zd0981 komentáře u knih
Na rozdíl od hodnocení prvního svazku trilogie, ve kterém jsem ocenil nápad i knihu celkově, tak poslední díl podle mne může posloužit jako příklad toho, kdy autor nezvládne nápad.
Autor neznaje míry předkládá chaotickou směs akcí, technologií, osob, událostí, citů. Aby toho nebylo málo přidal i svůj názor na uspořádání světa. Ten se v některých rysech zas tak moc nelišil od představ naivních vyznavačů kolektivizmu. Chvílemi jsem si připadal, jak v knize Neználek ve Slunečním městě (to je poznámka pro pamětníky).
A k tomu všemu byl spisovatel ještě místy nevkusný.
Na konci se autor ale přece jenom přes všechen ten chaos k něčemu pozitivnímu dopracoval, a to k naději.
AH byl jedním ze západních spisovatelův vzatých bývalým režimem na milost a občas vydávaných. Byl u nás populární a číst jeho knihy u nás vydané patřilo k dobrému tónu. I já jsem je měl rád. Podlehl jsem nostalgii a po jedné z jeho knih jsem sáhl.
No! Po přečtení pár stránek jsem začal mít pocit jakési uprášenosti. Na knize se silně podepsal čas, jednak doba od její napsání a myslím trochu i věk autora v době kdy ji psal. Netroufnu si posoudit, jak by na mne působila kdybych ji četl někdy v devadesátých letech. Dnes mě rušila její naivita ve vztahu k technologiím, k chování postav, k řešení situací. Mám dojem, že autor už v době psaní této knihy nevnímal tehdejší dobu autenticky.
Knihu jsem nedočetl, proto ji ani nehodnotím hvězdami. Poučením pro mne je, abych k takovým exkurzím do minulosti přistupoval obezřetněji.
Kdybych byl hnidopich bylo by hodnocení slabší, hnidopich však nejsem. Dobře se to četlo, bavil jsem se, zajímavý svět.
Tak co ještě dodat.
Snad jen jaký bude poslední díl
Měl jsem pocit, že čtu nějaké poznámky k napsání knihy návalné kvality a ono už to mělo být hotové dílo, jednoduché až naivní.
Takové jednodušší, chvilkami i nudné, ale milé. I jsem se pobavil
Po asi pětině knihu odkládám. Viděl jsem seriál, byl perfektní. Kniha nezaujala. Netroufnu si hádat proč.
Nehodnotím to protože jsem to nedočetl, asi to není určeno pro mne.
No tak to mám za sebou. Spoustou balastu a průměrným příběhem jsem se pročetl k tomu, co je podle mne podstatou díla. Tím je podle mne varování před nekritickým přijímáním umělé inteligence, varování před možností, že se lidstvo stane
na tamto fenoménu nezvratně závislé.
Myslím že právě v této době je takové varování silně aktuální.
Před nějakými deseti dvanácti léty byl velký boom severských autorů detektivek. Nesbo mezi ně patří. Už tenkrát jsem tomu moc nerozuměl, proč. První knihy s Harrym ještě ušly. Brzy se mi ožralý detektiv omrzel. A po knize Žízeň jsem si řekl, že si musím dát pauzu. Po sedmi letech jsme si řekl, že to zase zkusím.
Nejde to, je to ještě horší než jsem si pamatoval. Ani se nebudu pokoušet vypisovat, co všechno mi v této knize lezlo na nervy. Něco z toho už naznačili někteří komentátoři přede mnou.
Měl jsem připraveny nějaké myšlenky na závěrečné hodnocení, ale nakonec se spokojím jen s jednou větou:
Méně někdy znamená více.
Zajímavé a dobré přestože mystika všeho druhu nepatří k mým preferovaným oblastem. Lovecké vášni také moc nerozumím, přesto...
Stále stejné neduhy. Mnoho dějových linek, přehršel postav, Autor měl v rámci série publikovat nějakou wiki, aby si čtenář udržel přehled.
