1amu přečtené 1094

Židovka z Toleda 2008, Lion Feuchtwanger

Nadčasový příběh z konce XII.století nám představuje střet kultur reprezentující tři skupiny věřících: muslimy, křesťany a židy. Nejhůře z toho vychází skupina druhá - křesťané-vedení papežem. Jak píše autor v závěru:... Jsou tu židé, kteří usilují, seč mohou o zachování míru jen proto, že budou první, kteří budou ve víru válek zahubeni. A jsou zde především myslitelé, kteří slovem i činem zabraňují válce.... Historie ukázala proč staletí provázely pogromy, holokaust . Úspěšných, schopných, ekonomicky geniálních bylo nutno se zbavit. I o tom vypovídá tato kniha. České vydání, které jsem četl bylo z r.1965 a uvádí neuvěřitelných 215.000 výtisků.... celý text

Neuilly a jiné příběhy 1996, Josef Škvorecký

Opomíjená v mé knihovně. Některé povídky jsem znal (Můj táta haur a já, Hovory s Okťábrinou) jiné - úplné zjevení (v tom nejlepším slova smyslu) třeba Feminine Mystique nádherná povídka, napsaná v lednu 1988, která by doplnila vhodně Zbabělce. Stará známá parta z Kostelce hodlá založit na gymplu odbojovou skupinu . Osobně si nejvíce cením té poslední, má 82 stránek a jmenuje se Neuilly . Plno doplňků, třeba kdo byl kdo ve Zbabělcích, nebo jak hrdina Přema Skočdopole zdrhnul před únorem 1948 přes Alžír (v Cizinecké legii), až skončil v Austrálii. Strhující je závěr povídky, cosi jako portrét STB-fízla v Kanadě . Jsem rád, že jsem si ji mohl v roce 1996 koupit, stála pouhých 164.-Kč.... celý text

Farářův konec 1969, Josef Škvorecký

Roztomilá, útlá, ale také místy smutná kniha o podvodníčkovi, který kdesi v zastrčené vesničce "páchal" dobro. I tam jsou stejní lidé, jako všude jinde (třeba v Praze), pouze těch zloduchů je méně, i když přiměřeně. Bylo geniálně zfilmováno (v čase, kdy to ještě na poslední chvíli šlo) režisérem E.Schormem.... celý text

Lisey a její příběh 2007, Stephen King

Osobně bych byl raději, pokud by autor pokračoval v duchu prvních 200 stránek knihy (které mu zde dost komentujících vytýká) . Byl to poklid a já si představoval jaký je to opět zajímavý námět (možná, že se Mistr inspiroval představou co bude až on nebude). Inu nebyl jsem správně naladěn na zbytek knihy, i když si dovedu představit jak si to zde při psaní autor užíval (a také potěšil onu druhou polovinu čtenářů). On sám uvádí v časopisu Rolling Stone z 6.11.2014 : ...Tato kniha mi připadá důležitá, protože je o manželství. O tom jsem nikdy nepsal. Chtěl jsem mluvit o dvou věcech : jedna je tajný svět, který si lidé budují v manželství - a druhá, že i v tom intimním světě pořád zůstává něco, co o sobě navzájem nevíme... ( Z knihy STEPHEN KING, 40 let hrůzy...)... celý text

Jak se dělá jazz 2017, Vít Fiala

Dostalo se mi do rukou 2.vydání z roku 2017. Ač milovník této hudby, nemohu říci, že by mě kniha zaujala. Ale vlastně ano - tímto odstavcem, kde je podána trefná charakteristika jazzmanů, hrajících tradiční jazz: Jsou to lidé poměrně nenápadní, jako by styděli za svou antikvární zálibu. Preferují proužkované košile, motýlky, při významných příležitostech i smokingy starého střihu s vestičkami, mnohdy i s řetězy k hodinkám. Jsou plaší, tiší a skromní. Spíše nekouří, pijí mírně s výjimkou - když je to zadarmo. Na štreku si berou svačinu z domova. Na zájezdech neobtěžují zpěvačky, které to čas od času zaráží. Mají poměrně dost kšeftů. neboť provozují muziku, která publikum v žádném případě nenasere. Já dodávám : trefa ! A vidím božského Armstronga ! I když si myslím, že Satchmo si svačinu z domova na štreku nevozil.... celý text

