto úvahy znějí nadmíru zajímavé až se ptáme, která z těchto úvah je pravděpodobnější. Než si však začneme klást dílčí otázky je
nasměrován příběh jinam. Cestující i posádka jsou postaveni před praktičtější otázku vlastního přežití. Přestože loď hostí smetánku společnosti, v podpalubí skýtá hydroponii s bankou semen, převáží chovná zvířata a řadu nástrojů pro zbudování nové byť skrovné kolonie.
A tak se i stane, když objeví v nedaleké soustavě planetu pozemského typu pojmenovanou následně Charita. Ta se jeví neobydlena vyspělou civilizaci a lepším místem pro život než samotná Země. To už se nicméně dostáváme za dvě třetiny tloušťky knihy a nezdá se, že by došlo k naplnění hlavní premisy z přebalu knihy ("Přežití teď závisí na Maxovi..."). K tomu dochází až téměř ke konci a znenadání a navíc pro mne za nepříliš reálných podmínek.

Musím uznat, že po začtení jsem byl mile překvapen (mou předchozí a jedinou zkušeností s Heinleinem byl "Tunel do nebes"). O knize mohu říci, že je na svou dobu dobře napsána, čtivá a má nespočet detailů, které pomáhají budovat příběh. Knize by ale více slušelo rozvinou druhou polovinu - protáhnout a více probádat část o hledání cesty domů a stejně tak jako dění na Charitě. Konec působyl zbrkle a mírně nedotaženě.

13.04.2022

Na začátku sledujeme noční (nepříliš) hrůzoplnou výpravu dvou nebojsů na místo, kde stával dům H.G. Wellse. V bláhovém očekávání, že se se dozvíme něco inkriminujícího o této osobě, bylo zcela přejito, na což mladíci záhy objevují staré kosterní pozůstatky neznámé osoby. K jejich vyšetření je povolán R. Chambersem z Útvaru pro vyšetřování Cthulhu. Po podivném incidentu se následně objevuje spojení s jistou historickou osobností a opuštěným kostelem. Chambers v návaznosti nato je pozván do skupiny, která má přečkat v rámci soutěže čtyři dny uvnitř kostela o kterém panují strašlivé zvěsti a zkazky o smrti. Společně se dvěma výherci soutěže, novinářkou, docentkou, mladým knězem a rádoby parapsychologem vstupuje do studených kostelních zdí obehnaných lesem náhrobků topicích se v mlze.
Noví nájemníci církevní stavby se zabydlují, seznamují se s kostelem a dalšími charaktery a taktéž se střetávají s prvními nadpřirozenými jevy. Tuto část lze hodnotit na knize jako tu nejlepší, jelikož jakmile začneme v ději sestupovat do podzemí a odhalovat hluboko pohřbená tajemství, začneme prožívá ty nejhorší muka (doslovně).
Začíná neskutečné zdlouhavé (nudné!) plahočení všemi devíti pekelnými kruhy, postavy jsou ploché jako jejich konání, chybí hmatatelnější napojení na mystérium Lovecraftova Cthulhu (dle mého chtěl autor jen využít známého jména). Zkrátka tato kniha naplnila svůj potenciál sotva z třetiny a doporučit ji jen s obtížemi. Knihu jsem se rozhodl po zralé úvaze z knihovny vyřadit a najít ji lepší domov ...

Jason se ocitá na planetě Tressel, kde je nucen hrát roli emisara a poradce při nastolování nového politického pořádku. Abych řekl pravdu, tak tato část knihy mi nijak v paměti neutkvěla, takže postava Auda Plancka pro mne nabyla na významu až teprve v pokračování "Sirotkův triumf". Až když se děj přesunul zpět do vesmíru, kdy byla odhalenena existence křižovatky zvané Past na myši, začala kniha nabírat opětovně známých kontúr.
Děj, stejně jako díly předtím, postrádá živější a detailnějí popis prostředí. Zmizela také většina odkazů na pozemské bitvy či citáty slavných vojevůdců. Přesto je cítit změna ve způsobu psaní, který se jeví o něco surovější. Závěrečná bitva u Pasti na myši byla na poměry této série briskně napsána.

26.03.2022

Malé, kompaktní balení se všemi základními informacemi o těžkých bojových vozidlech od Typu Mk I až po moderní M1 Abrams. Zahrnuje základní technická data i trochu té historie. Za zajímavost stojí o pomrknutí do budoucnosti tanků i v armádě ČR.

