Yarwen komentáře u knih

Ve druhém díle pentalogie (který autor skutečně napsal jako druhý, hned po čtvrtém) je Sokolí oko již zkušený zálesák, Čingačgúk má dospělého syna a jeho Wah-ta-nah na oba již shlíží z věčných lovišť. Díky cti a dobrému srdci se rozhodnou pomoci čtveřici Angličanů, které lstivý lišák Magua vede do záhuby. A tímto začíná velké dobrodružství, do kterého se nakonec zamíchají celé kmeny Hurónů a Delawarů. Nejznámější Cooperova kniha, napsaná před zhruba dvěma stovkami let, nás zavádí do doby, kdy se okolo Velkých jezer potulovaly poslední zbytky Indiánů, původně osídlujících východní pobřeží. Za mě neobyčejně krásné, dávám nádherných 85%.

Pět krátkých podprůměrných pohádek je doplněno o Brumbálovy poznámky, jež neshledá nudnými jen nadšenec Harryho Pottera. Vše dokonává doslov ohledně příspěvků do nadačního fondu dětí, kde mám velkou pochybnost ohledně efektivity využití vybraných peněz (vytváření strategií či vydávání příruček, jak bychom jim mohli pomoct).

5 07.02.2017

Kniha čtenáři ukazuje, jak pozitivně působit vůkol sebe prostřednictvím oslovování náhodných lidí a vytváření tak úsměvů na jejich tvářích stejně jako na líci své či ve svém nitru. Je protkána množstvím autorových příběhů, které inspirují a ukazují, že to jde - je to takový výběr z hroznů ze životních zkušeností a jsem si jistý, že kdyby byl Ivan o deset let zkušeností starší, podal by výběr z bobulí, a to při stejném mladickém nadšení.
Já se osobně těšil na příběhy, ale i sebezdokonalování je pro mě vždy výzvou, a tak jsem některé věci vyzkoušel. Přesto cítím značný rozpor v přístupu k hovorům s cizími lidmi - zatímco Ivanovi připadá nepatřičné sedět s cizími osobami v kupé vlaku a nevyužít příležitosti k rozhovoru s nimi, můj vnitřní postoj zase vychází z převeliké ohleduplnosti, tzn. přistupovat k neznámým lidem opatrně, distinguovaně, s odstupem džentlmena a hlavně - za žádnou cenu nedopustit, abych působil vtíravě či dokonce vlezle. Lidé jsou různí, pro Ivana je důležitější s nimi hovořit i za cenu toho, že občas může narazit na někoho, komu to nebude po chuti, já prostě na to jdu naopak velmi ostražitě, pro mě je podstatnější vyhnout se tomu, abych nebyl někomu po chuti i za cenu menšího počtu interakcí. Holt, každý jsme jiný a netvrdím, že můj přístup je lepší jiného. A tak zatímco si i nadále budu ve vlaku rezervovat oddělené sedadlo, protože chci mít klid na čtení či na spaní a v takové konstelaci nechci s nikým vést dialog, přesto díky knize zkouším být krapet otevřenější a přístupnější k povídání, pokud je atmosféra jasně příznivá. A rozdávat více úsměvů, k tomu je třeba se pozitivně naladit, a to už samo o sobě je dobrým protipólem stresu.

5 29.12.2016

Snad nejlepší kniha, kterou jsem v životě četl. Zapadla přesně do věku, ve kterém jsem na její obsah mohl být nejvíce citlivý - mohl jsem mít tak třináct. Velmi dojemný příběh, čistá láska a první - neobratná a nevinná - erotická scéna se mnou divoce zacloumaly. Do hlavního hrdiny jsem se vcítil a prožíval s ním vše, jako bych jím byl já sám. Jednou se ke knize asi vrátím, jen se bojím, aby byl zážitek z ní aspoň trochu podobný tomu "tenkrát".

5 02.01.2016

Příběhy o řeckých bozích a hrdinech se hodí jak pro děti coby pohádky, tak pro dospělé jako výborné osvěžení znalostí o faktech, ve kterých by se měl vzdělaný člověk orientovat, aby si nepletl Hérakla s Héfaistosem a Artemidu s Athénou. Narazil jsem na drobné nepřesnosti v příběhu o trojské válce, jinak je ovšem vše v pořádku a kniha se čte příjemně. Pro zájemce o toto téma doporučuji knížku Bohové a hrdinové řeckých a římských bájí od Zamarovského, která má širší záběr a je krapet podrobnější.

5 05.05.2013

Robert Merle si vypůjčil zápletku i kulisy slavné vzpoury na lodi Bounty, nicméně upletl svůj vlastní příběh s originálními postavami. Než stihne člověk otočit pár stránek, je vzpoura dokonána a celá kniha je tak de facto věnována soužití námořníků s Tahiťany na opuštěném ostrově. Merle se vyhnul přímému moralizování, nicméně pointa příběhu je jasná - je úcta k člověku, k humanitě, slepá, pokud je prosazována za každou cenu? Je přijatelné vzít druhému život, aby byly zachráněny jiné, možná lepší? I poručík Purcell si musí projít vlastní duševní katarzí, aby na tuto otázku odpověděl - dle mého názoru - správně.

