zdennyrakky komentáře u knih
Nesdílím zdejší nadšení pro tuto knihu. Začátek se mi líbil velmi, ale jinak mi to čím dál víc připadá jako užvaněná pseudoduchovní slátanina a nastavovaná kaše. Díky čemu se tohle dílko stalo kultovní knihou?
Nemám rád detektivky! Ale tohle není ani tak detektivka jako hlavně naprosto fantastický román o lidech s bravurním vykreslením charakterů a strhující příběh s neuvěřitelně romantickou (v pravém slova smyslu!) atmosférou. Neoficiálně dávám šest hvězd :-)
Oblíbená kniha z doby, kdy jsem se taky chystal na peďák. Jak bych ji hodnotil dnes, s odstupem více než 20 let, nevím...
První část dokonalá, druhá míň, zato velmi poučná (o svérázné brazilské směsici křesťanství s uctíváním pohanských božstev), třetí už se fakt trochu táhne, zato je vynikající satirou na pseudodemokracii (dosti dobře vystihující i soudobé poměry u nás :-D). Každopádně u té první části jsem se řezal od začátku dokonce, jistě i díky skvělému překladu. Mmch, podle mě je to bahijská obdoba Steinbeckova hitu Na Plechárně - takže pokud se ti tohle líbilo, chtěl(a) bys ještě něco v podobném duchu a nečetl(a) jsi Plechárnu, tak vřele doporučuju.
Vynikající kniha o hudbě 20. století, kdovíproč zapomenutá. Srovnatelná s proslulou soudobou knihou Zbývá jen hluk. Mimochodem, celé odstavce z ní opsala (bez citace) Naďa Hrčková. Bohužel vznikla už v 60. letech, tedy bez dostatečného časového odstupu, a je to občas znát (píše třeba o tom, jak živá je dodekafonie - dneska po ní pes neštěkne). Tu a tam nějaká polopravda. Například, že Dallapiccola nikdy nebyl vězněn a ve své opeře Vězeň vyjadřoval obecné pocity ze válečné doby. Ani zmínka o tom, že mu fašouni zavřeli ženu a hodně, hodně se kvůli tomu trápil. A pak mě přímo nas*alo, jak rychle byl autor hotov s hodnocením Franze Schrekera - kolo by sis o něj neopřel, kdybys tomu měl věřit. Ale třeba Druhá vídeňská škola zpracována dokonale (z téhle kapitoly také opisovala ta Hrčková). Rozhodně knihu doporučuju každému, koho zajímá klasická hudba 1. poloviny XX. století.
Velké překvapení. Sci-fi jsem si představoval docela jinak, a proto jsem se tomuto žánru dlouho vyhýbal. Tahle kniha je nesmírně lidská, "sci-fi" příčina apokalypsy a trifidi tam figurují jen jako jakási kulisy, na jejichž pozadí se autor zamýšlí nad rozmanitostí lidských charakterů, nad jejich projevy za extrémních podmínek a nad potenciálem lidstva k přežití. Mimochodem, kniha z roku 1951, ale stále zatraceně děsivá a varovná...
Četl jsem tuhle knihu (a nedočetl) na střední škole a vnímal jsem ji podobně jako uživatel jadran - jako sebestřednou, útočnou a fakt hodně hnusnou vůči řadě lidí. Opravdu se mě dotkly dehonestující zmínky o Emilu Zátopkovi, Františku Kožíkovi... Přitom kým byl sám Pavel Kohout v době, kdy věšeli dr. Horákovou. Kdoví, jak bych vnímal tuhle knihu dneska. Možná se do ní znovu pustím, ale moc se mi nechce, pamatuju si, že byla skrznaskrz prosáklá autorovou arogancí, a takové autory a knihy já nerad...
Hodně zeširoka a zhluboka podaná doporučení pro život v páru. Kniha plná moudrosti a naděje, že láska na celý život (= fungující rodina) nemusí být jen v pohádkách.
Nejsem schopen hodnotit počtem hvězd. Opravdu čtivě napsaná kniha, možná i celkově docela dobře, vlastně velice příjemné prázdninové dobrodružné čtení, ale o to víc je mi z ní zle - "vysvětluje" lidem "Únor", lakuje zvěrstva s ním spojená na růžovo, dělá z vrahů Rychlé šípy. Podobně by třeba mohla vzniknout knížka ze života esesáků, taky jistě měli své dobré stránky, slabosti, bolesti, epizody se ženami... Prostě hnus. A podle toho, jak se všeobecně líbí a obdivuje ten film, mi připadá, že jde o dodnes skvěle fungující komunistickou propagandu. Podle mě by se to mělo promítat jedině s nějakým rozumným komentářem (tak jako na cigaretách je napsáno, že škodí zdraví), a pokud by se uvažovalo reedici knihy, tak třeba s nějakými reportážemi, dokumenty a fotkami o tom, jak to bylo doopravdy...
