1amu přečtené 1094

Jaromír Jágr: má léta v Pittsburghu 2001, Jan Šmíd

Pokračování (a zdařilé) povídání, zřejmě z vrcholu kariéry hokejisty, který ve svém mládí pravděpodobně ještě nestačil ocenit onen vrchol hokejistů NHL, totiž vyhrát 2x Stanley Cup, trofej, na kterou plno geniálních hokejistů nikdy nedosáhlo. Je zajímavé, že potom již Jaromír jak v Pittsburghu, tak v dalších klubech NHL, kde působil, na Stanley Cup nedosáhl. I takový je hokej v NHL. Jsi sice nejlepším z nejlepších, pobíráš neuvěřitelné peníze, ale to je tak všechno. Chápu Jaromíra Jágra, že se nechce vzdát ve věku 47 let kariéry hokejisty. Chce po dlouhé době dotlačit své milované Kladno do extraligy. Přeji mu to z celého srdce, právě tak jak jsem přál všem klubům, ve kterých v Kanadě a USA působil.... celý text

Jaromír Jágr: Z Kladna do Ameriky 2001, Jan Šmíd

U zrodu této knihy (i jejího pokračování) se sešli 2 osobnosti : dlouholetý dopisovatel z Francie Jan Šmíd a jeden z nejlepších hokejistů všech dob. Mám Jaromíra Jágra rád pro jeho přirozený smysl pro legraci, pro zarputilost, se kterou pořád hraje hokej, ač by nemusel - má přece vyděláno. U povídání autora s hokejistou je zajímavé, že Jaromír velice těžce nesl přechod z domova, kde byl opečováván, do cizí země, kde nikomu mnoho neříkal, neuměl jazyk a ve stresu se chtěl vrátit domů. Je třeba ocenit management Tučňáků z Pittsburghu . Pánové okamžitě pochopili, že chtějí-li udržet ohromný talent, musí mu do mužstva Kanaďanů, Američanů (i Švédů) - přivést hokejistu - Čecha, který mu usnadní začátky v neznámé zemi. Stalo se a z Calgary v Kanadě přicestoval Jiří Hrdina, zkušený matador, který pomalu končil svou profesionální kariéru. Byl to on, který jako kamarád, ale zejména mentor připravil vyjukaného českého kluka na start jeho další veleúspěšné dráhy budoucí hvězdy NHL. Kniha se čte velmi dobře, oba aktéři se "sedli".... celý text

Pianista 2003, Władysław Szpilman

Bohužel jsem neviděl film, možná že byl emotivnější než kniha. Wladyslaw Szpilmann, polský klavírista virtuos popsal 6,5 roku svého života, z nichž zejména ty poslední čtyři roky byly hrůzným očistcem. Měl "štěstí" (velice relativní pojem v jeho případě). Zázrakem unikl selekci, na kterou doplatil zbytek jeho rodiny. Ironií osudu mu možná ke konci války zachránil život obyčejný důstojník wehrmachtu-v civilu učitel tím, že mu přinesl do skrýše jídlo, deku a kabát. Autor přežil, jeho (možná) zachránce zahynul v sovětském gulagu.... celý text

Jak přežít doktora 2006, Pavel Kantorek

Když mám někdy "blbou náladu" vyberu si z knihovny některou z knih kreslených vtipů Vladimírů - Renčína a Jiránka. Tím třetím je Pavel Kantorek , český přírodovědec, profesor fyzikálních věd na Ryerson University v Torontu. Zabýval se teorií relativity a kosmologií. V českých zemích je znám též jako vynikající autor kreslených vtipů a povídek, zejména se zvířecí a vědeckou tematikou. Bohužel nikdo z nich již není mezi námi, ale hlavní je, že jejich úžasné otextované kresby nás pořád rozesmívají. Tato kniha je poslední u nás vydaná (2018 ve 3.vydání). Vybírám pár skvostů: - Takhle ty chorobopisy psát nemohu. To je tak čitelný, že se to vůbec nedá číst." - Sestra na středisku k doktorovi: " Volá ten člověk,co jste ho včera prohlásil za mrtvého." - Na chirurgii sděluje sestra panu lékaři " On se neusmívá, on má tak roztrženou hubu." - Pacient u psychiatra: Vy mi už asi nepomůžete, dnes večer si kolem krku uvážu prádelní šňůru a... Ale co to povídáte za nesmysly ?! Prádelní šňůra vás neudrží ! - U rentgenu - lékař si prohlíží snímek plic pacienta: "Klidně kuřte dál.... teď už je to jedno." - Pacientka u lékaře: "To, že jste nemocná, ještě nic neznamená. Dnes už je medicína tak pokročilá, že zdravý člověk prakticky neexistuje." - Pacient na zubním: "Ten zub musí ven !...A jak dlouho to bude trvat ?.... Pár vteřin... a kolik to bude stát ? .... 200 Kč !.... Cože, vy chcete za pár vteřin práce dvě stovky ? ... Jó, když vám to vadí, tak vám to budu trhat klidně dvě hodiny !" -Pacient na Zdravotním středisku... "Ve vaší léčbě došlo k tragické komplikaci ..... ??????....... Zkrachovala vám pojišťovna." Na pasece rozmlouvají dva "kosáci: "pamatuješ na to ranní ptáče, co dál doskákalo ? Včera dostalo infarkt."... celý text

Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět 2019, Jonas Jonasson

Nečekal jsem od četby mnoho, "první stařík" byl jasně lepší. Číst se tato kniha dala, ale vadila mi tam původně prodavačka, později jasnovidka Sabina. Naprosto zbytečná postava. Stařík Alan s Juliem naprosto postačili. Nezklamali Kim Čong Un a Donald Trump, zde to nabralo trošíčku grády, ale autor brzy přehodil výhybku a zase nuda. 400 stránek je moc. Nejlépe jsem se bavil při čtení komentáře č.48 ( EricNor).... celý text

Goldstein 2019, Volker Kutscher

Pravdu má Kilingjoke, když vytýká autorovi zbytečných více než 600 stránek popsaných z poloviny zbytečně. Volker Kutcher, jakoby se utrhl z řetězu (že by vidinou dalších peněz za popsané autorské archy),nekontroluje se a nemyslí na čtenáře. Tedy ne všechny, někomu se to líbí. Líbila se mi třeba str.245, kde se na malou chvíli objevil pes podvraťák- obluda smíchaná z minimálně tří útočných plemen. Jmenovala se Stalin ! Uff, uff ! Zde se autor trefil pinktlich ! Ale to úmorné vypisování ulic, náměstí a čtvrtí Berlína ! Chtěl sice napodobnit kolegu Michaela Connellyho (který také popisuje, kudy Harry Bosch po Los Angeles jezdí). U toho se to dá snést, starý dobrý Mike se kontroluje. Volker ne ! Nebo těch vyhulených cigár hlavním hrdinou a jeho přítelkyní. Reklama tabákového průmyslu. Vždy, když si Gereon nebo Charly zapálí, mám dojem, že autor se teprve rozhoduje, co dál napíše. Ještě to zřejmě neví. Již zde byla zmínka, že postava Alex, dívky bez domova, nemusela v příběhu vůbec být. Souhlasím . (Opět ubrat stovku stránek). A ještě k tomu komisař Rath si vodí do práce svou fenku ! Nedovedu si představit, že by s tím pruská policie něco ihned neudělala. Ale i pochvala: konec knihy, kdy je zmíněna ještě "hvězdná chvíle bojůvek SA", vedených Ernstem Röhmem. Bylo to 12.9.1931. V té době mlácení Židů a organizované útoky na jejich bydliště a obchody bylo ještě OK. Šlo vlastně o prolog následné apokalypsy, nastartované podle plánu o pár let později. To již vzali do rukou "černé uniformy se smrtihlavem" - SS. Ti nahradili hnědé košile přihřátých SA. Dali o sobě náležitě vědět v noci dlouhých nožů (z 29.6. na 30.6.1934). Dlouhé nože posloužily. Obyčejní Němci možná i zatleskali. Konečně ! Banda primitivů je zlikvidována. Náš vůdce udělal pořádek ! Historie však nemlčí. Víme co následovalo.... celý text

Kmotr se mstí 2008, Mark Winegardner

Kniha zřejmě napsaná po domluvě s dědici autorských práv M.Puzza. Stalo se tak u díla L.Sanderse, či V.Flynna. Nyní nastoupil profesor tvůrčího psaní na univerzitě ve floridské Tallahassee - Mark Winegardner. Zpočátku čtení jsem jej toleroval, některé kapitoly, zejména ta první, byly vtipné, ale postupem času vynikla kvalita původního autora, na kterého bohužel tento autor zdaleka nemá.... celý text