NOS4A2 2019, Joe Hill (p)

Po přečtení této knihy jsem se cítil jako po víkendovém flámu s pořádně "namazaným" Quentinem Tarantinem (zejména vzpomínkou na závěr filmu Tenkrát v Hollywoodu). Byť čtu komentáře Metly rád, nesouhlasím s ní v tom, že syn touto knihou předstihl otce. Má k Mistrovi ještě hodně daleko. Vytýkám mu, že je nadmíru upovídaný (spíš ukecaný) a souhlasím se zde projevenými názory, že kdyby dílo mělo o 200 stránek méně - bylo by to k dobru věci (659 stránek je opravdu neúnosných). Autor má ode mne * navíc za vtažení Tabithy K.Hutter do děje, zřejmě jako hold své matce (s tím krásným indiánským jménem).... celý text

Sedm katů z Mnichova 2016, Mario Puzo

Autor vynikajícího Kmotra zplodil tímto "dílem" póvl. Po přečtení čtvrtiny stránek jsem věřil, že se snad vzpamatuje a předloží svým čtenářům uvěřitelnou historii. Bohužel, nestalo se tak. Žádná logika děje. Vše jde jako řízeno "šíleným kompjútrem" v hlavě t.zv. hlavního hrdiny. Nevím jak jsem se dostal ke konci, ale to již byla parodie. S úctou ke jménu autora nehodnotím jako odpad. Mario Puzo přece jindy umí.... celý text

Smrt Zajdy Munroa 2009, Nick Cave

Rozdílné názory na knihu, ze kterých mě asi nejvíce oslovil Kapis. Byla to první věc, kterou jsem od N.C. četl. Notorický erotoman je popsán opravdu důkladně, i když si myslím, že méně by bylo více. To že Nick Cave umí - dokazuje ve scéně návratu rodičů s malým Zajdou z porodnice: ... Položili chlapečka do postýlky... "Nevím co mu mám říct" přiznal Zajda Libby. "To je fuk Zajdo. Vždyť jsou mu jen tři dny. Řekni mu, že je krásnej" navrhla Libby. "Ale on není krásnej. Vypadá, jakoby ho někdo rozšláp". "Tak mu to řekni ! Ale pověz mu to tichým hlasem". Zajda se naklonil nad postýlku: "Vypadáš, jako kdybys zrovna vylez z masomlejnku prcku". Libby se zasmála. "Neposlouchej ho. On žárlí". A pak snová sekvence Malého Zajdy s již zesnulou matkou: "Chlapečku můj, mně je tě tak líto" řekne a políbí ho. "Když mně se po tobě strašně stýská mami". "Já vím" odpoví máma. "Neplač !" řekne jí chlapec. "Vidíš ? Ty jsi ten silný" řekne máma. "Co uděláme s tátou ?" "Tvůj táta ti nepomůže-to je ztracenej případ". "To neva mami. Já jsem navigátor. Ale mami jsi živá ?" "Ne Zajďulko, nejsem. Umřela jsem" "Tos mi chtěla říci ?" "Ano a ještě něco - ať se stane, co se stane, přeju si abys vydržel. Rozumíš mi ?" "Myslím, že jo. Myslíš to tak, že když se stane něco hodně špatnýho tak abych byl silnej ?" Máma ho obejme a usměje se na něj. "Už chápeš ?" Domnívám se, že kdyby autor ubral na kvantu vagín a nahradil ta místa obdobnými variacemi, udělalo by to knihu úplně jinou, pro můj vkus čtivější.... celý text

