Yel_len
komentáře u knih
Jednoho dne princeznou 1
Plutus
Můj začátek s manhwou. Už z obálky se na mě smála krásná barevná ilustrace. Hned na příští straně to pokračovalo, a i na další. Úplně jsem se viděla v myšlenkách (úplně ne) princezny Athy, v té chvíli bych nevypadala jinak. Ta s každým dalším slůvkem může přijít o život, zoufale se snaží něco nepokazit, a navíc se její život nevyvíjí úplně podle plánu... Spíš vůbec. Jak si s tím asi udělá?
Blue Lock 4
Munejuki Kaneširo
Tenhle díl jsem četla po jedné velmi vydařené manhwě a tak jsem na začátku trochu zapochybovala jestli mě to stále baví. Ovšem jen na chvíli. Tentokrát se nám do toho zamíchá trochu matematiky. Což ale vůbec není sranda!
Jde tu úplně o všechno a taková fotbalmatika není jen tak nějaké počítání... Jde o to umětvypočítat nejlepší vzorec gólu kdykoliv a kdekoliv. Situace je téměř nekontrolovatelná, navíc zase jen v deseti. Teď se do toho musí dát ještě víc, než nejvíc a všechno dohromady. Když nefungují zbraně tak se prostě musíte posunout dál. Napětím praskají žilky na čele, ale to by bylo trapné kdybychom věděli jak to dopadne už v tomhle díle.
Blue Lock 3
Munejuki Kaneširo
Opět super díl! Fotbal jede dál, a tak to musí být. Hoši do toho musí dát všechno, a to to ještě ani není nejvíc.
Okruh mých oblíbených postav se trochu rozvíří, když se z mě velmi sympatické postavy vyklube pěkný chcípák. Naštěstí to jistí naše (již ne) spící slečinka a sebevědomě chcípáka nahrazuje, čímž raketově zachraňuje poněkud vykolejenou společnost. Počet oblíbených postav se snižuje z 10,5 na 9,5.
Blue Lock 2
Munejuki Kaneširo
Bavilo mě to trochu míň než první díl. Trochu mi to ze začátku připomínalo takový ty trapný americký filmy o sportu, kde nejdřív musí všichni totálně rozbít systém, aby je pak ten inteligentní mohl srovnat.
Systém 'blbě hraješ, blbě jíš' se rozjíždí naplno. Upřímně lituju chrámového fotbalistu Igaguriho. Postavy se vám míhají před očima urputněji než komáři v bažině. Ostatní týmy jsem se ani nesnažila si pamatovat, stejně buď vysmahnou nebo na to budu mít čas potom. Úspěšně jsem se u prvního dílu stihla naučit u každého Ztka alespoň jedno jméno a najít si oblíbence. Ale svým způsobem jsou moji oblíbenci všichni.
Blue Lock 1
Munejuki Kaneširo
S touhle mangou jsem se setkala v podstatě náhodou, na výletě ve Španělsku. Šla jsem si prostě vybrat nějakou levnou knihu a tahle mi ke Španělsku docela seděla (navíc byla výrazně zlevněná). Moc jsem nevěděla co čekat, na fotbal nijak neujíždím, ale kupodivu moje zatím nejoblíbenější manga.
Japonský fotbalový svaz se tu rozhodne něco už udělat s tím fotbalem, a to tradičním řešením, čili zavřít hromadu středoškoláků do nějakého objektu a teď ať zvítězí ten nejlepší. Kde na to pořád berou finance? Hlavní postava je tu samozřejmě (skoro) nejhorší z nejhorších, ale on to nějak zvládne... Má to přece asi 24 dílů, ne? Mám takový pocit, nevím proč, že se s Kirou ještě někdy uvidíme...
Zvrácená
Haruto Rjó
(SPOILER) Fuj, no nepříjemný to bylo. Bylo mi pak fakt divně. Byla to totiž moje první manga (chtěla jsem si přečíst něco co nemá milion dílů) a netušila jsem do čeho vlastně jdu. Určitě jsou i brutálnější mangy, ale ne díky, možná jindy. Nejdřív nic, nic a pak vás to přetáhne po hlavě palicí, nanejvýš podezřelým plyšákem, nebo deníkem (KTEREJ SI ZAS BYL NĚKDO LÍNEJ POŘÁDNĚ PŘEČÍST!). Takovej ten pocit kdy víte jak to dopadne (a že to bude solidně blbý...) a nejde s tím zaboha nic udělat ani kdybyste se rozkrájeli...
Pět japonských novel
Jasunari Kawabata
(SPOILER) Zajímavé. Zde jsou hezky poznat rozdílné kulturní názory a myšlení. V Japonsku mají dost jiný vztah ke smrti. Knihu mi bratr přinesl z knihobudky. Zdá se mi že ani tento původní majitel nepřelouskal Jošia, protože asi od poloviny novely byly některé stránky stále slepené barvou na vrchu. U Šunkin mi bylo poněkud nevolno při pasáži s vypichováním očí. Na to jsem fakt citlivá. Mechanizmus byl asi nejzajímavější. Byly tam trochu divné vztahy mezi postavami, ale ne úplně nepochopitelné. A poslední novela je jako odraz překrásné dívky v okně vlaku na pozadí ubíhající horské krajiny.
Tokijský ghúl 3
Sui Išida (p)
Pořád to ještě není to ono nadšení, co mě občas sebere když čtu Blue lock, ale po 3. až 4. přečtení 1. dílu se do toho asi konečně začínám dostávat. Tady není nikdo úplně v čistý: obě strany se na vzájem vraždí, někdy dokonce i s "dobrým" úmyslem, ale na obou stranách je samozřejmě i dost idiocijních hovad. Je to tak půl na půl. V tomto díle najdeme šíleného inspektora ×2, Tóku která se snažila pomoct Hinami poněkud hnusnou metodou ale opět s dobrým úmyslem, Kena který má stále hlad a Hinami které je prostě jenom strašně smutno. Určitě budu číst dál.
Tokijský ghúl 2
Sui Išida (p)
(SPOILER) První díl mi přišel lepší. Prostě to pořád není to, co jsem chtěla. Ale i přes zklamaný očekávání chápu, že se to lidem líbí a myslím že je to dobrá manga, dokonce i pěkně nakreslená. Určitě budu číst dál, nerada nechávám sérii otevřenou. Třeba v některém z dalších dílů bude zase něco pro mě. Ale Hinami a Rjóko mi bylo líto...
Tokijský ghúl 1
Sui Išida (p)
No nevím. Čekala jsem něco trochu jiného... První půlka je ještě jakžtakž podle očekávání, ale od druhé už mě to tak nějak moc nebaví... Trochu mě to zklamalo, ale jinak asi zatím nejlepší díl.
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Až na ty romantický kecy a jiný věci, co jsem nepotřebovala číst, docela dobrý. Možná by tomu prospělo o trochu víc akce. Doporučuji spíš 15+, občas to není úplně nejvhodnější. Cením obálku(;)>