Ta druhá žena 2019, Daniel Silva

Autor nám stárne a je to poznat i na této jeho poslední knize. Ještě, že si v závěrečné poznámce vytváří alibi. Prý to napsal pro pobavení. Hm...Myslel jsem si, že pro pobavení píší své scénáře a knížečky písálkové z "Holých vod" (blízko Los Angeles) a ejhle on to píše i pan Daniel Silva, hernajs ! Islámský stát je fuč, tak tam plácnu cara a jeho servilní poskoky. Ti jsou horší než islámští teroristé . A to jejich centrum, zvané SVR - to je horší než samotné peklo a Lucifer je srandista proti tajemnému, geniálnímu zloduchovi Sašovi. Dtto Usáma B.L. A teď k "Ústavu" pod vedením Gabriela Allona. Ten by měl autora žalovat jak na něj a jeho nejbližší kolegy cílí tak, že když by se akční hoši z Mossadu objevili v USA, Velké Británii, Francii či jinde v civilizaci, pozná je každý puberťák, o policajtech ani nemluvě. Stačí zmínka: muž střední postavy s černými vlasy, již prošedivělý a ty jeho zelené oči. Nebo - vysoký chlap s bledou tváří (skoro jako mrtvola), či malý chlapík s rozcuchanými vlasy, tak nevýrazný, že si jej nikdo nevšimne. Příznivci Gabriela Allona ví o co a o koho jde. Vše se motá okolo sovětského špiona Kima Philbyho - Brita, který byl vyměněn za ekvivalentní počet špionů amerických a britských a jeho vykutálené činnosti, dlážděné množstvím mrtvých. Suma, sumárum : pokud si tuto knihu nepřečtete, nic se nestane. Je to škoda. Před skoro dvaceti lety k nám dorazil D.Silva s příběhy G.Allona, které se daly číst.... celý text

Zápisky grafomanovy: vzpomínky a deníkové záznamy 2017, Michal Novotný

Z této knihy mám velmi dobrý pocit. Jde o výpisy z deníků (školních sešitů), které si vedl autor po celý život . Narodil se v roce 1942 a v životě toho prožil opravdu dost. Kniha se čte sama, není časově rozdělena, různá období se střídají, autor se vrací do svých mladých let a právě proto čekáme co zajímavého nám sdělí. Je toho moc. Absolvent VŠ ekonomické, také dělník,úředník a po listopadu 1989 se nechal "ukecat" a přijal místo ředitele Literárního fondu, později Nadace . Ale uvádím pár pochoutek: Tak třeba k začátku 50-tých let: jeho třída měla být slavnostně "ošátkována" (žáci masově přijímáni za pionýry dostávali rudé šátky. Až na jednoho, který se přiznal soudruhu řediteli, že nesplňuje podmínky přijetí. Ze vzteku, že jim školník sebral o přestávce míč, později rozbil jedno z oken v jeho bytě , to by Oleg Koševoj z Mladé gardy nikdy neudělal). Když na náměstíčku před školou dostávali všichni šátky on to sledoval, sedíc na stromě, z výše. Bylo mu smutno. I reakcionáři dostali šátek. Rozbrečel se, nedával pozor, sklouzl po větvi, upadl a brečel nad tou potupou. Jediná blbá Klikorková ho chtěla potěšit : " Tak nebul ! (Šeptala mu s nudlí u nosu.) Budu ti šátek půjčovat, budeme se střídat... Celostátní konference Svazu Čs.spisovatelů r.1959: Pavel Kohout - odpovídá k Seifertovi na jeho projev v r.1956: Kde jsme byli ? Byli jsme v prvních řadách staveb socialismu, a kde jste byl vy ? (V roce 1959 bylo Pavkovi Kohoutovi již okolo 30-ti let - ať tedy nekecá, že po XX.sjezdu prozřel) ! Po roce 1990 jsem byl na cyklistickém výletě v Zákolanech. Stojím před obrovskou sochou Zápotockého a chci se napít z bidonu. Přijíždí další chlápek, vyvalí oči na sochu: "Ty vole ! Von tam má kytky ? To se poseru !" Čas s knihou plyne a najednou jsem na konci... Dobrá práce pane Michale Novotný !... celý text