5 26.04.2012

Jack London čerpá námět pro tuto knihu z doby svého trampování, dlouho předtím, než začal psát knihy a stal se slavným. Představuje čtenářům nuzný svět věčných černých pasažérů, homelessáků a žebráků. Jistojistě zajímavý náhled, přesto mám s knihou malý problém - v textu zaznívají velkohubé hlášky jako "svoboda" a "volnost", ale ve skutečnosti jde o příživníky, kteří vše, co mají a jedí, buďto vyžebrají od pracujících lidí, nebo ukradnou. Za doby mamutů by zřejmě rychle umřeli hlady, neboť by jim nikdo zadarmo nic nedal. Proto dávám o jednu hvězdu méně...

4 18.07.2022

Důstojné zakončení celé série. Smekám klobouk před tím, na jaké dno nechal autor Alici spadnout, a jak ji přesto nechal překonat všechny překážky, aniž by se snížil k logickým kiksům nebo k množství "tuze šťastných náhod". I přesto, že jsme přišli o hlavní postavu z minulých dílů, a nejeden čtenář si mohl myslet, že po zničení sekty Grabježců bude tohle jen nastavovaná kaše, tak se tak nestalo a příběh je skvělý.

4 07.11.2021

Hned první stránka knihy, pojednávající o Clementisově čepici na Gottwaldově hlavě, zůstane v mé hlavě už napořád. Rovněž povídky o Tamině byly velice povedené. Naopak povídka Lítost nepojednává o lítosti, ale o sebelítosti, její četba byla docela útrpná, také slib v závěru první povídky, že "na nástupiště za chvíli vystoupí jejich syn a uzavře příběh" zůstal jaksi nenaplněn, což jako čtenář neodpouštím (možná bylo něco z knihy vypuštěno? - četl jsem vydání od Atlantisu). Každopádně kniha nabízí silné podněty k zamyšlení, a to nejenom o totalitním komunistickém režimu, a přesně tohle ji kvalitativně posouvá nad průměr (57%).

4 06.07.2021

Třetí číslo Čtyřlístku a první skutečně vydařený příběh, kde vůbec nevadí, že se Bobík s Pinďou objeví až na poslední stránce. Chválím i přístup z pohledu antropomorfního, tzn. nahrazování lidských postav zvířecími. V pozdějších číslech tady máme naši zvířecí čtveřici, zatímco všechny ostatní postavy jsou lidské, a jako bonbónek navrch ještě v těchto příbězích vystupují zvířata jako zvířata (např. Myšpulínovi běhá po laboratoři kocour) - což logiku převrací hned několikrát. V tomhle čísle vystupují i zbylé postavy jako zvířecí, což dává větší smysl.
Tajemný hrad je za mě čtyřhvězdičkový, ovšem doprovodné komixy i příběhy jsou buď podprůměrné, nebo zcela špatné a stahují celé toto číslo dolů ke dvou hvězdám.

4 10.03.2021

Kniha z části obsahující podobné povídky jako v souboru Tandaradei!, čímž jsem si některé texty připomněl a u některých si uvědomil, že jsem na ně již dočista zapomněl.:) Mé komentáře jsou u jednotlivých povídek, průměr hodnocení mi ukazuje 56%, což odpovídá třem hvězdám. Vyzdvihl bych především povídku Muzikanti a rovněž Zlaté odpoledne, na které z osobních důvodů nebudu moci do konce života zapomenout.

4 20.01.2021

Třetí díl Milénia překračuje o dvě třídy díly předchozí. Zprvu jsem myslel, že si autor ukousnul příliš velkého sousta, ale překvýkal to a spolkl s noblesou. Konspirační teorie ohledně Sekty uvnitř švédské bezpečnostní policie je složitá, ale prosta logických kiksů a vcelku reálná (kam se hrabe Umbeto Eco se svým Kyvadlem), což je na detektivní žánr velmi neobvyklé. Ačkoliv je příběh komplikovaný (což kvituji), je napínavý a vtáhne čtenáře do svých spletitostí tak, že nakonec prožije se svými hrdiny obrovské zadostiučinění s tím, že každý dostane to, co si zaslouží. Feministický extrémismus je zde spíše v pozadí (bojovné ženy - možná spojka na Monicu Figuerolovou?), slepých uliček minimálně (Plague a telefonické odposlouchávání Ekströma) a prožitek skvělý - od této knihy by se většina autorů detektivek měla učit. Dávám vysokých 83%.

