1amu přečtené 1094

Války 1995, Timothy Findley

Outsider 2019, Stephen King

Tak nevím...po přečtení mám dojem, že jsem četl dvě knihy : ta první je úžasná detektivka a přivádí mne k zamyšlení, co geniálního by Mistr ještě mohl v budoucnu napsat (a zde naprosto souhlasím s komentářem, který napsal Heavy 66) . No a pak jsem četl cosi jako horor . Přiznávám se, že toto není má parketa . Proto jsem pořád čekal něco děsivého a ono to nepřicházelo. Závěrečná přestřelka u Marysvillského podzemí byla bohužel již slabým odvarem, kdy bylo jasné, kdo musí zemřít a kdo přežije. Bohužel, život je mrcha a je jedno, kde ho člověk prožívá. Zde je to americká Oklahoma, a při něčem, co by se mohlo nazvat i lynčem zahynul nevinný . V tom vidím hlavní moudro knihy. Fanatický dav, ještě k tomu vyhecovaný masmédii je nepředvidatelný. Vzpomínejme ! I v naší historii najdeme dost podobností.... celý text

Domácí úkoly z pilnosti 1982, Bohumil Hrabal

Zúčtování 2019, John Grisham

Hluboké zklamání ! Můj oblíbený autor "zkonstruoval" nepovedenou Červenou knihovnu. Jsem příznivcem zdravého selského rozumu a logické stavby vytvořeného díla. Kromě druhé části nazvané "Hřbitov" nic z toho jsem po přečtení nenašel. S úctou a pietou k padlým a těžce zraněným hrdinům americké armády v bojích na vzdálených Filipínách dávám dvě*.... celý text

Miloš Zeman: Příběh talentovaného pragmatika 2017, Lubomír Kopeček

Čtivá kniha . Vzhledem k nedávným šaškárnám ohledně jmenování nového ministra kultury si dovoluji ocitovat příhodu z r.1998: ...Havel chtěl, aby s ním Zeman konzultoval jména navrhovaných ministrů. Zeman sice projevil ochotu seznam ministrů s prezidentem probrat, ale žádně personální vetování připustit nehodlal, protože by to bylo podle něj v r o z p o r u s příslušným článkem ústavy.......brutální Zemanův slovník spolehlivě udržuje kritickou averzi části masmédií k jeho osobě. Více méně jde o permanentní válku s významnou částí médií.... (Čtenář si udělá úsudek sám). V podstatě souhlasím s většinou zde zveřejněných komentářů a obdivuji profesora Lubomíra Kopečka za práci, kterou vykonal při soustřeďování podstatných dokumentů ze života talentovaného prognostika (úmyslně vynechávám slovo pragmatika v názvu knihy).... celý text

McNallyho risk 1997, Lawrence Sanders

Prní kniha ze série "McNally". Autora mám rád, protože mi svým anglosaským humorem, i když je Američan, připomíná Agathu Christie. Čtení o lásce tu a tam okořeněné vraždičkou je četba, která se hodí ve chvílích, kdy se necítíme nejlépe. Začteme se do prvních listů knihy a Lawrence Sanders nás "chňapnul". Bohužel nedožil se plného úspěchu, zemřel v roce 1998. V sérii s floridským playboyem, který se jmenuje Archy Mc Nally pokračoval se souhlasem dědiců Vincent Lardo, řekl bych, že úspěšně. Výběr tohoto pána byl výborný. Je poznat, že Sanders i Lardo byli "naladěni" stejně. Příběhy Archyho nejsou pro drsňáky, či příznivce hororů. Kdo miluje jemný vtip, ironické narážky a konce jaké tuší, přijde si na své.... celý text

Miluj bližního svého 2004, Erich Maria Remarque (p)

Nadčasová kniha, která čtenáři odhaluje emigraci do morku kosti. Až při jejím čtení si uvědomíme onu hrůzu emigrace politické. Opouštím svou zemi s tím, že se tam možná již nikdy nevrátím. Velikost autora tkví v tom, že trudnomyslné téma dovede v pravou chvíli vyšperkovat i troškou jemného humoru. Toto dílo oslovuje čtenáře i po mnoha létech od jeho vzniku.... celý text