20.03.2022

Na knize je vidět posun jak u samotného Jasona, tak i autorova stylu pro psaní.
U knihy si nemohu zvyknout na jeden prostý fakt: přestože je tomu více jak třicet let od prvního střetu se slimáky na Ganymedu, nemohu vidět Jasona Wandera jako zkušeného staršího několikanásobného ohvězdičkovaného generála, který mladým vojákům říká "synu". Pro mne je Jason stále tím až naivním mladíkem, což stále neopomíjí v některých ohledech sám uvést (onu naivitu, ne že je mladý).
Stejně jako u předchozího dílu (Sirotkova aliance) ubylo citelně citátů a korelací s jinými pozemskými historickými bitvami (viz Sirotkova cesta). Buettner se namísto toho rozhodl odložit styl copyright a jet surovější, méně pompézní styl. Dokonce v jednom okamžiku jsem cítil zarmútek nad ztrátou jedné z hlavních postav. Její odchod byl decentní až obyčejný, přesto uvěřitelný a chytil za srdéčko.
Bohužel zaujmout čtenáře, pokud jde o prostředí, je stále pro Beuttnera těžké, např. při návratu Jasona na Zemi po téměř 13ti letech ve vesmíru, není příliš mnoho cítit změn, kterými pozemská společnost prošla (viz pronájem automobilu), přestože je nám tato myšlenka doslovně podsouvána.
V druhé polovině se děj přesouvá na planetu Tressel na okraji Lidské unie, kde vládne triumvirát s podobným politickým systémem, jako v třicátých letech v Německu. Atmosféra společnosti utlačovaná revolučním režimem je na vcelku dobré úrovni a téměř jsem si říkal, že by si to zasloužilo více rozepsat do hloubky: utlačovaní Iridiancí, homosexuálové, političtí buřiči a další nepohodlní lidé jsou odvážení na dálný sever za polární kruh (gulagy).
Než se však člověk naděje je téměř u konce knihy a pokládá si otázku, zda vůbec autorovi ještě zůstal prostor nějak rozumně ukončit celou Wanderovu anabázi. Upřimně musím konstatovat, že na poměry této série vcelku ano (přestože by i toto mohlo být více rozepsáno). Kniha i série jako taková splnila svůj účel - zabavila, postavila nás mnohdy před zajímavé situace a vykreslila zajímavé universum. Leč musím být i kritický: děj je mnohdy zjednodnodušován, chybí tomu detailnější popis (prostředí, charakteristika postav) až to působí spíše jako četba pro young adult.

3 17.03.2022

Knihu jsem sehnal přes antikvariát v mírně salátovém vydání, to nicméně nezmenšuje její kvality, ba naopak. Příběh je na počátku možná nezáživný, a to i přes fakt, že kdesi v Jihovýchodní Asii (pokud si pamatuji dobře :) se hlavní protagonista stane svědkem zhmotnění ohromného průhledného monolitu (z budoucnosti jak později zjistí). Vše se rozjede teprve, když je přibrán do týmu, který je vládou povolán vyřešit záhadu původu. Staváme se několikrát svědky efektu zhmotnění v mnoha světových metropolích a jeho fyzického i sociálního vlivu. Kniha popisuje krom toho rodinné zázemí i dílčí osudy některých postav, stejně jako změny, které postupné objevování monolitů má na společnost. Právě tento koncept je tím nejzajimavějším na knize - jak něco tak prostého, jako monument, a fakt, že pochází z budoucnosti, může mít sílu ovlivnit běh událostí a možná tak i onu budoucnost (sebenaplňující proroctví).

3 18.02.2022

Téma Antarktidy a jejího tajemství je bezedné a vděčné téma. V tomto případu tajemství ztracené pradávné civilizace, dávného života pod ledem i záhadných map ukazující kontinent bez ledu. Vhoďte to do kotlíku s přepólováním Země, na které panují nové politické pořádky, hrozba světové války o zdroje a nově uvolněné místo na bývalém jižním pólu, a výjde vám dobrá zápletka, ve které jde krom přežití lidstva na nové Zemi, i rozhřešení záhad minulosti a původu člověka.
A teď se asi ptáte, kde je háček. I přes lákavost zápletky jako z filmu "Den poté" (okolnosti katastrofy) s knihou "Atlantský mor" (civilizace), natrefíte na biblická témata, viz popis uživatele B4LU. V tomto bodu kniha ztrácí na síle, které vyvolalo očekávání, a hází nás do fantasmagorie s oživlými dinosaury a obry.