Timur a jeho parta 1977, Arkadij Gajdar (p)

Kniha z daleké minulosti . Mirek Dušín se svou partou byli "odveleni" kamsi na nějakou "stavbu mládeže". Pan Foglar sice psát mohl, leč pouze "do šuplíku". Líbí se mi komentář babystar, protože je objektivní . Arkadij Gajdar napsal poctivou knihu a šťourat se v datu, tedy kdy byla vydána a kdy napadlo Německo SSSR je hloupost. Inu s Rychlými šípy bojovalo Bratrstvo kočičí pracky, s Timurovou partou zase parta lotra Kvakina. Hlavní myšlenka knihy je ušlechtilá . Samozřejmě nejde o "veledílo" . Ono v době, kdy u nás tato kniha byla vydávána, zase tolik kvalitních knih nevycházelo. Ale s jedem v podobě Pavlíka Morozova, je ten rozdíl (myšleno - jaké knihy byly předávány těm mladším) opravdu nebetyčný.... celý text

Noc v Lisabonu 2008, Erich Maria Remarque (p)

Autor zanechal ve svých knihách jednoznačné poselství svým čtenářům : " Nezapomeňte na to co jste četli ! V tom jsou dějiny děsivé. Važte si každého dne, který prožíváte, to je váš bonus do budoucnosti". I tato kniha je hluboce lidská a je na straně těch ubohých - emigrantů, kteří přežívají ze dne na den. Přes ta všechna příkoří je drží při životě naděje. Je slaboučká, ale oni věří...... celý text

Revival 2015, Stephen King

Pokud jde o horory, tak jsem v tomto oboru spíše zaostalý . Zatáhl mě k nim autor této knihy a jsem rád, protože mne přivedl do míst, která jsem čtenářsky teprve začal objevovat. Vřelé díky pane Kingu. Přečetl jsem Revival. A mám rozporné dojmy. Zčásti se mi kniha líbila, zejména první část, dětství vyprávěče a pak část předposlední, kde se onen Jamie Morton po mnoha létech vrací na krátkou dobu ke své rodině do Maine. ..."Doma jsi tam, kde chtějí, abys zůstal déle."... Pro mě nosná věta celé knihy. Druhá důležitá postava děje -Charles Jacobs, původně pastor, mi začal vadit ve chvílích, kdy jej začal autor démonizovat. Ale byl to záměr a zároveň cíl Stephena Kinga. Samozřejmě, že se těším na jeho další knihy.... celý text

Vítězný oblouk 2007, Erich Maria Remarque (p)

Balada o jedné krátké etapě života emigranta, německého lékaře, který nebyl Žid, ale i Židům v Paříži pomáhal. Měl pár známých, ti byli v době těsně před válkou při penězích. Tak se nechtěně se svou přítelkyní dostal na ples aristokracie, pořádaný každý rok na počest Krále Slunce Ludvíka XIV. : ...Mezi návštěvníky stála hraběnka Bellini s maskou La Valliere, Ravik jí před rokem operoval vaječníky, po zpackaném zákroku doktora Duranta. Tady to bylo vůbec Durantovo pole - peníze, kam člověk pohlédl, spousta prachů. Teď Ravik spatřil mladou velmi bohatou baronku de Remplart. Neměla dělohu. Ravik ji vyřízl. Chybná Durantova diagnóza. Pan manžel zaplatil Durantovi 50.000 franků. Z toho Ravik dostal franků 200. Mladá žena přišla o deset let života a možnost mít děti... a že takových případů bylo. Inu musím se v Paříži nějak živit, pravil kdysi slavný německý lékař. Nesnášel nacisty. Ti ho strčili do koncentráku, ze kterého Ravik zázrakem utekl. Přes Prahu, Videň a Švýcarsko se dostal do Paříže. Na knize mi vadila jediná věc: potoky chlastu-zejména Calvadosu, ale i drahých koňaků Hennessy, či Martellu . Ta každodenní konzumace ? Nebyla to laciná záležitost. (Myšleno pro lékaře Ravika i přes občasnou výpomoc těch při penězích). Jinak jde u příznivců E.M.R. o výtečnou četbu.... celý text