Šest dnů Kondora 2010, James Grady

Přečetl jsem si I.vydání knihy z r.1983. Velké zklamání, kdy autor považuje své čtenáře za předpubertální mládež, která mu "zobe jeho nápady z ruky". Naivní příběh administrativního pracovníka, ještě nedávného vysokoškoláka, zlanařeného CIA . Pracuje ve fiktivní organizaci s názvem "Americká literárně historická společnost", kde ubíhá den za dnem v nudě do dne, kdy je na řadě, aby přinesl několika kolegům něco k obědu z blízkého bistra. Při návratu vidí všechny postřílené. Zpočátku neví proč se tak stalo. Ale hrdina postupně "procitá". Uniká super profíkům, kterým se nedaří ho zlikvidovat. Ke konci příběhu se stává čímsi jako agentem 007. Závěr ? Samozřejmě HAPPY END ! Jak jinak ! Ještě, že film s R.Redfordem byl o něčem jiném.... celý text

Zpovědi českého Američana 1995, Ernest Kolowrat

Kniha není pro ty, kteří mají výhrady proti staré české šlechtě, ze které mnozí potomci opravují, spíše již opravili děsivé ruiny, které na jejich bývalých nemovitostech "vytvořili" soudruzi po roce 1948. Autor, druhý z pěti potomků hraběte Jindřicha Kolowrata, je absolventem prestižní Yale University. Prožil "květnatý život" (nar.r.1935), jeho první kniha vzpomínek Zpovědi lehkovážného šlechtice se dočkala dvou dotisků. Posledním díle trilogie jsou Zpovědi nevědomého hříšníka. Zajímáte-li se o historické české rody, v případě Kolowratů si opravdu dobře počtete.... celý text

Cesta zpátky 2005, Erich Maria Remarque (p)

Cesta zpátky vojáků, kteří přežili hrůzy I.světové války byla různá. Ti schopní, či vykutálení překonali i období obrovské inflace. Další skončili v ústavech pro choromyslné, či spáchali sebevraždu . A zbytek se rval se životem, což byla v poválečném Německu "fuška". O této široké skupině lidí, kteří se snaží adaptovat v civilním životě, píše jeden z nich - autor této knihy. Dávám za pravdu Jadranovi, který ve svém komentáři upozorňuje na vrchol knihy, kterým je proces s jedním z nich. Je souzen za vraždu. U soudu jsou i jeho frontoví kamarádi, kteří dávají zabrat prokurátorovi (ten by viděl souzeného nejraději s oprátkou na krku), který v afektu označuje chování jeho kamarádů v soudní síni za katastrofální zvlčilost. ...Zvlčilost? Kdopak ji zavinil ? Vy jste ji zavinili ! Vy všichni patříte před n á š soud ! Vy jste svou válkou z nás udělali to, co jsme. Tak nás tedy zavřete s ním, bude to nejlepší ! Co jste pro nás udělali, když jsme se vrátili ? Nic ! Nic ! Hádali jste se, kdo co vyhrál, odhalovali válečné pomníky, žvanili jste o našem hrdinství, ale ulili jste se od odpovědnosti ! Přenechali jste nás osudu a pustili nás k vodě. Místo abyste nás učili věřit zase v dobro, řád, lásku, tak jste roztočili mašinérii vašich paragrafů. Jeden z nás už na to zašel, tady stojí druhý.... Jde o knihu plnou lidského soucitu, mužské tvrdosti i chlapecké bezradnosti, proto je "Cesta zpátky" pořád aktuální .... celý text

Na západní frontě klid 1967, Erich Maria Remarque (p)

Více než 600 komentářů vypovídá jasně. E.M.R. je nedostižný v popisu válek. Nenapadá mě žádný jiný autor, který by si v takové šíři vyřídil účty s těmi, kdo měli (a mají) tyto hrůzy na svědomí. ...Když jsme pochodovali na okresní velitelství, byli jsme ještě školní třída dvaceti mladých lidí, kteří se -někteří poprvé - dali z bujnosti společně oholit, než vstoupili na kasárenský dvůr. Neměli jsme žádné plány do budoucnosti, zato jsme byli vrchovatě plni neurčitých idejí, která v naší mysli dodávaly životu a i válce idealizovaný nimbus něčeho málem romantického... Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak klidný, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě byl klid....... celý text

