Znedla komentáře u knih
Kniha zachycuje neutěšenou situaci jizerských sklářů, a jejich následnou vzpouru proti nenáviděným strojům, které nahradily jejich práci.
Kniha povídek či příběhů pojednávajících o životě lidí v 60-tých letech minulého století....
Bohužel, ani to, že jsem Husákovo dítko mi bránu k souznění s popsanými listy neotevřelo....
V socialismu se neprodáváme. Buď cítíme, nebo necítíme. Ale už se nekšeftuje. Chválabohu.... - tak to pobavilo :-)
Vyprávění malého chlapce Josífka o báječném i stastiplném dětství v Praze u Vltavy na Rajském ostrově. Velmi hezky je zde vylíčen požár Národního divadla (včera tomu bylo přesně 140 let) ale hlavně dění, které následovalo poté. Ta solidarita a vlastenectví, to bylo opravdu dojemné....
Zde se mi opět potvrdilo, že pokud je něco jako povinná školní literatura, nemusí to být zase tak špatná kniha... Byla jsem opravdu překvapená - velmi milé čtení...
Klárka je mladá slečna, která se musí vyrovnat s nástrahami dospívání, které někdy opravdu nejsou lehké.
Moc milá kniha, četla se mi velmi dobře.
Příběh mladého chlapce, studenta medicíny Bringfrieda, který špatně pochopil situaci a ač v dobré víře prakticky zkazil vše co mohl. Přiznání k selhání či samotná náprava, ta bude opravdu trvat dlouho...
Abych pravdu řekla, nebyl to zase tak špatný příběh. Jen ta agitka, ta mě drásala, ale je to prostě poplatné své době...
...Leč pole byla kamenitá, a měl-li někdo na bramborách mandelinku, pak to byli družstevníci z Naděje, tak dobře se američtí agenti z letadel strefovali, a každé léto jim shořela stodola a růžolící, prdelatí soukromě hospodařící rolníci se jen ušklíbali...
...Referent také na začátku druhé části přednášky neopomněl výslovně poukázat na to, že teprve v socialistické společnosti se hledání a sbírání hub stalo skutečnou radostí. Ve vykořisťovatelských řádech, pravil, jest houba poživatinou, která zvláště v dobách nouze musí nahradit nedostatek jiných potravin. Nyní v socialismu, jest houba lahůdkou....
Hlavním hrdinou knihy je spisovatel Jan Kubeš, který se vrací do menšího města na jižní Moravě, kde před lety opustil svou ženu a dvě děti, aby zde napsal román z lékařského prostředí...
Kniha je odrazem své doby. Některé kapitoly se mi četly naprosto samy a jiné jako by se zastavil čas a já měla pocit, že autor pouze nuceně přidává situace a postavy, jen aby kniha měla více stránek...
Ilustrace mě moc oslovily, takže přečteno jako Výzva 2021 Kniha obsahující ilustrace
... Karolek se obrátil na pravý bok, Milena na levý. Ten metr prostoru, mezi nimi, vystlaný bílým prostěradlem, se propadl někam hluboko, kam ani pohled nedosáhne, vyrostl někam vysoko, kam ani zbožné přání nedolétne....
Amelie po svém otci zdědila ne zrovna záviděníhodnou vlastnost - vidí duchy. Celý život se snaží chovat tak, aby duchy od sebe co nejvíce eliminovala, aby nepoznali jakými schopnostmi disponuje a nevysáli z ní všechnu sílu a energii, tak jak jí vždycky radil její otec. Teď ale vstoupil do jejího života detektiv John Devlin, který vyšetřuje nálezy mrtvých těl na malém univerzitním hřbitově a Amelii potřebuje k rozluštění symbolů na náhrobcích. Amelie cítí k Johnovi náklonnost, ale společně s ní se do jejího života pomalu vkrádá i něco velmi temného...
Knihu mi doporučil můj kamarád. Abych pravdu řekla, příběh to byl vlastně docela fajn, ale nějak jsem se čtením prokousávala. Nebráním se přečíst i další díly, když mi přijdou do ruky, ale cíleně je vyhledávat nebudu...
Přečteno jako Výzva 2021 Kniha, ve které se objevují nadpřirozené postavy.
Příběh dvou kamarádů Franty a Pepíka, zedníků kteří žijí v maringotce na stavbě. Frantovo snem je jednou cestovat s maringotkou po krásách naší vlasti, ale do jeho plánu se mu nehodí aby si Pepík našel dívku.... A samozřejmě nechyběla ani trochu detektivní zápletka :-)
Takový příběh prakticky o ničem, ale přečíst se kniha za dva dny dala.
