wooloong komentáře u knih

Spíše psychologický a historický příběh, zajímavé pátrání v minulosti a odhalování dávného tajemství. Ta smrt je tam tak nějak navíc, aby to mohla být detektivka.

62 11.04.2022

Doposud byl pro mě nejlepší knihou s Harrym Holem Sněhulák, ale Nůž ho překonal. Chytrý, promyšlený a čtivý příběh, ve kterém se rozuzlení několikrát převrátí, aby nakonec vše zapadlo na svá místa. Padouši dostanou co proto, oběti dostanou zadostiučinění a čtenář mnoho hodin příjemně stráveného času a několik zajímavých postřehů, pár nenucených mouder a poutavých životních příběhů hlavních i vedlejších postav. A co se týče Afgánistánu - to přesně sedí.

62 16.01.2021

Pro pamětníky, ke kterým se také počítám, připomínka jedné z nejodpornějších kauz 90. let, kdy si s námi naši demokraticky volení zástupci jednoduše vytřeli zadek. Ne poprvé a ne naposled. Dobře zpracované téma, čtivý příběh.

62 04.11.2020

Další čtivý detektivní příběh. Jednu hvězdu strhávám za pro mě málo uvěřitelný motiv. Čekala jsem mnohem větší vinu za tolik mrtvých a zoufalejšího pachatele, který se mstí "oprávněně". Tohle byl, s prominutím, úplný blbec.

62 27.10.2020

Mám ráda knihy z Japonska a o Japonsku, pro mě je to náhled do zajímavé a těžko pochopitelné kultury. Opakování pravidel a poklidné vyprávění, které zahrnovalo nejen čtyři příběhy návratů do minulosti a jeden do budoucnosti, ale také podrobné popisy vzhledu a oblečení postav, výčtu, co si kdo objednal, kolik platí a kolik mu bylo vráceno, to všechno jsem přijímala jako projev oné odlišné kultury a mentality obdivuhodného ostrovního národa na opačném konci světa. A jen díky tomuto přijetí jsem si mohla vychutnat zajímavé a lidsky citlivé vyprávění o osudech hlavních postav příběhu.

62 13.08.2020

Tohoto autora mi mé okolí tak vychválilo, že jsem sáhla alespoň po Alchymistovi, abych byla trochu v obraze. Knížka je to útlá a malá, čekala jsem, že to přečtu na jeden zátah. Ouha! Válela se mi na nočním stolku aspoň 14 dní. Asi jsem něco zásadního nepochopila, ale tak plytkou a mělkou knížku, která si hraje na hóch literaturu, jsem už dlouho nečetla. Hluboké a zasadní myšlenky (všechny do jedné převzaté a mnohokrát a lépe zpracované) podané takovým způsobem, jako bych se dívala na sochu Davida, kterou někdo přetesal na Mikimauze. Vadila mi časová neukotvenost. Zezačátku mi děj podle způsobu líčení zapadal div ne někam do středověku, pak se tam objevil závěs z igelitu (cca padesátá léta minulého století?) a podobně. U výroku "poušť ví vše" se mi chtělo zařvat: "Ale kdeže, poušť ví úplný kulový!" Ale bylo po desáté večer a dopustila bych se rušení nočního klidu. Místo toho jsem poctivě dočetla v očekávání, zda se nějaká ta spásná originální a úžasná myšlenka neobjeví alespoň na konci. Neobjevila. Aspoň vím, že jsem doposud o nic zásadního nepřišla.

61 04.10.2013

Líbí se mi psychologie postav. Obvykle se v některé z nich najdu nebo mě osloví nějaká zajímavá myšlenka. I zápletka a rozuzlení se tentokrát dost povedly. Plný počet si tahle knížka jednoznačně zaslouží.

60 31.05.2021

Zpočátku jsem se nemohla začíst, ale dala jsem tomu šanci. Široké řádkování a úměrný počet stránek dávaly naději, že i nudnější příběh by se dal učíst za pár večerů.

Josie jako vyšetřovatelka další detektivní série mě moc nezaujala. Nabalila na sebe snad všechna možná klišé - hned v úvodu je zraněna, aby pak mohla příběhem pajdat (kupodivu jenom někdy) a lízat si rány, měla samozřejmě hroznou matku, která jí způsobila doživotní hluboká traumata, má svou posedlost (sexem, Kiminy motorky jsou mi mnohem sympatičtější), je na nucené dovolené a odstavená od případu, ve kterém se čile angažuje a tak dále a tak dále.

