Zafiro komentáře u knih
Obálka knihy se mi líbí, dobře vystihuje vzájemné jiskření mezi Lucy a Joshuou (a taky nerozlučnost). Už od prvních stránek jsem věděla, že mě ta kniha bude bavit. Hodně humoru (ano, pochechtávala jsem se docela často), vzájemného škádlení a taky určitý náhled pod tu lidskou skořápku (čili spousta emocí). Byla to docela jízda (hlavně v první polovině knihy). Sice té romantiky bylo ke konci možné trochu moc, ale která žena se občas nezasnila? Zkrátka a dobře, pro Sally Thorne je to vskutku zdařilý začátek..jen tak dál ;-)
Popravdě, čekala jsem víc od této knihy. Děj byl docela zajímavý, ale byly pasáže, které mě rozčilovaly. Nemluvě o překladu, kde bylo tolik chyb, že se divím, jak je možné, že si jich nikdo nevšiml. Navíc se jednalo o fráze, které se na tehdejší dobu zrovna nehodí. Souhlasím s Leonor, že autorčin záměr byl dobře míněný a byla jsem i docelá zvědavá, jak se s tím nakonec popere. Nicméně, není to zrovna zdařilý pokus. Ale asi jsem moc sentimentální, a tak dávám tři hvězdy, protože mě téma Sisi velmi zajímá.
Zvláštní kniha, která budí snad i rozpaky, že jeden neví, jak se k ní má vlastně postavit. Je to příběh, který nenabízí nějakou zápletku nebo dějové zvraty, ale pouze se zaměřuje na Eviny pocity, poetické představy a melancholické vzpomínky. Je to sled různých událostí a myšlenek, které v sobě nesou jakýsi pocit osamění a vnitřní nevyrovnanosti. Možná proto je tu ten motiv s uprchlým orlem, který se dostal na svobodu. Celkově to není zas tak špatná kniha, ale mohla by být lepší. Od půlky už mě to tolik nebavilo.
"On není zde a není tam
Pro Francouze je hlavolam
Snese se z nebe či v peklo vnik
ten zatracený Bedrník"
Tak nějak by se dal charakterizovat onen slavný romantický hrdina z konce 18. století. Svými neuvěřitelnými příhodami a úskoky se dá přirovnat snad jen k francouzskému Arsénu Lupinovi či novodobému McGyverovi a Jamesi Bondovi. Jeho vynalézavost, ego a nepostradatelný smysl pro humor z něj činí opravdu pozoruhodného soka, jenž dokáže svými schopnostmi a pověstí uzemnit i svého úhlavního nepřítele Chauvelina. Ve srovnání s filmovou (seriálovou) verzí se nemůžu ubránit sympatičtějšímu a charizmatičtějšímu ztvárnění Martina Shawa, který se své role mazaného bídáka ve službách francouzské revoluce zhostil na výbornou. Prakticky dodal psané verzi šmrnc. Stejně tak filmová tvář Percyho v podání Richarda E. Granta má své osobité kouzlo. Tím však nechci nijak zatracovat nebo ubírat na přitažlivosti samotné knize. Právě naopak, je zajímavé srovnat tyto dvě verze, které stojí obě za pozornost.
Co říct víc, jediné, co může odrazovat je tloušťka knihy. Vlastně je celá rozložena na několik dílů, které dohromady dávají mozaiku života Bedrníka a jeho přátel. Nechybí zápletky, napětí ani humor. Nutno dodat, že hrdinova neuvěřitelná schopnost uprchnout "po anglicku" z každé nebezpečné situace je přinejmenším obdivuhodná, ale taky patřičně zromantizovaná.
Zajímavý milostný trojúhelník dvou žen a jednoho muže. Ten si ale ještě může vybírat, které z nich dá přednost. Není to ale ani tak o něm, jako spíše o Dianě a jejím vnitřním boji mezi láskou-citem a povinností vůči svému šlechtickému stavu. Zároveň nechybí touha po majetku a lepším postavení. Sečteno a podtrženo, docela divoké drama, ale přitom zábavné, ve kterém je to trochu jak v telenovele (ať žijí intriky!) a se zdárným koncem, ve kterém se určité nerovnosti rafinovaně vyřeší.