Malý Alan Marshall má tu smůlu, že jednou při hře venku vdechne bacil obrny (tak počátek onemocnění popsal jeho tatínek) a tím se mu změní celý život...
Je zajímavé, že když je kniha pojatá jako povinná školní literatura, tak se člověk musí nutit, aby se "dokopal" k tomu, že jí vůbec otevře a začne číst. Já jsem jí tedy otevřela až po x letech po ukončení povinné školní docházky jako Výzvu 2021 - Kniha, jejíž název se skládá z 21 písmen a byla jsem opravdu velmi mile překvapená. Jak autor píše na přebalu knihy, něco si tak trochu poupravil, ale myslím, že podstata jeho dětství a lidí okolo něho zůstala stejná. To odhodlání, sebezapření, to jak úžasné měl Alan rodiče a některé přátele - to bylo opravdu pohlazení na duši....
Kniha nás zavede do malé podhorské vesnice, kam se začátkem druhé světové války přestěhuje učitelská dcerka Alenka s rodinou. Hned po příjezdu se Alenka poznává se stejně starou Tylou, která její příjezd velmi usnadní tím, že jí se vším ve vsi seznámí. Na pozadí mezi dětskou radostí a problémy s dospíváním se nám odráží i válečné období, zprvu jen náznakově (co by také malé holky mohly vědět o válce) ale s postupujícím věkem a frontou je vše tak nějak blíž, ale blíž je i svoboda...
Přečteno jako Výzva 2021: Kniha, jejíž děj se odehrává na vesnici. Byla jsem moc mile překvapená. Z přebalu knihy jsem pochopila, že kniha vychází z reálného života autorky - velmi milé čtení se vším co k slovenské vesnici tenkrát patřilo (nejvíc mě překvapil hadrář, který jednou za rok chodil do vsi - o tom jsem snad nikdy neslyšela :-).)
Mladý Ludvík odjíždí v době okupace do Prahy s vidinou lepšího života. Cestou vlakem se setkává s bývalým boxerem Edou, se kterým má nastoupit do zaměstnání. A tak si s Edou najdou společný podnájem v průchozím pokoji u staré paní jejíž byt obývají ještě tři další nájemníci. Zatímco Ludvík je zavalen prací a musí dělat přesčasy a na opravdový život mu nezbývá skoro žádný čas Eda svůj čas tráví ve špeluňce zvané Jitřenka a začínají se u něj projevovat zdravotní problémy nejspíše spojené s ukončeným boxem...
Trochu jsem se příběhu obávala, když jsem si přečetla seznam knih autora, ale nebylo to zase tak hrozné, i když už se ke knize nevrátím...
Neskutečný hlas i život...
Velmi ráda jsem si knihu o Evě přečetla a k tomu si poslechla pár jejích písní...
Nezkrotná sedmnáctiletá Dáša se opravdu vymyká svým chováním a názory své době. Je naprosto přirozená, nebojácná, ctižádostivá (jednou bude lékařka, jako tatínek), bláznivá, potřeštěná a nikdy se nevdá. Jenže Dáša míní a život mění a tak náhodné setkání s Pavlem i jí zamotá hlavu...
Taková milá oddychovka, vše bylo jasně dané a závěr se již v polovině knihy dal předvídat, ale to vážně nevadilo. Dáša mi zpříjemnila pár dní v této zmatené době - díky jí za to :).
Přečteno jako Výzva 2021 - Kniha, jejíž název je i jménem hlavní postavy
Kniha nás zavede, jak jinak, do lékařského prostředí. Setkáváme se zde se stárnoucím lékařem, neurochirurgem, profesorem, manželem a otcem. Ten díky tomu, že se jednoho dne v jeho pracovně objeví naprosto nepřipravený budoucí redaktor aby s ním udělal rozhovor, začíná bilancovat svůj život. Život jak pracovní, tak rodinný...
V posledních letech jsem se s Valjou setkala několikrát. A nikdy jsem nebyla zklamaná, vždy byla kniha naprosto úžasná. I zde jsem si přišla na své. Autorka vše napsala, jako vždy, naprosto dokonale. Ať už nás zavedla na operační sál - lékařský pokoj nebo mezi studenty medicíny či do rodiny, kde jsou oba rodiče vytížení lékaři a jeden z nich musí ustoupit aby druhý mohl roztáhnout svá křídla...