18.02.2022

Zda-li jste viděli film Predátor s Arnoldem Schwarzeneggerem, budete se částečně cítit jako Dane v kambodžské džungli: hustá mlha, neznámi smrticí tvorové, malá vojenská jednotka a tajemství uprostřed zeleného pekla. To navíc okořeněné zajímavou historickou (byť vyfabulovanou) záhadou zmizelého starověkého města, konspirací a lehce i hi-tech technikou. Skvělý úvod do honba za Atlantidou a jinými světy...

18.02.2022

Sonda do světoznámého projektu Manhattan, který by v náznacích jako by vypadl z universa "Muž z vysokého zámku" (viz konec knihy). Titul obsahuje mnohé informace pro zájemce nejen o americký, ale i nacistický atomový program. Člověk se tak dozví mnohé nejen technického rázu, setká se i s historickými postavami, jako Oppenheimer a gen. Groves Nemohu zcela fundovaně tvrdit nakolik se v jistých detailech kniha trefuje do historických skutečností (nedomnívám se, však, že by se příliš odkláněla). Vcelku si dokáži představit na základě mnoha nacistých projektů (rakety V a ponorky, jaderný reaktor atd.), že Němci mohli dosáhnout dilčích válečných úspěchů. Konec knihy je takovým náhledem do paralelní historie, jako zmíněný "Muž z vysokého zámku" nebo "Tajemná záře nad Pacifikem".

18.02.2022

Naprostá bomba! Kniha, která má téměř všechny atributy, které od podobného počínání očekávám - konspirace, tajná organizace, velké množství různorodé vojenské techniky, zbraní a vojáků, rakety a výbuchy, žádné klišé s ječicími dětmi o záchranu rodiny ala Válka světů s Cruisem či vidlákem a jeho brokovnicí proti emzákům, kteří zvalchovali jeho pole. K dokonalosti mi jenom vadil hlavní protivník, kterým byl (**SPOILER***) mimozemský dravec sloužící jako zbraň hromadného ničení (*_*). Uvítal bych klidně více podobných military titulů a z prostředí skupiny Event.

18.02.2022

Když jsem prvně o této knize slyšel, domníval jsem se bláhově, že budu mít tu čest s organizaci podobnou AKT (Agentura pro kontrolu technologií) z titulu Gravitace. Ve Falzikatořích však nejde o žádnou super technologickou společnost s agenty ala 007, ale spíše o byrokraty za stolem sepisuji stohy papíru o fiktivních událostech a osobách. Falzikatoří vynikají být neskonale nudní, přesto být i zajímavými. Když pomineme rozvlačnost popisů, které zcela postrádají vlastnost vtáhnout do prostředí i do duše charakterů, dostane se nám zajímavého náhledu do umění psaní, imaginace i fungování ovlivnitelnosti reality pouhým dobře miřeným slovem, správným načasování a podstrčením důkazů. Kniha je zajímavá jen v těch částech, které pojednávající o tvorbě a popisu samotných falešných spisů. Až ke koncem, kdy Slive ovlivní svým chybný jednáním jeden život, se zdá být trochu oživení, ale to bylo pouhé zdání.

1 15.02.2022

Vše potřebné již zaznělo. Je to natolik obyčejné i navzdory, že aktéry jsou upíři, že po přečtení není problém na vše zapomenout. Kresba byla úměrná kvalitě děje - fádní, pouze místy dosahovala lepších detailů. Postavy byly bez šťávy, jen prostí občané se svými každodenními problémy. Jedinou spásou tohoto komiksu byl až závěr s částí vyjevu citů Davida Rose.

04.02.2022

Asi nejlepší díl ze všech (tří mnou) přečtených. Pravé detektivní dobrodružství, ve kterém Nathan, podobně jako soukromý vyšetřovatel Jake Styles v seriálu Jake a Tlusťoch, pomáhá známé právničce v šetření případu. Boj za pravdu se tak odehrává na bitevním poli i na půdě soudu. Je v tom napětí i zvrat. Doporučuji.

24.01.2022

Tématicky je díl s názvem Bod vzplanutí zajímavý ve smyslu pointy (SHC
Spontaneous Human Combustion), ale ztrácí ve celkovém vyobrazení. Retroperspektivní ohlednutí do Nathanova dětství není zlé, ale ve spojení s teroristickými útoky s tajemnými požáry je to dost naivní, skoro až neuvěřitelné. Navíc nato, že je Nathan eltiním vyšetřovatelem Agentury Alfa, tentokrát moc toho nevyšetřuje (většinu toho odhalil už jeho kamarád, oběť žháře).