V srdci třetí říše 1996, Albert Speer

Autor, prominentní nacista a zřejmě největší oblíbenec fírera způsobil svým vystoupením před porotci v Norimberku poprask. Ano vypovídal tak, jak to oni chtěli slyšet. Co na tom, že Göring a spol. z toho byli vzteky bez sebe. Speer byl pragmatik v tom nejhorším slova smyslu, ale zachránil si kůži. Dobře si propočítal, že to "provaz" nebude (jako u ostatních čelních Partei Genosse) a 20 let ve Spandau ? To přece za to lhaní to stojí. Bezvadně to napsal MlaW, se kterým souhlasím ve všem. Ještě by mě zajímalo, kolik na svých "dílech" trhnul, pokud jde o autorská práva. Dtto na tatíka a dědečka vzpomínají v dobrém dědicové. Knihu hodnotím jako know-how pro zločince největšího kalibru, tedy "Jak vystupovati a co říkati před soudem". Gut Herr Speer !... celý text

Anděl smrti 2015, Richard Sklář

Nechutně odporná, oplzlá a morbidní kniha. Proto dobře prodejná. Autor ví přesně co psát, aby část čtenářské populace vrněla blahem. Vždyť rozpárané mrtvoly (mimo jiné) to je čtivo, že jo ? A nejen mrtvoly. Opět urologické problémy t.zv. hrdinky jménem Bo, které se ládují do čtenáře mírou vrchovatou. Opět ! Bohužel čtenáři . Když jí srbský mafián skoro vyloupl oko, které "zachránil" skvělý specialista v předchozí knize- budiž (viz můj snesitelný komentář k Vile na Sadové), ale zde ? Skoro zázračné uzdravení ve formě nadpřirozené fantazie autora . Ten ví jak si i přivydělat. Oslavné ódy na nový typ Porsche-respektive nového mazlíka "Řídi" mohlo být výrobcem náležitě oceněno. Reklama zdarma. Odměna se dá odečíst z daní. "Ostravačka" Bo je jakýsi Bond v sukni, který je mlácen, kudy chodí, ale považte: furt chodí a chodit nepřestane. Na práci více méně kašle, ale je vlezlá. Vždy o několik kroků před kriminalisty což se stupňuje v celé knize. Jedno velké zlo prezentuje v knize slizoun zvaný Karlos, bývalý spolubojovník Bo a Řídi ve speciálních jednotkách, cvičených v SSSR. Hacker František z Realitní kanceláře je okopírován z knih Clive Cusslera (Z agentury NUMA- série Dirk Pitt),samozřejmě jeho předchůdce z USA je díky peněžním dotacím agentuře od státu někde úplně jinde. Ale musel jsem se i zasmát. Budoucí první tři mrtvoly - movití miliardáři z Ostravska, vpustí budoucího vraha, který předstírá zraněného cyklistu, do svých nehlídaných paláců za "mnoho mega" (Kde jsou ochranky ?) Inu milosrdní samaritáni. Neuvědomí si, na jaký průšvih si zadělali. Autor zřejmě považuje čtenáře slovy Vladimíra Renčína "za ty, jejichž IQ je menší než aktuální datum". A že takových hloupostí v tomto díle je. Jak toto dílo hodnotit ! Za odpad bych to nepovažoval. Takže na řadě je 1 *... celý text

Poslední detektiv 2005, Robert Crais

Elvis Cole a Joe Pike jsou mou oblíbenou dvojkou a k této řadě chytrých knih se rád vracím, vždy když je na trhu jejich nový příběh. Líbí se mi vždy originální námět, autor se neopakuje. Samozřejmě k tomu jemný inteligentní humor sehraného páru. Shrnuto: Robert Crais zatím nikdy nezklamal.... celý text

Otrávené pírko 2019, Matthew FitzSimmons

Domnívám se pořád, že jsem konzervativní typ čtenáře. Mám rád určitá stanovená pravidla - ta nesmí být porušovaná. Přečtená kniha je pravý opak, vše je postaveno na hlavu. Zkušení čtenáři znají pravidla pátera Ronalda Knoxe, tedy soubor, který poukazuje, co by v detektivce (která již zřejmě neexistuje-nyní máme thrillery) být nemělo. V prvé řadě hromady mrtvol, a že jich tady je. Skoro to vypadá jako na běžícím pásu u Forda v Detroitu. Také by v knize neměl být Číňan. I ten zde je a ne v malé roli... Ale co, byť konzervativní, tak přečtené stránky (393) toleruji. Byl to průměr, ale dalo se to číst.... celý text