Stíny v ráji 1992, Erich Maria Remarque (p)

Z této - poslední knihy autora zaznívá zejména na posledních stránkách, smutek autora z jeho země-národa Němců v podobě jak toto vše vnímal po svém návratu do Evropy . Geniální E.M.R. zkrátka nemohl žít ani v USA, ani v Německu. Umřel ve švýcarském Locarnu v roce 1970. Stíny v ráji považuji za jednu z jeho nejlepších knih. Vychutnával jsem toto čtení jako labužník, protože obsahuje plno moudra, pochopení pro vystrašené emigranty, kteří se šťastně dostali přes oceán do země neomezených možností- tedy do USA. Nedá mi to, abych necitoval několik pasáží: Nejsnadnější to měli ti, kteří se nemohli smířit se zatracením celého jednoho národa. Těm nestačilo říkat, že si toto neštěstí způsobil sám svými hrůznými, hanebnými činy, či přinejmenším skálopevným německým dobrým svědomím a strašlivou neústupností, která ruku v ruce kráčí s německým traumatem, že rozkaz je právo a zprošťuje jakékoli odpovědnosti. ...A váš život po skončení války ? Až dáte do kupy trochu peněz, musíte využít šance je ihned investovat. Německé akcie klesnou na nulu, marka bude bezcenná, a to bude vaše poslední šance nakupovat ve velkém. Tenhle národ nezůstane dlouho na lopatkách. Zotaví se, začne makat a znovu se vyšvihne . Pomůžeme mu my Američané. Potřebujeme Německo proti Rusku . Naše spojenectví s Ruskem je asi toho druhu, jako kdyby dva teplí chtěli přivést na svět dítě. Prostě proti přírodě.... Bylo by toho více, ale dost citací. Jezdím do Německa často. Díky svému hobby tam mám kamarády - syny a dcery těch, ze kterých je autor tolik nešťastný. Tato druhá generace je jiná¨(nejde o generalizaci). Stydí se za vše špatné, co "zdědili" po svých rodičích a příbuzných . A je to vidět na každém kroku. Než jsem napsal tyto řádky, přečetl jsem si názory komentujících. Mohu říci, že mám velice blízko k tomu, co píše Pink Martini.... celý text

Stanice na obzoru 1999, Erich Maria Remarque (p)

Nepřítel 2007, Erich Maria Remarque (p)

Útlá knížka, v ní šest povídek. Pouhých 70 stránek textu, ale kolik moudrosti je do nich vloženo. Kolik nenávisti k hlavnímu nepříteli - válce. ... Za mraky vychází rudý smutný měsíc, pomalu se zmenšuje a zjasňuje až stříbřitě osvětluje americký hřbitov v Romagne. V bledém světle se leskne 14.000 křížů. Čtrnáct tisíc křížů v řadách za sebou, jsou tak překvapivě rovné, svislé, úhlopříčné, až člověka pálí oči. Všichni zabiti při útoku na Mountfancon, zabiti pár týdnů před začátkem míru. Jenom jeden hřbitov pro tolik lidí. A všude na stovkách dalších míst leží ostatní. Bílé dřevěné kříže Francouzů, černé Němců....... celý text

Černý obelisk 2002, Erich Maria Remarque (p)