Příběh je z Pascualova pohledu velmi syrovým pohledem do jeho života a povahy. Provází ho samé neštěstí a smrt. To se také podepisuje na jeho charakteru. Jedinou jeho oporou je jeho sestra Rosario, která ho chápe. Pascual jako postava je zajímavá a velmi komplikovaná kvůli své prudké a drsné povaze, ale pořád v něm vidíme člověka, který vinou svého okolí trpí. Ačkoli je to drsňák, na druhou stranu je vnímán jako oběť. Kniha rozhodně stojí za přečtení, zdůrazňuje hlavně negativní stránku života.
Paris je typická žena, která příliš nevnímá své půvaby a necítí se být přitahována muži, ovšem až do doby, kdy přeskočí jiskra mezí ni a Richardem. Od té chvíle má děj rychlý spád a detektivní zápletka se opravdu zamotává. Paris jsem si hned oblíbila, má vtipné hlášky, je kurážná a s ničím se nepáře. Ta část s duchy tomu dodává patřičné tajuplno.
Tak tohle je kniha podle mého gusta. Srší vtipem a ten ženský kolektiv vážně nemá chybu, jednoznačně tu mají více prostoru ženy než muži. Věčné škádlení mezi mužem a ženou v podobě seznamu vlastností ideálního muže je dobrý námět a autorka ho dokázala patřičně rozvinout. Co dodat, je to zábava a pohodové čtení.
Souhlasím se Zdery, děj by mohl být zajímavější a bez zbytečných dlouhých a složitých popisů pokojů a architektury, té je tu na můj vkus až příliš. Samotný příběh je bez nějaké větší zápletky, v podstatě se toho v knize moc neděje, až na tu duchařskou vložku a pár úsměvných situací s dětmi.
Velmi absurdní příběh, zvláště pak zmíněné konverzace se zvířaty a jiné podivné příhody (umělé orgány jednoho bláznivého vědce či šimpanzí skotačení). Přesto všechno je to čtivé a zábavné. Samotné hledání bájných dveří je jakousi duševní poutí do hlubin duše.
Příjemné překvapení. Kniha se mi četla velmi dobře, až jsem se od ní nemohla odtrhnout (místy jsem se docela zasmála díky povedenému překladu). Každá postava je něčím zajímavá. Především pak zaujmou vzájemné vztahy mezi postavami (sestra Estebana, Clara, Esteban a Blanca). Magická atmosféra jen podtrhuje samotný děj.
Docela jiné čtení než Chatrč, a taky více stravitelnější, co se týče hlubokomyslných úvah směřovaných ke čtenáři (hlavní postavě). Opět se tu řeší mnoho otázek ohledně života (Tonyho) a vnitřních démonů. Je to jiný šálek kávy než v případě předchozí knihy, ale člověk se nevyhne tomu, aby je nesrovnal. Křižovatky jsou jiné a v určitém směru umírněnější než Chatrč, je to více o člověku než o Bohu.
Tato kniha mě doslova pohltila, zvláště pak ty složité myšlenky o člověku a Bohu, které vyžadují čas na to, aby je člověk pochopil (pokud se mu to podaří). První polovina je klasický příběh, ale dál se děj sune pomaleji a to více do hloubky. Nicméně, jak už někteří poznamenali, buď vás to chytne anebo ne. Celkově je to zajímavé téma.
Krásný popis Tasmánie a její přírody a zároveň poutavý příběh odvážné mladé ženy, která bojuje za její záchranu.
Příjemné počtení, ve kterém se střetávají otázky lásky, víry a morálních zásad. Ačkoli se děj odvíjí prostřednictvím dopisů mladého novice, nenajdeme zde žádné zdlouhavé a těžkopádné tlachání o Bohu a o tomto náročném údělu. Naopak, naskýtá se nám určitý náhled do života mladého muže, který svádí vnitřní souboj mezi láskou k Bohu a k ženě.
Autorka velmi poutavě popisuje Sisin život, její povahu a dobu v jaké žila. Především pak to, jak silně ji ovlivňoval její manžel císař František Josef I. a její tchyně arcivévodkyně Žofie.