1amu přečtené 1094

Podfuk 2013, John Grisham

U autora obdivuji jeho invenci. Ano napsal i knihy slabší, ale je vždy vidět, kdy se cítí "Jako ryba ve vodě". Jako právník má procesní systém USA "v merku" a vysloveně si libuje v protahování děje. Jako jeho fanda jsem s touto hrou se čtenářem spokojen. Knihu považuji za jednu z těch lepších, které John Grisham napsal.... celý text

Mých prvních pět životů 2000, Adolf Hermann

Ke knize jsem se dostal náhodou, ale jsem rád, že jsem si ji mohl přečíst. A opravdu bylo co. Autor pochází z movité židovské rodiny. Narozen 1.6.1914, tedy těsně před začátkem I.světové války. Vtipný název knihy přesně charakterizuje jeho pohnutý život. Vystudoval právnickou fakultu v Praze a již během studia pomáhal otci s jeho obchody. Otec mu důvěřoval tak, že jej vyslal do Rumunska a Maďarska, aby se "otrkal" v obchodních vztazích. A byla to opravdu škola života, která mu dala pevné základy. Jako zralý mladý muž si uvědomil nebezpečí setrvání ve vlasti, přesvědčil i svou rodinu k odjezdu na poslední chvíli do Anglie. Zde pracoval po svých těžkých začátcích, později jako úředník v Benešově "Londýnské vládě". Vzhledem k ekonomickým schopnostem jej v roce 1944 přijala potravinová organizace UNRRA, ve které pracoval až do r.1946. Poučné je vyprávění o jeho služební cestě do Řecka, kde na vlastní oči uviděl obrovské rozkrádání t.zv.potravinové pomoci UNRRA řecké chudině. Žádná reakce "bafuňářů" - peníze byly v rukou mafiánů. Nejvíce mne zaujala druhá polovina knihy. Období po r.1948. Konfidenti gestapa vstupovali masově do KSČ. Lidé, kteří se dostali k majetku Židů odtransportovaných do koncentráků se po válce nechtěli znát k tomu, aby se ke zbytku těch, kteří přežili zachovali slušně. Je zajímavé, že k osobě R.Slánského autor uvádí, že to byl on, který toto tažení začal, jsa dobře vyškolen v Moskvě. I A.Hermann prošel 5 let českými koncentráky, které se specializovaly na těžbu uranu pro Stalina. Dostal 12 let, ale v r.1956 byl rozsudek anulován. Teprve v r.1964 získal plná občanská práva. Díky jazykovým znalostem začal dělat čs.zpravodajce pro britské Financial Times. Jak píše, v r.1968 se u nich stal jedním z nejžádanějších. Vzhledem k jeho životním trablům bylo jasné, že ihned v srpnu r1968 opustil ČSSR a přes Rakousko se dostal do Londýna. Jako žádaný komentátor přijal u Financial Times plný pracovní úvazek. Do vlasti se přijel podívat až v prosinci r.1989. Vzpomínky se čtou dobře a čtenář "který chce" si znovu uvědomí o co vše přišla kdysi úspěšná I.republika díky vedení "Vedoucí třídy společnosti" . Soudruzi Bilak, Indra a spol. odešli z tohoto světa s vědomím, co pro národ udělali. Milouš Jakeš v tom zdárně pokračuje dodnes.... celý text

Tři kamarádi 1962, Erich Maria Remarque (p)

Kniha o životě, lásce a umírání, ke které jsem se vrátil po létech a to se zvědavostí, jak na mne znovu zapůsobí. Podotýkám, že Tři kamarádi nepatří v mém případě k oněm TOP dílům spisovatele E.M.R., kterého mám rád. Příběh tří veteránů z I.světové války, kteří si pořídí menší autodílnu a v ní "piplají" či opravují staré rachotiny, či vraky z bouraček. Občas se jim podaří cosi z toho i prodat, případně s velkou láskou opravený auťák přihlásit do místního závodu a v něm slavně zvítězit. Pro čtenáře obyčejné nedělní povyražení, pro tři kamarády cosi jako výhra na olympiádě. Mezitím se začíná rodit "životní" láska jednoho ze tří - Robbyho ke krásné Patricii-Pat. A autor, tak jak to umí pouze on, rozehrává baladu o obyčejném světě tam dole a kdesi daleko od domova o luxusním plicním sanatoriu, které je svým způsobem morbidní přípravnou pro pomalý skon pacientů, kteří zpočátku spíše věří (že někdy možná sjedou ze zasněžených hor do normálního světa), ale ke konci své životní pouti si alespoň trochu chtějí užít. V tom je i ona nosná myšlenka hlavní postavy knihy Roberta Lohkampa: bojovat o to málo, co člověk miluje.... celý text