Samotný příběh je vcelku napínavý, když už se vám podaří začíst a trochu se zorientovat v postavách, třebaže dost těžko uvěřitelný. Autorce se vcelku podařilo posbírat všechny načaté konce a svázat je do úhledného a logického závěru. To se ne každému autoru, zvlášť začínajícímu, podaří.

Tragickou záležitostí, za kterou autorka nemůže, je český překlad a lajdácká korektura, která za sebou zanechává množství překlepů a chyb. Nedělám si do knížek poznámky a nechce se mi to celé znovu procházet, tak jen pár příkladů.

... chovala se laskavě, jako kdyby švagrové bylo několik let.
... Josie seděla vedle Lukeovi postele.

60 22.12.2020

Příběh Antonína a Anny a jejich rodiny a přátel, malé lidské osudy na pozadí velkých dějinných událostí 20. století - obě světové války, hospodářská krize, obsazení Sudet, vyhnání Němců, nástup totality, normalizace a demokratizace. Nejvíc jsem si oblíbila Alžbětu a absolutně nechápala Anežku. Na to, jak to celé roky hnojila, měla nakonec pořádný kus štěstí. Četlo se to velmi dobře, ale něco tomu chybělo, to navíc, co měla Hana a Tiché roky.

60 02.08.2020

Po dlouhé době knížka, která mě nutila obracet jednu stránku za druhou, dokud jsem nedočetla do konce. Ani slovo zbytečné, všechno, o čem autor píše, nakonec zapadne na své místo v příběhu. Trochu mi tam chyběl dotaženější závěr, který se týkal rodiny Frankie. Přesto dám plný počet hvězd, a to za kocourka Shacka. Náš černý kočičák - Merlin mi totiž při četbě obvykle předl na polštáři.

59 14.08.2021

Dobrá detektivka, ale víc než lidské osudy a oběti mě dojala smrt rysice Melisy.

59 14.05.2021

Příliš mnoho času věnuje autorka osobnímu příběhu Laury, a to dokonce i ve chvílích, kdy detektivní část nabírá na obrátkách. Zatímco vyšetřování graduje, objevují se nové a nové indicie a policie spěje ke konečnému odhalení, druhá linie příběhu se hnípe v Lauřiných, Danielových a Adamových pocitech a výčitkách. Možná by to mohlo být i zajímavé, kdyby Laura nebyla tak moc arogantní krasavice a kdyby si autorka neodporovala v tom, co o postavách říká, a jak se pak chovají. Jeden příklad za všechny. Adam je líčen jako docela prase, co se pořád cpe a všude nechává závěje drobků a haldy politých a umaštěných papírů, a když ho Laura navštíví, čeká ji dokonalá domácnost s napulírovanou a naleštěnou kuchyní bez jediného smítka. Neustále je zdůrazňována jejich profesionalita a policajtský instinkt, aby se vzápětí chovali jak trubky a sloni v porcelánu. Dost mě na konci zaskočilo, že dva příběhy chlapců se vyřešily, ale u toho třetího ani náznak, co se vlastně tehdy stalo.

58 20.11.2023

Moc pěkné čtení, které chytí a nepustí. Promyšlený příběh, dobře vykreslené reálné postavy (paní Urbánková, Míla, Helena a další a úplně boží Imbus), dialogy jako ze života, smysl pro humor, hororový příběh zasazený do poklidných českých hor, kde jsem strávila nejedny prázdniny, děsí o dost víc než vzdálenější Malá Fatra nebo Tribeč. Na rozdíl od Petra mi byla volačka dost jasná mimo jiné proto, že pohraničí dost znám a taky jsem nedávno četla Pole a palisáda. :o) Posledních 150 stránek jsem musela dočíst na jeden zátah, což se protáhlo do pozdních nočních hodin. Dost mě zklamal konec především tím, jak byl useknutý. Napětí stoupá, příběh vrcholí, a pak otočíte stránku, a na ní už jen dva poslední řádky příběhu. Chtělo by to dát čtenáři nějaký ten čas na vyklusání, třeba půl stránky epilogu. Na rozdíl od Ajli jsem objevila těch chyb mnohem víc, třeba vymítání fakt není od mýtit a v dětské hře hodiny odbíjejí, nikoli odbývají, a pak ještě několikrát záměna je-ě, ale to už se mi nechce hledat. Jinak na prvotinu velmi velmi dobré a doufám, že má pro nás autorka nějaký další majstrštyk, který mě donutí číst dlouho do noci a další den být nevyspalá, ale spokojená.

58 03.05.2023

Retrospektivní příběh, který připomíná události z předchozích dílů. Jak se ukázalo, hodně jsem toho zapomněla a tohle bylo takové opáčko. Docela jsem si to užila, jak jsem lovila z paměti předchozí příběhy.