Samotný příběh o tetičce Julii a Pedru Camachovi je v pohodě, možná i za čtyři hvězdy. Ale Camachovy příběhy... fakt děs a hrůza, něco mezi jednou a žádnou hvězdou. Nic proti parodiím, ale musejí být vtipné, ne k uzoufání trapné a nudné. Mimochodem, ten příběh s hybením krys, z toho mě až mrazilo, jak dokonale tam autor vysvětlil princip "průmyslově" prováděné genocidy - tzn. nacistického vyvraždování Židů (předpokládám, že nechtěně, že to neměla být alegorie holocaustu, protože vysvětlovat ho na krysách by bylo dost nevkusné). Zkrátka, dvě knížky v jedné: jedna vlastně docela dobrá, druhá příšerná. Hodnocení ale může být jen jedno, tedy - s oběma očima zavřenýma - dávám tři hvězdy.
Prostě výborná knížka - extrémně čtivá (klidně i v tramvaji) a vtipná, ale zároveň i moudrá a (hloupé slovo, ale lepší mě nenapadá) podnětná. Díky ní jsem kdysi začal trochu víc číst :-)
Rozhodně dobrá novela, velmi doporučuji k přečtení. Už kvůli reáliím. Příběh velmi silný (střet svědomí a zodpovědnosti s touhou po osobním štěstí), psychologicky hodně hluboký, bohužel občas trochu sklouzne podle mě do zbytečného patosu. Závěr velmi otevřený a komplikovaný, dalo mi dost práce, než jsem ho skousl. Ale možná právě v tom je jedna z hlavních předností celé novely - žádná romantická smrt hrdiny apod.
COŽE??? Kdejaký škvár tu má klidně 80-90%, a tenhle vynikající humoristický román jen 37%??? Četl jsem tuhle knížku před 15 lety a nesmírně se mi líbila. Možná proto, že sám jsem učitel a že jsem tehdy zrovna začínal. Honem si ji jdu přečíst znovu a pak ji ohodnotím. Nevěřím ale tomu, že půjdu pod čtyři hvězdy.
Jako pardon, ale podle mě je to skvostná psychologická novela. Nemám, za co bych jí strhl třeba jen jedinou hvězdu.
Teprve čtu, nepouštím se proto do definitivního hodnocení. Zatím na mě působí jako milé, ale pouze zábavné a vcelku bezcenné čtení. Fajn do tramvaje, ale číst tuhle knížku doma by mi přišlo jako ztráta času. Pokud tam dodatečně objevím nějaké hlubší myšlenky, samozřejmě svůj prvotní názor rád opravím. P. S. Jako tramvajovka má jednu úžasnou vlastnost: rozměry :-)
Dovolím si reagovat na komentář od zoew. Pro mě je naopak neuvěřitelné, že za bolševika mohlo něco takového vyjít. Komunisté se snažili německou minulost českého pohraničí vymazat z historie, popřípadě překroutit - Němci byli "špatní" a poprávu uvolnili místo "hodným" Čechům. Tady je vykreslen podle mého vcelku reálný obraz poválečného čecháčkovství. Příběh na mne působil docela silně možná i proto, že sám jsem z Liberce a jeho minulost (dost hroznou "před" i "po") dost vnímám.
Skvostná miniatura, silný příběh. Při čtení je samozřejmě nutné mít neustále na paměti, že jde o text z 19. století. Škoda, že si této novelky nevšiml žádný operní skladatel, podle mě by to byl vynikající námět např. na veristickou operu. Ale ve 21. století už se to asi nedožene...
Geniálně napsaná novela. Trochu detektivka, hodně psychologická próza. Na svou dobu pozoruhodné tím, že se tu objeví i téma homosexuality. Za největší klad tohoto vynikajícího dílka považuji skutečnost, že tu nejsou "kladné" ani "záporné" postavy, ale lidé z masa a kostí, s jejich slabostmi, pochybnostmi, morálními dilematy... Především je to ale dechberoucí dokument doby nacistické okupace. Prostý veškerého patosu, ale o to působivější.