Marx na Hradčanech 2001, Pavel Tigrid

Rád se seznamuji s myšlením a názory moudrého člověka, jakým pan Tigrid byl. Jak říká v počátečním rozhovoru v této knize, měl i "životní kliku", když se mu podařilo v létech 1939 a 1948 z domova uprchnout a v cizině nalézt existenční zajištění v práci, které rozuměl. Je samozřejmé, že jej komunisté nesnesli. Jako jeden z mála reagoval na projev poslance Gottwalda v parlamentu ČSR, který pravil: "Vytýkáte nám, že se jezdíme učit do SSSR . Ano jezdíme tam učit se jak vám zakroutit krkem" ! Jak věštecká slova. Špatný truhlář a ještě k tomu politik, v praxi následně realizoval se svou kamarilou tato slova v národní apokalypse po roce 1948. Z knihy jsem si odnesl nové (dosud nezmíněné) myšlenky - jak soudruzi pod vedením sovětské KGB připravili "pečlivě" později obří proces proti Slánskému a spol. Nejdříve bylo nutno reagovat na špatnou hospodářskou situaci doma. Kdo za to může ? Židé na ministerstvu zahraničního obchodu. Poté se vyrovnali s klikou v Brně, vedenou mladým Otou Šlingem, razící heslo "Mládí vpřed !", no říkejte to starším páprdům, že jol A k tomu ho ještě podporuje vdova po národním hrdinovi, soudružka Švermová. Ta dokonce sdělila vyšetřujícím, že s.Šling mluvil ve všem pravdivě (?) - šups s ní mimo ! To ona byla tou druhou za generálním tajemníkem KSČ R.Slánským. A soudruzi se činili. Sehnali vhodnou kreaturu pro proces. Prokurátora Urválka a už to frčelo. Výsledek je známý. Jako u nacistů (v jednom šiku) sionistický proces. Pověšenci spáleni (kdesi) a jejich popel rozmetán kdesi po silnici. Charašo ! Eto vaše dělo továrišči, zněla pochvala od Stalina a KGB v čele s Berijou. Kdo si tuto story přečte, podiví se, že mimo skalní voliče KSČ, typu Semelové, či Ondráčka, může této partě vůbec dát svůj hlas ve volbách. I o tom vypráví tato kniha . O to více jsem byl udiven, když autor přijal místo ministra ve vládě vedené V.Klausem. Stálo mu to za to ?... celý text

Po uši v protektorátu 2001, Jan Drábek

Jan Kodeš - Tenis byl můj život 2006, Petr Kolář

Luxusní (i když těžká) publikace, která mapuje sportovní kariéru nejlepšího českého tenisty Jana Kodeše. Již v začátcích jeho sportovní pouti bylo jasné, že drobný, hubený hošík se dovede prosadit i ve střetnutích s těmi staršími. V knize je úsměvná fotografie vítězného Jana po utkání s o dvě hlavy větším soupeřem v žákovském finále. Jan Kodeš byl bojovník, ale také tenisový stratég, který vyhrával těžká 5-ti setová utkání (a že jich bylo). Mnozí podceňují jeho vítězství ve Wimbledonu roku 1973, kdy turnaj bojkotovalo 61 profesionálů. Odpověď Jana Kodeše byla rychlá. Na následujícím Grand slamu v New Yorku smetl 6 soupeřů a podlehl až ve finále turnaje. Koncem 60-tých let vystupoval jako amatér a škarohlídi mu předpovídali výprask v otevřených (open) turnajích . A opět výhry nad nimi , respektive otevřené zápasy . V době, kdy tenisový svaz ČSSR dělal potíže s výjezdy začínající hvězdičky Martiny Navrátilové, ukázal svůj charakter a postavil se na její stranu. Samozřejmě mu to soudruzi nikdy nezapomenuli, zejména po její emigraci do USA. Komentovaná publikace není k sehnání, ale její vlastníci mají dobrý pocit, že mají ve své knihovně skvost.... celý text