Po létech opakované přečtení bylo pochoutkou. Šetřil jsem si jednotlivé kapitoly a čerpal moudro autora. A bylo opravdu čerpat co. Nejde o typickou knihu E.M.R. Je zde plno hlubokých myšlenek, které si čtenář zapamatuje Ku příkladu: Za války jsme přece viděli tolik mrtvých a víme, že přes dva milióny nás padlo pro nic za nic. Proč se teď tady rozčilujeme kvůli jednomu mrtvému, a proč jsme již skoro zapomněli na ty dva milióny ? Snad je to proto, že u jediného člověka je to vždycky smrt, kdežto u dvou miliónů jde pouze o statistiku.... Nepodceňujte moudrost církve ! Je to jediná diktatura, která nebyla po dva tisíce let svržena..... I stalo se, že jsme odjížděli do války jako panici a mnoho našich kamarádů padlo, aniž by poznali, co je to žena. Willy a já jsme později ztratili panictví v jednom bordelu ve Flandrech. Willi tam dostal kapavku, přepravili ho do lazaretu, vyhnul se bitvě, ve které sedmnáct paniců padlo. A tak jsme už tehdy usoudili, že ctnost nebývá vždycky odměňována... To byly nádherné časy v Rusku, kde jsem byl dokonce chvíli velitelem hřbitova. Překvapeně na něj hledíme. Nádherné časy ? Ale jděte, spousta žrádla, pití, příjemná služba daleko za frontou, co jsem si jako voják mohl lepšího přát. A pak, na smrt jsem si zvykl jako na nakažlivou nemoc. Velel jsem několika tisícům hrobů. Ale dneska ? Dvě střední mohyly s mramorovými podstavci za blbých pár miliónů marek. Ale naučili jsme se aspoň, co je to inflace..... Dolar příliš zdivočel. Teď už neskáče o desetitisíce, statisíce, ale o milióny. Dělníci teď dostávají výplatu 2x denně, ráno a odpoledne. V poledne mají třicet minut k tomu, aby dali manželkám a družkám vydělané peníze na potřebný nákup... I když je po válce, i zde umírají lidé. Buď z hladu, nebo sebevraždou, nejsou schopni žít. Tato kniha "se čte sama" a já ji považuji za jednu ze třech nejlepších, co autor napsal.... celý text

50 let v našem sportu 1955, Josef Laufer

Exodus 2006, Leon Uris

Většina komentářů k této úžasné knize" vyjadřuje to, co bych pouze opakoval. Ale u MonikyK bych to rád zopakoval: Povšimněme si co vše udělali politici Velké Británie v tom, aby zabránili Židům ve vzniku státu Izrael ! Leon Uris je vynikající spisovatel, jeho knihy se čtou jedním dechem ! Československo může být hrdé, co vše udělalo krátce po skončení II.světové války pro rodící se stát, který zdaleka v té době neměl na své straně většinu. (Ještě, že se to hlavní stihlo před rokem 1948).... celý text

Vyvolávač deště 1997, John Grisham

Naprosto souhlasím s tím co napsal ve svém komentáři WeeWar. Ano do jisté míry "pohádková sondička" do advokacie USA. Ale John Grisham si brzy osvojil důležité ponaučení: Nesmíš naštvat své čtenáře ! Piš to co si přeje většina ! Nedovedu si představit, jak by vypadal prodej knihy v opačném případě. Proto máme rádi pohádky, ale je tomu ve skutečnosti tak vždy ?... celý text

Nevinný 2008, John Grisham

Jsem přesvědčen o tom, že kdyby autor ze všech získaných materiálů k popisované kauze, sepsal (tak, jak jej známe) "grishamovský román" - potěšil by širokou obci svých příznivců daleko více. Udivuje mne, že si v tomto případě nedal poradit od lidí, kteří "ví". Zkrátka toto není jeho parketa. Ale chápu jej, jako kvalifikovaného odpůrce trestu smrti, proč tak učinil.... celý text

Hra o pizzu 2009, John Grisham

Na začátku rovnou říkám, že je několik sportů, kterým vůbec nerozumím, respektive mi absolutně nic neříkají. A přitom baseball a americký fotbal patří v USA k nejnavštěvovanějším, samozřejmě nejvíce sledovaným masmédii a tedy pro hráče i velmi dobře placeným. To, že zejména v americkém fotbalu skončí dost značné % s kariérou /těžká zranění) je pro fandy normální, vždyť jsou pojištění a nad míru dobře placení, že ano ? Pokud se aktér neuplatní ve své rodné zemi, tak hledá (značně méně placený) ekvivalent jinde ve světě, nejvíce v Evropě, zde v Itálii. Výhodou autora je, že výše jmenované sporty jsou jeho nejmilovanější. Tedy k psaní této, pro nás neobvyklé knihy, přistoupil jako znalec. Jako milovníka italské kuchyně byl pro mne benefit popis konzumovaných laskomin. Věřte, že je obrovský rozdíl - pochutnáte-li si na pizze u nás, nebo (zejména)v Itálii (od Toskánska dál na sever).... celý text