Zlajda95
komentáře u knih

Sun and Her Flowers ukrývala pár básní, které mě oslovily, ale mezi tím počtem ne tolik zajimavých básní, se lehce ztratily. Hodně z nich bylo také dost depresivních, např. o znásilnění - o tom mi bylo velmi nepříjemné číst, následující feministické básně zase pak přišly vhod. Co mě zaujalo, byly básně přibližující indickou kulturu a místo žen v ní. Celkově mi přišlo, že sbírka Sun and Her Flowers nabídla pár zajímavých témat, ale způsob poetického zpracování, oproti Milk and Honey, hodně pokulhával.


Pro mě velké zklamání. Připadá mi to jen jako torzo nějakého příběhu. Dost mě mrzelo, že samotné terapii nebylo věnováno tolik času a i ze života terapeuta jsme se toho dozvěděli minimum. Přitom autorka v příběhu nakousává témata, která se týkají každého z nás, přesto příběh zůstal nerozvinutý a tedy i přínos knížky je dost osekaný.


Mlčení jehňátek je skvělou detektivkou, ale to, co mě vtáhlo do knihy, byly skvostně vytvořené postavy! "Číst je" byla jedna báseň! To je to, co mnoha příběhům - ať už na papíře, či na obrazovce - zoufale chybí. Postavy tak perfektně vytvořené, že je toužíte poznat lépe.


Stručná publikace, která vysvětluje základní pojmy dané problematiky - grooming, kybergrooming, fishing, sexting, mirroring a další. Popisuje vývin takového vztahu, zmiňují možné "příznaky" a projevy/změny u zneužívaného jedince, nabízí postup řešení, resp. způsob jak by dospělý tuto situaci mohl/měl dále s oběťmi řešit, a HLAVNĚ! obsahuje mnoho kreativních aktivit, které mohou pedagogičtí pracovníci využít pro práci s dětmi na toto i příbuzná témata.
Jediné, co mi v publikaci chybí, je jakýsi závěr, či shrnutí. Rovněž plakáty, na které je odkazováno v textu, by mohly být součástí přílohy. Jinak perfektní :-)


Velmi milé čtení. Autor do docela prostého příběhu zakomponoval několik hlubokých myšlenek o životě. Rozhodně stojí za přečtení.


Carmilla má perfektní atmosféru, jen chování Laury, jejího otce i jejich služebnictva mi připadá úsměvné, jako kdyby si stáli na vedení fakt :D
Na tu dobu a jako inspirace pro pozdějšího Draculu ovšem perfektní kousek. Erotika je tam jen velmi jemně načrtnutá, co mě ale velmi překvapilo, bylo vysvětlení lesbických hrátek, kvůli separaci od mužů... Já taky nemám partnera a nenapadlo by mě skočit do postele s nějakou kamarádkou :D
Příběh potěší i blízkostí prostředí - najdeme tu i zmínku o Moravě a Slezsku. Je to příjemná a svižná jednohubka. Doporučuji všem milovníkům upířích příběhů.


Poslechnuto jako audiokniha. Po pečlivém zvážení dávám 3*.
Jsou to velmi velmi dobré 3* protože:
1) příběh má velmi dobře vykreslené charaktery postav, zvlášťě pár opravdu nechutných postav, ze kterých mi bylo zle,
2) dočkáme se několika zajímavých či šokujících zvratů,
3) hlavní zloduch je opravdu zloduch se vším všudy.
A jsou to pouze 3* protože:
1) příběh se mi strašně táhl, nějaká akce byla až v posledních 3 - 4 hodinách, přičemž celá audiokniha zabrala 19 hodin!
2) nechápu, jak je tam odmávnuto sexuální obtěžování...


Pro mě velmi znepokojující kniha drásající nervy. Rozpletení záplatky zajímavé, překvapivé. Jen mě mrzí, že Martin v tomto dílu neměl moc prostoru.


Poslechnuto jako audiokniha. Sám o sobě ten příběh rozhodně není špatný. Hlavní hrdina je mi sympatický, několikrát jsem se musela zasmát nad jeho myšlenkovými pochody a poznámkami. Hlavní dvě (lidské) záporné postavy opravdu budily hnus. Zápletka okolo duchů není překvapivá, ale nenudí, je to taková klasika. Ale ten děj tentokrát ubíhal opravdu strašně pomalu... neubíhal, vláčel se, plazil se, a teprve v posledních pár kapitolách se něco děje - a to vyvrcholení je pak strašně rychlé, že jsem se v tom začala ztrácet. Z tohoto důvodu nemohu dát vyšší hodnocení než 3*.


Co se týče detektivní zápletky, první díl byl asi z tohoto hlediska lepší, ale byl i tak velmi propletený. Mám ráda, když příběh do sebe zapadá postupně jako puzzle a byly tu pro mě i nečekané zvraty. Nejvíce se mi ovšem na knize líbí, že se blíže seznamujeme s Martinem a jeho minulostí, i jeho dcerou. Zajímavé postavy, skvělá atmosféra.


Velmi pěkná a přehledná kniha o psychopatologii. Asi největší plusem jsou komentáře k MKN a DSM.

Kocour Bob není žádný velkolepý spisovatelský počin, za to je to příběh ze života.