Já, Martina 1990, Martina Navrátilová

Na této knize (vydána v r.1990) pozná český čtenář, že byla psána úplně pro národnostně jiný okruh čtenářů. Martina Navrátilová předpokládala, tak jako většina emigrantů, že se do své původní vlasti již nepodívá. Na knize si cením podrobné vyprávění, jak vůbec k tenisu přišla. Díky svému vlastnímu otci, horskému vůdci v Krkonoších se již ve 2 létech naučila lyžovat a byla vedena následně k dalším sportům. Sama popisuje, jak ji bavilo hrát s kluky hokej a fotbal. Rozhodující zlom v jejím životě nastal po druhém sňatku její matky. Druhý "táta" jak mu ihned začala říkat si ji naprosto získal. Začal malou Martinu učit tenis. Prý měl neskutečnou trpělivost, byl velice laskavý, pro pochvalu a dobré slovo nešel nikdy daleko. Není divu, že si Martina ponechala jeho jméno. Je zajímavé, že 2 nejlepší tenisté z bývalého Československa měli rodiče, kteří byli tenisté. Zejména matka Ivana Lendla to dotáhla ve své zemi vysoko. A zde se dostávám k otázce, kterou kladou českým tenistkám novináři v cizině: Čím to slečny, že je vás tolik na mezinárodních turnajích, a že jste všechny tak dobré ? Jde o boom ! Odpověď dává tato kniha - vše je v sytému výchovy mladých talentů .Ta má základ v perfektním zázemí, které zřejmě nemá v Evropě obdobu. Máme výtečné trenéry, kteří se jich brzy ujímají. A bylo tomu tak vždy. Vzpomeňme na bratry Koželuhy, Drobného, Černíka, Javorského, Kodeše a další. Zkrátka tenis je u nás jedinečný. Mírně se mu v zájmu přibližuje hokej. V poslední době je u nás obrovský rozdíl mezi špičkou mužů a žen. Mládenci spadli hluboko dolů. Nejspíš v tom hraje roli nechuť dřít a pracovat na sobě. Debilita minulého režimu byla i v tom, že z tenisu udělal t.zv. buržoazní sport. Není divu, že tenisté utíkali na západ. Tak tomu bylo i u Martiny, která učinila již ve svých 17-ti létech (!!) zásadní rozhodnutí - emigraci. A co následovalo ? Vypracovala se na jednu z nejlepších tenistek všech dob. Počet jejich vítězství, zejména ve Wimbledonu je rekordní. Byť je občankou USA, lidé ji doma milují. Vzpomeňme na finále Poháru federace v r,1986, kdy byla- byť cizinka zahrnuta obrovskými ovacemi. Papaláši znechuceně zdrhali z tribuny. Příklad toho, jak jedna osoba dovedla strhnout masu lidí k demonstraci proti režimu. I za toto patří Martině dík.... celý text

Co vy Pražáci víte o životě aneb Miloslav Šimek jak ho znám já 2001, Milan Wágner

Swing na malém městě 2002, Josef Škvorecký

Bezvadně doplňuje Zbabělce a Prima sezónu . Autoři sdělují podrobnosti o Bennovi, Fondovi, Lexovi, Harýkovi a dalších z té party Třeba oddíl II. knihy a názvy kapitol: Vzpomínka na kapelu, Kapela se představuje, Lexovo blues, Jazzmani v komunistickém koncentráku Oddíl III. Vzpomínky na Pavla B. (Benno) Můj bratr Pavel Jak to bnylo s kapitolou o Bennově smrti Pápen (alias Benno). Útlá, ale milá knížečka mi hodně napověděla. Díky pane Železný !... celý text

Samožerbuch - Autofestšrift 1991, Josef Škvorecký

"Povinná četba" pro zájemce o dílo a práci manželů Škvoreckých. Benefitem knížečky je množství unikátních fotografií jako třeba Danny s pověstnými dvojčaty z Prima sezóny a také fotografie jeho nedobytných lásek. "68 Publishers" se sídlem v Torontu má zásluhou zejména paní Salivarové, pevné místo v české kultuře.... celý text

Mirákl 1991, Josef Škvorecký

Jsem ze "šedé zóny" - tak mě Mirákl bavil. Množství postav mi nevadilo, "konspirační" přejmenování hlavních aktérů bavilo. Asi nejvíce jsem se bavil při objevení se Vrchcolába a velmistra Bukavce. Ivana Hrozná - super! Jako živá a takových jsme v životě potkali. Milostné eskapády vypravěče ? Ale vždyť jde o "svůdníka" Dannyho a je samozřejmé a zejména lidské, že si fandí (někdy skoro samec alfa+). Mirákl mám rád, je dobré se občas k některým kapitolám vracet.... celý text