Přečteno jako Výzva 2021 - Kniha z lékařského prostředí
Lucka, Jana a Dominika se vydávají na prázdninovou cestu, jen tak se stanem, spacákem dobrou náladou a velkými plány, které však někdy nejsou úplně rozumné... Přesto si všechny prázdninovou "holčičí jízdu" užijí i když každá tak trochu jinak.
Klasický dívčí román. Kniha se četla celkem dobře, ale příběh mi moc nesedl...
Přečteno jako Výzva 2020 - Kniha, která má v názvu část lidského těla
Zuzka je klasická puberťačka své doby. Řeší problémy s rodiči, mladší sestrou, se spolužáky, s kamarádkami, s láskou a v posledních dnech hlavně se školou - to když v časopise pro mladé otisknou její negativní hodnocení učitelského sboru i s jejími iniciály a místem bydliště....
Za mě jedna ze slabších knih pana Rudolfa...
Přečteno jako Čtenářská výzva 2021 - Kniha, ve které hraje důležitou roli dopis.
Velmi vtipně a mile napsané fejetony. Díky za ně, i já jsem se pobavila a připomněla si doby dávno minulé....
Přečteno jako Výzva 2020: Kniha, která má v názvu den v týdnu
Augustin Skoumal je dobrovolně v domově důchodců Na konci aleje. Svým osobitým způsobem nám i do místní kroniky popisuje vše co se v domově událo. Jeho pohled na svět, je však ovlivněn jeho předchozím životem. Bohužel, má takovou povahu, že si s ostatními lidmi moc nerozumí a oni (podle něj) nerozumí jemu a je jim spíš pro smích....
Valja Stýblová zde s umem jí vlastním, velmi zdařile popisuje všechny obyvatele domu. Ač je pan Skoumal starý, sobecký morous co do všeho strká nos, musím říct, že ho vlastně člověk tak trochu chápe, on to prostě jinak neumí - vše je ovlivněno jeho výchovou a předchozím životem. Děti nikdy neměl a tak nedokáže pochopit ostatní obyvatele domova, kteří jsou na děti fixovaní a těší se na jejich příjezd. Ve své "vypočítavosti" nedokáže rozpoznat kdo to s ním myslí dobře a kdo se jen veze... Pro mě velmi hezké čtení, které jsem si užila. Kdo ví, jak na tom budeme my až jednou budeme Na konci aleje....
První část vypráví o Emilovi Tischbeinovi, kterého při cestě vlakem okrade zloděj o peníze. Emil se však nevzdává a tak s pomocí Berlínských chlapců dosáhne spravedlnosti.
Ve druhé části knihy se opět setkáváme s Emilem a starou dobrou partou chlapců z Berlína, kteří pomohou chlapci Jackiemu, který se ne svou vinou ocitl v nesnázích.
Velmi milé čtení. Knihu jsem si vysloveně užívala!
Ve čtvrtek 19. května 1898 se v Praze u Palackého nábřeží stalo velké neštěstí - praskl kotel parníku František Josef I. V kajutách zahynulo 200 lidí a ve Vltavě utonulo 300 lidí. 100 lidí se zachránilo a mezi nimi i Karel Dušnic, ten byl zachráněn vorařem Chrapotem. Chrapot Dušnice vylovil polomrtvého z Vltavy, dopravil ho k sobě domů a odešel zachraňovat další přeživší. Za devět měsíců od této události se u Chrapotů ozve dětský pláč jejich syna Jaroslava. Jaroslav roste jako z vody, u dětí na Kampě je oblíbený, dokáže si zjednat respekt, ale i kamarádům pomoci. Jenže matka chce, aby navštěvoval německou školu - a tam Jarslav poprvé naráží. Učení ho nebaví, spolužáci ho přehlíží - jedinou dobrou duší je jeho kamarádka z dětství Bětka. Ta má několik starších sester a už ví hodně o životě. A tak i Jaroslav postupně zjišťuje, jak se věci mají a jak se dá dobře přijít k penězům. Ale nic netrvá věčně a tak zákonitě musí přijít pád....
Abych pravdu řekla, byla jsem velmi mile překvapená. Jaroslav mi sice k srdci nepřirostl, ale příběh to byl velmi povedený a čtivý. Četla jsem vydání z roku 1969 a doporučuji přečíst i doslov - Katastrofa na Vltavě a Kischův román.