zuzkys
komentáře u knih

Stephena Kinga mám ráda. Přečetla jsem od něj spoustu knih, ale za žádnou cenu se mi nikdy nepodařilo se u nich bát. Nikdy mě knihy od něj nedokázaly zaujmout jako horory, u kterých by se člověk po čtení v noci bál jít přes chodbu na záchod. Prostě jen fajn příběhy, dobře čtivé. Ne jinak to bylo u této sbírky povídek, fajn čtení na večer.


Velmi zajímavé vyprávění o touze žít a přežít a pomoci kamarádům.


Nudnější příběhy jsem snad v životě nečetla. Zdlouhavé, bez hlavy a paty, nevtipné. Mít to více stránek, zcela jistě to ani nedočtu.


Úžasné čtení. První půlka, v podstatě do začátku mise, mě příběh nějak nedokázal zaujmout. Ale zlomilo se to ve vteřině a pak jsem se již nedokázala odtrhnout. Klobouk dolů před lidmi a bojovníky jako je autor knihy. Poutavé čtení, skvělé napsané a nám, obyčejným lidem, kteří naprosto netuší jak žijí vojáci malinko přibližuje jejich život.


Příběh hodně přímočarý. V podstatě stále o tom stejném, ale něco mě nenechalo knížku odložit a četla jsem dál. Hodně depresivní čtení, ale zajímavý pohled na katastrofický román.


Zajímavá knížka, která mi byla doporučena a jsem za to opravdu ráda. V podstatě hrozně děsivé čtení, protože se nám, "moderní" civilizaci, toto může přihodit během jedné vteřiny a můžeme skončit úplně stejně jako hrdinové knihy. V dnešní přetechnizované době už si člověk nedokáže představit den bez moderních přístrojů, den bez elektřiny, bez tekoucí vody.. Ano, možná si to chvíli dokážeme představit, z toho důvodu se dnes jezdí do přírody, do kempů, ale i tam stále využíváme výdobytky moderní civilizace ať už v podobě sbalené elektřiny v krabičce, či sprchy v kempu. Nejvíce však děsivé mně přišlo, což jsem si defacto neuvědomovala, že lidé beroucí léky budou okamžitě po dobrání zásob umírat. Dnes lidé berou léky na každý prd a nejsou vůbec imunní, na vše si vezmou nějakou pilulku, místo toho, aby se třeba snažili eliminovat ty příčiny. Chápu, že spoustu nemocí nelze řešit jinak než medikamenty, ale všechny nemoci mají příčinu v našem špatném životním stylu.
Tuto knihu opravdu doporučuji všem k přečtení a zamyšlení, jak jednoho dne můžeme z minuty na minutu skončit. Děsivé čtení.


Kniha totálně o ničem. Pořád dokola opakující se věty v nás asi mají evokovat navyknutí na určité návyky, ale ejhle, opak je spíše pravdou. Nemám ráda typy knih á la návody na cokoliv, návody na život, návody jak jíst okurku, návody jak si oblknout tričko. Možná i z tohoto důvodu bylo čtení této knihy pro mě spíše pobavením a jen proto, že má opravdu málo stránek, jsem ji dočetla. Nedala mi vůbec nic.


Jako celek perfektní kniha. Trochu horší a méně záživný začátek, ale pak se to solidně rozjelo. Hlavní hrdina je na můj vkus trochu moc usmrkánek, co mluví dokola o tom samém.


První díl byl hodně zajímavý, ale do tohoto dílu jsem se ke čtení musela skoro nutit. Zbytečné překombinování všeho. Příliš anglického textu (aj rozumím, ale proč?), příliš jmen, přeskakování v ději. Ještě si hodně rozmyslím zda sáhnu i po posledním dílu.


Námět super, mohlo to být lépe propracované, ale i tak fajn. Určitě budu pokračovat v dalších dílech.


Ne a ne se začíst až jsem to někde kolem půlky vzdala. Málo knížek nedočtu, ale tady to bylo pouze nucení do čtení.


Zajímavé zamyšlení nad tím, že když člověk něco chce tak si za tím má jít a i jeden bezvýznamný člověk v kontextu miliard lidí na zemi dokáže velké věci.


Po knize jsem sáhla proto, že jsem byla zvědavá jak bude pojatá. Jsem z ní však celkem rozpačitá. I po přečtení knihy si stále myslím, že to byl jeden z největších justičních omylů všech dob. Nelíbilo se mi však jak je v knize p. Kajínek vybarvován jako ten nejhodnější a nejupřímnější člověk pod sluncem. V kontrastu s tím, proč měl vždy tolik zbraní, i těch bez výrobních čísel a dalších nástrojů k fyzickému násilí? Někdo může říci, že na sebeobranu, ale nepůsobí to vůbec dobře. Ač bych p. Kajínkovi přála znovuotevření případu, tak se tak podle mě nestane, ani nepřijde milost. Protože by za prvé musel p. Kajínek dostat takové odškodné, že na to stát nemá a nikdy mít nebude, za druhé by za to vše muselo pykat x desítek lidí, kteří si sakra pohlídají, aby se tak nestalo a za třetí by p. Kajínek podle mě stejně na svobodě nezůstat příliš dlouho živ..
A ke knize jako takové, četla se celkem dobře, až na některé pasáže, např na příliš podrobný popis posilování, receptů a neustále dokola opakujících se vět typu: " Já jsem tak hodný, že bych mouše neublížil.."


Nějak si nemůžu pomoci, ale tato se v mých očích Greenovi moc nepovedla. Úplně odlišný styl na rozdíl od Hledání Aljašky, či Hvězd nám nepřály. Musela jsem se opravdu nutit ji dočíst. Neříkám, že tan nebyly světlé momenty, u kterých se člověk trochu zamyslel, ale jako celek se mi moc nelíbila.


V podstatě hodně opakované téma v knihách, filmech, ale i přes to mě v této podobě zaujalo a přečteno jedním dechem. Byla to první z přečtených od Greena. V podstatě moc tento žánr nečtu, snad pávě proto to byla příjemná oddychovka.


Nebýt momentálně filmu v kinech natočeného dle této knihy, pravděpodobně bych se k ní vůbec nedostala. Což by byla velká škoda. Úžasně čtivý příběh, nutilo mě to číst stále dál a dál pozdě do noci, i když jsem věděla, že kvůli tomu další den budu celkem nevyspalá. Skvělé hlášky, skvělá atmosféra a i když jsem od začátku tušila jak to dopadne tak za mě rozhodně doporučení k přečtení.
,,... a smrdím jako když se tchoř vysere na týden nošené ponožky"