Hitler a Stalin : paralelní životopisy 2005, Alan Bullock

Je záslužná práce autora, že si dal tolik práce, aby z množství dokumentace popsal životy dvou psychopatických nestvůr . Je symbolické, že jsou v knize přirovnáni komunisté a nacisté, protože výsledky toho co zejména v minulém století "stvořili" poznáváme do dnešní doby. Likvidace generála Tuchačevského (skvělá práce admirála Canarise), způsobila, že se SSSR dlouho nemohl vzpamatovat z německého vpádu. Nebýt maršála Žukova, asi by Stalin bleskově pádil na dalekou Sibiř z Kremlu. Je symbolické, že obě dvě popisované postavy byly po stránce vedení války absolutní primitivové. Proto věděla matka Josifa Džugašviliho, proč jej prosí, aby šel studovat teologii. Neposlechl, raději vykrádal banky a část "obolusu" předával bolševikům. Za toto mu byla strana vděčná. SSSR nepostavil Stalin, ale obyčejní a prostí lidé s pomocí vězňů z komunistických gulagů ! Pravdu měl i pán, který přemlouval v Mexiku bývalého parťáka Stalina, který si říkal Trockij: "hele vrať se kámo ke svému původnímu jménu Bronštejn. Lev neposlechl. Skončil s rozseknutou hlavou krumpáčem nedlouho poté...... celý text

Vražda v bludišti 2007, Lawrence Sanders

Na žádost dědiců původního autora L.Sanderse - tvůrce hlavní postavy Archy McNallyho, se ujmul poslední knihy série pan Vincent Lardo. Nutno říci, že nezklamal. Hned na začátku děje nám místo aperitivu servíruje "vraždičku". Mrtvolou je skoro 2-metrová cirkusačka, která má za manžela, svého impresária, ten pro změnu dorostl pouze do 150-ti cm. Hlavní postava děje i celé série Archy miluje (kromě jiných mladých žen) policistku Georgy, u které tu a tam přespí. Jako chuťovka tato roztomilá scéna: ...Georgy ráda relaxuje v bublinkové koupeli, ať už v levandulové, nebo jasmínové po náročné práci kapitána policejního sboru. Několikrát jsem s ní sdílel tuto aromatickou a perlivou koupel, ale to je jiná historie. Každopádně vás ujišťuji, že je to lepší než koupel s gumovou kachničkou... ...Také bych měl držet krok s dobou a koupit si mobilní telefon, i když se mi z hloubi duše protiví lidé, kteří pobíhají sem a tam s těmi ohavnými přístroji přilepenými k uchu a kdákají jako staré straky (psáno v USA v r.1999)... ... Lidé mi vždy věří, protože mě můj obličej nezradí . Je velkou výhodou být inteligentní a nevypadat na to... ... Předklonil jsem se a vtiskl na tvář Connie sourozenecký polibek a ucítil sladce erotické aroma, které ve mně zanechává všechny jiné pocity, než ty sourozenecké. Connie je děvče, před kterým nás varovali rodiče. V kombinaci s dalšími představují největší hrozbu pro monogamii od objevu antikoncepční pilulky... A děj plyne v poklidu dál. I vražda se vyřeší........ celý text

Čas žít, čas umírat 2006, Erich Maria Remarque (p)