24.01.2022

(SPOILER) Počátek se nesl v podobném duchu jako předchozí díl. Kniha působí jako jednoduší četba pro dospívající. Neobsahuje žádné složité technické termíny, komplikované postavy, ani vztahy mezi nimi. Celkové zasazení bylo přesto lákavé. Kniha mne chytla a četla se svižně.

**SPOLEIR** Teď trochu konkrétněji: Na začátku testují na stacionární stanici Nový měsíc ukořistěnou Firewitch. V této části se dozvídáme více o konstrukci (řízení) slimácké lodi, cavoritu (hypotetického kovu pohlcujícího gravitaci vyjpůčeného od H.G. Wellse). Tady ještě dobré. Jen nějak mi tam nepasovalo všechno to vybavení, které si museli vzít na palubu (biokracie hold vládce všude, i v daleké budoucnosti). Pouze hloupému by nedošlo, že se všechno to nadobíčko plné robotů, starých zbraní, brnění, proviantu bude záhy hodit při bitvě o Bren (vím trochu předbíhám, jelikož muselo dojít zprvu k jisté nehodě).
Po úspěšném "přistání" ala Rampa McKvák ("Říkal jsem vám, všechno co má křídla dokážu zničit") na povrchu planety začne ta lepší část. Jason, Jeeeb, Howard a Jude s Ordem se dostanou do zajetí domorodých obyvatel. Kulturně se jedná o primitivní společenství tří kmenů se zadovkama jezdících na dinosaurech a jiné pravěké fauně. Trochu mi trvalo se sžít s takovou představou, která připomínala něco z Vernerovky. Jakmile jsem pochopil celé zasazení a kulturní rozdíly, otevřel se předemnou zajímavý příběh a boje proti slimákům, kteří ovládali lidi Brenu po 35 000 let.
Leč se Buettner snažil napodobit či inspirovat se některými velkými pozemskými bitvami, jako vylodění v Normadii či Hanibalovo překročení Alp, nepodařilo se mu vyvolat můj vášnivý zápal pro podobné scény. Autorovi jsem to odpustil - často v popisu užil citátů a výrobků velkých vojenských strategů.
Bitva byla vyhrána a naši hradinové se dostali zpět na Zemi, která začala brojit proti nepříteli a rozhodla se přenést boj na jeho stranu hřiště.

14.01.2022

Námět z tábora vzbouřené cyber entity (ne vždy musí jít o čistokrevnou UI) mi okrajově připomnělo knihu Index hrůzy (napadnutí Wallstreet, pád letadla). Kdyby komixový scénář byl předělán do knižní podoby a dostalo se mu více propracovanějšího technického scénáře, tak tu máme bestseller.
@peklo.Zcom je tak průměrnější četba. Zvraty jsou vykresleny spíše fádně a někdy se zdá, jako by bylo něco přeskočeno. Tento komix by proto zasloužil více stran, které by toto vykompenzovaly. Pokud jde o samotnou kresbu, tak jsem nijak zklamán nebyl. Jako pozitivum vnímám i postavu rozpustilé Olgy, alias Jennifer ...

Alvin: "Chci vědět, kde je ten knoflík!"
Jeniffer: "Knoflík? Ty ztratil knoflík? Jaký?"
Alvin: "Ten který se otočí, abys už zmlkla!"
Jennifer: "Knoflík, abych...It´s a joke,...Hihi...Hmm... Já stydím ti ukázat, kde ten knoflík."

28.12.2021

(SPOILER) Toto je mé první setkání s nejmladším generálem snad v historii. První titul jsem neměl možnost číst, ale nijak to nepovažuji za velkou chybu, jelikož události z předchozích časů byly vcelku krátce a výstižně shrnuty. V mnoha bodech je toto klasické military scifi se vším, co k tomu patří: plno vojáků, hitech zbraně, vesmírné lodě, technologie a fyzika budoucnosti i politika. Ale abych řekl pravdu, tak tomu u této knihy zcela není. Je toho tak od každého trochu bez hlubší myšlenky, popisu a rozvoje.