Zbabělci 1964, Josef Škvorecký

Má první kniha od autora. Nedivím se, že se soudruhům, zejména ideologům nelíbila. Vždyť ukázat konfidenty gestapa jako později uvědomělé soudruhy vedoucí Kostelec k socialismu - to byl výkon ! Snad vůbec poprvé u nás. Líbila se mi nejvíce ta poslední třetina knihy, kdy Danny pomáhá Přemovi konečně něco pořádného udělat. Nedostižné lásky našeho "hrdiny" jsou popsány zejména v Prima sezóně. Opakované "omílání" fantasmagorií o dívce jeho snů- Ireně, bylo pro mě spíše utrpením. Méně by bylo více. Ale i autor byl mladý a tento poklesek v jeho prvotině (ve 24 létech) toleruji. A ještě něco: Je dobré podívat se na knihu PUTOVÁNÍ K PORT ARTHURU od Tomáše Mazala. On +2 se vydali po stopách knihy. Je to objevné. A nejzajímavější ? Když třem výzkumníkům podávají přímé svědectví o skutečném Dannym ony jeho dvě tolik milované nymfy . Kdo jste ktuto knihu doposud nečetli, dopídíte se k novým poznáním.... celý text

McNallyho tajemství 1993, Lawrence Sanders

Když si chci udělat malou čtenářskou radost, sáhnu po knize Lawrence Sanderse (je jedno ze které série), nejraději mám těch pár, kde v hlavní roli vystupuje Archy McNally, o kterém se říká v Palm Beach na Floridě, že je jedním z nejžádanějších svobodných mladých mužů ve městě, které zase není tak velké, aby "drbny" záhy věděly o každém vše. Pracuje ve firmě svého otce jako "vedoucí oddělení diskrétního vyšetřování". Otec, vážený advokát se již smířil s tím, že jeho syn byl vyloučen ze studií na Yale University v NY, protože během koncertu tamní filharmonie, přeběhl jeviště nahý, leč s maskou prezidenta Nixona. V knize řeší případ odcizených známek velké hodnoty, které vlastní jedna z prominentních klientů jeho otce Prescotta. Autor má neobvyklý styl psaní detektivního příběhu. V prvé řadě vtip, precizně vylíčené hlavní postavy děje, neteče tam krev "plným proudem". Tyto knihy by se určitě líbily ctihodné Lady Agathě Christie, protože jsou psány stylem, jí používaným. Jde o milostné příběhy okořeněné čímsi jako (prý) vraždou. Čtenáře těchto příběhů nebolí ruce, Archy je seznamuje s Palm Beach a jeho kouzelným okolím, ale též s jeho oblíbeným "Pelikán klubem", kam vodí své přátele, milenky i zpřízněného kamaráda z místní police. Zkrátka pohoda. Nečekejte nic světoborného, pouze vtipný příběh plný pohody. A to někdy potřebujeme, že ?... celý text

Žít všemi údy 2006, Benjamin Kuras

K.O. sexu: Jak blaho vymýtit 2019, Benjamin Kuras

Tuto chytrou knihu chápu jako průvodce životem normálních lidí, kteří by ji měli mít někde poblíž ve chvílích, kdy potřebují onen pověstný tahák. Dozvěděl jsem se z ní možná uvěřitelnou verzi, jak vznikla pitomost nazvaná Mee Too, která již čtvrtý rok je "vděčným tématem" pro masmédia. Prý se tak stalo ve volebním boji dvou posledních zbývajících kandidátů na funkci prezidenta USA. Demokraté, kteří zpočátku mysleli, že spláchnout Trumpa bude brnkačka, museli v nouzi použít podpásovku, o kterou se zasloužila finanční přispívatelka kampaně Hillary Clinton, feministka a majitelka módní firmy, jistá Susie Tompkins. A najednou se objevily obviňovatelky D.Trumpa s touhou veřejně promluvit o prasárnách člověka, který kandiduje na post (v USA) nejvyšší. Léta mlčely, tutlaly své tajemství a najednou to šlo. Za peníze jde vše. Proto je k smíchu nejnovější zpráva jisté novinářky (t.č. více než 70 roků), které se osvěžila paměť a do detailů vzpomínala jak před 20 roky byla nynějším prezidentem ve zkušební kabince zneužita. Samozřejmě, že archivní záznamy tento hit nezaznamenaly, a to šlo o jeden z velkých módních paláců v zemi. Normální čtenář to bere s úsměvem. Představí si zakukleného a úspěšného miliardáře, který hledá vhodnou kabinku, kde by načapal vhodný objekt. Ano ! Dáma v nejlepších létech . Go Donald ! Dáma prý vyběhla v kalhotkách. Sorry madam, nemáme žádný zápis, záznam... (jí sdělili). Tolik na vysvětlení, co to je Mee Too. Pamatuji, že dříve jsme byli krmeni blbinami (i když jiného kalibru) z tehdejšího SSSR. Nyní jde o přesný opak. Autor zachází i do historie feministického hnutí, ale poskytuje čtenáři i návod, jak s možným knock out (K.O.) sexu bojovat.... celý text