Málokterá kniha má tak výstižný název jako tato. Válka vylíčená až do morku kosti. Nejen popisem života jedné ustupující roty v mrazivém Rusku, ale i nosným tématem - dovolené hlavního hrdiny ve svém domově, který nepoznává . Vše rozbombardováno. K čemu dovolená ? Bez jistoty, zda žijí ještě jeho rodiče . Má částečné štěstí. Setká se s dívkou - nyní již ženou, kterou kdysi dávno znal pouze povrchně. "Dovolená vojáka" se stává dovolenou po boku osoby, se kterou se z racionálních důvodů ožení. Ví, že návrat na bojová pole nemusí přežít. Krásná a lidská kniha, vyprávění obyčejného, ale slušného člověka ve stylu jak to umí pouze E.M.R.... celý text

Hodina mrtvých očí 1966, Harry Thürk

Domnívám se, že tato kniha se musí číst "mezi řádky" a pořád při četbě nezapomínat na geniální axiom německého generála Carl von Clausewitze (začátek19.století): Válka je pouze pokračování politiky jinými prostředky. Její četbou zjistíme, že Němci "zřejmě" poprvé v historii, vycvičili z mladých mužů elitní zabijáky, kteří byli nasazováni jako výsadkáři za hranice frontu do ruského týlu k čemusi, co můžeme nazvat "druhořadou"(ale velice účinnou) diversí . To tvoří jádro knihy- život jedné takové jednotky. Je konec roku 1944, většina německé armády, po Stalingradu a Kursku, dost zubožená ustupuje. U výsadkářů není nouze o čokoládu (!), pervitin, kvalitní alkohol (koňak z Francie, či Bols z Holandska) a dostatečné množství těch lepších cigaret . Tím si "kupují" jednak ženy, obyčejné vyhladovělé obyvatelstvo i ostatní spolubojovníky. Zabijáci jsou řízeni skupinou chytrých vysokých důstojníků, kteří se distancovali od atentátu na "frajtra z Braunau" jak mu pohrdavě říkají, dtto jeho poskokům z vedení wehrmachtu - Keitelovi a Jodlovi, kteří dostanou v Norimberku provaz. Tato skupina, byť to má Německo prohrané ví, že se nemusí po válce bát o svou existenci. I v knize si plukovník, strýc poručíka Alfa (který velí jedné z rot elitních zabijáků), "užívá"se svým synovcem před krachem, luxusní dovolené, a to v klidu, s krásnými ženami, výborným jídlem a pitím v Bavorsku. Tu špinavou práci za ně zatím odvádí "mladí". My víme, že jedna část zločinců byla odsouzena v Norimberku. Část zajatců skončila v SSSR (včetně druhořadých atomových inženýrů ze skupiny Wernera von Brauna). O "kvalitní" zbytek se postarala americká CIA, a že jich bylo: z tajných služeb generál Gehlen, z wehrmachtu generálové Heusiger a Speidel-ti byli u zrodu NATO. Generál tankových divizí Hasso von Manteuffel byl u zrodu Bundeswehru. A ještě k tomu Marshalův plán z r.1948, který dotoval ekonomickou obrodu západu Evropy, na tehdejší dobu neuvěřitelnou částkou 13 miliard $ ! Ano i Československo mohlo být "u lizu". To by ovšem Eduard Beneš nesměl podepsat 12.12.1943 vazalskou smlouvu se Stalinem. Po válce již bylo pozdě. Svět se rozděloval v Teheránu. Nikoli Roosewelt, ale Churchill věděl co bude "Železná opona". I to naznačuje tato výtečná kniha. Proč třeba invaze až v červnu 1944 ? Bylo přece nutné oslabit až "do morku kosti" vojsko maršála Džugašviliho-alias Stalina. Proč skončila vojska USA a Rudá armáda na dělítku u Labe ! Dohodnuto v Teheránu... Je toho pořád moc a moc k zamyšlení.... celý text