Jason Wander je možná uvěřitelny jako voják bojující za svou věc, ale působí naivně a úloha generála mu vůbec nepasuje (což sám kvituje). Ani další postavy jako Howard či Minimyška a její syn narozený na Ganymedu nejsou nijak složité osobnosti.
Popis prostředí a prostředků je mnohdy jen účelově popsáno bez detailů, takže dva kilometry dlouhá meziplanetarni loď a její raketoplán V-Star (založený na skutečnosti) byly pro mě pouhou kulisou než aktérem děje, kterým se později také měly stát.
Bylo mnohdy i těžké si představit samotné Slimaky, jak jsou oděni do tmavé zbroje a střílí z těch svých zbraní. Stejně to bylo s popisem Země, kam se Jason vrátil po dlouhém boji. Mělo se jednat o planetu vyčerpanou vydají na válku a zdecimovanou útokem ve kterém podlehlo 60 milionů životů. Ale místo toho byl Jason vláčen po hotelech, na Měsíc a po interview, takže z toho světa moc ukázáno nebylo.
**SPOILER** A pak přišel další útok, který čistě náhodou zasáhl Cape Canaveral, kde spočívaly všechny kosmické obranné síly Země. Ouha, jak Země mohla vzdorovat útoku obří kosmické lodi a její flotily?! Šup, je tu Jason Wander a jeho směly plán oprášit V-Star pro muzeum, odletět s ním a vybranými lidmi k zakonzervovane kosmické lodi u Měsíce a pak s několika raketoplány bránit Zemi před ohromnou přesilou (cca 1:5). Následně proniknout na palubu velké mateřské lodi jen s třemi lidmi a loď nakonec odpálit...

Je potřeba více dodávat? Naivita tohoto příběhu na mě dýchla dobou dosti minulou, kdy žánru scifi vládli velcí hnusní emzaci, laserové zbraně a kapitán lodě schopný sám odrazit invazi světů. Neříkám, že je kniha špatná. Četla se naopak svižně, děj nijak nic nekomplikovalo a místy i fakt bavila. Přesto je nutno vést v patrnosti, že tohle není série První linie od Marka Kloose, která je tomu dost podobná a která zvláda vše lépe než série Sirotčinec.

11.12.2021

(SPOILER) Připodobnění ke Ztraceným (The Lost) není samoúčelné a dost vystihuje zejména atmosféru na počátku knihy. Teoretizování o důvodech pádu letu 305, stejně jako hledání řešení jak přežít první dny byly to nejlepší na knize. Ani rozkrývání pravdy, kdy část přeživších vydala do pusté a divoké anglické krajiny hledat pomoc, ve které najdou jen opuštěné stavení a záhadný monument, byla uspokojující. Snad i následný návrat k vraku letounu a souboj hitech plavidel a postav by ještě šel.

Ve fázi, kdy se příběh přehoupl do Londýna už šla atmosféra dolu. Vinu na tom má nelogičnost popisu desítky let opuštěného Londýna. Budovy stály téměř nedotčené, ulice nebyly nijak zarostlé a byt jedné z postav vůbec nedoznal zubu času. Skoro to tedy působilo, že každou chvíli zpoza rohu vykoukne zbídačený obyvatel města. A tak to pokračovalo téměř s každým popisem až do samotného závěru (Kdo někdy slyšel o myšlence přehrazení gibraltarské úžiny zajisté ví, že Titáni by tímto krokem odsoudily Evropu a další okolní země k ekologické katastrofě a nic by na tom neměnily výhody, které by členství v jejich alianci mělo).

Premisa Titánu nebyla zcela mimo mísu a myšlenka se mi líbila i s tím, jak autor došel poznání, že být bohem není zase tak lákavé, ale zasloužila by si více rozpracovat do hloubky a méně stavět na technologiích, které jako by některé vypadly z péra Julie Verna.

Závěr, jak napravit vše, co se událo, byl dobrý a trochu zachránil celé knize reputaci. Skoro jsem si řek, že by Let 305 byl dobrým materiálem pro film :-)

2 31.10.2021

Kdo se zajímá o jaderné zbraně, nemůže tento titul minout. Ten se zaobírá tématem vcelku obšírně, od technologie, přes historický vývoj až po politické programy. Někdy jsem měl přesto pocit, že by mohla být v některých momentech ještě podrobnější, a to zejména v historii vzniku jaderného programu během druhé větové války, tak mohla obsahovat více technických detailů a zejména obrazové dokumentace a schémat, která tam vůbec nejsou.

31.10.2021

Kniha, kterou jsem sehnal v antikvariátu bude mít za nemálo let 100 let, přesto až na zažloutlé stránky je kniha v bezvadném stavu. Tato encyklopedie zaujme nejen svým odborným rozsahem, knižní kvalitou, ale také psaným projevem, který odráží vzletnou mluvu doby. Pro našince je to trochu těžkopádné, ale kdo se chce něco dozvědět, toto přetrpí. Řada informací je stále platná a tak může rozšířit vědomosti i dnešním lidem.

31.10.2021