Je to jedna z knížek, na kterou jsem si brousila zuby už hodně dlouho. Těsně před tím, než jsem ji začala číst, jsem narazila na článek o autorovi, panu PhDr. Marku Hermanovi, který je médii mylně označován za psychologa, ikdyž je ve skutečnosti pedagog. On sám se PRÝ také považuje za psychologa... A to je problém, protože psycholog prostě není :-D
Podtitulek knihy "... co jste vždycky chtěli vědět o psychologii, ale ve škole vám to neřekli..." tedy nahrával nemilým zvěstem o něm. V knize také například odkazuje na jednu podvodnou psychodiagnostickou metodu, sráží důležitost citací - a ano, pro populárně naučnou literaturu jsou citace celkem zbytečné, ale zde v mnoha místech vycházel z jiných knih a mě tam ta formálně psaná citace chyběla - protože ne vše uvedl srozumitelně v textu či ve svém konečném seznamu a ne všechny zdroje jsou tedy dohledatelné. Ale je to populárně naučná kniha, takže okej, ale proč to hned shazovat? Proč vůbec psát o tom, že citovat nebude?
Co se týče obsahu knihy - první dvě kapitoly mě moc neoslovily, ale to je asi otázka zájmu každého z nás.
Třetí nejdelší kapitola mi přišla nejzajimavější a docela podnětná a šlo vidět, že vycházel ze svých zkušeností pedagoga - takže tady se konečně pohyboval ve svých vodách. Přesto jsem narazila na pár myšlenek, nad kterými jsem musela pozdvihnout obočí, a taky na pár myšlenek, které se vzájemně vylučovaly (ale možná jsem jen pedant na slovíčka, kdo ví a sama samozřejmě nejsem neomylná).
Zbývající kapitolky obsahují něco málo z úplných základů psychologie - vše v kontextu dětí, vztahů a komunikace.
Myslím, že pro laickou veřejnost, maminky, učitelky ve školkách může být kniha přínosná. I mně se navzdory předešlým výtkám některé pasáže líbily (jak jsem již psala, zejména 3. kapitola).
Lidé z oboru si odnesou méně, nebo nic, ... nebo osypku z těch smajlíků, některých nepřesných informací a z absence citací (!!!).
Kniha sama o sobě není špatná, to rozhodně ne. Možná by stačilo, kdyby v podtitulku nezmiňoval psychologii a dal si záležet na citacích, to bych mu pak i tu čtvrtou hvězdu možná dala.


Byl to krátký prostý příběh, o tom, jak málomluvný starší muž žije osamocen jen se svým psem a ovcemi (později včelami) a každý den sadí stromy. Je mi to sympatický příběh, jsem samotář, sama toho moc nenapovídám, chovám lásku k přírodě a zvířatům a představa tohoto způsobu života mě při tom krátkém čtení naplnila klidem. Mám ale pocit, že jsem mezi řádky četla víc, než skutečně autor zamýšlel sdělit - zkrátka to hlubší zamyšlení se odehrává ve čtenáři, v každém zvlášť a mohou se týkat velmi rozdílných témat (anebo taky žádná hlubší myšlenka vůbec nemusí příjít, že).


Strašidelná atmosféra je velmi pěkně vykreslená, příběh nijak extra nepřekvapí, ale nudit se určitě nebudete. Je to taková hororová oddechovka.


Knihu jsem četla až po shlednutí první sezóny seriálu. Seriálem jsem byla okouzlená, ale po přečtení knihy mé dojmy z něj docela vybledly. Spoustu podstatných detailů vynechali (no, uvidíme, jestli budou zpracovány v dalších sezónách).
Kniha je velmi dlouhá a obsahuje spoustu detailů, které pro někoho můžou být nezáživné. Diana spí, Diana jí, Diana pije čaj, Diana cvičí jógu, Diana je nadšená z historie. Některým čtenářům to vadilo (viz některé zdejší komentáře), já jsem si to ale naopak užila. Děj se rozvíjí pozvolna a pořád se máme co dovídat o postavách. Pro mě velmi příjemné čtení :-)


Moje třetí Kingovka. Ačkoli mi Kingovo pomalé tempo u předchozích dvou knih (Prokletí Salemu, Cujo) nesedělo, Řbitov zvířátek jsem si celkem užívala se všemi jeho detaily. Možná to bylo příjemnou atmosférou vykreslenou okolo rodiny a tajemstvím okolo hřbitova, možná jsem prostě do Kinga dospěla, kdo ví, to zjistím asi zase až u další jeho knihy.


Popis erotických scén opravdu pěkné, ale děj okolo se mi docela táhl. Nakonec se mi zprotivily téměř všechny postavy.


Frankl o svém životě - s lehkostí, humorem, hrdě i pokorně, s láskou. A to navzdory těm hrůzám, kterými si prošel. Nebo možná právě díky nim.


Po doposlouchání Trhliny v českém znění jsem s hrůzou zjistila, že česká audiokniha je výrazně osekaná! Tak mi nezbývalo nic jiného, než se pustit hned do její původní slovenské (opět audio) verze.
No, tak česká verze více méně předkládá všechno v příběhu podstatné, přesto některé detaily mohli ponechat. (A vůbec nechápu, jak je napadlo to osekat! Stephen King taky píše strašně vláčným způsobem, ale patří to k němu, dotváří takto příběhy s neopakovatelnou atmosférou.) Mám taky pocit, že česká verze trochu cenzurovala vulgární jazyk hlavní postavy.
Každopádně, co se týče atmosféry nahrávek, česká verze se svou ponurou hudbou byla nepřekonatelně lepší.... nadruhou stranu, slovenský vypravěč (nezlobte se, jména nevedu) měl velice příjemný hlas a skvělý přednes.
Tak záleží na vás, jestli budete chtít u nahrávky strávit něco přes 4 hodiny, nebo přes 10.