Život Benjamina Disraeliho 1997, André Maurois

Je zajímavé, že tato kniha vyšla poprvé ve Francii v roce 1927, o dva roky později i v Československu. A od té doby hluboké ticho. Zřejmě jeden z "největších" britských politiků a premiérů nebyl pro naše vydavatele zajímavý. Jeho životopis je sinusoida, která dosahuje vrcholu v šedesátých až sedmdesátých létech 19.století. Je neuvěřitelné, ale přitom chvályhodné, že v r.1997 se kniha opět dostala (díky vydavatelství Prostor) k českým čtenářům. Jak níže píše woodward o B.Disraelim napsal André Maurois povídání, "které stálo za to číst".... celý text

Nebýt Golema 1999, Benjamin Kuras

Moudrá kniha, moudrého autora, který čerpá z memoárů pražského rabína Jehudy Löwa ben Becalela, o kterém "víme", že stvořil mýtického Golema. Ale ? V žádné Löwově písemnosti n e n a j d e m e o Golémovi jedinou zmínku ! V závěru knihy mne zaujala tato slova: Český postkomunismus asi vejde do povědomí vzdělanců jako doba, kdy česká vzdělanost ztratila a neobtěžuje se znovu hledat dlouhodobé hodnoty, k nimž mohla směřovat. Žijeme v době, kdy se veškerá energie české vzdělanosti zaměřuje na okamžité krátkodobé hmotné výhody a nenarušovanou pohodu. Češi si vyprávějí, jak za ně vše vyřeší tu NATO, tu Evropská unie, tu ta či ona strana, ten či onen politik, ty či ony volby... Krach české ekonomiky je z velké části následkem velkolepého tunelování se souhlasem zvolených politiků, leč většinou je hnán celonárodním přesvědčením, že dodržování smluv, placení dluhů a odměn (komu asi ?) či vracení vypůjčeného jsou nesmysly, prostě tím, že jsou v současném právním systému nefunkční ! Většina z nás si zvyká na nespolehlivost jako samozřejmost, která se stává pravidlem. Tedy přirozeným systémem, v němž se dá naučit chodit... Tak to by rabbi koukal ! Výše citované by se dalo tesat (váhám ale kam).... celý text

Posel z Liptákova 2002, Zdeněk Svěrák

Bohužel, bohužel, bohužel. V této hře - II.dílu, nazvaném Vizionář, jsem viděl pana Jaroslava Weigla, který se nedávno odebral ke svým již mnoha divadelním kolegům do Cimrmanovského nebe). Sedlák, ale také věštec (z trouby) Hlavsa byla jeho životní role (já vím-samozřejmě i Jan Hus,děd Vševěd, etc). To hlavní již zde sdělil níže woodward. Ale já nemohu opomenout to, co pointě předcházelo - dialog Hlavsy a uhlobarona Ptáčka: H: A teď nacionále. Jméno ? P: René Ptáček. H: Bydliště ? P: Praha. H: Povolání ? P: Uhlobaron. H: Hm. To musí být zajímavé povolání. P: Mě to baví, mám pět dolů. Tři v Ostravě, dva na Kladně... Není to nádherné ? Pane W. alias sedláku Hlavso: přeji vám pokračování této úžasné věštecké kariéry i v nebi. Už je tam sranda a s vámi bude ještě větší ! Je nemožné na vás zapomenout ! Moc děkuji za všechny nádherné chvíle s vámi a samozřejmě se všemi ostatními. PS: 5* hvězdiček je málo, ale oni tu víc nemají...... celý text

Jak si neudělat z domova cirkus jako na Piccadilly 2019, Hana Parkánová-Whitton

Autorka, kdysi ředitelka velice úspěšného Knižního klubu se provdala skoro před 20-ti roky do Anglie. Bydlí a pracuje ve vší spokojenosti v malé vesničce poblíž Oxfordu (v knize jde o vesničku Kingston). Pohodové vyprávění zatím vyšlo v 6-ti knihách, tato poslední je sedmá. Čtenáři, pokud vás obklopuje "blbá nálada" je četba těchto knih vhodným lékem. Přál bych si, abyste je-ji po přečtení zavřeli s úsměvem.... celý text