58 06.09.2021

Přesně 568 stránek. Ach jo, mám radši kompaktnější příběhy. Příliš brzy jsme se dozvěděli, KDO je ten hajzlík, co nutí ženy dělat to, co by normálně neudělaly, kdyby ... dozvěděli jsme se také, JAK to dokáže (nebylo až tak těžké uhodnout). Také se dozvíme PROČ to ten mizera dělá a nakonec nás ještě čeká dramatický zvrat. Nebylo to špatné, ale těch stránek bylo na mě opravdu moc. A těch chyb v textu taky. Každá taková chyba ruší, vytrhuje z děje a ničí čtenářský zážitek u jakkoli dobrého příběhu. MOBA by měla zainvestovat do opravdu dobrého korektora.

58 16.02.2021

(SPOILER) První Goffa, ze kterého nejsem úplně nadšená. Nějak mi ta honička napříč kontinenty úplně nesedla, chvílemi jsem se i nudila, chvílemi jsem se přistihla, že vlastně nevím, co čtu. Chyběla tomu autentičnost předchozích dílů. Navíc mě naštvalo, když se Miko ožral jako prase a choval jako idiot. Tolik lidí mu dalo důvěru, tolik lidí se za něj zaručilo, tolik lidí mu nezištně pomohlo, tolik za něj strčilo hlavu do oprátky, a on se zachová jako nezodpovědné hovado a všechny vystaví nebezpečí. Závěr to trochu napravil, ale rozčarování zůstává.

58 04.11.2020

Začátek se mi hodně líbil, ale asi tak od strany 100 to na mě bylo už trochu moc hnusné. Dalších sto stran jsem spíš jen tak zlehka klouzala očima po odstavcích, abych si udržela dějovou linku, ale moc se neponořila do děje. Posledních dvacet stránek, kde se příběh dívky ze 70. let a mladého muže ze současnosti spojily a všechno do sebe pěkně zapadlo, jsem si naopak docela užila. Ten nadpřirozený závěr mi až tak nevadil. Autor umí psát, příběh byl dobře a do detailů promyšlen, ale ten popis explicitního zla byl pro mě prostě přes čáru.

58 27.09.2020

(SPOILER) Vesnička Three Pines je stále stejně malebná, její obyvatelé stále stejně zajímaví, Armand Gamache stále stejně spravedlivý a skvělý, Lacoste se konečně napravila a Jean Guy seká latinu. Žádní nadpřirozeně zlí nadřízení ze Sureté už se v příběhu nevyskytují, dle sdělení autorky má příběh reálný základ. Tak proč mi to přišlo přepálené, vykonstruované, balancující na hranici reality, ať už se týkalo oné zbraně a nestvůry, divadelní hry a jejího autora, příběhu Ruth a Ala? Z knížky jsem cítila jistou nedotaženost všech dějových linií a zápletek a pro mě to bylo neuspokojivé čtení.

58 10.09.2020

Kdesi jsem četla, že lze tyto příběhy přirovnat ke stylu detektivek Agathy Christie. Tak to tedy ani náhodou. U Agathy jsem si vždy užívala výborně promyšlenou detektivní zápletku, velmi stručnou a výstižnou charakteristiku postav a popis prostředí, právě tak obsáhlé, aby vynikl samotný detektivní příběh. U Rowlingové se detektivní příběh ukrývá někde na dně zbytečného literárního balastu. A není to žádná sláva. Absolutně jsem nepochopila jednání vraha, a to hned v několika bodech (nechci prozrazovat), takže místo, abych byla na konci příběhu překvapena nečekaným rozuzlením, jenom jsem kroutila hlavou a nějak mi to do sebe nezapadalo. Jednu hvězdičku za postavu Cormorana Strika, jednu za jeho asistentku Robin a jednu za Londýn.

58 24.04.2020

Autorka má dobře promyšlenou zápletku i všechny falešné stopy, ale indicie naservíruje tak okatě, že je čtenář nemůže minout, a pak mu už tápání kriminalistů připadá jako prostá fušeřina. Navíc osobní linka Laury a Beneše je nejslabší částí knihy. Beneš je dost pako nejen po lidské ale i profesní stránce a Laura taková nemastná neslaná. Jejich interakce by se hodily k žákům na střední škole a ne ke dvěma zralým lidem se zodpovědným a náročným povoláním. Líbí se mi umístění příběhu do reálných lokalit. V Pardubicích jsem kousek od místa Adamova bydliště žila spoustu let. Autorka ještě není vypsaná, ale určitě se mezi českými autory neztratí.

57 13.11.2023