Přeskákal jsem odhadem víc jak třetinu textu ale jsem stál v obraze si myslím.
(SPOILER) Standardní, tedy slušná, úroveň Herringtonové. Jedni zloduši dostali na frak, noví se vynořili.
Dovolím si poznámku k autorovi. Davidu Weberovi se podařilo vytvořit obdivuhodně složitý komplexní svět vypracovaný do nejmenších detailů. Možná se občas vloudí chybičky, ty však nejsou podstatné. Problém nastává ve chvíli, kdy autor pociťuje potřebu čtenáři podrobně popisovat detaily fungování svého světa. Narůstá počet stran, čtenář, tedy alespoň, já ztrácí přehled. Nicméně funguje to a mnohdy i to bývá zajímavé.
Jednu připomínku. Slovo "chichotat" jsem si vždy spojoval s pubertálními dívkami. Tady se v jednom kuse chichotají ženy nejrůznějšího věku a postavení. Mám pocit, že se občas zachichotá i nějaký drsný válečník. Ufff
Jack Reacher je jistota. Když tedy přistoupíte na jistou schematičnost a nereálnost Childových knih. Když se s tím vyrovnáte dostane se vám přiměřeně dlouhého čtivého příběhu se sympatickou postavou vojenského expolicisty, který nemá rád podrazáky, zato stojí na straně spravedlnosti. Tu vymáhá mnohdy přímočaře a nekompromisně. Tím je mi sympatický.
Takový je i tento příběh.
V jednom se ale liší. Ač jsou v knize dvě sympatické ženské postavy, s ani jednou se Jack nevyspí.
Další můj návrat. Kdysi dávno jsem tuto knihu přijal bez výhrad. Dnes ji považuji stále za zajímavou, nicméně na můj současný vkus příliš "intelektuální" a "aktivistické".
Štěstí, že autorka píše čtivě. Jinak bych to asi po pár stránkách odložil. Námět moderní, zpracovaný zvláštním, ne příliš šťastným stylem. Úryvky četů nudné, postavy podivné, motivace zvláštní...
Také by mne zajímalo, zda ten odér Červené knihovny, který se více či méně táhne celou knihou, a nejen touto, je dán romantickou duší autorky či je to marketingový kalkul aby se rozšířila cílová skupina čtenářů.
Jo!
Přímočaré, nekompromisní, bez zbytečných větvení příběhu, která mají nahnat stránky, bez zbytečného pseudofilozofování, které má vzbudit dojem uměleckosti.
Opravdová a nefalšovaná drsná škola.
(SPOILER) Hrozně nevyrovnaná kniha, výborné pasáže se střídají s nudnými. Místy je to výborné, místy naivní až hloupé (v této knize třeba pasáže s Trnem) . Moc jsem to nezkoumal, ale časové linky také nejsou zrovna příkladem excelentní přípravy spisovatelovy nebo spíš doklad o odbyté redakční práci.
Před nějakými patnácti léty j, kdy jsem to četl poprvé jsem byl tolerantnější.
Výborný příběh, výborně napsaný.
Mnohé pasáže jsou velmi aktuální i pro současnou dobu.
(SPOILER) Tak nevím. Čtu to asi po 10 letech, tehdy jsem to bral dost bezvýhradně, dnes jsem kritičtější.
Spousta balastu, pořád se to motá dokola, pohnutky jednání osob a jejich motivy jsou mnohdy podivné a nerozumím jim. Postavy jsou docela chaoti. Podle některých prý se událo na konci knihy překvapení, ale to bylo podle mne na talíři už někdy od první třetiny.
Pokud jde o svět Kaldery nejsem si jist, jestli si autor neudělal ze čtenářů srandu (vymakaná technologie je nahrazována parními stroji, systém "městské dopravy" po lanech...)
Z toho tam jsou pasáže docela dobré.
Asi méně stránek a více redakční práce by knize pomohlo.