Babylon Berlín 2019, Arne Jysch

Jsem "komiksově" zaostalý. Kromě Rychlých šípů šlo o můj relativně první komiks. Půjčil jsem si knihu ze zvědavosti a ? Moc mi to neříkalo. Kniha, myšlena klasická , to je "jiná káva". Mokrou rybu, tedy dvojče tohoto komiksu jsem hodnotil třemi hvězdami. Teď bych měl dát méně. To se mi nechce - nepovažuji se za odborníka (komiksu). Zůstávám u průměru.... celý text

Pérák 2008, Petr Stančík

Originální a vtipná sci-fi z českého odboje oživuje opět famózního Frantu Péráka. A ten si s nácky poradit umí. Faktem je, že jde o původní výtvor pánů Trnky a Brdečky, ale onu správnou fantazii, lehkost, ironii a vtip tomu dodal autor - Petr Stančík. Na knize oceňuji způsob, jakým si poradil s atentátem na R.Heidricha.... celý text

Sněhurka a sedm trpaslíků 2007, Walt Disney

Geniální Walt Disney se zasloužil svým kouzelným filmem o nový pohled na tuto roztomilou pohádku. To co bylo předtím, znali naši předchůdci v podobě babiček, prababiček, dědečků a pradědečků atd. možná s ilustracemi, ale ty nebyly tím, co pohádce "vdechl" fenomenální pan Disney. Ano Sněhurka je krásná, ale hit jsou zejména trpaslíci ! Zejména ten poslední v nádherném českém překladu - Šmudla. Tuto knihu připomínám úmyslně. Je 19.6. - středa r.2019 . Za pouhé dva dny slavíme Mezinárodní den trpaslíků !... celý text

Dlouhý, Široký a Krátkozraký 2000, Zdeněk Svěrák

Jak zde níže píše woodward : pět hvězd, více to nejde. Nejdříve jsem tento skvost slyšel se svými "kdysi" předpubertálními dětmi na LP. Ta se stala velice rychle šumivou, chrochtající, přenoska přeskakovala... však to znáte. No a pak ve strašnickém divadle. Výhodou tohoto představení bylo, že jsme si ihned dosadili vše potřebné, co jsme z elpíčka nepochopili. Už ten vstup Krátkozrakého: "Jistě se divíte, milé děti, kam nám ti čerchmanti z pohádky zmizeli, že ? Zemřeli, milé děti...." A pak rychlý sled vstupů a odchodů Jasoně a Drsoně. A přeměna Zlatovlásky v ženu, a... a....a ? Bylo by toho mnoho. Mám nesplnitelné přání . Zajít do Divadla JdC třeba s Karlem Jaromírem Erbenem (nebo s jinými "pohádkáři" XIX.století) . Už je vidím, jak rudnou, dusí se smíchy, možná někdo i spadne z křesla ! Teprve nedávno jsem se dozvěděl, že den 21.června jest slaven jako Mezinárodní den trpaslíků !!! Ihned jsem si dal závazek, že jej budu v ž d y poctivě slavit. Ono to zase jinak vzato, tak moc ke slavení není, že ano ?... celý text

Lijavec 2002, Zdeněk Svěrák

Jedna z posledních her "Největšího Čecha", kdy jsem měl to štěstí, že jsem si příběh ze starobince Rakouska-Uherska "vychutnával" přímo v divadle. Až do onoho dne mi bylo divné, proč se LIJAVEC tak "málo" hraje. A hned na začátku bylo zřejmé, proč tomu tak je. Inu soudruhům vadilo ono donášení, tak aktuální v oné době. A když jsem si vychutnával herecký výkon pana Miloně Čepelky jako Pihrta, celkový dojem byl "jako vždy" !... celý text