Mistr úniků 2019, Brad Meltzer

Morbidní kniha. Jsou thrillery a pak to co si říká "thriller" avšak není jim. Divím se, že jsem těch více než 400 stránek vůbec přečetl. No, stalo se, mohl jsem sáhnout po něčem jiném. Kdo má rád plno krve, vystříknuté mozky, rvačky, o kterých si myslíte, že aktéři musí být mrtvolami, ale oni se pouze otřepou a mastí se dále, ten si přijde na své. Svět psychopatů jako na dlani. Jméno autora jsem až do chvíle, když se mi toto "dílo" dostalo do ruky jsem neznal. Doufám, že jej brzy zapomenu.... celý text

Mníchov 2018, Robert Harris

O knize píše zajímavě Killingjoke, kterým jsem se nechal inspirovat a knihu si půjčil. Četla se dobře. Zaujala mě anabáze "čs.delegace" v Mnichově při jednání o dohodě. Byli uzavřeni v hotelovém pokoji, hlídáni gestapem, bez možnosti kontaktu se spojenci, zejména Brity. Zajímavá je postava JUDr.Huberta Masaříka, šéfa kabinetu ministra zahraničních věcí ČSR, v Mnichově v září r.1938 "pobýval" s vyslancem ČSR v Německu V.Mastným, bez možnosti zapojit se do jednání. Mým spolužákem na gymnáziu byl jeho syn Ivo. Génius třídy, který nad námi svými znalostmi čněl jako Mount Everest nad Sněžkou. Kvůli otci byl bez šance pokračovat ve studiu na VŠ. Odpracoval si jako dělník v litvínovském "Staliňáku" potřebnou dobu a zásluhou tamního ROH byl protlačen na VŠ. V roce 1990 se stal ředitelem Výzkumného ústavu požární ochrany. I když za dlouho, dočkal se. Mohu pouze poděkovat autorovi za zmínku o jednom z českých diplomatů za I.republiky.... celý text

Sirény z Dunkerque 2008, Leo Kessler (p)

Velké zklamání ! Očekával jsem od autora-specialisty příběh, který by alespoň částečně odpovídal historicky zjištěným faktům. Bohužel marně. 1. Admirál Wilhelm, Franz Canaris, mocný šéf Abwehru (německé špionážní centrum), v knize zmiňovaný (a hloupě) Děda Mráz, je líčen jako personalista, který stvořil v Dunkerque nevěstinec (spíše bordel), jehož posláním je vytáhnout z prchajících Britů všechny potřebné informace, potažmo informovat Němce, aby tu a tam nějakého "Anglána" i zlikvidovali. Na takovou banalitu měl boss desítky, možná stovky podřízených, aby tuto prkotinu zvládli. Z historických pramenů vyplývá, že admirál pečlivě dbal o svůj elegantní vzhled a vizáž v perfektní uniformě. V knize je líčen, jako ošuntělý stařík - daleko vzdálen skutečnosti. 2. Klíčová postava knihy major Dalby, pověřen likvidací německých špionů, kteří se dostali na britské území, je násoska, věčně v lihu. Jeho pátrání po "pianistovi" tedy elitnímu radiotelegrafistovi v centru klíčového radiového uzlu v Doveru je nekonečné. Reálně by byl velice rychle odvolán pro neschopnost. Mimo to se ví, že Britové německé špiony po zatčení a rychlém soudu buď pověsili, nebo získali na svou stranu - všechny ! Tedy dezinformace čtenářů. 3. Autor si v knize libuje v oplzlostech, popisujících život v klíčovém již zmíněném doupěti štětek, v čele s madam. Nechutná pornografie. Málo by bylo více. Nakladatelství Baronet se tímto "dílem" chlubit zřejmě nebude.... celý text