4 05.04.2019

Kniha vycházející ze slavné povídky rozvádí původní příběh do větší šíře. Nedá se říct, že by kvalitu příběhu nějak měnila, milostný románek s Alicí považuji za celkem zbytečný, nicméně námět je stále velmi silný a nechává nahlédnout čtenáře hluboko do propasti, ze které se hlavní hrdina téměř vyškrábal.

4 01.11.2017

Ve druhém díle Milénia se autor pustil do prostituce, která je dle něj nechutná a špatná a měla by se zakázat. Fakt, že se jeho hlavní postavy chovají promiskuitně, mu ale vůbec nevadí. Ostatně veškerý text popisující v knize erotiku, sex, nebo rozhovory na toto téma, není ani tak pikantní, jako veskrze trapný, a čtenář se jím musí útrpně prokousávat stejně jako přes prvních 150 stránek knihy, působících jako nastavovaná kaše, kde je zcela nesouvisející část o pobytu Lisbeth v Karibiku a seznam toho, co si koupila z Ikey do svého nového bytu.
To, co se snaží posunout knihu nad průměr, je stejně jako v prvním díle zápletka a děj, jenž se začíná rozvíjet okolo dvousté stránky a činí konečně knihu zábavnou. Drobné logické kiksy, neutuchající kapky feminismu tu a tam roztroušené na stránkách, stejně jako useknutý konec však nedovolí knize zmíněný průměr překročit. Za mě 49%.

4 26.10.2017

Na obálce knihy se píše o výtečně zkonstruovaných psychologiích postav, ale opak je pravdou. Po první kapitole jsem se musel ujistit, že je to fakt první díl - nebojím se obtížných knížek, tady to ale autor přehnal. Svět je poměrně originálně vymyšlený, čtenář ale nemá šanci se zorientovat v jeho fungování, je mu to podáváno postupně po malých kapkách a teprve ve druhé polovině knihy je schopen si je dávat do souvislostí, což je pozdě. Ale přesto dejte tomuto fantasy šanci - příběh je nadprůměrný a byť je závěr poněkud hektický, hodnotím nakonec pozitivně (65%) a půjdu do dalšího dílu.

4 24.08.2017

Četl jsem knížku jako malý a líbila se mně natolik, že jsem se k ní vrátil díky čtenářské výzvě. A zatímco tenkrát jsem si užíval krásného příběhu, nyní, jako dospělý, jsem si vychutnával i kapky moudrosti, které Erich Kästner hojně roztrousil do řádků knihy. Místy až poetický styl, jenž dojímá, a chvíle, kdy máma odhalí Luisu, je jeden z nejsilnějších momentů, na který jsem v knihách doposud narazil, a to jsem jich přečetl nemálo.

4 11.12.2016

Plus za severomoravskou krajinu, která je vložena do příběhu, obrovské minus za to, že si to nevyřídil se šéfem ostravské oblasti. Slíbit v příběhu vyřešení problému a nakonec slibu nedostát, to je neskutečné faux pas. Vypadá to, že ke své knize přistupoval autor velmi ležérně a asi si ji po sobě nepřečetl. Pak nemůže doufat v pozitivní hodnocení z mé strany. Tohle se fakt nedělá.

4 01.10.2016

Ačkoli nepatřím k obdivovatelům Harryho Pottera, je třeba uznat, že tato útlá knížka je napsána s vtipem a nadhledem. Je pro mě překvapivé, že zrovna tato autorka vymyslela nový sport s vlastními pravidly. A přestože se nejedná o nic, co bych zapisoval zlatým písmem do svého čtenářského deníku, je třeba tento text hodnotit pozitivně. Za mě velmi dobrých 65%.

4 20.09.2016

Jako konspirace dobré, samotný příběh je však velmi slabý. A ještě více dolů táhne knihu první kapitola - tu jsem strávil se slovníkem po ruce a překládal jsem cizí slova a odborné výrazy, trvalo to dlouho, ale dal jsem si ten čas - ale abych zjistil jen to, že většina těchto slovíček se dá nahradit naprosto srozumitelnými slovy. Tato samoúčelnost mi přijde jako neférová hra se čtenářem a výsledný pocit z knihy je tak ještě horší.

4 11.09.2016

Jedna z nejhorších knih, které jsem četl. Autor míchá odborné výrazy s infantilními a hlavně všechno možné skládá do směšných zkratek, kterých je moře a text se tak stává hůře srozumitelným. Pohnutky chování pacientů vysvětluje jen jediným možným způsobem, dle mého názoru často nepravděpodobným. Ačkoli je kniha vydávaná za vědeckou práci, působí hodně amatérským, neřknu-li přímo kýčovitým dojmem.
Pokud se chcete něco dozvědět o transakční analýze, sáhněte po knize "Já jsem OK, ty jsi OK" od Thomase Harrise. Tomuto paskvilu se vyhněte obloukem.