Pohledávka 2019, John Grisham

Mírně reálná pohádka o tom jak po dlouhých štrapácích trojice študáků-podvodníčků ke štěstí přišla. Vadil mi těžkopádný začátek, který nebývá u Johna Grishama obvyklý. Nejvíce jsem si vychutnal prostředek knihy, kdy koumáci (a hlavní postavy knihy) napodobují další koumáky, kterých (myšleni pokoutní právníci) musí být v USA opravdu hodně. U nás jim říkáme šmejdi. Gró děje se točí okolo úděsného zadlužení mladých lidí, kteří se rozhodnou v zemi neomezených možností studovat vysokou školu. "Jádro pudla" je v tom, u koho se tyto obrovské sumy vydávané "bona fide" státem objeví na účtu. Ano čtenáři máš pravdu - u šmejdů vyššího kalibru, kteří provozují svůj byznys v přepychových palácích, dobře chráněni před neuspokojenými dlužníky. A jak to bývá v pohádkách, čtenář se (možná) přikloní se svými sympatiemi na stranu těch drobných podvodníčků. Kdo jste viděli roztomilou komedii z Francie "Prachy v prachu" - tak si přijdete na své. Ale jinak ? Vypadá to, že autor má svůj "zenit" již za sebou. U mě průměr.... celý text

Třikrát havarijní poradce Travis McGee 1994, John D. MacDonald

Kniha je na hnusném papíře a nedosahuje poměrně vkusné sérii z Odeonu ani po paty: Jiný je ovšem obsah. Travis Mc Gee je zde ve své nejlepší formě (zejména v "Citronovém nebi"). Teď již vím od koho čerpal rozumy Lee Child, když se pustil do historek s Reacherem. Co jen Travis vydrží. Ač mlácen, skoro odprásknut bombou, vždy se zmátoří. A se svým přítelem - profesorem Meyerem vyřeší vždy "nevyřešitelné". Jeho loď "Srdcová sedma" popojíždí okolo Floridy a čtenář by chtěl plout s nimi. Příjemné čtení.... celý text

Prvá zastávka / Ako láska / Múr 1978, Ed McBain

Bratři Slováci byli "za komunistů" - pokud jde o vydávané knihy, vždy o kus vpředu. Pokud něco u nich vyšlo, vždy to byla novinka, o které jsme v českých zemích ještě nevěděli. Tak je tomu i u této knihy (3x Ed Mc Bain). Opět 87.revír, nyní již poněkud obstarožní, ale v době vydání se to četlo "na jeden zátah". Oni přišli prvně s "hluchým zloduchem". Jó tenkrát - ještě, že byla na Václavském náměstí tolik navštěvovaná Slovenská kniha.... celý text

Synové a vojáci 2019, Bruce Henderson

Kniha provází čtenáře částí života sedmi mladých chlapců - o něco později mladých mužů,vojáků US-ARMY. Původně občané Německa-Židé, kterým se podařilo uniknout nacistům z jejich spárů do USA. Jejich přáním bylo, po vstupu USA do války proti Německu, vrátit se zpět do rodné země, která tak poničila jejich rodiny a na místě samém "si to vyřídit s Hitlerem" - jak uváděli při odvodu. Geniální myšlenkou Američanů bylo soustředit tyto židovské mladé muže v Marylandu, kde pro ně vytvořili výcvikový Camp Ritchie. V Německu narození vojáci nebyli v Campu Ritchie proto, že ovládali německý jazyk. Znali totiž lépe než kdo jiný kulturu a psychiku Němců- měli hluboké znalosti zrozené z drobných detailů vlastního života, když v Německu vyrůstali. Jako děti chodili do školy a hráli si s chlapci, kteří byli najedenou na druhé straně- tedy nepřáteli. Jejich vrozenému porozumění nepříteli se nemůže naučit někdo, kdo se narodil v USA, a to mohlo být naprosto rozhodujícím faktorem pro získávání cenných informací od německých zajatců. Takto vyškolení se vraceli bývalí němečtí židovští uprchlíci, odříznuti od svých drahých, bojovat proti nacistům. Sdíleli misionářský zápal a všichni se považovali za bojovníky proti zlu. Kniha je zajímavá v tom, že nás autor seznamuje s částí válečné taktiky US ARMY, o které jsem třeba já skoro vůbec nic nevěděl. V tom je její hlavní přínos a je škodou, že v originále vyšla až v roce 2017. Po jejím přečtení, získáme pocit, že rozlohou malý stát Izrael obklopený arabskými zeměmi, s obyvateli, kteří si nejlépe ze všech lidí na tomto světě uvědomují co znamená slovo holocaust, nemůže ve svém boji prohrát. Ti stateční lidé bojují srdcem a ví, že jiné cesty není.... celý text